Nejnovější komentáře

„Noru určitě můžu doporučit. Kniha pro mě byla v první řadě super úvod do šamanských technik, které autorka dokáže srozumitelně vysvětlit. Navíc jsou součástí návody na vlastní praxi - a za sebe moc doporučuju YouTube kanál autorky, kde ke starším - a za mě skvělým! - meditacím přibyly tři nové přímo z knihy. Ale i příběhová část je fajn, s hlavní hrdinkou jsem si našla nějaké ty styčné body - a holub Karel jako duchovní průvodce má skvělej smysl pro humor Jediné, co bych vytkla, jsou drobné stylistické nedokonalosti hlavně na začátku knihy, chtělo to pečlivější redakci. Ale pak se to buď zlepšilo, nebo jsem se začetla natolik, že mi to začalo být buřt Celkově hodnotím 4,5/5. Určitě se ke knize v budoucnu vrátím.“... celý text
— JulieB.

„Velmi zajímavé poslouchání. Poslechnuto jedním dechem. I když vše nedopadlo happy endem, tak jsem se u knihy i pobavila :o) Hodně jsem se dozvěděla jak poskytnout první pomoc, co dělat a nedělat. Určitě doporučuji.“... celý text
— Abikk

„Kniha se mi nelíbila tolik jako jiné, které jsem už od této paní spisovatelky četla. Ale taky to mohlo být tím, že mi bylo líto člověka, nespravedlivě odsouzeného za vraždu, kterou nespáchal. Přestože nebyl vůbec sympatický, svůj osud si nezasloužil. A skutečného vraha jsem neodhalila, ten byl opravdu prohnaný a hodně dlouho mu to procházelo. Nakonec tedy dávám pouze o jednu hvězdu méně, protože kniha je přece jen čtivá.“... celý text
— m_martina

„Posledních pár týdnů mi dělala společnost série Odkaz Dračích jezdců. A v podobě audioknih to byl neskutečný zážitek. Svoji zásluhu na tom má samozřejmě i Martin Stránský, jehož charismatický hlas jsem poslouchala ve dne v noci. Inheritance je nejdelší audiokniha, jakou jsem doposud poslouchala a myslím, že 31 hodin jen tak něco nepřekoná. Já si tento čtvrtý díl užívala dva týdny a konec mě velmi dojal. Eragon, Safira, Ronan, Arya, Nasuada, Murtagh, Trn, Glaedr - nejen tyto postavy si mě získaly. Nejsou perfektní, postupně se vyvíjely, mají své chyby a já je za to zbožňuju ještě víc. A vy byste je všechny měli poznat. Mám radost, že si konečně můžu tenhle můj obří rest odškrtnout a že se teď nemusím se světem Eragona loučit, protože na mě čeká Murtagh. #spoluprace @audioteka_czsk“... celý text
— lena.o.knihach

„Úplně nevím, co si o této knize mám myslet. Devadesátky byli divoké, hodně divoké.... přistihla jsem se, že přemýšlím, zda to bylo možné. Kniha se četla dobře, rychle. Je napsaná vtipně.“... celý text
— dyger

„Zatím bohužel nejslabší knížka od autorky, prvních 100 stran se v podstatě nic neděje. Rozuzlení bylo alespoň trochu zajímavé, ale postrádalo to napětí. Uvažovala jsem i nad dvěma hvězdičkami, bohužel. Bylo to ale skvěle čtivé, jako vždy.“... celý text
— Petra00

„Prvni knížka od autorky a ze začátku jsem mela hrozný problém se orientovat kdo je kdo, kdybych možná nejdřív četla předchozí díly tak se budu lépe orientovat. Sice fajn že po pár stránkách se něco dělo ale pak strašně zdlouhavé střídání příběhů, říkala jsem si kdy už konečně začne nějaké pořádně objasnění a to se uskutečnilo až úplně na konci. Nevím zda si autorce dám šanci a přečtu si další její knihu nebo nikoliv.“... celý text
— MišusWinner

„Film jsem neviděl, ale okrajově jsem věděl, o čem kniha je. Bohužel mi to nesedlo, na prvních 70 stranách se toho děje pramálo. Přemlouval jsem se, abych četl dál. V moment, kdy se Karl začne seznamovat s nacismem, začíná být i příběh čtivější. Přerodu Karla v zapáleného nácka by možná slušelo podrobnější rozepsání jeho motivů, autor spíš naznačuje a zdaleka ne vše je jasně vyřčené, což byl asi účel. Kopfrkinkgl mě docela vytáčel tím svým neustálým mudrováním, nedivím se, že pan Dvořák kouřil jednu za druhou, když to musel pořád poslouchat. :)“... celý text
— zdenek3042

„Za mě krásná kniha. Líbí se mi kombinace psychické poruchy / závislosti a reálné nemoci. Jako konec hodně napínavý tak to bylo mnohem akčnější. Myslím že kdyby to byla reality tak konec dopadl jinak ale u tohoto žánru by to asi tak být nemohlo a jsem ráda že to dopadlo jak dopadlo :) :P“... celý text
— AnDyB

„Po tříleté pauze se ke slovu hlásí zelenovlasá drsňačka, která si zvyká na život v našem obyčejném nudném světě. Zjišťuje, že 30 let v Pohádkově se na ní velmi podepsalo, a tak se z jejího života stává velmi depresivní kolotoč profesních inzerátů, kocovin a vyrovnávání se s minulostí. Co se ale nestane? Naše milá Gerda se dostává do situace, kdy nemá moc na výběr a má skončit zase v Pohádkově... Hm, v Pohádkově, tentokrát musí projít doslova infernem, aby se v nenáviděném království ocitla. Ačkoliv se příběh nese ve stejném duchu jako předchozí díly a při četbě jsem si zažila menší deja vu, užila jsem si to, poslední část byla sice originální, ale v tištěné formě trochu nepraktická, zato "epilog" byl boží. Díky němu se nemůžu dočkat dalšího dílu. Když jsem zjistila, že se chystá 5. díl Gerdiných dobrodružství, trochu jsem se bála, podle mě byla série zakončená velmi uspokojivě pro nás všechny, ale když se chce autor pustit do pokračování a dokáže svým čtenářům, že jeho dílo neztratí na kvalitách, pak je to jenom dobře. 1 hvězdičku si nechávám do zásoby pro ostatní díly, k novým pokračováním budu trošku přísnější.“... celý text
— LadyCharlene

„Nečekejte nic hlubokého. Jednání postav mi místy nedávalo smysl, některé dějové linky skončily kdesi v prázdnu, hlavního padoucha jsem odhadl poměrně brzy... Ale čte se dobře a dám šanci dalšímu dílu.“... celý text
— Nestorkea

„Aneb 27. ledna 1945 nic neskončilo. Hned na začátku mě zaujalo ono prošetřování v osvobozené Osvětimi. Toto téma se moc často nevidí. Hrozná představa, že Cilka přešla z jednoho vězení do druhého. Toto je na tomto příběhu unikátní. Jelikož jsem již četla něco odehrávající se v gulagu, tak mohu říct, že tato část příběhu je popsaná standardně. Knižní Cilka mi přišla občas jako robot, moc si chvílemi zahrávala. A lékařka Jelena jak anděl shůry. Obecně mi přišlo, že nejbližší okolí postav bylo moc šlechetné, žádné podrazy. Vše zlé se dělo jen ve spojitosti s muži. Může to tak být, ale tím Cilčiny obavy něco o sobě prozradit vypadají tak trochu nereálně. Jsem ráda, že jsem se s tímto příběhem seznámila, autorka si dala na rešerších záležet a na knize je to vidět.“... celý text
— Madelisi

„Z této knihy jsem hodně na rozpacích. Autor dokáže napsat skvělou sérii, která tě dokáže vtáhnout a držet v napětí a pak toto... Kniha de facto o ničem, bez napětí, bez děje... Dávám 3 hvězdy, protože určitě existují i mnohem horší knížky...ale také mnohem lepší a těch je naštěstí hodně :)“... celý text
— marekB78

„S Maigretem se setkávám poprvé a nebylo to špatné. Poslechnuto jako audiokniha a moc se mi líbí pan Vlasák který to namluvil. Povedené.“
— viweb

„Kniha sa začala celkom fajn, aj keď čo sa únosu týka, nebolo to nič dramatické a pomerne rýchlo sa táto epizóda skončila, čo ma v konečnom dôsledku dosť sklamalo. No zároveň ma to navnadilo a bola som zvedavá, čo sa bude ďalej diať - kto za tým je a prečo. Asi od polovice ma to už však akosi prestávalo baviť. Hlavní hrdinovia boli síce sympatickí, ale prišlo mi to zbytočne naťahované, dialógy boli miestami dosť o ničom, romantická linka ma tiež nijako zvlášť neohúrila, takže som rada, že som to dočítala.“... celý text
— E.T.007

„Popis druhé strany života moderátorky a matky. Knihu bych asi nenazvala cestovatelský deník, ale druhá tvář moderní ženy. Krásné vyprávění.“
— Rapeh

„Myslím si, že užívateľ matufran dokonale zhrnul aj moje pocity po prečítaní celej trilógie. Len podotknem, že ten záver sa niekomu môže zdať rýchly, ale všetko do seba pekne zapadlo, a úprimne, ja osobne som mal skôr mrazenie na zátylku z celkového záveru tejto trilógie a Robert Jackson Bennett si aj touto ďalšou trilógiou upevnil svoje postavenie medzi mojimi top autormi. Teším sa na jeho ďalšiu tvorbu!“... celý text
— j.kostal

„Bylo jen otázkou času, kdy se (nejen) v literatuře objeví téma covidového lockdownu. Zákaz pohybu, v podstatě uvěznění lidí na jednom místě, hraje v příběhu důležitou roli. Nutí obě vypravěčky - měšťačku Tamaru a venkovanku Betynu - najít si k sobě cestu. Také proto, že jejich děti i přes jejich odpor už na ni vyšly. Navíc, i když to jedna ještě netuší, obě spojuje jedno neštěstí. Autorka postupně nejen odhaluje poslední události, ale zároveň také odkrývá pozadí dvacet let staré tragédie. A světe div se, všechno souvisí se vším... I přes postupné dávkování informací brzy zjistíme, kdo je hlavní padouch, a o něco později vnímavý čtenář odhalí i pachatele. Přesto se na konci dočkáme alespoň jednoho překvapení.“... celý text
— Márinka

„Sice měl příběh opět delší rozjezd, ale napnutí jsme byli až do konce. Jsme spokojení a těšíme se na pokračování.“
— muchomurka

„Na knihu jsem se velmi těšila a když jsem se k ní dostala, tak jsem ji slupla jako malinu. Je to opravdu čtivá oddechovka, bavily mě narážky na různé filmy i knihy, ale přiznám se, že jsem asi čekala ještě malinko víc. Možná mi tam chybělo trošku více škorpení mezi hlavními hrdiny, protože pokud šlo o Wesse, tak ten byl od začátku jasný a naprosto úžasný a jen jsem čekala, kdy to dojde i Liz. Zároveň mám o trochu radši, když se v takovýchto knihách vyskytuje pohled obou hrdinů a není to jen jeden pohled. Ale jinak byla kniha opravdu skvělá, několikrát jsem se smála nahlas, ke konci mě pár situací i dojalo. Pokud máte rádi nenáročné romantiky z prostředí střední školy a zároveň romantické filmy (kterých je v knize zmíněno nespočet), tak by vás kniha určitě neměla minout. Hodnocení 4,25*/5*“... celý text
— Lovana

„Něco z finského podivna jsem si chtěla přečíst už dávno. Řekla jsem si, že tyhle povídky by mohly být takovým dobrým začátkem abych zjistila, jestli se mi tento směr vůbec líbí. Některé povídky se mi líbily víc, některé míň. Nicméně jsem zjistila, že finské podivno asi nebude úplně něco pro mě. Pokud jsem to správně pochopila, tak ty povídky mají mít nějaký přesah, čtenář nad nimi má přemýšlet, mají z nich vycházet třeba nějaké otázky nad kterými se čtenář má zamyslet. A to já nevyhledávám a tyhle příběhy mě nijak zvlášť nebaví. Já preferuju příběhy, kde mi to autoři vysvětlí nejjednodušeji jak to jen jde, kde nad tím nemusím přemýšlet. Abych to zakončila pozitivněji, nejvíc se mi líbila povídka Kéž bychom tu byli taky. Vím, že od autora u nás vyšly některé jeho knihy, proto nedám finskému podivnu ještě košem a přečtu si je.“... celý text
— Gabriela_K

„Jeden nekonečný halucinogen. Kdo má potřebu toto házet na papír? Asi nejsem cílová čtenářka, nebo nevím.“
— p.stranska

„Les sebevrahů, fenomén internetu poslední dekády. S tím, že se jedná o reálné místo, je to fenomén ještě větší. Jeremy Bates pošle hlavní hrdiny do nitra tohoto lesa, přičemž minimálně jednomu z nich v duchu přejete, aby se z něj už nevrátil. Knihu jsem přečetl za víkend, je neuvěřitelně čtivá a napínavá. Mám ale jednu výtku, a tou je konec. Osobně bych byl radši, kdybych zůstal v blahé nevědomosti, vysvětlení celého příběhu na mě dojem neudělalo.“... celý text
— Murlock77

„Příběhy této série se prolínají, tedy je vhodné číst opravdu v pořadí, aby něco neuteklo. Byť ty zásadní věci se udávají vždy v jednotlivém příběhu, ten přesah do dalších knih moc oceňuji, je to dokonalá práce autorky, kdy její knihy nejsou rychlokvašky. Logan nám během příběhu velmi vyzrává. Jeho příběh, pozadí, věci, které před ostatními tají jsou dramatické. Nikdo z nás nechce mít představu, že máte "životní deadline", kdy se vrátíte do životního marastu, protože pro Vás ta situace nemá jiné řešení a učinili jste slib bratrovi a sami sobě. Úplně mě z takové situace mrazí. Snažit se pomoc za každou cenu a nebo být sobec. Velké morální dilema. Ve vztahu Grace je znát, že dospívají oba. Oba si rovnají své životní hodnoty. Mohu říct, že Grace na mě neudělala moc velký dojem, není to tak výrazná postava. Ale v příběhu jim to oběma sedí, padnou k sobě. To prostě na autorce oceňuji, že citlivě napasuje k sobě postavy. Propracovanost postav, jejich charakteru je pro Elle Kennedy typická. Zapojení do příběhu pak dává spád, atmosféru, která mi ohromně v jejích knihách sedí.“... celý text
— monika0181

„Nádherné, poetické. Užívala som si pomalé čítanie tohto príbehu s Annou a jej dobrodružstvá. Miestami mi bolo clivo, miestami som v sebe cítila detstké huncútstvo a poddala sa úsklebkom pri čítaní a miestami som cítila takul ohromujúci lásku. K hrdinom, k príbehu, k láske samotnej aj k opisom čarovným a pritom obyčajným miest, ale vďaka tomu, že aj Anna vidí čaro vecí aj v obyčajným konvalinkách, bola to lahoda. Mierne ma vydesila scéna s chloroformom, ale som rada, že to skončilo neúspešne a ja som si skutočne vydýchla. Záverečná scéna v knižke bola naozaj krásna a čítala som si ju viac ráz.“... celý text
— Tamirai

„Let 305 začíná jako zajímavý dobrodružný román o přeživších cestujících z paluby letu 305. Pak ovšem přijde část knihy Titáni, a začne poměrně šílená sci-fi jízda, ve které jsem měl občas problémy se orientovat, a střídání dvou vypravěčů mi v orientaci také úplně nepomohlo. Nejsem si zpětně ani jist, jestli finální rozuzlení zápletky dává logický smysl, ale to píšu teď, s čistou hlavou... Pokud jste fanoušky sci-fi, u tohoto díla se rozhodně nudit nebudete.“... celý text
— Murlock77

„Knížka se dala, ale ty předchozí byly lepší. Tato byla dost depresivní, ač se našla místa, kdy jsem se zasmála. Také mi vadilo, že to nebylo kontinuální vyprávění, ale tak divně autor skákal. Kolikrát mi chyběla pointa, nebo něco. V předchozích knihách byl Adam sympatický, tady mě akorát štval - alkohol, ignorování psychických i fyzických problémů, vztahy. A k těm psychickým problémům - opravdu se nemůže na nikoho obrátit (ani v dnešní době) a pomoci si? To je smutné.“... celý text
— muchomurka

„S tvorbou Markéty Lukáškové jsem se v minulosti potkala jen jednou, když jsem četla její knihu Losos v kaluži. Ta sice nebyla špatná, ale nebavila mě natolik, abych se pustila do dalších autorčiných knih. Letošní novinka Odvaha si mě ale získala už obálkou, která mi naznačovala, že to bude něco trošku jiného, než jsme u autorky zvyklí. Tak jsem si přečetla anotaci a nepletla jsem se. Tohle bylo opravdu něco jiného a já jsem nadšená! Příběh se odehrává u nás těsně po skončení 2. světové války... V něm sledujete mladou Židovku Adu, která to po válce nemá vůbec jednoduché... Musí se starat o nemocnou maminku a nemůže se ani vrátit na školu... Její život se ale zcela změní v momentě, kdy musí odpovědět na osudovou otázku. Je odvaha říct ano? Nebo je odvaha říct ne? Podobnou otázku si kladete po celou dobu čtení knihy... A díky dvěma dějovým linkám poznáte, jak se Adin život od základu změní podle toho, jak na otázku odpoví. Já jsem po dočtení přesvědčená, že na otázku prostě nebyla správná odpověď (nebo mi to tak rozhodně přišlo) a jsem moc ráda, že mě kniha donutila nad ní přemýšlet. Příběh se mi četl skvěle, chtěla jsem neustále vědět, co se bude dít dál a ocenila jsem, že to byl příběh vlastně úplně obyčejné ženy, se kterým se dokáže každý ztotožnit. Opravdu jsem neskutečně překvapená, jak moc mi kniha sedla. Doporučuji směle dál!“... celý text
— kalinkacz

„Uf, udělal jsem zásadní chybu. Poté, co jsem si úplnou náhodou koupil autorovu knihu Amazonie, jal jsem se pln nadšení koupit knihy další. Ještě jsem netušil, že existuje série Sigma Force, jinak by totiž mé autistické já nemohlo sáhnout po 17. dílu celé série. Stalo se. Autor naprosto vykradl sám sebe a svou Amazonii. Zápletka příběhu je v podstatě stejná, jen se odehrává v poušti namísto deštného pralesa. Dočetl jsem to, finále celé knihy se mi líbilo, nicméně za to, jak moc se nápad knihy podobá již jednou napsanému, lepší hodnocení udělit nemohu.“... celý text
— Murlock77

„Sharon J. Bolton je má oblíbená autorka, její knihy mě provází celou mou „čtecí kariérou“ a vždycky si je nesmírně užiju. Odhadla bych to tak, že skoro každý rok si od ní přečtu aspoň jednu knihu. Vše začalo sérii s Lacey Flintovou, té jsem propadla a od té doby velmi ráda dávám šanci i jejím dalším příběhům. Její dar čtenáře ukotvit u příběhu je výjimečný. Nenudila jsem se ani na chvilku jen jsem obracela stránky a lapala po dechu. Možná trochu překombinované, ale mě to vůbec nevadilo, hltala jsem příběh takový, jaký si pro nás autorka připravila. Skvělý psychothriller, který je ozvláštněný několika časovými rovinami. Musela jsem číst pozorně, děj byl tak rychlý, že jakékoliv usnutí na vavřínech by mě posunulo zpět a já bych musela číst znova. V knize je docela dost postav a každá je svým způsobem nějak intrikánská, že nevíte komu vlastně věřit a kde až chtějí zajít. Ale až se dostanete na konec, zjistíte, že vše do sebe krásně zapadne a nelitujete ani jedné stránky. Už teď se moc těším na další knihu paní Bolton – jsem zvědavá, co si pro nás vymyslí. Určitě doporučuji, užila jsem si ji moc.“... celý text
— nada3314