Nejnovější komentáře

„Kniha má vysoké hodnocení, doporučovala mi ji i kamarádka, přesto se mi do ní moc nechtělo. Nakonec musím uznat, že jo - líbilo se mi to, ale úplně odvařená z toho nejsem. Jamesona jsem žrala, Emily mě moc nebavila. Brala bych více kapitol z Jamesonova pohledu. Do druhého dílu se určitě pustím, ale dám si chvíli pauzu.“... celý text
— alnovka82

„Tento díl se mi líbil zatím nejvíc. Od začátku do konce jsem hltala každou větu. Děj plynul rychle a dialogy mě bavili. Líbí se mi, že "bad guy" byla v tomto příběhu tentokrát žena.“... celý text
— Ešína

„Já tuhle sérii prostě miluju! Už mám za sebou čtyři díly a doufám, že brzy vyjdou další. Jak už je u těchto knížek zvykem, jedná se o ideální čtení pro mírně pokročilé čtenáře, a to nejen dívky, ale i chlapce. Také v případě Moky se děti dozvědí spoustu zajímavých informací o tom, jak se starat o svého chlupáče. Hlavně si ale jistě užijí příběh, který je kořeněný láskou a přátelstvím a samozřejmě dobrým koncem. Nemám, co bych vytkla. Naopak, musím ještě vyzdvihnout obálky, protože ty teda jsou! Ňuňu!“... celý text
— ladyfromskye

„Takovýhle horor u nás není běžný. Jedná se o mikropříběhy, které mají vyvolat mrazení tím, jak obyčejné jsou a že pointa je mnohdy velmi realistická. S podobným hororem jsem se setkala už v manze Fuan No Tane a musím říct, že se pomalu stává mým oblíbeným žánrem. Hvězdičku odebírám za jistou repetitivnost motivů.“... celý text
— KadetJaina

„Wau, tak to mě nadchlo. Lehký pomalý začátek, který se po pár stranách rozjede jak formule na závodní dráze. Bavila mě majetnickost Griffina, důslednost a neodbytnost Winslow. Krásně spojený detektivní příběh s romantikou. Všeho tak akorát, že to přečtete na jeden zátah. Jo a vraha jsem netrefila. Ale byla jsem blízko. Užila jsem si to. Jistě jdu do dalšího dílu.“... celý text
— monika0181

„Mnohem vyhrocenější a tvrdší verze, kde už jde do tuhého. Za mě nicméně super. Eskaluje to a svět je prohloubenější. Podařilo se za mě.“
— Kopta

„Návrat ke starému brachu. Za mě příjemné počtení a opět dobrý nový úhel pohledu na zajeté světy.“
— Kopta

„Dobrý to bylo“
— jarda007

„Za mě spokojenost. Není to klišé o miliardáři, modelce a slavných a úspěšných. Kniha řeší mnoho témat, na která je vhodné poukázat: šikana, sexismus, genderová nerovnost, šovinismus, feminismus a body shaming. Otázka vnímání těla mě zaujala si nejvíc, ta není v knihách tak častá. Autorka se vždy snaží v příbězích poukázat na problémy ve společnosti a nebojí se toho, to moc oceňuji. Dělá to přístupným a čtivým způsobem. Jen na můj vkus inteligentní Adam sebou nechal velmi dlouho zametat a ovlivňovat Royem.“... celý text
— monika0181

„Od této knihy jsem asi očekávala něco jiného. Ale... kniha je napsána velmi syrově, mnohdy i depresivně a uvědomující si, jak dokázali a vlastně museli lidé žít, jak vlastně neměli nic, chudoba až do morku, děti přihlížející a dělající to, co si myslíme že nepatří pro ně... uff...“... celý text
— Paris2000

„To se tak špatně četlo, že jsem to musela odložit, příběh by mě bavil, ale to se nedalo.“
— Noisette73

„Další ultraslavný román, který mě relativně zklamal. Je to text velmi nevyvážený. Má skvěle napsané pasáže, které hltám po desítkách stran a velmi špatně napsané pasáže, kde na každé stránce tiše trpím. Síla tohoto románu je ve vyobrazení milostných vztahů. Také oplývá spoustou popisů přírody, často v krásných, originálních a trefných básnických metaforách. (Láska k ženě a láska k Rusku, to jsou autorova témata.) Pak je toho v něm ale spousta dalšího, kde autor tak silný není. Zejména popisy revolučních událostí a válečných operací jsou většinou nudné a působí často i odbytě. Slouží jen k popisu kontextu, do něhož jsou zasazeny milostné vztahy. Po románu je rozeseto pár úvahových pasáží o povaze bolševismu, které jsou docela trefné, ale na svou dobu mi nepřijdou světoborné. (Už ve 30. letech psali jiní velmi kriticky o sovětském Rusku.) V první části (zhruba prvních 100 stran) je představeno mnoho desítek postav, které později zmizí. Nechápu, proč tam jsou. Absolutně jsem se neorientoval, kdo je kdo. (Na internetu lze najít grafické znázornění vztahů postav v tomto románu, pro zasmání! Zajímalo by mě, jestli se v tom někdo orientuje.) Postupně vykrystalizuje hlavní osa příběhu, dva milostné vztahy doktora Živaga, v němž drtivá většina těch postav nehraje žádnou roli. Na co jsem úplně alergický je, když text působí nedůvěryhodně - schematicky. Např. autor "potřebuje", aby nějaká postava odvyprávěla svůj životní příběh. Naváže to např. na praní prádla (to je úplně jedno, na co, nemá to žádnou vnitřní logiku!). Takže naprosto mimo kontext celého příběhu, out of nowhere, najednou vybalí rozhovor dvou postav u řeky, kde se jedna té druhé zeptá: "Kde ses naučil tak dobře prát?" A následuje životní příběh... Nechci být zlý, ale v tomto románu je skutečně celá řada pasáží, které by mohly posloužit jako učebnicové příklady, jak se nemá psát próza. Pak jsou tam naopak ty silné dramatické scény ze života Jurije s Larou v Jurjatinu a Varykinu, to je těžiště románu a to je dobré. Ale toho balastu okolo! Naprosto souhlasím s engelmarem, že Nobelovku dostal určitě spíš z politických důvodů než díky literárním kvalitám tohoto díla. Žádnému dobrému příteli bych nemohl s čistým svědomím doporučit, aby si tento román přečetl. Dobrý překlad Jana Zábrany, hezká čeština.“... celý text
— jozik_v_tumane

„Oddechovka. Jednohubka.“
— uzivatel2668

„Tahle série na mne vyskakovala z různých stran už nějakou dobu a když ji KD nabízely ve slevě, rozhodlo to a koupila jsem ji tatínkovi k narozeninám. Protože se mu líbila, půjčila jsem si první díl na dovolenou, abych po 2 dnech byla v polovině knihy a proklínala se, že jsem si nevzala i dvojku. Nikdy si ovšem nezahrávejte s knižními bohy, protože to dopadlo tak, že po 4 dnech jsem se vracela domů s nemocným dítětem a získala tak kupu času pro čtení. Musím vyzdvihnout nejen zasazení do období před a během první světové války, které pro mě u knihy s nálepkou „fantasy“ bylo hodně netradiční, ale zejména autorem vybudovaný svět. Myšlenka enkláv, jejich fauna, pojetí magie, hlavní aktéři příběhu i vedlejší postavy, rozpolcenost hrdinů mezi přátelstvím, národností, politikou a velkými dějinami, které řídí jejich pohyby na šachovnici… Svůj díl jistě odvedl i překladatel a velmi oceňuji slovníček a vysvětlivky na konci knihy (to už se dnes moc nevidí). S odstupem času se už nedovedu podrobněji rozepsat ke každému z dílů, a tak jen ve stručnosti: - Líbilo se mi, jak se alchymista z nenápadné a spíše průměrné figury vypracoval v postavu, vzbuzující respekt a mající skutečnou moc. - Oceňuji postavu nové hraběnky Samarinové, o to víc, že milostná Rudnického linka mi přišla uspěchaná a trochu mě zklamala. - I když mi bylo líto, že kniha končí a nepokračuje, možná jsem za to – s ohledem na dějinné mezníky a osudy carské rodiny docela ráda. Přesto by mě zajímalo, zda Adam Przechrzta plánuje pokračování?“... celý text
— tatjana1737

„Tuto autorku miluji. Příběhy mě vždy baví, mají emoce, tu správnou šťávu, energii, chemii. L.J.Sheen umí pěkně postavy vykreslit, že nás baví, živě si je představujeme. Co se jí povedlo u Ransoma bylo dokonalé. Ten štval snad každého už na konci druhé kapitoly. Zjistíme, že zpovykaná Hallie vlastně není taková jak jí svět ukazuje. Pomalu ale velmi pomalu prolamuje Ransomovu zeď a ten vidí, že je v ní něco jiného než jaká se navenek zdá. Zjistí, že za spoustu věcí a komplikací nemůže jen samotná Hallie, ale její rodina, kde jsou velmi pokřivené vztahy. Knihu jsem si moc užila. Jen konec byl teda rychlý, ten by si zasloužil o pár řádku víc, bylo to jak útěk z boje.“... celý text
— monika0181

„Kniha je opět graficky naprosto dokonalá a obálka knihy se na světle neskutečně nádherně blyští. Je to pořádná bichle, protože má přes 700 stránek a já si říkala, jestli se autorce opět podaří mě přesvědčit o tom, že příběh o lidech a dracích je skvělá fantasy kombinace. Opět se shledáváme s Xadenem a Violet, kteří se vzájemně přitahují, ale nějak není jejich vztahu přáno. Violet totiž nastoupila do dalšího ročníku na Basghiatské válečné akademii a tento rok pro ni bude ještě těžší. Basghiat ukrývá tajemství, které se rozhodne rozluštit, ale netuší, jak nebezpečnou hru rozehraje. Půjde o život nejen jí, ale i jejím přátelům a rodině. Prožije si obrovské peklo fyzické a emocionální. Příběh začíná pozvolna, kdy prvních sto stran je celkem čtivých, ale pak přišel zlom a mě příběh vůbec nebavil. Říkala jsem si, že autorka udělala chybu, když neskončila prvním dílem. Jenže, najednou jako kdyby chytila dech a začal se odehrávat velice čtivý příběh, který si mě získal. Pravda, chvílemi jsem se musela v textu vracet, protože jsem se ztrácela v dovednostech lidí, v popisech kdo je kdo a celkově mi příběh přišel chvílemi překombinovaný. Posledních asi sto stran jsem dočítala setrvačností s názorem takovým, že si další díl nebudu chtít přečíst, protože je tento de facto podobný prvnímu. Ale to možná autorka tušila a připravila si pro čtenáře takovou bombu, že po dočtení knihy jsem jen zírala a říkala jsem si cože? Opravdu?! Dělá si autorka srandu? A ano, třetí díl si prostě musím přečíst. Železný plamen je velice obsáhlý a možná, kdyby ho autorka zkrátila na polovinu, bylo by to lepší. Našla jsem i jednu nesmyslnost, ale je možné, že vznikla chybou překladu. Každopádně je to velice populární série, která si vás získá ať chcete nebo ne.“... celý text
— Ctenar1202

„Tahle série na mne vyskakovala z různých stran už nějakou dobu a když ji KD nabízely ve slevě, rozhodlo to a koupila jsem ji tatínkovi k narozeninám. Protože se mu líbila, půjčila jsem si první díl na dovolenou, abych po 2 dnech byla v polovině knihy a proklínala se, že jsem si nevzala i dvojku. Nikdy si ovšem nezahrávejte s knižními bohy, protože to dopadlo tak, že po 4 dnech jsem se vracela domů s nemocným dítětem a získala tak kupu času pro čtení. Musím vyzdvihnout nejen zasazení do období před a během první světové války, které pro mě u knihy s nálepkou „fantasy“ bylo hodně netradiční, ale zejména autorem vybudovaný svět. Myšlenka enkláv, jejich fauna, pojetí magie, hlavní aktéři příběhu i vedlejší postavy, rozpolcenost hrdinů mezi přátelstvím, národností, politikou a velkými dějinami, které řídí jejich pohyby na šachovnici… Svůj díl jistě odvedl i překladatel a velmi oceňuji slovníček a vysvětlivky na konci knihy (to už se dnes moc nevidí). S odstupem času se už nedovedu podrobněji rozepsat ke každému z dílů, a tak jen ve stručnosti: - U druhého dílu mi trochu vadilo, že bezprostředně nenavazuje na první, a že od událostí popisovaných v Adeptovi utekl nějaký čas. - Samarin i Rudnický postoupili na kariérním i společenském žebříčku a s tím, jak se dějiny daly do pohybu, mnohem víc u obou přátel vyplouvají jejich rozdílnosti.“... celý text
— tatjana1737

„Tahle série na mne vyskakovala z různých stran už nějakou dobu a když ji KD nabízely ve slevě, rozhodlo to a koupila jsem ji tatínkovi k narozeninám. Protože se mu líbila, půjčila jsem si první díl na dovolenou, abych po 2 dnech byla v polovině knihy a proklínala se, že jsem si nevzala i dvojku. Nikdy si ovšem nezahrávejte s knižními bohy, protože to dopadlo tak, že po 4 dnech jsem se vracela domů s nemocným dítětem a získala tak kupu času pro čtení. Musím vyzdvihnout nejen zasazení do období před a během první světové války, které pro mě u knihy s nálepkou „fantasy“ bylo hodně netradiční, ale zejména autorem vybudovaný svět. Myšlenka enkláv, jejich fauna, pojetí magie, hlavní aktéři příběhu i vedlejší postavy, rozpolcenost hrdinů mezi přátelstvím, národností, politikou a velkými dějinami, které řídí jejich pohyby na šachovnici… Svůj díl jistě odvedl i překladatel a velmi oceňuji slovníček a vysvětlivky na konci knihy (to už se dnes moc nevidí). S odstupem času se už nedovedu podrobněji rozepsat ke každému z dílů, a tak jen ve stručnosti: - Víc než Samarin mi byl sympatický „alchymik“ Rudnický. Toho jsem si představovala jako toho vousáče z obálky a měla tak velký problém s ilustracemi v knize, byť ty zřejmě více odpovídaly duchu doby. - Oceňuji autorem prezentované reálie, které krásně dokreslují ducha doby a podprahově vytvářejí ty správné kulisy. Je znát, že Przechrzta je historik, ale jen málokdo umí svoje rešerše do knihy vetknout tak, aby to nebylo do očí bijící a nekřičelo to: „Tohle všechno jsem musel naštudovat a teď to tu za každou cenu prodám!“ - Cením si i zasazení do Polska, jehož dějiny znám jen povšechně, a tak to pro mne i tímto bylo nové a poutavé.“... celý text
— tatjana1737

„Další z českých autorek detektivek, která mě mile překvapila. Děj ubíhal, velmi dobře se kniha četla a napadlo mě více pachatelů, spojení s otcem, manželem a jeho současné partnerky také. Nakonec trefa jen napůl. Každopádně hrůzný scénář. Určitě se poohlédnu po pokračování.“... celý text
— princesse

„Blakea miluju už ze série Him, je boží, takový přerostlý dítě. Jess mě často štvala, ale spolu byli úžasní. Kniha je vtipná a má spád. Příběh je vyprávěn z pohledu obou a obzvlášt Blakeovi kapitoliy jsem si fakt užila. Už jen jeho ,,Žíši" mi navždy utkvělo. Jen bych brala, kdyby kniha byla o kousek delší. Jejich příběh jsem četla už několikrát a určitě se k němu ještě mockrát vrátím.“... celý text
— alnovka82

„Tak to už se četlo mnohem lépe než první díl O napětí a sex nebylo nouze. Viper je vlastně dobrák od kosti. Příběh měl větší spád než díl předchozí. Rychle to plynulo, napětí akorát dávkováno. Krásné avizo na další díl Lily a Shada. Na ten se moc těším. Tam to bude velmi zajímavé sbližování dvou naprosto rozdílných osobností.“... celý text
— monika0181

„Fantasy už delší dobu nečtu, každopádně masivní reklama na mne zapůsobila a knihu jsem si přečetla. Děj byl fajn, hezky plynul hrdince jsem fandila, možná mohla být kniha o trochu slabší ale dalo se. Závěrečná bitva byla fantastická a konec to tě pic to byla pecka, takže jo další díl si přečtu i když mě děsí těch 700 stran :-D“... celý text
— barborelka

„Kniha je čtivá. Je i na aktuální téma s ohledem na probíhající konflikt. Nejsem si úplně jistý, že bez dostatečného kontextu nebude zavádějící. Unikátnost izraelského přístupu se značně odráží i v izraelské armádě. Izrael je měkký dovnitř, tvrdý ven - tolik jen k obecnému uvedení do kultury a politiky. Trochu jsem tápal v přilepeném rozhovoru, rozhodně si zasloužil více než jen přepsat. Také by knize slušel odbornější úvod nebo závěr. Už minimálně pro ten kontext. Ale zkuste si něco dohledat sami a mějte Izrael rádi. Máme společného víc, než si chceme přiznat.“... celý text
— Koškin

„Začetla jsem se v podstatě hned od první stránky a dalších 550 jich uteklo jako voda. Děj příjemně gradoval, nenarazila jsem na hluchá místa. Konec byl sice trochu moc rychlý, ale celkový příjemný dojem z knihy mi to nepokazilo.“... celý text
— Mishi

„Bílý šum. Ach, tyhle obříky s kontinuálním vědomím miluju. O čem Don DeLillo píše, co kritizuje a jaké ceny dostal, to se dozvíte na internetu všude. O tom, jaký zážitek je čtení, už bohužel méně. Tohle je opět jedna z knih, která si uzurpuje celou vaši mysl. Pokud nedáváte pozor, nemá smysl ji číst. I tak jsem ji na svoje poměry přelouskala poměrně rychle. Proč? Protože je to setsakramentská literární jízda. Příběh je přímočarý, poměrně banální. Ale to, jak se jej dozvídáte, to už ne. A detaily, o které zakopnete cestou, ty jsou nejvíc. Mně osobně se strašně líbí líčení rodinného života, plkání u jídla, řešení blbostí u rodinného stolu. A ta úžasně podivná útulnost rodiny poslepované z pahýlů rodin předešlých. A zbožňuju Murrayho. Nutno dodat, že hlavní hrdina je zakladatel hitlerovských studií, který neumí německy. Velmi se děsí plánované hitlerovské konference, na níž přijedou i akademici z Německa. A také se děsí smrti, stejně jako jeho žena. Po nocích si o smrti vyprávějí. DeLillo dokonale buduje absurdní a dramatické postavy a situace. Kdo si v tom libuje, bude se při čtení tetelit. Člověk, který nepřistoupí na DeLillovu hru se skrýváním významů, schováváním kritiky a nenápadným postrkováním správným směrem, si přečte povrchní příběh zhýčkané americké rodiny vyšší střední třídy. Kdo čte pozorně, dostane jako moderní člověk trochu ránu na solar. Scéna s prohlížením odpadků z drtiče je naprosto úchvatná! A aby toho nebylo málo, roli hraje i vzduchem přenášená toxická událost. DeLillo dává hlas i televizi, rádiu, reklamě a dalším moderním vymoženostem. Zapojují se do dialogů jako rovnocenní partneři. Všudypřítomní, odosobnění, stálí. Mám radost, že se Argo se dalo do vydávání díla tohodle amerického velikána. Obálka je nádherná, a pokud takhle DeLillo vyjde celej, nezbyde mi než si ho hezky posbírat.“... celý text
— elovole

„Tahle kniha mě bavila o kousek méně, než ty co už mám od autorky přečtené (Kulti, S láskou, Lukov) přesto je to moc krásné čtení. Vanessa byla skvělá, u Aidena mi chvíli trvalo než jsem si ho oblíbila. Kniha byla opět vtipná a moc hezky napsaná, ale tentokrát jsem si uvědomovala, že je opravdu celkem dlouhá a občas se i nudila. Hodnotím 4,5*.“... celý text
— alnovka82

„Nádherná výpravná kniha plná neuvěřitelných ilustrací Nikoly Logosové. Kniha, která by neměla chybět v žádné knihovně (a jestli se vám do vaší nevejde, doporučuju pořídit knihovnu na míru). Obrazová kniha vás provede všemi zeměmi Evropy. Přiznejte se, víte z fleku, kolik jich je? A kolik jich dovede vyjmenovat? Kdo z vás byl v Estonsku? Znáte hlavní město Kosova? Pochutnali jste si na národním pokrmu Moldavska? Atlas světa – Evropa vám ukáže, o co jste doteď přicházeli. A vám se letos zase do Chorvatska nebo Egypta chtít nebude. Věřte mi. Textu je tak akorát a je našlapaný zajímavostmi. Knize však vévodí ilustrace, které v dětech vzbouzí nadšení a v dospělých touhu po cestování karavanem.“... celý text
— elovole

„Začátek a konec kreativně překládá a rozvíjí koncept francouzského autora Hervého Tulleta (Knížka, Portál, 2011). Dle jeho vzoru a v mnohém i po svém vnímá knihu nejen jako prostředek předávání lineárního příběhu, ale také jako objekt, se kterým se dá hrát (třepat, mačkat, křičet, tleskat, otáčet stránky), narážet na jeho hranice a posouvat je. Čtení pomocí krátkých textů a pokynů přetváří v aktivní dobrodružství s překvapením, které následuje po každém otočení stránky. To jen podtrhují velkoformátové ilustrace se svéráznou barevností. Na rozdíl od francouzských bestsellerů jde ale Začátek a konec dál a knihu nevytváří pro hru samotnou či snadné učení barev a počítání do tří. Hravost zde dětem přibližuje velké a náročné téma vzniku vesmíru, světa i vlastního života. Zamyslí se nad mnohým a vyzkoušejí si, jak náročné je stvořit vesmír, zjistí, jakou moc má fantazie, a malá knížka uvnitř knihy jim otevře literární laboratoř. Velmi oceňuji, že se kromě atraktivního vzniku kniha věnuje i tabuizovaným tématům konce a dělá to s lehkostí, s pluralitou názorů, citlivě a bez přehnaného patosu.“... celý text
— elovole

„Válka determinuje lidské osudy. Ve všech je lidskost i nelidskost. Víra i zklamání. A není úniku.“
— 000nugatovej

„Strašné. Doufám, že je to obrovská satira, kterou jsem nepochopila.“
— heliiinka