Koškin
komentáře u knih
Narozen v modrý den
Daniel Tammet
“Spojler: to není knížka o autismu, ale o naprosto superextramega výjimečném jedinci s diagnózou poruchy autistického spektra. Jedná se o ucelený příběh s dobrým průběhem i koncem, naprosto odlišným od kulometného dávkování Naoki Higašidy v A proto skáču… Daniel nám dává nahlédnout trochu pod pokličku autismu, ale je natolik vysokofunkční, že se může zdát, že zvládnout tuto diagnózu je brnkačka. Není. Ale díky za každou takovou publikaci.
Můj cizí jazyk
Martin Talbot
Chápu, co chtěl autor alegoricky vyjádřit, ale natáhnout nápad zvíce povídky či fejetonu na knížku bylo hodně odvážné. V anotaci zajímavá zápletka s najatým mluvčím jde hned zkraje knížky úplně do vytracena a je to slepá ulička či nastavovaná kaše, vyberte si. Pointa, že s cizím jazykem jste poněkud vyloučeni se objeví ve dvou třetinách knihy. Jsem z toho poněkud rozpačitý a knihu dál zkoumat nebudu. Jediná pěkná myšlenka, kterou si hodlám uchovat: mosty je třeba nejen stavět, ale také po nich chodit.
Meziměsta
Lukáš Vavrečka
Kniha, která se pohybuje v odlesku Labyrintu světa a Pěny dní plus linky detektivního příběhu, který do vyprávění prosakuje. Určitě vás bude bavit hádat, co čím autor myslel a na co s ohlédnutím na šílenství doby covidové naráží. Taky budete vstřebávat ústrky péče o autistické dítě a napětí jednoho zločinu. Kdyby autor ingredience promíchal o trochu méně, chutnal by výsledný pokrm více, ale i tak doporučuji, je to veskrze chutné.
Uprostřed
Martin Selner
Skvěle čtivá kniha. Samozřejmě, hlavní hrdina v reálu není takovej frajer a příběh není až tak úplně fiktivní. Velmi dobře balancuje linka milostná a linka pracovně-detektivní, obě solidně gradují k nepříliš šťastnému konci. Je to sonda. Abyste o sobě něco mohli zjistit, musíte si ji zapíchnout do živého. To Martin Selner udělal a nevíme, jak moc ho to bolelo. Každopádně díky, všechny tři jeho knihy zůstanou v mé knihovně.
Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr
Martin Selner
Tak samozřejmě to není taková pecka jako kniha první. Jedná se o pokračování monotónnější a už víte, s jakými kartami se bude hrát. Ale pořád je to pecka. Pecka z poněkud kyselého ovoce. Jakoby hrozny, že jo.
Autismus & Chardonnay
Martin Selner
Skvělá, chytrá a vtipná, krutá i laskavá kniha o velmi těžkých věcech. Krutě laskavá a laskavě krutá. Hodněkrát mě taky napadlo adjektivum geniální. Úderná, zároveň je každá kapitola jako dýchnutí na tvář - s kyselým odérem včera požitého velkého množství vína, ale měkké, teplé a vlahé. Jo a fakt jsem se hodněkrát dosyta zasmál.
A proto skáču
Naoki Higašida
Kniha jako tenký řez, ale sakra hluboký. Budu ji číst určitě ještě několikrát. Aha efektů je na každé z nepříliš hustě popsaných stránek řada. Díky za to.
Sloužil jsem v Gaze
David Shorf
Kniha je čtivá. Je i na aktuální téma s ohledem na probíhající konflikt. Nejsem si úplně jistý, že bez dostatečného kontextu nebude zavádějící. Unikátnost izraelského přístupu se značně odráží i v izraelské armádě. Izrael je měkký dovnitř, tvrdý ven - tolik jen k obecnému uvedení do kultury a politiky. Trochu jsem tápal v přilepeném rozhovoru, rozhodně si zasloužil více než jen přepsat. Také by knize slušel odbornější úvod nebo závěr. Už minimálně pro ten kontext. Ale zkuste si něco dohledat sami a mějte Izrael rádi. Máme společného víc, než si chceme přiznat.
Světlo z Pauliny
Jan Štifter
Takhle má vypadat kniha povídek! Nejvíc se obrňte na Rodinnou sešlost, ta jde hodně dřeň…
Všechno dobré je k něčemu zlé
Paul Watzlawick
Mylnou cestu musíme projít, aby se ukázalo, že je mylná. Tak tahle myšlenka z knihy ji naštěstí nevystihuje, protože má řadu neotřelých a přínosných pohledů na svět, hodnoty, život, jeho smysl a řešení konfliktů a osudových rozcestí. Nečetl jsem ji naposledy, musím si dost částí ještě řádně vytříbit.
Moucha v limonádě
Štěpánka Bergerová
Spíše než o krátké povídky se jedná o delší povzdechy. Některá témata (například eutanazie/sebevražda) jsou urputně necitlivá, jiná přecitlivělá až příliš. Číst se to dalo, ale moc to nedalo.
Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejí
Petr Šabach
Tři hvězdy je málo, čtyři moc. Opilé banány s kocovinou. Často mi dělalo problémy zpracovat fantazie odbočující z reálného vývoje příběhu a rušilo mě to. Ale jinak u mě dobrý.
Od ještěrů k robotům
Jan Stern
Velmi, velmi, velmi chytrá kniha a pokud není místy až moc chytrá, tak vtipná. Každopádně poučná a inspirativní. Design edice Prostoru tomu bere trochu elegance, ale zase ten společensky prospěšný přesah. Řada faktů a myšlenek ve mně rezonuje doteď. Třeba ta nezbytná extenze člověka v politika… Srdečně doporučuji, i když jsem se haldou sdělení prokousával poctivě 14 dní.
Anarchista
Magdaléna Platzová
Není to špatná kniha. Zpočátku jsem silně uvažoval, že ji odložím, nakonec mě příběh vtáhl. Ve finále mi nejvíc vadilo, že z de facto zločinců autorka dělá osudem ztrápené intelektuály a o tom anarchismu se vlastně zas tak moc nedovíme.
Největší skandál v dějinách lidstva
Eduard Martin (p)
Jeden ze slabších výborů povídek fantastického sci-fi autora, ale pořád lepší než například kterýkoliv Coelho. Za všechny jedna myšlenka, volně citováno: nezáleží na tom, kde je pravda, ale kdo ji říká.
Výstava chameleonů
Filip Mikuš
Tohle je fakt zklamání. Spíše slabý až slabší odvar z Járy Cimrmana, Monty Pythonů a Woody Allena, možná někoho dalšího. Kultivovaný, často ale překombinovaný jazyk, po několika desítkách stránek již otravný. Povídka Střípky našich zítřků, která se pokouší o nějakou (asi) LGBT satiru je tak blbá, že jí k pochopení nepomohlo ani následující dovysvětlení pohnutek samotným autorem. Závěrečná Na výstavě chameleonů je už úplně jalová slátanina. Jedna hvězda za grafické zpracování, bez toho by byl Mikušův pokus totální propadák. Vrtá mi hlavou motivace k nominaci na Magnesii literu… Proč?
Vyhoření
Petr Šesták
Velmi příjemné i zpočátku nepříjemné překvapení o pohledu pumpičky na volanty a jejich svět, náš svět, se kterým jsem jako převážný volant musel chtě-nechtě souhlasit a trochu mi to otevřelo oči. Myšlenky zajímavé a pronikavé, velmi chytré. Ke konci kniha utekla trochu do extrému alá Houellebecq, ale budiž. Styl vyprávění s přeskakováním vypravěčů poněkud náročný na pozornost. Útlá knížka na dvě hodiny čtení a týdny přemýšlení. A samozřejmě body za design knihy, to je ta pátá hvězda.
Goblini
Philip Reeve
Zábavný počin, až bych řekl takový Pratchett light. Ne všechno je úplně vyprecizované, ale ty přerody antihrdinů v hrdiny a občas naopak fungují. Humor solidní a příběh obstojně gradovaný. Ještě čekám, co na to řeknou ty čtenáři 11+, pro které je kniha určená.
Morfium
Michail Bulgakov
Nic zásadního. V dnešní době. Možná zajímavý mírně hororový nádech, ale fakt žádná pecka. Kdyby pod tím nebylo podepsané takové jméno, tak si to klidně odpustím.
Muž, který zemřel
David Herbert Lawrence
(SPOILER) Pointou krátkého příběhu je, že netělesná láska je láska od mrtvoly. Kultivovaný jazyk však úplně nepřehluší primitivnost obsahu sdělení. Pokud by autor nevolil bud´/anebo, dalo by se s tím pracovat lépe.
