f.enjoy6
přečtené 263

Tělo ženy a jiné povídky
2005,
Rjúnosuke Akutagawa
Deset kousků od mistra povídky opředené tajemnem a nadpřirozenem. Obzvláště jsem si oblíbil Močál, Pochybnosti a Podivný příběh. Moc hezké čtení...

Dovidenia, Cugumi
2005,
Banana Jošimoto
Autorka mi poměrně seděla v povídkové knize Úplněk. Mělo to svojí atmosféru - všudypřítomná smrt, vykořeněnost, smíření, těžko zařaditelní hrdinové. Tato knížka byla jiná. Ospalé městečko, moře, nezkrotná Cugumi, pocit něčeho končícího, atmosféra téměř na usnutí, doslova. Nebylo to špatné, nevadí mi knížky, kde se toho tolik neděje a vše si plyne pomaloučku svým tempem, přesto tomu něco chybělo, něco, co by ve mně zanechalo něco víc. Občas mi vadilo opakování se některých motivů a slov (buď autorka, nebo překladatelka si moc nevyhrály, což trochu rušilo). Rovněž nejspíš první knížka, kterou jsem četl slovensky. Říkám si, že je to docela škoda, že tu prakticky člověk nenarazí na knížky v jazyce, který nám je poměrně srozumitelný...... celý text

Mapa Anny
2014,
Marek Šindelka
Současnou českou literaturu v tom kvantu klasiky a horkou jehlou nití napsaných knih moc nevyhledávám. Většinou si říkám, že čas ukáže, co z toho množství stojí za to a já se k tomu vrátím. K Mapě Anny jsem se dostal po převyprávění části jedné z povídek a ten obraz, který jsem si vytvořil v hlavě jsem chtěl mít celistvý... Šindelka má bezesporu svůj vlastní styl, chce, aby se čtenář zamyslel a hledal mezi řádky, což poetičnost jeho slov ne vždy usnadňuje. A to je právě to, co jsem si na té knize oblíbil, dokonce jsem si některé myšlenky a formulace zapsal. I bylo překvapivé tu a tam všimnout si některých českých reálií (třeba zmínka o té příšerné reklamě s "uříznutými" hlavami...). Přes to všechno můj dojem z celku není úplně ideální - něco tomu chybělo, možná to bylo až příliš odosobněné a já si k většině příběhů neudělal vztah, proto to ve mně nic moc nezanechalo (ale na povídky Ulita a Kopie asi jen tak nezapomenu). Určitě dám v budoucnu šanci další Šindelkově knížce.... celý text

Bílé na černém
2009,
Ruben David Gonzalez Gallego
Dost drsné na to, aby si člověk uvědomil, že některá běžná trápení jsou nicotná oproti tomu, co někteří musejí snášet každý den... Náročná kniha o tom, jak může být život tvrdý. Asi na mě nejvíce zapůsobila (mimo mnoha jiných) část "Nikdy"... "Nikdy. Strašné slovo. Nejhorší ze všech slov lidské řeči. Nikdy. To slovo je srovnatelné pouze se slovem smrt. Smrt - to je jedno velké nikdy. Věčné nikdy, smrt vyvracející veškeré naděje a možnosti. Žádné možná nebo kdyby. Nikdy."... celý text

Birthday Girl
2017,
Haruki Murakami
Příjemná jednohubka s hlubším poselstvím, Murakamiho dodatek z vlastního života byl pěkným zakončením. Murakami umí psát jak další, tak i kratší žánry, což je neobvyklé.... celý text

Útok na pekárnu
2016,
Haruki Murakami
Reakce v komentářích jsou rozporuplné, ale mně se obě povídky líbily, příjemná oddychovka. Asi se mi moc nepozdává vydávání jednotlivých povídek jako kniha (za cenu, za kterou by jich bez těch fajných obrázků vyšlo třeba dvacet), ale budiž, nějaký efekt to má, pěkně se na to kouká... Možná mi vadí víc ta reklama na "mekáč", bez které by se to docela dobře obešlo, ale to jsou jen mé osobní dojmy.... celý text

Tvář toho druhého
1981,
Kóbó Abe
Původně jsem ohodnotil třemi hvězdičkami. Ale jak tak nad tímto dílem přemýšlím, tak si bezesporu zaslouží ještě jednu. Jedinou vadou na knize byla prostřední část, kde se hlavní postava v tom všem utápí až nadmíru... A pak? Neuvěřitelný sešup až do poslední stránky, abych konečně věděl, jak to celé dopadne.... celý text

Deník bláznivého starce
1998,
Džuničiró Tanizaki
Hrozně čtivá záležitost číst všelijaké vrtochy jednoho, na první pohled docela nevinného, starce. A že jich je! :-) Tahání za nitky a vztahy v rámci rodiny nebo proměňující se Japonsko jsou příjemným přídavkem povedené zpovědi pana Ucugiho.... celý text

Boží člověk Issa
2006,
Issa Kobajaši
Nádherně zpracovaná knížečka, člověk se může kochat básněmi v češtině nebo i japonskou verzí jak ve znacích, tak i v přepisu do češtiny. Nechybí ani dobové, skvěle se hodící drobné ilustrace od S. Keisaie, které doplňují již tak esteticky zdařilý výběr... Issa je výjimečný, ale pro mě zůstává v pozadí Bašóa... ;-) Na rozdíl od lidí husy po ránu radostně štěbetají Motýlek poletuje jako by na světě neměl jedinou starost... celý text

Loď pokladů: Antologie moderní korejské povídky
2012,
* antologie
První polovina knihy se nesla v příjemném a čtivém duchu (Pláč, Filónovo prase, docela i Loď pokladů), zbylé tři povídky se ale táhly natolik, že jsem si přál to "utrpení" co nejrychleji ukončit a pustit se do něčeho lepšího...... celý text

Vita sexualis
1996,
Ógai Mori
Pro mě docela zklamání. Začátek, kdy dochází k rozhodnutí sepsat toto dílko nebo první popisovaná léta, to se mi četlo jedna radost i bylo poměrně zajímavé sledovat, jak se vyvíjí sexualita a sporadická setkání s ní hlavního hrdiny... Pozdější léta se ale tak nějak začala podivně vléct a vyznění téměř nulové. Přesto věřím, že v době, ve které byla kniha napsána mohla vzbudit slušný poprask a jako výsměch tehdejšímu naturalismu (který se v explicitních scénách vyžíval mnohem víc než samotný Ógai Mori) posloužila více než dobře...... celý text

Úplněk a jiné povídky
1997,
Banana Jošimoto
Při četbě jsem se cítil skoro jak u Murakamiho Afterdarku. Příjemné dialogy, naprosto úchvatné vylíčení atmosféry a některé odstavce a myšlenky, které by se daly tesat do kamene. I přes poměrně prostou dějovou linku mě ke knize něco poutá. Je to kniha o pocitech - dokud člověk čte, může skrze citlivě vybraná slova zažít na vlastní kůži vše, co je schováno za slovy. Jen škoda, že po přečtení to všechno mizí do nenávratna a celkový dojem z četby je tentam...... celý text

Kočičí host
2016,
Takaši Hiraide
Japonci prostě umí nevšedně popsat všednost každodenního života. Věci přicházejí i odcházejí, děje se jak to dobré, tak i to špatné a všechno si to tak hezky plyne, pomíjí a člověk se může těšit opět na něco nového. Toto minimalistické vykreslení radosti z drobností a poklidnost celé knížečky je něco, na co budu ještě dlouho vzpomínat...... celý text

Příběh z dolního města na řece
1984,
Jasunari Kawabata
Nedokážu to moc zdůvodnit, ale Kawabatovi jsem se docela dlouho vyhýbal. Nelákal mě... Tahle kniha mne ale přesvědčila, že mé domněnky a předsudky byly mylné. Příběh Jošimicua byl, i přes pomalejší začátek, tak čtivý a přesvědčivý, že bych si něco podobného dal v blízké době zas! A vyznění posledních stránek? Klobouk dolů...!... celý text