HakuTheDeadBoi
přečtené 294
Konec světa & Hard-boiled Wonderland
2008,
Haruki Murakami
Tak z téhle knihy jsem si fakt sedl na zadek. Téměř kyberpunkový příběh v jednom světě (šifry a kódování, tajní agenti, boj korporací), skoro až kafkovská fantasy v tom druhém. Málokdy se mi stane, že narazím na knihu, jejíž prostředí je tak poutavě navržené a vyobrazené, že skoro až cítím, že se tam nacházím s nimi. V případě Konce světa to platí absolutně. Doteď vidím město za Zdí tak jasně, jako kdybych je právě četl, a nejspíš se tam brzy zase vrátím. Co mě zaráží, je právě kyberpunkovost zápletky v prvním světě. Rok 1985, kyberpunk existuje v USA nějaké tři roky, Neuromancer vyšel rok před Koncem světa, i když je pravda, že Gibson viděl zrod budoucnosti právě v Japonsku. A Murakami, který rozhodně není autorem čisté science fiction, musel být osvícen nevím kým, že dosáhl atmosféry, o kterou se tematická sci-fi scéna teprve pokoušela. Touto knihou se Murakami dostal na seznam velmi oblíbených autorů.... celý text
Prsa a vajíčka
2021,
Mieko Kawakami
Cizí a trochu podmanivá, protože japonská žena je pro českého muže poněkud neprobádanou látkou. Mieko Kawakami ale píše velmi poutavě a seznamuje čtenáře s problémy, kterým čelí v Japonsku svobodná žena (o některých ale raději nemluví, ty by se pak hodily spíš do knih Rjú Mirakamiho), navíc žena, která chce odnosit a vychovat dítě naprosto sama. Nejednou mě napadlo, jak málo porozumění a ochoty pomoci chybí mezi lidmi, a to nejen v Japonsku, a tak vyrábíme problémy a překážky pro ostatní tam, kde by stačilo prostě jen nechat ostatní na pokoji či jim jen trochu usnadnit cestu. Snad abychom se o vlastní nepovedené životy mohli podělit s nimi. Velmi zajímavý pohled do cizího světa, který ukazuje i ty problémy, se kterými se čtenář na vlastní kůži nesetká.... celý text
Paprika
2013,
Jasutaka Cucui
Tak tohle byla absolutní pecka. Chaotické, snové, vědeckofantastické, bizarní, správně úchylné, ujeté, mysteriózní, hororové, a mnoho dalšího. Existuje i výborné filmové zpracování od Satošiho Kona, které se sice příběhem v mnohém odchyluje, ale vizuálně splňuje mou představu do puntíku.... celý text
Hvězdný prach
2006,
Neil Gaiman
Milé, poutavě napsané a trochu přímočaré. Má první zkušenost s Gaimanem, která mě ale nepřesvědčila o tom, že bych měl autora nějak blíže prozkoumat, tím spíš, že jej obestírá pověst naprosto geniálního spisovatele. Brousím si zuby na Nikdykde (minimálně pro srovnánáví s Králem Krysou od Miévilla), tak ta snad má očekávání naplní.... celý text
Dobrá znamení
1997,
Terry Pratchett
Taková celkem vtipná jízda, otisk Pratchetta v tom vidím, ale přesto mám pocit, že tomu něco chybělo. Seriál jsem neviděl, někdy na něj ale dojde.
Médium
2020,
William Gibson
Zprvu strašně chaotické, nevím, jestli je to překladem, ale takové to, co umí Gibson, že ti moc neřekne, dá ti jen tak málo náhledu, abys mohl pokračovat dál, a zbytek se vyjasní za chodu, zde moc nefungovalo. Nejpozději do první stovky stran se to ale dá dohromady, potom Gibson se vším všudy. Líbí se mi, jak Gibson s první trilogií brutálně přestřelil a pak s každou další srovnával tempo, aby byl co nejblíže naší technologické nejbližší budoucnosti, která jej zase předběhla, takže Jackpot už zase brutálně přestřeluje.... celý text
Občanský průkaz
1972,
Fereidoun M. Esfandiary
Koukám, že jsem svým hodnocením totálně zkreslil hodnocení hlavní. :-D Každopádně Kafka meets Iran. Boj íránského učitele, který se vrátil domů vyřešit si svou "krizi středního věku" (pokud se teda pamatuju dobře), naráží na bouřlivě měnící se poměry v jeho rodné zemi, na svou neschopnost porozumět kultuře, které se zcela vzdálil prací v zahraničí, na všudypřítomnou korupci. A odmítá vidět marnost svého počínání, když se snaží dosáhnout zdánlivě samozřejmé věci, jakou je vydání občanského průkazu. Za mě plný počet, kniha je obsahem, stylem i atmosférou jedním z nejlepších kusů, co jsem kdy četl.... celý text