HermanekB
přečtené 95
Prázdné sliby
2021,
Lexi Ryan
Kdybych měla celou knihu popsat pár slovy, použila bych: naprostá a totální vykrádačka všech dobrých young adult fantasy, který jsem četla. Všechno dobrý ze zmíněných fantasy smícháme dohromady a vzniknou Prázdné sliby. Tadá. Originalita žádná, proto strhávám hned dvě hvězdy. Spousta lidí četla knížku především kvůli romantické lince, která za mě absolutně nefunguje. Nemohla jsem si pomoc, ale já jim prostě nevěřila, že se zamilovávají, všechno mi přišlo strašně hrané. Nebyla v tom žádná chemie. Prostě ne. Všechno, co bylo na knize špatný je ta Neoriginalita s velkým N, takže se zbytečně nebudu zasekávat na konkrétních částech. Konec byl velice předvídatelný, ale musím přiznat, že mě překvapilo, jak se Sebastian hnedka opřel do přebírání vlády atd. Autorka chtěla prostě tu sladkou tečku na závěr, aby navnadila čtenáře. No, teď se možná trochu zastydím, ale dvě hvězdy dávám především proto, že mě kniha přece jen celkem bavila vzhledem k tomu, jak neoriginálně napsané to bylo. A nedokáži si to ničím vysvětlit. Uvidím ještě, jestli se budu pouštět do dalších dílů.... celý text
Po stopách Jacka Rozparovače
2021,
Kerri Maniscalco
Musím přiznat, že tento žánr tolik nečtu, ale chtěla bych se více pustit do detektivek a thrillerů. Tato kniha byla vcelku zábavná. Ale... Vezmu to asi rovnou od konce. Brzo mi bylo jasné, kdo je Jack Rozparovač. Nejdříve jsem podezřívala Blackburna, pak jsem ale došla k názoru, že to podle důkazů rozhodně nemůže být on. Otec Audrey Rose to nemohl být v žádném případě, jelikož by to bylo velice očividné. A tak nám zbyla jediná postava, o které se autorka tolik nezmiňuje, zároveň je blízká otci Audrey natolik, aby bylo možné podezřívat jejího otce namísto skutečného vraha - Nathaniela. Myslím si, že kdyby byl vrahem Thomas, vše by bylo mnohem zajímavější a vzrušující. Ale přece jen je to Young adult, takže vše muselo skončit happy endem. Škoda. Hlavní hrdinka mi byla dlouhou dobu sympatická, jenže asi v polovině knize nastala chvíle, kdy mě začala postupně vytáčet. Teď už si nevzpomenu na tu chvíli, ale vím, že jsem knihu kvůli jejímu chování chtěla odložit, protože si její chování a její povaha v mnoha případech odporuje. Thomas byl velice zábavnou postavou a jeho vztah s Audrey se příjemně a zábavně vyvíjel. Jejich popichování mě zkrátka bavilo. I když té romantiky mohlo být trochu více, protože tato autorka ji umí napsat skutečně dobře, ale chápu, že se jí to do téhle knihy příliš nehodilo. Jinak mi přišlo celé vyšetřování zajímavé a především zbožňuji námět - na motivy vražd Jacka Rozparovače jsem nic nečetla a tohle se mi moc líbilo. Jen kdyby ten vrah nebyl tak očividný. Kvůli jednoznačnosti v otázce vraha a chování hlavní hrdinky srážím dvě hvězdy dolů ***.... celý text
Obsidio
2019,
Amie Kaufman
Knihu jsem četla opravdu dlouho, ale myslím si, že za to mohl spíše nedostatek času a únava než nezáživnost knihy. Autoři nám uzavírají fenomenální příběh, který je emotivní a grandiózní přesně, jak jsem čekala. Jejich humor se nezapře. Konec mě ničím nepřekvapil, ale seděl k tomuto příběhu jako p*del na hrnec, takže si nemůžu stěžovat. I slzička ukápla, moc mě zabolel konec SPIRA. Tak nějak mi ta šílená a vražedná umělá inteligence přirostla k srdci. Jediné, co mě zamrzelo, byl závěrečný soud a rozsudek, který nám absolutně nic neřekl. Frobisherová je obviněna a čeká ji trest, což znamená....co? Bude uvězněna? Čekají ji poprava? Nemám tušení. A co bude s Óširovou a Garverem? Bylo řečeno pouze, že Óširová byla u soudu a Garver chce vydat knihu. To mi nestačí, já chci znát jejich osudy. Jak dlouhý bude jejich trest? Jak velký? To se asi už nikdy nedozvím... Kniha se mi líbila, fenomenální závěr úžasné série. Dávám čtyři hvězdičky ****.... celý text
Hra o dědictví
2022,
Jennifer Lynn Barnes
No, tak tahle knížka byla opravdu velké a příjemné překvapení. Původně jsem se do ní nechtěla pouštět, ale kladné recenze mě přiměli ji alespoň zkusit. Rozhodně tohohle rozhodnutí nelituji. Hry, záhady, překvapení... to všechno tvořilo skvělý celek. Až na romantickou linku. Ta tam nějak nefungovala a já si nejsem jistá, jestli to byl cíl anebo to prostě haprovalo. Věřím ale, že v dalších dílech to bude lepší. Přečteno bylo téměř jedním dechem, kapitoly byly příjemně krátké, autorka se na ničem zbytečně nezdržovala a ubíhalo to jak na běžícím pásem. A TEN KONEC?! Tak ten mě skutečně dostal. A pořád čekám na výsledky testu, který psala Avery, myslím, hned ve druhé kapitole. Tahle kniha mě přinutila myslet nad každou drobností a přikládat jí větší význam. Test na začátku knihy asi ničím speciální nebyl. Škoda :D A kluci Hawthornovi? Každý z nich je jiný a to mě na nich bavilo, a hlavně se v ničem nepodobají ostatním postavám, o kterých jsem četla. Oblíbila jsem si každého z nich, ale nejméně mám ráda Jamesona. Vytáčel mě tou jeho neustálou ublížeností. A Avery je skvělou hlavní hrdinkou, se kterou se člověk nedokáže nudit! I přes romantickou linku musím dát pět hvězdiček, moc jsem se u toho bavila *****... celý text
Dokonalý přítel
2021,
Naomi Gibson
Tahle kniha je dobrá, když chcete uvažovat o tom, jestli by mohla umělá inteligence skutečně začít cítit a jak by to vypadalo. Musím přiznat, že místy mi přišlo, že děj jde trochu přes čáru. Jasně, neměla to být nějaká velkolepá romance. Ale například. *spoiler* Když se Lydie líbala s Henrym. Ono mi nepřijde nijak moc zvláštní, že líbala umělou inteligenci, která by neměla být schopna citu, ale opravdu mi přišlo trochu nechutné, když líbala Henryho, ale vlastně zároveň líbala Halla, který se snažil marně bránit Henrymu. A Lydie to divné nepřišlo ani trochu a to navíc Halla znala. K tomu se Lydie snaží Henryho naučit pocitu viny, citům a dalším lidskostem. Ale ona sama se nechovala jako člověk o moc více než Henry. Vždyť zmrzačila svého kamaráda, nechala Henryho posednout nevinného člověka a uvěznila svoji mámu v autě. Co je na tomto chování v pořádku?!*konec spoileru* Postavy mi zkrátka nesedly. Děj byl lehce předvídatelný, ale žádná katastrofa. A ten konec? Na můj vkus tam bylo tolik neřečeného. *spoiler* A agenti ZZO jsou zjevně naprostí pitomci, když znovu a znovu nabízejí spolupráci holce, která prakticky zabila jednoho jejich agenta. A jak naznačil otevřený konec, její řádění zdaleka nekončí, ale kdo ví? Její záměry nebyli na konci téměř vůbec naznačeny... *konec spoileru* Dávám tři hvězdy ***... celý text
Finální říše
2008,
Brandon Sanderson
... ... Když jsem dočetla poslední kapitolu, zůstala jsem dlouho civět na zeď s jedinou myšlenkou. Tohle je všechno? Při čtení knížky jsem si prošla záchvaty smíchu, culení a především pláčem. Ten konec mě úplně a naprosto odzbrojil, brada mi spadla snad až na zem. Takhle roztříštěné emoce jsem neměla od doby, kdy jsem dočetla Zaklínání světla. Ten svět je naprosto úžasný. Skvěle vymyšlené originální prostředí. Mlhy a červené slunce. A magie? Pálení kovů, tahání a tlačení za ně a co všechno dokáží dohromady způsobit? Úžasné. Způsob jejího využití, postavení lidí ve společnosti. A inkvizitoři a obligátoři? Geniální. Hlavní postavy se staly mou srdcovkou. Vin, Sazed, Ham, Marsh... ale především Kelsier. Jak si mohl Sanderson dovolit ho zabít?! I přestože je to pro vyšší dobro! JAK JEN MOHL?! Takto úžasná postava a on ji prostě nechá zabít a k tomu ještě ani neublíží Panu Vládci, když má konečně tu možnost.... Přesto tak nějak vím, že zabít ho, bylo dobré pro příběh, ale to není důvod, proč bych měla Sandersonovi odpustit, že se ho takto zbavil. Kelsier je prostě správný hrdina s touhou napravit svět, bránit své milované a i přes všechno, co si zažil, stále věřil lidem a smál se. K tomu jako správná postava měl spoustu špatných vlastností, například se bezhlavě pouštěl do akcí, šlechtice nenáviděl bez rozdílu. Já zkrátka nemám slov a asi nedokážu úplně objektivně posoudit knížku, protože tohle bylo závaží na mé emoce. Pokud máte rádi dobře promyšlené fantasy, neměli byste knihu minout.... celý text
Z krve a popela
2021,
Jennifer L. Armentrout
Knížka je dobře napsaná, co se týká stylu psaní. Ale... Předem chci upozornit, že se nechci nikoho dotknout, ani autorky, ani čtenářů. Jedná se pouze o můj názor, se kterým nemusí každý souhlasit. Šíleně málo děje mě často nutilo knihu odložit. Knížka mohla mít o 200 stránek míň, většina z toho je jen zbytečné tlachání o ničem. Ano, já vím, že knížka je především slaďák, ale i tak se mi chtělo u některých pasáží spát. Hlavní hrdinka je mi nehorázně moc nesympatická. Ona sama se v sobě nevyzná, tak mi vysvětlete, jak ji mám chápat já. Poppy vlastně neví, jestli Hawkea chce, nebo ho vlastně nenávidí (řekla bych, že v každé kapitole to cítí jinak). Chápu její rozporuplné pocity ke konci knihy, kdy děj vyvrcholí, ale i tak mě vytáčela k nepříčetnosti. ,A mám vlastně dodržovat ta pravidla, která mi stanovili, nebo se mám na všechno vykašlat?´ Ona prostě musí přeskakovat z jednoho názoru na druhý. Měla by se jít léčit. Hawkea radši rozebírat nebudu. Je to klasický bad boy a u něho mě nepřekvapilo téměř nic, nemůžu ale říci, že mě neštval. Když už jsem zmínila děj, tak musím říct, že většina událostí se dala předpovídat, takže mě nic nepřekvapilo a pokud ano, tak to nebylo nic velkého, co by stálo za zmínku. Autorce se musí nechat, že se nebojí zabíjet své postavy. Ne, že by vyvraždila většinu populace, ale myslím, že se toho nebojí. Co se týká fantasy světa a nadpřirozených bytostí... tak to nebylo nic nového a přínosného. Samozřejmě vytvořila si vlastní historii a dala řekněme rasám jiná jména, ale ve finále to pro mě nebylo nic nového. A romantika? No, kdybych byla o pár let mladší, moje já by jásalo, protože tohle byl typ knížek, který jsem vyhledávala. Mému současnému já se chce jenom unaveně povzdychnout. V knize nejde o nějaké vyloženě pomalé zamilovávání, přišlo mi, že ty postavy k sobě chovaly velké city, už když se poprvé viděly, akorát o tom nemluvily (jak bylo v knize zmíněno), protože samozřejmě je naše hlavní hrdinka velice nerozhodná a Hawke radši drží jazyk za zuby, protože si myslím, že by ho Poppy poslala k šípkům, už jen z toho důvodu, že by řekl něco pravdivého, co si nechce přiznat. Ale pak by ho zase vzala na milost, protože přeci neví, co chce! Romantika je hezky napsaná, ale myslím si, že záleží na člověku, jaký typ romantiky upřednostňuje. Na mě to bylo trochu moc... kecání a málo děje celkově. Knize dávám tři hvězdičky ***, o pokračování zatím pouze uvažuji.... celý text
Království hříšných
2022,
Kerri Maniscalco
Tak tohle bylo skvělé. Tato knížka je opravdu velice dobře napsaná. Svět je promyšlený a všechny dílky skládačky se postupně navzájem propojují, až nakonec vyústí v nečekaný konec. Jsem ráda, že démoni jsou vázáni určitými pravidly, takže si nemůžou dělat, co se jim zlíbí a celý příběh dával logiku. Také mi přišlo zajímavé, jak se postupně měnila hlavní hrdinka. Emilie byla zprvu hrozně naivní a musela pokazit hned první zaklínadlo na přivolání prince, aniž by příliš uvažovala, co všechno se může pokazit. Od té doby mi přišlo, že se měnila, byla více obezřetnější a opatrnější, i když občas se zachovala unáhleně kvůli zlosti ze smrti své sestry. Princ Ira mi přišel také jako velice zajímavá postava. Stále netuším, kolik z jeho chování byla pravda a co pouhá přetvářka. Myslím, že možné je všechno, i když by to nebyl asi pořádný slaďák, kdyby se v dalším díle neukázalo, že jeho úmysly byly z větší části čisté (pouze odhaduji). Kapitoly byly krátké a tak akorát výstižné, příběh ubíhal rychle, zbytečně se nezastavoval u hloupostí a detailů, což oceňuji. Knížka je dobře napsaná a velice chytlavá, nemohla jsem se od ní pořádně odtrhnout. Postavy jsou tajemné a je u nich znát vývoj jejich osobnosti a chování. Dávám pět hvězdiček a doporučuji všem lidem, co rádi řeší tajemství a zároveň je potěší vsazená romantika *****... celý text
Kroniky prachu
2019,
Lin Rina
Knížka je napsaná hezkým jazykem a nesla se v pozvolném a pozitivním duchu. Pak přejdu k těm horším věcem, což jsou určitě postavy. Myslím, že to bude asi spíše můj osobní problém, ale postavy mi prostě nesedly. Animant se chovala věčně panovačně, vcelku povrchně a především hloupě.Ke konci knihy jsem až doufala, že spolu Animant a pan Reed neskončí a že se tak Thomas vyhne takové fúrii ve svém životě. Pan Reed na mě nepůsobil až tak nepříjemným dojmem, každopádně je toho taky spoustu, co by se mu dalo vytknout. Celá zamilovanost těchto dvou mi připadala hrozně hraná a... nepřirozená. Přišlo mi, že se postavy do sebe vůbec postupně nezamilovávaly, ale spíše mi přišlo, že si Animant na Reeda stěžovala na konci jedné kapitoly a na začátku druhé zčista jasna zjistila, že ho vlastně miluje. Já nepopírám, že se nemůže z nenávisti stát láska, ale tohle mi přišlo dost hrané a rychlé. Nejvtipnější mi přišlo, jak Animant ke konci nadávala, jak si jen pan Reed mohl dovolit zlomit jí srdce takovým nehorázným způsobem, přitom ona sama udělala to samé panu Boylovi a tak hrozné jí to nepřišlo. Ostatní postavy nebyly taky nic extra, ale dalo se to snést. Jinak si myslím, že příběh měl zajímavý děj. Další věc, co nechápu je, že Animant sledovala pana Reeda do domu, kde vyučoval chudé děti a pak se o tom téměř vůbec nezmínila. Odhalila obrovské tajemství a potom si řekla, že je to od něj šlechetné a dál se to rozhodla neřešit (pokud se mýlím, tak se omlouvám, ale já si skutenčně nepamatuji, že by to bylo nějak více rozebráno). Na závěr musím říct, že se jedná pouze o můj názor, který se mnou nemusí nikdo sdílet, ale myslím si, že je dobré knihu představit i v jiném světle. Své čtenáře si kniha určitě najde.... celý text
Dvůr mrazu a hvězd
2018,
Sarah J. Maas
Spousta lidí očekávala od knížky mnohem víc. Jenže mně to tak nepřipadalo. Po válce to bylo celkem milé uzavření příběhu ze strany Feyre a Rhysanda. Nečekala jsem nějakou velkou akci, i když by příběhu neuškodila. Krásně autorka odkazuje na další pokračování knihy ze stran vedlejších postav a „nachystala si pro ně půdičku“. Jinak je kniha napsaná čtivě a svižně jako vždy.... celý text
