los přečtené 3134

Dobrodruhům 2020, Tereza Ramba

pro fanoušky slavné herečky, kteří zaplatí za pocit, že jsou své hvězdě zase o trošku blíž fotky moc pěkné, ale chybí mi faktické popisky lokace, místopis, nějaké tamní zajímavosti atd., pocity Rambové a její sluníčkové globální láskaření je mi vcelku ukradené... celý text

Fake Over: Příručka mediální gramotnosti a kritického myšlení 2023, Nereida Carrillo

neonově přebarvené stránky (nová kniha jimi fakt dost smrdí) s velkými obrázky-karikaturami pitvořících se hlavounů a krátké fragmentarizované bloky textu, prostě všechno, co nesnáším, takže pro cílového čtenáře 10+ let naprosto ideální podání poučných informací příručka kritického myšlení s praktickými návody, jak odhalovat závadný obsah na internetu, vyznat se v různých druzích nepravd, omylů a lží, jejich původcích a šiřitelích i jejich motivaci k takovému jednání knížka je interaktivní, obsahuje několik testů a také vybízí k plnění úkolů přivítal bych víc modelových příkladů s podrobnějším návodem, jak konkrétně postupovat při ověřování informací, ale v každém případě doporučuju, nejen dítěti - i dospělý si v problematice fake news a spol. udělá pořádek... celý text

Černí psi 2009, Ian McEwan

výstižně a zevrubně píše o Černých psech čtenářka Chesterton níže podivně roztříštěné, jakoby nedokončené (např. rámcující vypravěč má zpočátku nakročeno na ústředního hrdinu, a najednou se z něj stává předpojatý dokumentarista), nedokážu se rozhodnout, jestli je to geniální záměr vypravěčské zkratky posilující relativnost a ústřední podobenství, anebo vaření ze zbytků, resp. první náčrt k budoucím románům: svatební cesta Junne a Bernarda (= Na Chesilské pláži) + téma viny (= Pokání) + Berlín (= Nevinný) + poslední kapitola (= Betonová zahrada)... celý text

Filosofie a politika kýče 2007, Petr Rezek

především nekompromisní kritika filozofického sborníku Hostina ('68 Publishers 1989) + studie, v nichž Rezek pomocí predikátové logiky polemizuje s Havlovým rozvedením Patočky nebo s jeho pojetím disidentství atd. v Moci bezmocných, doporučuju pro připomenutí dříve i později narozeným... celý text

Drak na polní cestě 2024, Jiří Hájíček

Hájíček v nejlepší formě, po trilogii z období od kolektivizace po restituce tentokrát jihočeský venkov současnosti s machinacemi kolem výkupu akcií a přeplácení drobných akcionářů investičními firmami, s politickým tématem se pojí i úvahy o změnách sociálních paradigmat (soudržnost vesnické komunity, rodinné krize, odchod mladých do měst a zpřetrhání vazeb k dědictví předchozích generací, opouštění rodinných statků, neúcta k tradici, ...), ale i o rodinných křivdách (nejčastěji majetkových - jo, rodina znamená statek a dědit má nejstarší syn), v neposlední řadě je tu i intimní linka Tomáše a Kristýny, páru, který dělí 20letý věkový rozdíl a s tím spojené rozdílné pohledy na život, smysluplnou budoucnost, osobní cíle... (v české literatuře zatím méně probírané téma mužského stárnutí) líbí se mi, jak umí Hájíček vyprávět úsporně s lakunami, náznakem a opisem, jak umí zobecnit bez dovysvětlování, aniž by přitom nechal otevřený konec... celý text

Byt ve městě Naga 2024, Pancho Alvarez

Alvarez hezky kreslí a v noci vidí mrtvé lidi (nejčastěji bez tváře)... duchařské "anekdoty" k autorským ilustracím nepřesáhnou tři čtyři věty, ale námětem se pořád opakují: prostě "viděl jsem přízrak", mně to nic neříká v okamžiku, kdy jsem poprvé otevřel tuto čtvercovou knížku na křídovém papíře, rupla vazba a většina listů se vysypala - no jasně, v tiráži "printed in China"... celý text

Bazén 2024, David Věrný

za války si Češi vymysleli Péráka a dneska by potřebovali Tomáše Pavlíčka vítám mladého českého autora, který se nehňahňá v traumatech a sebelítosti, ale naopak vybízí k tomu, začít konečně něco dělat, i když propadnu pasivní zoufalosti ze současného uspořádání světa ač pro mne byla Věrného prvotina Proměna uvěřitelnější, je mi i novinka Bazén náležitým quilty pleasure čtením: konečně autor, který píše z prostředí, které je mu blízké, a o věcech, situacích a jevech, jimž rozumí, nebojí se bez servility říct vlastní názor, a k pohnutému ideovému zápalu přidá i nenucený humor, super oddechovka s posláním (viz strana 242: nespoléhat na jiné, až za mne vyřeší moje trable)... celý text

Ani minuta ticha 2024, Ema Labudová

námětově mi taky hned naskočila Elšíkové Pacanka, akorát že Labudové Irena nepatří ke generaci Z, ale musela se narodit v polovině 80. let - podle nepřímých odkazů v textu se příběh odehrává cca v roce 2005 (žádné sociální sítě a chytré telefony, hudba se pouští z CD, nakupuje se v řetězci Carrefour, který skončil v ČR roku 2006 a prodejny převzalo Tesco), nicméně přes tuto časoprostorovou blízkost jsem se vůbec nechytal, s Ireniným myšlenkovým světem jsem se úplně minul = z desítek v textu zmíněných písní a interpretů neznám ani jednu název si interpretuju právě od toho množství odkazů na hudbu, kterou Irena neustále poslouchá, snad i jako metaforu snahy o přehlušení (všeho marného)? Irena jednoho rána jede na fakultu a v tramvaji si položí otázku, proč vlastně, že všechno je marné, vrátí se domů a od té doby jen vegetí v cyklu práce - pařba - kocovina - práce, přičemž pravidelně referuje o detailech svého menstruačního cyklu, "supermarketovém" jídelníčku, oblíbeném playlistu, množství a druhu zkonzumovaného chlastu a drog a pocitech při vylehávání v posteli a čučení do stropu; dějová linka se točí kolem vztahů lidí v komunitě podobně přežívajících postadolescentů, zvlášť když se některý najednou ztratí, zmizí, odejde... snad snaha o změnu? i Irena si jednoho dne oholí hlavu a pokusí se odjet do zahraničí, ale pak se vrátí do své postele takové a podobné příběhy je těžké originálně ukončit a dát jim smysl/poslání, u Labudové kvituju, že to není obligátní těhotenství a "vítání nové generace"... celý text

Moje abeceda 2008, Josef Lada

"řípa se vdávala, celer výskal, mrkev tancovala a křen pískal" to je tak strašně dávno... a jsem rád, že knížka pořád vychází...

Planetky 2024, Hana Lundiaková

od Lundiakové jsem ještě nic nečetl, tak jsem zkusil její novou sbírku s 11 povídkami a závěrečnou poémou z let 2010-2023, moc mě neoslovily, ale autorčina imaginace je vskutku originální, ve starších textech převládají náladové útržkovité básnické obrazy s minimem děje buď erotického ražení (Kůže je ještě bílá), nebo dokumentující svérázné bytosti městské periferie (Čudočka, Džodžo, Holota), v novějších - většinou dosud nepublikovaných - sílí dějovost, objevuje se dialog, snaha vystavět příběh s aktuálním společenským námětem (Lasička - psychická nemoc, Rudé dveře - dětský domov, Blahonauti - nevěra, U Slepejch - uprchlíci z Ukrajiny)... celý text

Símka 2022, Lucie Hušková

další z terapeutických psaní o traumatickém dětství nechtěného dítěte, které se ani v dospělosti, respektive hmotné nezávislosti, nedokáže zbavit psychické závislosti na své matce-manipulátorce, Simona se nechá šikanovat, vydírat a obětuje umírající matce veškerý svůj čas, vztahy, vzdělání, budoucnost..., a možná si ani neuvědomuje, že tím sama ubližuje sestře, příteli, kamarádům i sousedkám, kteří ji mají rádi a snaží se jí pomoci takové těžké téma by si zasloužilo lepší rozpracování a hlubší psychologický prokres postav, který zde úplně chybí, povaha každé je od počátku do konce stejná a v ději nedojde k žádnému zvratu, Simona sama nic nezmění a její příběh končí až náhlou, nečekanou smrtí matky - otevřený závěr tak vybízí k interpretaci, že je jen otázkou času, kdy se v Simonině životě objeví nový manipulátor... celý text

Rady pro vás i pro kočku 1989, Roman Lipčík

na Lipčíka bych málem zapomněl, tenhle sešit plný jeho úsměvných sloupků z Mladého světa (tuším ročník 1986?) s Jiránkovými kreslenými vtipy jsem vyhrál těsně po revoluci v tombole na výstavě králíků a dodnes se to dá číst, a kdo dnes umí chytře vtipkovat bez vulgarit a sexuálních narážek? Maceráti všech koupelen, spojte se!... celý text

Za katrem: Historky, co utekly z basy 2024, Kateřina Míková

jsem přesvědčen, že takovéhle psaní má zůstat na blogu, literárně je to na úrovni školní slohovky, ale jako oddechovka budiž, aspoň si člověk uvědomí, jak tvrdý chleba mají zaměstnanci vězeňské či justiční služby, autorka má můj maximální respekt, být každodenně v přímém kontaktu s vězni musí být extrémně psychicky náročné, působí na mne jako odolná, poctivá a zároveň empatická osobnost... celý text

Život a dílo skladatele Foltýna 1939, Karel Čapek

Foltýn je vlastně pokračováním noetické trilogie, polyfonní forma tehdy byla a i pro současného čtenáře stále je velmi atraktivním způsobem vyprávění a právě díky ní vlastně vůbec nevadí, že román nebyl dokončen jeden z myšlenkových vrcholů románu vidím v Trojanově partu, viz poslední věty fragmentu: "Není ti uloženo tvé dílo, aby ses jím projevil, ale aby ses jím očistil, aby ses odpoutal od sebe sama (...) Tvoříš proto, abys na svém díle poznal tvar a dokonalost věcí." = Čapek zase vizionářsky předjímá naši budoucnost, solipsisticky orientovanou... celý text

Epizody 2084 2024, Pavel Hénik

škrtněte doporučenou četbu k maturitě a nasaďte povinně dvě knihy: Orwellovo 1984 a Hénikovy Epizody 2084 ...v těch 20 Hénikových povídkách je totiž tematizováno VŠECHNO, o čem se pře současný svět a o čem by měli dnešní dospívající hóóódně popřemýšlet = gender, pandemie a nové smrtelné nemoci, ekologie, postapo, nové energetické zdroje, konspirace, přesídlení na jinou planetu, umělá inteligence, Y2K, konsenzuální sex, nekorektnost a cenzura knih, islamismus, fluidní pohlaví, rejuvenace, přestárlá populace, generace XYZ a sněhové vločky, exogeneze člověka, automatizace, kolaps ekosystémů, biotechnologie, všudypřítomná kontrola jedince, policejní dozor, izolace jedince, přelidnění planety, absolutní ztráta soukromí, monitoring všeho, dlouhověkost, podkožní čipy a chytré hodinky, ekobiostravování, udržitelnost, elektromobilita, byrokracie v digitální době, TikTok, sociální sítě, algoritmy, GPT, kolaps sociálního systému, manipulace, populismus, dezinformace, demokracie vs. totalita, tranzice pohlavní a rasová, eutanazie... některé povídky jsou kratičké anekdoty (Osobní mazlík, Reklamace, Hádka přes přepážku), z jiných zamrazí (Třídírna žen, Generace Gama, Tranzice), ale každá by se dala rozepsat do románu, nebo aspoň novely (u mnohých mi bylo líto, že už je konec, ostatně celou sbírku jsem přečetl na jeden zátah - neke - opocený až do půl páté ráno, nešlo přestat, takže doporučuju)... celý text

Podvlčí 2024, Martyna Bunda

jak se mi líbila Bezcitnost, tak s Podvlčím jsem měl co dělat, abych dospěl do konce - Bundová zjevně píše jeden svět, a to předimenzovaně femininní (mužské postavy jsou jen stafáž užitečná jak slepé střevo, případně na obtíž jak jeho zánět), tentokrát ale opravdu nevím, o čem vlastně chtěla psát? o chudém popelkovském dětství Kornelie, kterou ze strádání hmotného i psychického (bez otce, z bezcitné matky se později vyklube lesba) vytrhne bohatá dáma a zasvětí ji do estetiky prerafaelitů, dekorativismu a různých způsobů, jak dosahovat tělesné slasti? jakou k tomu ale má motivaci? tahle část vyprávění mi atmosférou připomněla román Muriel Sparkové Nejlepší léta slečny Jean Brodievé, vztah žákyně - učitelka/zasvětitelka, budiž, pohádkový výtvarný talent, budiž, ale proč to celé šmodrchat překombinovanou linkou záměn osobností, tajením minulosti, skrýváním se pod cizími jmény, přelidněno jmény, ale ne charaktery atd. atd. - a proč proboha ti knírači? některé momenty knihy působí až zoofilně: detailní popisy psích kopulací, psího penisu, slin, moči, hárání a porod feny, budiž, ale proč vedle toho první menzes, čuchání k nohám vlastní matky, voyerismus, masturbace se psem ve vodě, houpající se chlupatá varlata, znásilnění nezletilé, asexuálnost z prožitého traumatu, nařčení z pohlavního zneužívání dítěte... tohle mi jde fakt hodně proti srsti... celý text

Muž v červeném kabátě 2021, Julian Barnes

souhlasím, Barnes je nejsilnější v tomhle žánrovém hybridu, v němž jsou doložitelná historická fakta pospojována fikcí tak nápaditě a uvěřitelně, že přiblíží čtenářům epochu fin de siécle, jako by to byla současnost a všichni její aktéři živí chodili mezi námi - však se taky nabízí analogie mezi dekadentní posedlostí androgynním a hermafrodickým tělem a dnešní LGBTQ+ komunitou, stejně jako obsese (vlastním) obrazem - selfie *román má téměř tolik forem jako láska a sex *nic nevychází z módy rychleji než výstřednost *jak je možné, že sexuálním drbům vždycky každý věří? doporučuju čtenářům, kteří se alespoň v obrysech orientují v uměleckém a společenském dobovém diskurzu nebo přinejmenším znají Huysmansovo Naruby velkým plusem knihy je množství ilustrací v barvě a dobových fotografií protagonistů, o nichž se právě vypráví mimochodem snad první kniha z moderní doby, kterou jsem četl, v níž vystupuje Oskar Wilde v ne zrovna lichotivém světle... celý text

Zlatý jelínek 1960, Jaroslav Tafel

krátké, jednoduchým jazykem vyprávěné pohádky a bajky, s důrazem na poučení, že se lhaní, pýcha, nepoctivost a lenost nevyplácí (takže nic pro současné děti)

Milost, pane prezidente 2023, Josef Klíma

výstižná ukázka bezbřehosti servility českých žurnalistů

Devatenáct pařátů a jeden temný pták 2024, Agustina Bazterrica

no, kdyby mi bylo tak třináct čtrnáct let, asi bych byl nadšen... takhle nenacházím ani děs či úzkost, ani schopnost vystavět mikropříběh v horrorové anekdotě, Bazterricová má možná bizarní nápady, snaží se co nejdéle udržet čtenáře v pocitu zhnusení, ale pointy jsou předvídatelné nebo přestřelené; neoslovilo, nezaujalo...... celý text