mosem Online mosem přečtené 261

Tatér z Osvětimi

Tatér z Osvětimi 2018, Heather Morris
4 z 5

Kniha, která vyvolává snad nejkontroverznější komentáře, s jakými jsem se v poslední době setkal. Od nekriticky pochvalných až po nekriticky kritických. Sám jsem na počátku nečekal, že bych knize dal plný počet hvězd, není to asi nejlepší literární dílo jaké jsem četl, ale hodnotu pro mne má jinou. Podle mne je možno se na ni dívat různě. Jako na "harlekýnku", protože zachycuje příběh lásky dvou mladých lidí. Jako na příběh z období holocaustu - ale na rozdíl od jiných knih o holocaustu tady nenacházíme nejvíc obětí židovských. Mohli bychom najít další varianty. Příběh má tempo, napětí, je čtivý. A do diskusí o přesnosti či uvěřitelnosti příběhu nemá smysl se pouštět. Není to literatura faktu, není to dokument. Ve mně, asi to bude znít paradoxně, tahle kniha vyvolala především filozofické otázky. Kde je hranice možného? Kde je hranice zla? Kde je hranice, za kterou člověk už nezajde ve snaze zachránit si nebo alespoň prodloužit si život?A odpověď na tyto otázky není ani jednoznačná. Není ani posuzováním, či dokonce odsuzováním kohokoliv. Postavy nejsou jednobarevné - hlavní postava Lale ve svém postavení působí utrpení, se kterým se neztotožňuje, ale nedokáže svůj odpor projevit. Pomáhá jiným, nicméně není anděl, který by se zasvětil jen jiným a byl zcela nesobecky. Cilka - pro mne snad nejkladnější, i když současně nejtragičtější postava celého příběhu, která své utrpení vnímá jako čistou oběť pro jiné. Jakub - ten, který ve mně vyvolal nejvíc otázek o tom zda má větší hodnotu život, důstojnost, hrdost. Otázek, na které neumím jednoznačně odpovědět, možná protože že v podobné situaci (díky Bohu) jsem nikdy nebyl a nebudu. Esesák Baretský, který i ve své zvířeckosti a krutostí touží po lásce, přátelství a uznání ukazuje, že i ve zdánlivě bezcharakterním a bezcitném člověku existuje něco "víc". Polští civilisté pracující v lágru dávají otázku, kde končí kšeft a začíná soucit. Nebo naopak - kde končí soucit a začíná kšeft. Tohle všechno jsou otázky, které si budu klást ještě dlouho po přečtení této knihy. A nevím, jestli na ně někdy najdu odpověď - popravdě řečeno, nevím jestli jednoznačné odpovědi existují. Každopádně stojí zato, si tyto otázky položit. A knihu přečíst.... celý text


Markéta Lazarová

Markéta Lazarová 2008, Vladislav Vančura
4 z 5

Knížka, kterou jsem si přečetl dávno poté, co jsem shlédl film. A musím uznat, že knižní vydání mně přišlo působivější, podporující fantazii, hravé a propracovanější. Jakoby se film snažil divákovi co nejvíce zjednodušit cestu, kterou si čtenář musí pracně prošlapat. První třetinu knihy jsem přečetl "na jeden nádech", v další části byl děj pro mne poněkud nepřehledný a spíše matoucí. K některým kapitolám jsem se musel znovu vracet a číst je znovu, abych stačil vnímat děj se všemi jeho odbočkami a zákrutami. Jistě se na tom podílel i styl, archaický a komplikovaný. Když jsem román dočetl, chápal jsem proč se jedná o tak útlou knížku - udržet pozornost je i přes zajímavost námětu natolik náročné, že větší rozsah by snad mohl být i odrazující. I když se tahle kniha asi nebude zařazena mezi mé TOP, jsem rád že jsem si ji přečetl.... celý text


Alláh není povinen

Alláh není povinen 2003, Ahmadou Kourouma
5 z 5

Kniha která zaujme zvláštním stylem, plným vsuvek a vysvětlivek, které mohou připadat nadbytečné. Ve svém důsledku však osobitým způsobem vtáhnou čtenáře do světa dvanáctiletého chlapce, který nám příběh vypráví. Svět který mnohdy nechápe ale my jej vnímáme jako normální, svět který připadá normální jemu ale pro nás je zcela nepochopitelný. Syrové, drsné vyprávění, které popisem krutostí dospělého čtenáře vede k zamyšlení zda knihu přečíst, ale pro vypravěče je tento svět zcela běžný. Je to příběh z jiného světa - světa odlišného téměř ve všech směrech - geograficky, kulturně, mentálně, nábožensky.....Kniha která stojí za přečtení.... celý text


Vraždy na čínském jezeře

Vraždy na čínském jezeře 2008, Robert van Gulik
4 z 5

Po poněkud zvláštně, snad až zmateně, působícím začátku první kapitoly dostává příběh typický "Tiovský" spád. Kromě samotného detektivního příběhu mně velmi upoutalo setkání soudce Ti s císařským cenzorem. Ukazuje, že i osoba požívající ve svém bezprostředním okolí vysokou autoritu, úctu a téměř neomezenou moc, je před touto postavou (poměrně nelogicky označenou pojmem "inkvizitor") zcela bezmocná a poddaná. Je to netypický pohled do zákulisí státní správy ve staré Číně.... celý text


Pražský hřbitov

Pražský hřbitov 2011, Umberto Eco
4 z 5

Ecovy romány nejsou nikdy jednoduché k přečtení. Čtenář, který nemá hlubší historické nebo filozofické vzdělání, musí mimo samotného románu nahlédnout do další literatury, jinak bude v dějových linkách a souvislostech poměrně snadno ztracen. To platí i pro Pražský hřbitov, ve kterém však propojení historických souvislostí působí v některých momentech až příliš uměle. I když čas věnovaný četbě románu je jistě příjemně a užitečně strávený (už pro získání znalostí z další literatury o historických souvislostech a době ve které se odehrává), osobně nepovažuji tento román za to nejlepší z Ecových děl.... celý text


Jídlo a pití v pravěku a ve středověku

Jídlo a pití v pravěku a ve středověku 2005, Magdalena Beranová
4 z 5

Jídlo je nezbytnou součástí našeho života, pro většinu z nás součástí velmi příjemnou. Věnovat se mu je proto poměrně atraktivní. Napsat knihu o problematice jídla a vaření, ale také s tím spojených oblastí přípravy jídla, úpravy surovin nebo stolování, není vůbec snadné. A pokud si uvědomíme, že kniha zahrnuje velmi dlouhé časové období dějin, je to úkol velmi obtížný, který nutně musí vést v mnoha oblastech ke zkratkovitosti a zjednodušení popisu. Tato kniha je nesporně velmi čtivá a čtenáře, který není profesionálním archeologem, historikem a nebo etnografem ji může přečíst jako jistou zajímavost, nebo může tvořit kostru na kterou bude řadu dalších informací nabalovat z literatury, jejíž bohatý přehled je součástí knihy. Velmi lákavou součástí knihy je její závěrečná část, která je tvořena ukázkou historických receptů. Mnohé z nich stojí za vyzkoušení. Snad jen část "pravěká inspirace v kuchyni" mne trošku zklamala, protože přes název kapitoly mají jednotlivé recepty snahu se tvářit jako historicky (kde bych je v uvedené podobě přijal), přičemž i autorce samotné musí být zřejmé, že zřejmě nikdy nebudou realizovány (... prase vykuchej a dej ho do rozpálené jámy, .... berana vykuchej, ale nestahuj. Omaž ho i s kůží dobře hlínou a dej ho péct do podzemní pece...). Proto v hodnocení čtyři hvězdičky.... celý text


Pan Kaplan má třídu rád

Pan Kaplan má třídu rád 2009, Leo Rosten
3 z 5

Tuto verzi, překlad Pavla Eisnera jsem četl souběžně s verzí (a překladem) "Pan Kaplan má stále třídu rád". I když jsem se dobře bavil i na této "eisnerovské" verzi, přece jen verze "přidalovská" zvítězila o 2 hvězdičky. Což je ale spíše dáno časovým odstupem od doby původního překladu, který působí archaicky a krkolomně. Když čtu obdobné pasáže, Eisnerova verze na mne působí dojmem dětského žvatlání a komolení, zatímco ve verzi Přidalově vidím geniálně zachycené vystoupení studenta jazykové školy. Ale za přečtení nesporně stojí obě knihy.... celý text


Probuzení jara

Probuzení jara 2011, Frank Wedekind
2 z 5

tuhle knížku jsem si přečetl, protože prý patří ke "klasice" která se má znát. I když jinak mám divadelní dramata rád, protože umožňují zapojit fantazii, v tomto případě to nebylo to "pravé ořechové", a knížku jsem dočetl jen ze setrvačnosti (a díky útlosti). I když odborníci na ní nesporně hodnotu najít dokáží.... celý text


Šógun

Šógun 2000, James Clavell
5 z 5

Skvělý historický román o japonské kultuře přelomu 16. a 17. století, kultuře samurajů..... Kniha dokáže čtenáře přivést k hlubšímu zájmu o japonské reálie a historii, ale je současně zobrazením kořenů, ze kterých v mnohém vychází i japonská současnost. Seriál jsem viděl až po přečtení románu - mnohé detaily dokáže přiblížit a dokreslit fantazijní obrazy, na straně druhé tak divák již přichází o napětí, které prožívá při četbě. Ale jistě je to lepší varianta, než číst knihu teprve po shlédnutí seriálu.... celý text


Farma zvířat

Farma zvířat 1991, George Orwell (p)
5 z 5

Kniha je napsána geniálně a vizionářsky, jako ostatně většina Orwellových knih. Nicméně druhá polovina knihy již pro mne postrádala kouzlo jemných náznaků a dvojznačností, a směrování kritiky je podle mne až příliš otevřené. Ale možná je to jen moje vnímání, vycházejícího z toho, že člověk si dnes zpětně promítá informace, události a postavy, o kterých se ještě před 25 lety nic nevědělo nebo nesmělo mluvit. V té době by byla pro mne mnohem objevnější.... celý text


Rok v Provenci

Rok v Provenci 2005, Peter Mayle
3 z 5

I když v některých momentech působí kniha velmi svěže a vtipně, jiné pasáže jsem si musel téměř protrpět. Je dobré si knihu přečíst po návratu z Provence,v opačném případě by mně k návštěvě tohoto kouzelného místa nepřilákala.... celý text


Tykev a náhrdelník

Tykev a náhrdelník 1996, Robert van Gulik
5 z 5

I když každý z Gulikových románů má svůj půvab, tento patří podle mne mezi nejnapínavější. I když v některých momentech příběh překvapí naivitou a neuvěřitelností, osloví především šarm soudce Ti. Zajímavý je i letmé nahlédnutí do vládnoucí hierarchie té doby, které může vést zájmu o hlubší poznání regionu, jeho dějin i kultury. A závěr ... ten je překvapivý, jako vždy.... celý text


Kdyby tak na mě někdo někde čekal

Kdyby tak na mě někdo někde čekal 2003, Anna Gavalda
1 z 5

Ano, uznávám že moje ohodnocení 2x hvězda je naprosto subjektivní. Možná je to jen tematičnost povídek které mně nesedí, možná v originále některé věci vyznějí jinak (ostatně, těžce si představit "silný pařížský jazyk" na českém překladu. U některých povídek jsem nějak nechápal jejich pointu. A tak tohle hodnocení není ani tak výrazem mého doporučení/nedoporučení jiným čtenářům, jako spíš moje vnitřní pocitová záležitost. Na straně druhé této subjektivnosti jsem si vědom.... celý text


Himmlerova kuchařka

Himmlerova kuchařka 2014, Franz-Olivier Giesbert
2 z 5

Kniha, ke které mne přivedla noticka, podle které je hrdinka průvodkyní po dějinách 20. století. Zajímalo mne, jak je možné do tak malého rozsahu, navíc v beletristické podobě takový rozsah koncentrovat. Nu - nepovedlo se to, nebo možná ta noticka dávala příliš velké očekávání. Spíše než o historii je to beletrii o pomstě a neodpuštění. Prvním momentem, který jsem v ní našel byla právě absence historii - pro poučeného čtenáře nepřináší nic nového, pro nepoučeného jsou historické momenty ukryty příliš hluboko. Druhým momentem byla všudypřítomnost sexu - ve všech jeho podobách a formách, od sedmiletého děvčátka až po stoletou stařenku, v Turecku, Francii, Německu, Americe, Číně..., nemohl jsem se ubránit pocitu, že jeho přítomnost je vykalkulována na efekt. Třetím momentem pak je přítomnost postav Sartreho a Beauvoirové, která snad může vést k zájmu o přečtení jejich díla - ale jinak jejich jednání, vyjadřování, působí spíše jako "fráze". Snad nejsympatičtěji v knize vyznívají kupodivu Himmler a Hitler - nevím, jestli to byl záměr autora nebo jsou to moje pocity. Tedy shrnuto - očekávání od knihy větší než skutečnost. Nicméně - pokud hledáte knihu, po které sáhnout po náročném dnu, knihu od které čekáte příjemných několik hodin bez potřeby hlubšího přemýšlení....myslím, že v takovém případě nezklame. Je napsána čtivě, přes všechny výhrady stránka za stránkou láká přečíst tu další. Tedy ztracený čas to jistě není. A pokud hledáte něco víc, v závěru je uvedena literatura, která vám ten hlubší pohled na 20. století určitě poskytne dostatečně.... celý text


Bílej kůň, žlutej drak

Bílej kůň, žlutej drak 2009, Lan Pham Thi (p)
1 z 5

Hodnotit tuhle knihu je složité. Kniha, připisovaná původně vietnamské autorce byla chválena, oceňována, doporučována...A poté, co se ukázalo skutečné autorství, je téměř stejně vehementně zatracována a kritizována, stejně jako její skutečný autor, kterému se klade za vinu snad i všeobecný pokles kulturnosti lidstva. Marně přemýšlím o tomto obratu názorů. Kniha se mně líbí/nebo nelíbí a je lhostejné, kdo je jejím autorem. Tedy....doufám, že to takhle funguje u většiny čtenářů. Takže recenze neberu příliš vážně ...ty původní možná knize přidávaly na hodnocení, abychom byli více multi/kultu...ty novější pak jsou mnohdy výrazem uraženosti těch, kteří se cítí napáleni. Já osobně ji nepovažuju za žádné veledílo, nicméně je to pouze můj názor. A stejně tak je jen mým názorem ocenění a úsměv nad vším, co autor udělal pro dočasné utajení své identity. Ostatně - komu vadí pseudonymy jako Ed Mc Bain, Petr Bezruč, Maxim Gorkij, Louis Aragon nebo Eduard Bass. Nebo také stovky dalších, a nejen v literatuře. Takže se na knihu dívám přes písmenka, nikoliv přes autora.... celý text


Cesta k Wigan Pier

Cesta k Wigan Pier 2011, George Orwell (p)
4 z 5

Orwell psát jednoznačně umí. A to dokládá nejen notoricky známá díla jako Farma zvířat nebo 1984, ale i tahle knížka o životě horníků v Anglii ve 30. létech 20. století. V téhle knize přešel od reportážní roviny v první polovině do rozviny sociálně-politické v polovině druhé, a osobně si myslím že první polovina se mu vyvedla víc. Má větší spád, má jistou míru napětí, čtenáře šokuje drsným popisem života horníků v době ne tak nedávné. Ve druhé polovině knihy se zaměřuje na oblast politiky. Pokud by si někdo přečetl jen tuhle jeho knížku, mohl by jej vnímat jako zarytého propagátora socialismu. Nicméně, většina čtenářů zná i jiná jeho díla, a tak ví že jeho přístup je úplně vyvážený.... celý text


Smrt v Praze: Atentát na Reinharda Heydricha

Smrt v Praze: Atentát na Reinharda Heydricha 2004, Hellmut G. Haasis
4 z 5

Knih, které se zabývají atentátem na Reinharda Heydricha je na našem trhu hodně. Těch, které napsali němečtí autoři však mnoho nenajdeme. Kniha, kterou napsal německý historik a spisovatel Haasis poskytuje nové, jiné úhly pohledu jak na osobnost Heidricha, ale především na fungování československého odboje, jak na domácím území, tak i v exilu. Tyto pohledy jsou poněkud odlišné od mnohdy těch zjednodušených, černobílých pohledů, s jakými jsme se mohli setkávat dlouhá léta. Ano - Heydrich je nesporně zločinec a vrah, ale není zbabělec. Prezident Beneš si je vědom toho, co nastane po akci parašutistů - ale jeho potřeba, či snad touha, po zlepšení vlastní politické pozice je silnější. Angličané podceňují německé tajné služby, naši zpravodajci vysílají na území Protektorátu výsadkáře připravené jen do té míry, aby byli schopni provést svůj úkol - aniž by byla připravena jejich vlastní záchrana. Kniha to není odborná, a mnohé názory je možno považovat na subjektivní a sporné. Je to ale kniha, která může vést dál v poznávání dějinných kontextů před i po atentátu. V tom je její nesporná cena.... celý text


Antologie černého humoru

Antologie černého humoru 2006, André Breton
3 z 5

Antologie černého humoru je kniha, ve které zjistíte že černý humor není tím, za co jej obvykle považujeme. Zjistíte, kdo je autorem toho označení. Zjistíte, že v antologii jsou zařazeni autoři, které bychom tam nečekali. Zvláštní kniha, která ukazuje, že černý humor může být snový, a svým způsobem laskavý. Nikoliv nutně krutý, jak jej chápeme dnes.... celý text


Podivné přátelství herce Jesenia

Podivné přátelství herce Jesenia 1972, Ivan Olbracht (p)
4 z 5

Román, který v době mého mládí patřil do povinné četby - takže se s ním seznámil jen málokdo z mého okolí. K vlastní škodě. Takže jsem se k němu dostal až po desetiletích, díky inspiraci knihy, která upozorňuje na TOP100 knih posledního století. A protože doporučení autora tohoto výběru mne zatím nezklamalo, rozhodl jsem se zkusit tu stovku přečíst. A sáhnout po Olbrachtovi a jeho herci Jeseniovi byla dobrá volba. Zajímavý příběh, ve kterém se doba odráží v psychologii postav i samotného díla - není třeba extrémně dramatických či drastických scén, a přesto má příběh své napětí, táhne pozornost od jedné stránky k té další. Mimo to současný čtenář zjistí, že se neobejde bez výkladu některých pojmů, v době vzniku zřejmě běžných - jakou nebezpečnou nemocí byl psotník? Co je to hektografie? Jak se provádělo karbování? Stejně tak překvapí skutečnost, že anglicismy nejsou záležitostí naší doby - třeba věta "...chodit do divadla je pro gentlasa, jak známo, šoking..". Podobně jsem proválečné pochody s pochodněmi spojoval s fašismem - a najednou čtu, že na začátku 1. světové války Vídní pochodovaly "sražené zástupy s pochodněmi". Kupodivu jsem se prolouskal i doslovem (více než 40 stran), protože sledovat vývoj knihy - úpravy a zkracování, bylo také zajímavé. Takže pro mne byla kniha příjemným překvapením, byť asi nebude patřit mezi knihy, které bych četl opakovaně - a dal jim tedy plný počet hvězdiček. Ale daleko k tomu nemá.... celý text