natashka
přečtené 61
Medvěd a Slavík
2018,
Katherine Arden
Ze začátku jsem z toho byla celkem dost nadšená. Prostředí Rusi jsem si zamilovala a slovanská mytologie mě bude bavit a zajímat vždy, proto přišlo zklamání, když ten velký potenciál přišel nějak tak vniveč. Nevadí mi dlouhé popisy a zde jsou skutečně krásně básnické, ale po první polovině jsem měla pocit, že jenom čekám až už se něco skutečně stane. Nechala jsem se uspat a závěr na mě proto byl strašně rychlý a zmatený. K postavám jsem po celou dobu necítila žádné pouto, ale stejně mě zajímá, co nabízí pokračování. Nenudila jsem se a líbilo se mi to, ale po dočtení jsem cítila zklamání.... celý text
Divomor: Síly, jež v sobě objevila Morrigan Crowová
2019,
Jessica Townsend
Druhý díl není o nic méně kvalitně úžasný než ten první. Srovnávání s Harrym Potterem mi přijde zcestné - kdybychom každou middle grade fantasy z prostředí školy nazvali vykrádačkou HP, kam bychom se dostali. Morrigan je báječná, stejně jako už známe i nové postavy a svět je zmatený a nesmyslný přesně, jak by měl být. Děj mě napínal a bavil celou dobu a hlavně jsem si velmi užila vývoj záporáka Squalla, od kterého teď vůbec nevím, co čekat. Stránky mi pod rukama úplně ubíhaly, až mě to mrzelo, protože jsem příběh nechtěla opustit. Jediné co mě mrzelo bylo, že jsem se toho vlastně nedozvěděla ohledně školy Divinské společnosti. Věřím ale, že přesně té se budeme věnovat v příštím díle. Teď už jenom natěšeně čekat, až vyjde další díl i v češtině.... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
Kniha, která je u českých book bloggerů jedna z nejvíce vychvalovaných a já upřímně odjakživa měla za to, že důvod je pouze v české autorce. Přesně proto jsem byla překvapená, že jsem měla pocit čtení něčeho z pera velkého světového autora. V dlouhém world-buildu jsem se trochu ztrácela, a čtení mi tak šlo i celkem pomalu, ale když se příběh rozjel, tak jsem byla skutečně ráda, že mi do sebe všechno zapadá. Čekala jsem čistě fantasy a jako milovník dystopie jsem si tohle opravdu užívala. Postavy jsem si hned zamilovala, těším se, že více poznám i ostatní členy pětadvacítky a uvidím, jak Ilan vyvíjí své postoje a názory. Celkově jsem to prostě skutečně hltala a užívala si každou kapitolu. Dokonce jsem byla zklamaná, že už jsem na konci, což se mi normálně nestává. Jsem z toho fakt nadšená!... celý text
Tetovaný
2010,
Peter V. Brett
Moc se mi to líbilo, démoni mě bavili, stejně jako Arlen. Určitě by se to ale obešlo bez všeho toho sexuálního násilí a misogynie...
Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
Upřímně? Není to dobré. Pokud chcete kvalitní četbu, u které se budete cítit intelektuálně a ne, že vám postupně odumírají mozkové buňky, vyhněte se obloukem. Ale mě to baví. Baví mě tlouct se do hlavy nad hloupostí Feyre, ošívat sebou při pošetilých scénkách a křičet kvůli některých postav. Maasová prostě umí psát, umí se věnovat postavám a jejich charakterům a umí vystavět fantasy svět, který mě baví. Ten příběh a zápletka můžou být sebepitomější, ale já si to čtení zkrátka užiju i bez výčitek svědomí.... celý text
Z krve a popela
2021,
Jennifer L. Armentrout
Já skoro nevěřím, že jsem to skutečně dočetla. Za to ta jedna hvězdička, protože jsem s tím mohla klidně prásknout o zeď a nikdy znova neotevřít (chvílemi jsem nebyla daleko). Popularita neznamená dobré. Celkem jsem ale ztratila víru v YA (NA?) fantasy čtenáře, protože pokud tohle vyhrálo Goodreads awards 2020, tak nás epidemie jménem "žánr Maasová" všechny zničí. A to si prosím nevyložte špatně, fakt toho, že tato úžasnost je srovnávána s tvorbou od Sarah se mi vůči ní zda skoro až urážlivé. Autorka by měla zůstat u knížek jako byla její tvorba v minulosti, protože ve fantasy můžu říct jenom jedno velké au. Příšerný world-build, při kterém na vás hází informace odnikud nikam a vy se snažíte nějak zorientovat už jenom v tom, kde se vůbec příběh odehrává, protože já stále nevím jestli jsme ve středověku, nebo nějaké šílené utopii. Vlkodlaci a upíří tady byli několikrát, což nevadí. Zde byla dokonce snaha o nějaké originální pojetí, ten potenciál tam fakt byl, celý ten nápad s vírou jako kult a brutalita toho světa se mi líbila, ale nikdo se nepokoušel s tím více pracovat - potenciál ztracen. Úplně spláchnut pryč. A teď upřímně. Pamatujete si nějaké postavy mimo ty dvě hlavní? Jelikož i kdyby jo, tak charakteristiku mi nedokáže říct nikdo. Žádná tam totiž nebyla. To mě teda nutí přesunout se na Poppy a Casteela, neboli Penellaphe (chudák holka) a Hawkea (české skloňování tomuhle jménu skutečně neděla dobrotu). Poppy a její myšlenkové pochody jsou ukrutně sebelítostivé a celá její osobnost stojí na tom, že se umí sama ubránit - kdybyste si toho nevšimli napoprvé, bylo to pak zmíněno asi trilionkrát. Hlavně si stále dokola i neskutečně protiřečila a každou novou kapitolu se chovala přesně opačně, než tu minulou. Casteel je další 200 letý muž, který se chová jako nadržený puberťák. Jeho chování a poznámky byly více strašidelné, než romantické, nebo nějak atraktivní. Ale hlavně, že jsem každý druhý odstavec upozorněna jak je krásný a mužný úplně stejnými větami. Romantická linka mohla být fajn, na začátku jsem mezi nimi cítila nějakou dynamiku, ale od toho začátku se v tom vztahu vlastně nic nerozvinulo. Poppy akorát mluvila o jeho fyzickém vzhledu. Říkala, jak ho zná, a přitom spolu vlastně vůbec neměli plnohodnotnou konverzaci, při které by se skutečně poznat mohli. Měla jsem pocit, že spolu jsou jenom pro ty peprné scénky, kterých jsme se skutečně dočkali, například hned potom, co se Poppy pokusí Casteela zabít, protože ji přece o všem lhal a ona se jím cítí podvedena. Chápu, že jsme tady pro ten toxický vztah, ale ta pasáž mě skutečně zmátla. Asi jsem až moc vyfrustrovaná na to, abych se dokázala nějak smysluplně vymáčknout, takže na tento celý počin raději zapomenu. Většinou mi to nedá, a i když se mi nelíbí první díly, jsem zvědavá, kam se posunou ty další. Ale tady ne, tady chci skutečně už jenom zapomenout.... celý text
Nyxia povstává
2020,
Scott Reintgen
Už druhý díl byl na můj vkus slabý, a tak jsem upřímně od třetího dílu nic moc nečekala, proto nemůžu říct že jsem zklamaná. Už teď, asi dvě hodiny po dočtení jsem ale vlastně zapomněla, že jsem něco takového četla, protože to bylo tak moc nevýrazné. Akce byla téměř furt a možná právě to celému příběhu škodilo. Někdo každou chvíli umíral, pomalu jsem to ani nestíhala postřehnout, přitom mi nikdo nedal ani prostor si k postavám udělat nějaký vztah, takže to asi ani nevadilo. Celé to prostě mohlo být o mnoho promyšlenější a epičtější, když jsem seděla napjatá u prvního dílu, určitě jsem nečekala takový trochu až primitivní a předvídatelný konec. Sérii hodnotím jako hodně průměrnou, všechny díly se četly rychle a díky nulovému world buildu se u toho dalo vypnout si na chvíli hlavu.... celý text
Město duchů
2020,
Victoria Schwab
Moje chyba, že jsem nečekala, že je to až tak dětský příběh. Tahle kniha je opravdu hodně middle grade a je tak i napsána. Popisy míst a situací jsou hodně strohé a postavy plytké a trochu bez charakteru, prostě vás jenom provází příběhem. Některé situace byly opravdu dětinsky vyřešené, zápletka předvídatelná a s nadpřirozenem se i pro děti dalo pracovat líp. Nevím, dokážu si představit, že na prvním stupni by se mi to líbilo, ale teď raději zůstanu u sérii od Schwabové, které jsou jazykem i kvalitou mířené na vyšší věkovou kategorii.... celý text
Hon
2014,
Andrew Fukuda
Svižně a čtivě napsaný příběh z na první pohled zajímavého dystopického upířiho prostředí. Pro mé zklamání ale svět nebyl tak dobře promyšlený, a tak několik věcí nedávalo smysl a bylo vytržených z kontextu. Hlavní hrdina, který neměl vůbec žádnou osobnost, se taky chvílemi hlavně ke konci choval nesmyslně a většina situací byla velmi předvídatelná. Z nadějného konceptu nakonec byla lehce zapomenutelná a nevýrazná kniha.... celý text
Bez srdce
2017,
Marissa Meyer
Pustila jsem se do toho bez jediného očekávání, zaujal mě akorát koncept sequelu Alenky v říši divů, kdy Srdcová královna je jedna z mých oblíbených záporáků. Po prvních pár kapitolách jsem čekala takový oddechový příběh o nevydařené lásce, ale tohle nabralo úplně jiný a hlubší spád. Svět ve kterém se všechno odehrávalo mě svou pestrostí bavil, postavy od Catherine, Šprýma, až po Klóbrce jsem si hned oblíbila. I přesto, že jsme asi všichni konec předpokládali, jsem byla napjatá až do poslední stránky. A na to, že je to young adult fantasy romance to ve mně určitě i něco nechalo. Jsem překvapená, že se o téhle knize nemluví stejně, jako o ostatních od Marissy.... celý text
Nyxia nespoutaná
2019,
Scott Reintgen
Oproti prvnímu dílu, který byl akční a nadupaný, tenhle byl repetitivní, pomalý a přehnaně popisný. V knize bylo několik nudných klišé dialogů a momentů, při kterých jsem se vyloženě plácala do čela. Upřímně jsem zklamaná tím, jak se příběh nakonec stočil k mimozemské civilizaci a jejich boji s lidmi, obzvláště protože dle mého si pro tohle neudělal dostatečný world build, a proto je tam několik logických mezer. I přesto všechno je to ale stále čtivá série, u které jsem zvědavá na zakončení.... celý text