pixiepickpocket
přečtené 206
Malá princezna
2014,
Frances Hodgson Burnett
Vzpomínám si, že jsem jako dítě viděla film, na jehož jméno bych si nikdy nevzpomněla, pokud bych si Malou princeznu nepřečetla. Už tenkrát mi ten filmový příběh učaroval a díky shodě náhod jsem měla šanci se k němu po letech vrátit - tentokrát v knižní podobě. Při čtení mě neustále něco vyrušovalo a tak pro mě bylo místy těžké se začíst. Jakmile se mi to ale podařilo, autorka mě zas a znovu uchvacovala svým kouzelným a líbezným vyprávěním o malé Sáře. I přes těžkost své situace je Sára dobrosrdečná a snaží se na všem vidět to dobré. Její sebedůvěra a optimismus je jí kotvou v těžkých situacích a zároveň k ní přitahuje spoustu dobrých lidí. Sářino sebeobětování se pro druhé, její láska k lidem a moudrost jsou rysy, které mohu jen skrytě obdivovat. Překvapuje mě, jak málo hodnocení a komentářů u této knihy je. Rozhodně jsem ji nečetla naposledy a doporučila bych ji každému k přečtení. "Are you learning me by heart, little Sara?" "No, I know you by heart. You are inside my heart."... celý text
Illuminae
2016,
Amie Kaufman
Na tento spoluautorský počin mě v knihkupectví nalákala obálka a po nahlédnutí do knihy i krajně neobvyklé zpracování, které mě zpočátku trochu odrazovalo. Měla jsem (neoprávněný) dojem, že toto futuristicko-dokumentární uspořádání bude mírně chaotické. Místy se vyskytovala, na mě už moc infantilní, zaláskovaná komunikace Kady-Ezra. Sem tam chyběla v textu písmenka nebo se objevovaly překlepy. Co mě dráždilo asi nejvíc byla překladatelova inkonzistence - v první třetině knihy se rozhodl používat zkratku UI (umělá inteligence) a pak náhle přešel k anglické zkratce AI (artificial intelligence), které se držel až do konce. Chvilku trvalo, než mi docvaklo, že se mluví o tomtéž. Příběh nejspíše ocení především čtenáři YA literatury, ale podle mého uspokojí i odrostlejší čtenáře. Jsem celkově příjemně překvapená a určitě brzy sáhnu po dalším dílu. Jednu hvězdu si nechávám v záloze pro případ, že by snad druhý díl byl ještě lepší než ten první.... celý text
Byly jsme tam taky
1991,
Dagmar Šimková
Ač bylo zpočátku opravdu těžší (jak to někteří přispěvatelé zmiňují) se do této útlé knížečky vpravit vzhledem k její formě, bylo to pro mě rozhodně lehčí než číst třeba Peníze od Hitlera od Denemarkové. Adaptace na osobitý styl paní Dagmar mi netrvala dlouho. S postupem času se mi navíc zdálo, že lyrické obrazy a metafory ubývají na četnosti a obsah se tak čte lépe než úvodní pasáže knihy. "Byl to strach, nebo touha po moci? Byla to dávná podvědomá krutost, kterou doba ozdobila gloriolou spravedlivého smutku? Mohl člověk se zdravým rozumem věřit, že je třeba mučit a trýznit v zájmu politického přesvědčení? Může člověk věřit, že je pravdou to, co druhému člověku vtluče pěstí do hlavy, to, co někdo se zlámanými a rozdrcenými kostmi vyřve v bolesti?" Toto krátké a tragické memento politické vězeňkyně v komunistické ČSSR si rozhodně zaslouží plný počet hvězd.... celý text
Příběh služebnice
2008,
Margaret Atwood
"Better never means better for everyone... It always means worse for some." Ke knize jsem se dostala přes seriál, který se po první sérii dostal daleko za obsah knižní předlohy. Sáhla jsem po knize zejména proto, že jsem chtěla pochopit některé souvislosti a pozadí opresivního gileádského režimu. Jednoduše zjistit, jak Gileád funguje a jak vznikl. To bylo, k mému zklamání, v knize osvětleno jen velmi málo. Má očekávání sice naplněna nebyla, ale to nijak neubírá na vážnosti palčivých a stále aktuálních společenských témat, které autorka v knize předestírá od potlačování ženských práv, zneužívání žen a práva žen rozhodovat se o vlastním těle (současné zákazy potratů v USA), přes stigmatizaci neplodnosti k náboženskému fanatismu (gileádskému klerofašismu), patriarchální společnosti a táborům nucených prací (kolonie). Okrajově se objevuje i téma ekologie. Zaujalo mne, jak autorka v narativu šikovně pracuje s konceptem věrohodnosti. Jelikož se jedná o (fiktivní) vyprávění (v originále "tale"), je zde spousta prostoru pro úpravu faktů, pozměnění toho, co se v očích samotné hrdinky stalo a je hrdinkou samou popisováno. To dává čtenáři prostor pro to pochybovat o tom, co Offred líčí. Můžete Offred věřit všechno, něco, anebo nic... Příběh je zakončen bagatelizujícím epilogem, po kterém se mi téměř vařila krev v žilách. NOLITE TE BASTARDES CARBORUNDORUM... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Kvalitu titulu Trhlina posuzuji ve dvou rovinách. Na straně jedné je dobrý potenciál námětu, na straně druhé je jeho ucházející zpracování v čele s postavou Igora, který má ději dodat hlavní prvek autentičnosti. Igor ve mně ale právě naopak vyvolal dojem absolutně nedůvěryhodného a arogantního blbečka, který nám dokola omílá, že už od začátku ví, že se řítí do problémů. Rovněž mi přijde žalostné, že má autor potřebu si v knize dělat "pod čarou" reklamu na své další tituly. Navíc způsobem, že čtenáře s jejich existencí "nenuceně" obeznámí prostřednictvím "Igora". Neustálým připomínáním pravosti příběhu si autor sám pod sebou podřezává větev. Tato nežádoucí repetice ubírá na žádoucím a pravděpodobně i záměrném dojmu věrohodnosti. Když už se děj začne rozbíhat nezapomene do něj autor "trefně" vložit připomínku, že tohle všechno není žádný výmysl. Autor tak svému příběhu pouze škodí. Neskutečně mi lezlo na nervy, když "Igor" už posté nezapomněl zmínit "možná moje vyprávění nějak využiješ"... v těchto momentech jsem měla chuť nacpat si pěst do pusy a křičet z plných plic. Lezla mi na nervy autorova chabá přirovnání a metafory, u kterých jsem nemohla jinak než protáčet oči v sloup. Podprůměrné tropy se pak v průběhu čtení buď vytratily, zlepšily (sem tam se nějaká dobrá vyskytla), nebo jsem je prostě jen přestala vnímat s tím, jak začínalo přibývat děje. Samotná záhada je pak podle mě fúzí Záhady Blair Witch a Djatlovovy expedice. Zajímavé bylo sledovat dynamiku skupiny v krizové situaci a chování jednotlivců. Důležité bylo si připomenout, že každý má právo na vlastní názor a že ustrnout ve svém vnímání a nebýt otevřený jiným interpretacím svědčí jen o naší zabedněnosti. Na konci autor zmiňuje, že už se k věci nebude nikdy žádným způsobem vyjadřovat. Takže spíš než závěrečnou validaci, že se autorův příběh mohl skutečně stát, jsem dostala přiznání toho, že celý děj je autorův výmysl. Pokud byl autorův záměr podsunout čtenáři myšlenku, že je jeho příběh fikce (nepočítám novinové články) a že chce, abychom to tak brali, tak mohu říci pouze "bravo". Mám ale dojem, že se pletu. Kdyby si autor některé věci ušetřil, mohla být Trhlina parádní pecka. Celkový dojem titulu ve mně budí spíše zklamání, přestože potenciál námětu je skvělý.... celý text
Neohrožené ženy: Sto padesát let boje za volnost, rovnost a sesterství
2019,
Marta Breen
Publikace přibližuje čtenářům aktivismus na poli ženských práv zejména za období posledních 150ti let, ale nezapomíná například ani na řeckou básnířku Sapfó. Zároveň nám kniha připomíná, že je v oblasti lidských (ženských) práv stále na čem pracovat a že zdaleka nejsme tam, kde bychom být měli. Příběh mladičké Malály nám pak ukazuje, že podmínky na jednou demokratickém území se můžou rychle změnit k horšímu. Čtení je to poučné a ilustrace jsou originální. "Svůj příběh nevyprávím proto, že je výjimečný, nýbrž proto, že výjimečný není..."... celý text
Neznámí hrdinové mluvili i německy
2018,
Martin Krsek
"Za války byl málo Němcem, po válce málo Čechem."
Mráz
2015,
Bernard Minier
Pročetla jsem poměrně velké množství komentářů a zaskočil mne propastný rozdíl v hodnocení jednotlivých komentátorů. Mráz je nejspíš jedna z těch knih, které čtenáře dělí na dva nesmiřitelné tábory. Ovšem, každý je oprávněn mít svůj názor. Upřímně nechápu, kde se v některých komentářích bere tolik negativního. Mně například příjemně překvapila postava vyšetřujícího detektiva, jenž není nabušeným a machistickým chlápkem, který v akci každého zneškodní. Vyhovovalo mi také umírněné množství akčních scén a soustředění se na odkrývání zápletky. Samozřejmě, žádná kniha není úplně bez chyby, autor nám místy předkládá falešné stopy, linie, které nakonec nejsou nijak objasněny, ale příběhu to jako takovému nijak neškodí. Zpočátku knize chyběla dynamičnost, nicméně v druhé třetině je děj už svižnější. Extrémně zdlouhavé mi to také nepřišlo, naopak si myslím, že není žádoucí, aby děj skončil příliš rychle. A co se týče "vycpávkových" pasáží, které tu jsou zmiňovány, tak těch tam, podle mého skromného mínění, taky zase tak moc nebylo.... celý text
Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti
2018,
Cody Cassidy
Zábavné a poučné. Bezvadná, čtivá knížka vhodná pro širší čtenářské publikum. Kapitoly jsou spíše kratší, takže ideální jako četba před spaním nebo jako zpestření, pokud čtete něco náročnějšího a chcete si dáchnout. Díky povětšinou absurdním příkladům různých způsobů smrti se dozvíte mnoho zajímavých fyzikálních, chemickým a biologických faktů, které vám, stejně jako mně, pravděpodobně ve škole unikly (anebo je možná nikdy nikdo nezmínil). Kéž by hodiny přírodovědných předmětů probíhaly alespoň zčásti tak zábavně. Na absurdních příkladech je krásné to, že si z nich člověk mnohem více zapamatuje. Možná se taky přistihnete, že budete mít potřebu svému okolí v průběhu četby sdělovat, co zajímavého jste se právě dozvěděli, což je u knihy indikátor jejího přínosu. Rovněž musím vyzdvihnout práci překladatele, který text místy dovedně přizpůsobil našim reáliím.... celý text
