Terrexantence
přečtené 97
Slovodějky
2023,
Alena Adrianet Heinrichová
Velmi milá kniha, taková feelgood. Příběh se velmi zvolna odvíjel jako kolébání se na vlnách, ale zvraty a napětí je tam taky. Autorka představila město s tajemnou “živou knihovnou a velmi originálním způsobem čarování, kde bych rozhodně chtěla být. Myslím, že tuto knihu si oblíbí všechny knihomolky. A Arthura a Huga taky ;-)... celý text
Pláč němého boha - 1. svazek
2023,
Tereza Matoušková
Knihu jsem nepřečetla úplně jedním dechem, protože představuje velmi komplexní svět Podmoří, který autorka budovala léta a napsala o něm už několik knih. Já se ale do světa dostala poprvé. Z počátku to nebylo snadné, ale autorka vše dobře a nenásilně vysvětluje a postupně se přede mnou rozkryl obraz opravdu nebývalé krásy, i když v podstatě temný a zákeřný. Hrdinů je v přilběhu několik a každý má vlastnosti, které boří vžité předsudky: hodný nekromant? Milosrdná pletichářka? Mrzák se šťastným dětstvím? Holka, která nejde pro ránu daleko? Kdo to kdy viděl? Všechny kontrasty ale mají své místo a vysvětlení. Postavy jsem si zamilovala a všem čtyřem fandím, aby příběh dotáhly do konce. Co je na knize ještě zajímavé jsou netradiční popisy. Autorka si často vybere pohled někoho nebo něčeho, co tak úplně nečekáte (např. ještěří samice) abyste nahlédli na strasti někoho dalšího a tím dělá svět ještě živější a uvěřitelnější. Kniha je podle mně spíše pro náročnější čtenáře.... celý text
Když se mnou půjdeš tajgou
2023,
Helena Drdlová
Velmi příjemné čtení. Víc než příběh samotný jsem vnímala malebnou tajgu, detailně vykreslenou přírodu se všemi vůněmi, barvami, proměnami i nebezpečím, které se v ní může skrývat. Autorka má velmi úžasný jazyk a skvěle s ním umí pracovat. Četlo se to samo. Je to tak sugestivní, že mám chuť ihned se tam vydat a snad i pátrat po divoženkách. Fantasy je podávána po lžičkách. Magie má velmi realistický charakter (možná by příběh spadal do kategorie magického realismu). Divoženky mi potom připomínaly elfky, dryády nebo amazonky. Autorka to také nepřehání s romantikou. Romantická linka se odvíjí velmi pomalu a nikde to není přeslazené, celkově je to hezky vyvážené stejně opatrně podávanou akcí. Prostě od všeho přesně akorát :-) Příběh samotný je o střetávání dvou realit, dvou neslučitelných světů. Oba hrdinové za něco bojují, něco musí obětovat, čeká je těžká volba, o které ani po zvolení neví, jestli to bylo dobře nebo špatně - možná až s odstupem času si řeknou, že není žádné dobře ani špatně, prostě to tak mělo být, aby je osud dostal tam, kde být měli. - Je to prostě kniha o životě. Snad jedinou výtku bych měla k hrdinovi, o kterém jsem si do konce nebyla jistá, kolik je mu let (dle jeho chování). Až to závěrečné odkrytí jeho karet mi napovědělo přesněji.... celý text
Když padaly hvězdy
2021,
Jan Kucin
Po přečtení předchozích komentářů mám pocit, že už nemám co dodat jiného. Kniha mě vtáhla hned od začátku, od epické fantasy prostě popisy a složitý svět a kupu postav očekávám. Bonusem je, že každá postava byla dost svébytná, takže se nepletly. Každá mi přirostla k srdci a na každou jsem se těšila, kdy se její linka zase poposune dál. Velmi rychle se autor dostává do akce napětí střídá napětí. V tomto ohledu jsem měla dojem, že dostávám stejně povedenou jízdu jako od Honzy Hamouze. Naštěstí Honza Kucin má své hrdiny (a čtenáře) rád ;-) Jediné, co se knize dá vytknout je opravdu dlouze natahovaný konec. Čtyři příběhy hlavních hrdinů, navíc skutečně "vypravované" (nikoli prožívané), to už bylo trochu moc. Rozbila bych to akčním dějem se Solomonem nebo děním v Mořské Bráně nebo seškrtala. Ano, vymyšlený svět byl obohacen o legendy, ale už tak je dost propracovaný, takže to úplně nutně nepotřeboval. Doufám, že se brzy dočkám dalšího dílu :-)... celý text
Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy
2023,
Kateřina Havlíková
Kniha se mi líbila svou lehkostí, s jakou byl příběh vyprávěný (slupla jsem to za dva dny). Označila bych to za pohádku (nevím proč, v hlavě jsem si ty hrdiny představila animovaně a určitě by jim to v nějaké animáku slušelo). Nicméně ta pohádka má pod kůží něco krapet děsivého - někdy je to "jen" zesměšňování typických soudobých trablů běžných lidí (byrokracie, trvání na svých jistotách apod.), jinde jsou to vážnější témata, které už do pohádky tak typicky nepatří, ale určitě trefně rýpnou do dospělých čtenářů. (Následující může být spoiler!) Hvězdičku strhávám za konec, který byl pro mě nečekaně smutný a s tou pohádkovostí a s celkovou atmosférou zbytku knihy se moc neslučoval. Zlo vlastně zůstalo nepotrestáno, svět se nijak nepoučil, ani nezměnil. Přitom když hrdinové odhalili, co Listina obsahuje, k té změně to přímo nabádalo. Celkově mi přišlo, že kvalita příběhu se v poslední čtvrtině krapet zlomila, jako by to už autorka chtěla mít za sebou. Rafinovanost a lehkost začátku upadla do něčeho trochu trapného. Zloduch Arcival to prostě nějak sám vzdal, kapitán Ralf nějak převzal Listinu a ani se nikde nechlubil svou chrabrostí - ve stylu: čtenáři už to stejně tuší, tak to přejdeme, Drozda byla za svou dobrotu dokonce potrestána a Lampář - no všichni víme, jak je to s alkoholiky... Prostě žádná naděje ani dobro vítězí nad zlem, ale krutá realita.... celý text
