5holek komentáře u knih
Opravdu bavilo. Není nejlepší z autorčiných knížek, ale udržuje spád. A spletité rodinné vztahy naprosto chápu, také mám sourozence, které miluju a někdy bych je zabila.
Když miluješ, není co řešit! Prostě mě baví, i když ty přepisy chatů mi daly zabrat, než jsem našla nějaký systém. A nevadila ani délka, tahle dáma prostě umí psát.
A navíc je krutě reálná, děsí mě moc sociálních sítí.
Přečetla jsem celou trilogii, protože přece musím vědět, jak to dopadlo. Belle epoque klouže hladce po patře jako perlivé víno, jen někdy jsou popisy trochu zdlouhavé. Ale celkově příjemné počtení.
Hluboce se skláním před příběhem ženy, která dokázala ustát tak těžký životní úděl s neuvěřitelnou silou a bez nářků, a nikdy se neodchýlila od prosté lidskosti. Obdivuji tu jistotu, s jakou vždycky věděla, co je správné, bez dlouhého přemýšlení.
O takových lidech se kdysi říkalo, že jsou solí téhle země, myslím, že lépe to vyjádřit neumím.
Neoslnilo, jakoby klouže po povrchu. Navíc se mi zdá těžko uvěřitelné, jak snadno hrdinka v poválečné době, kdy bylo všeho nedostatek, vybavuje a rekonstruuje rodinné sídlo. A také se naskýtá otázka "za co", nebo že by práce na ambasádě tolik vynášela? Možná jsou to jen přízemní otázky, ale tohle ukotvení mi chybí.
Předvídatelná, jak už někdo zmiňoval "všechno už tu bylo", přesto má spád a četla se velmi dobře.
Nic oslňujícího, zřetelná inspirace Volným pádem, který je ale o třídu lepší. Dost mi vadilo i střídání časových rovin. Do Grace jsem se vcítit nedokázala, mnohdy mi skutečně přišla hysterická.
Není to lehké čtení a nedokázala jsem je "zhltnout" na jeden zátah. Silný příběh a určitě odpovídá dobovým reáliím, jenom mi pořád něco chybělo, to něco, co chytlo za srdce u Žítkovských bohyní. Jakoby moc kalkul.
"Smála jsem se, až mě mrazilo v zádech." Půjčuji z jednoho hodnocení, protože přesně vystihuje moje pocity. Ano, nadsázka, ironie, ale obávám se, že reality je v tom až dost. Pokřivený svět!
Napadá mě biblické "hoď kamenem" nebo jak tu někdo zmínil, nebyli jsme v jejich kůži. Rozhodně je tu hodně o čem přemýšlet a těžko zapomenout.
Autorce bravo za neotřelé téma.
Děsivé svědectví o době, na kterou bychom neměli nikdy zapomenout, abychom stejnou zkušenost nemuseli absolvovat znovu. Obzvlášť otřesné mi přijde zjištění, že opravdového zadostiučinění se ty ztýrané ženy od japonské vlády nedočkaly, ta laxní "omluva" mi nepřijde dostačující. A dál převládá přístup tvářit se, že se to nikdy nestalo. A také skutečnost, že zvráceného chování pod vlivem ideologie se může dopustit i člověk vzdělaný, jinak milující otec a manžel.
I druhý díl trilogie strhující, tentokrát větší důraz na psychologii postav. Další úspěšná generace, ale za cenu osobních obětí. Konec dosti smutný a už předznamenává tvrzení, že po dvou úspěšných generacích třetí dovede vše k zániku.
Výborně podaná psychologie hlavní postavy, hodně náročné téma. Bylo mi Jarka docela líto, uvědomění si pravdy o sobě samém a hlavně vědomí toho, co to znamená pro další život. K tomu opovržení a nenávist okolí, které démonizuje i toho, kdo se ničím neprovinil.
Napínavé, i když dosti komplikované, chvíli mi trvalo se zorientovat v postavách. Navíc takovou sbírku psychopatů opravdu jen tak nevidíte, není tam snad jediná postava budící sympatie.
Hezká odpočinková knížka, od všeho trochu - romantika, krimi, zajímavá historie, odpuštění, hledání. Moc dobře se četla.
Jak tu kdosi napsal - když miluješ, není co řešit - a já miluji. Miluji ten vyvážený balanc mezi smíchem a pláčem, miluji ten nadhled, tu spoustu životní moudrosti, to pohlazení po duši, které přetrvává. A v neposlední řadě šťastné konce.
Hodně, hodně sexu a téma dosti omleté, ale zase co už tu nebylo stokrát.
Líbilo, obě dějové linie. I když anglický kastovní systém mi blízký opravdu není. A rozuzlení opravdu nečekané. Jenže Miniaturista je Miniaturista...