5holek
komentáře u knih
Múza
Jessie Burton
Líbilo, obě dějové linie. I když anglický kastovní systém mi blízký opravdu není. A rozuzlení opravdu nečekané. Jenže Miniaturista je Miniaturista...
Až ji najdou
Lia Middleton
Není špatná, jen mi přijde těžko uvěřitelná. Celkově mi psychologie postav moc nesedí - miluje ji, podvede s kamarádkou a nakonec podvádí kamarádku s ní. Vím, že tohle se stát může, ale co potom ten vztah k dcerce a to u obou?
Nový život
Katharina Fuchs
Překvapivě líbila, zajímavý autentický pohled na válkou rozpolcenou zemi a příběh dvou silných žen. Trošku jsem se ztrácela ve jménech, ale na čtivosti to neubírá. Jen mě mrzí, že jsem až pozdě zjistila, že existuje předcházející díl, určitě si jej přečtu.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
Chytila za srdce, napsaná velmi dobře, i když jednoduše. Vidím za příběhem živé lidi a nedokážu si takovou situaci představit. Kolegyně mojí maminky byla Řekyně a takto na Moravě zůstala. Mamince vyprávěla, že její matka po cestě byla nucena odložit další děti, když se o ně nemohla postarat. Já jsem ji znala už jako ženu s českým jménem (možná nuceně) a vůbec nevím, jestli byla se sourozenci v kontaktu. Opravdu těžko představitelné.
Její konec
Shari Lapena
Překombinované, ale čtivé. O výstižných charakterech se příliš mluvit nedá. Mile mě překvapila reakce hlavní hrdinky, když se konečně dokázala vzchopit.
Lež vedle mě
Gregg Olsen
Čte se dobře. Celkově trochu překombinované, závěrečné odhalení poněkud přitažené za vlasy. Možná mě to tolik nenadchlo, protože je to už několikátá kniha s podobným příběhem. Budu muset změnit zadání.
Večery v Umbrii
Marlena de Blasi
Toskánsko mě bavilo víc. Tady byly zajímavé ženské příběhy, popisy přípravy jídla mi už docela vadily. Nejsem takový gurmán, abych je dokázala docenit.
S láskou, Eloise
Julia Quinn
Když si chceš odpočinout, moc nepřemýšlet a nemuset nic moc řešit.
Nebe nad Perninkem
Štěpán Javůrek
Docela milá oddechovka. Ne příliš uvěřitelné charaktery, na natolik šťastné konce moc nevěřím. I když je jako každý někdy potřebuji. Hodně jednoduchý styl vyprávění, ale spád knížka má a nakonec, proč ne?
Poslední manželka
Karen Hamilton
Nezaujala, musela jsem se prokousávat, dočetla jen z úcty k autorce. Hlavní hrdinka neuchopitelná, nedokázala jsem si k ní najít vztah.
Kronika zániku Evropy: 1984–2054
Vlastimil Vondruška
Víc mě zajímala první polovina, nedávná minulost a současnost. Ta fikce mě už tolik neoslovuje, zvlášť ve srovnání s nynější situací. Jenom doufám, že autorova vize je daleko od pravdy - s pomyšlením na život našich dětí.
Pevné pouto
Alice Sebold
Nadchla mě, vůbec nebyla zdlouhavá. Bylo mi strašně líto rodiny, toho, jak je smrt dítěte poznamenala. Mrzelo mě, že pro ně neexistovala katarze, nějaké uzavření, vykoupení, to, že se nemohli s dcerkou rozloučit. Moc jsem také nerozuměla jednání Susiiny maminky, tomu, že dokázala zbylé děti opustit. Chystám se na film, doufám, že nebudu zklamaná.
Pařížská švadlena
Natasha Lester
Dobré, ale neuchvátilo. Taková oddechovka. Trochu překombinované osudy dvojčat a hodně romantickou optikou podaný odboj, ale jako odpočinková četba dobré.
Dědečkův deník
Libuše Koubská
Líbila se moc. Neřekla bych, že klouže po povrchu. Spíše se autorka rozepisuje a jde do podrobností tam, kde má dostatek podkladů, zatímco tam, kde domýšlí, nechce ublížit křivým slovem ani myšlenkou, což naprosto chápu. Malé osudy na pozadí velkých dějin.
Skříň plná Diora
Natasha Lester
Čtivý, dobře poskládaný příběh, víc mě zajímala válečná linie o ženách-pilotech. Něco málo jsem už věděla od jiných autorů o zahraniční podpoře domácího odboje i výzvědných službách. I já jsem si dohledávala jednotlivé zmiňované róby - a byla okouzlená, více mě ale nadchla ztracená zahrada, kterou bych opravdu ráda navštívila.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Slabší průměr, nesplnila očekávání. Jak hodně recenzí zmiňovalo, přijde mi povrchní, černobílé charaktery, přemíra postav, ve kterých se těžko orientuje - na úkor většího zaměření na jejich psychologii, také styl dosti školácký. Rozhodně bych nesrovnávala s Šikmým kostelem, kde je znát precizní několikaletá příprava. Je možné, že autorovi křivdím, že je to částečně jeho nezralostí, že prostě ještě jenom "nemá odžito".
Podbrdské ženy
Jana Poncarová
Od autorky pro mě nejlepší. Možná proto, že tentokrát nesledovala žádnou konkrétní autobiografickou linii, jenom dějinná fakta. Bolelo mě u srdce z té bezútěšnosti příběhů ženských hrdinek, té marnosti, a byla jsem vděčná, že ta nejmladší přece jenom dosáhla nějakého smíření a vedla lepší život. Těžká kniha, určitě ne odpočinková, ale moc, moc krásná.
Eugenie: Příběh české hoteliérky
Jana Poncarová
Krásný příběh. Silná ženská hrdinka a lesk, půvab a kouzlo starých časů.