adel_pe
komentáře u knih

Tahle kniha mě vzala dost. Je drsná, má neuvěřitelnou hloubku zobrazení těžkostí života, čtete o tématech, která nejsou vůbec jednoduchá. Zároveň to není čtení pro ty, kdo hledají dějovou linku, ale spíš pro ty, co chtějí nahlédnout do nejtemnějších a zároveň i nejsvětlejších koutů lidskosti. Mě osobně se "líbila" a určitě na ni dlouho nezapomenu.


Moc se mi libil napad dvou dejovych linek, Markety knizky se mi ctou skvele, bavi me moc jak do nich pronika jeji humor (i kdyz se to promita s vaznymi tematy) a jeji knizky se ctou fakt s lehkosti. Jediny co, tak druha dejova linka za me byla slabsi, proto davam hvezdu dolu.


Četla jsem ji v originále a musím říct, že ačkoliv se mi knížka četla lehce, poetičnost jí rozhodně nechyběla. Líbilo se mi to propojení s přírodou, témata samoty a opuštění a zaznamenání vývoje postav. Nicméně byly tam části, které mě úplně nenadchly, proto dávám hvězdičku dolů, ale i tak knihu určitě doporučuji!


Souhlasím, že vzhledem k hodnocením (ať už tady nebo v mém okolí) jsem čekala od knihy víc, začátek i konec byly super, ale prostředek (takže tak 400 stran :D) se nesmyslně táhl.


Já si nemůžu pomoct, ale vůbec jsem z knížky necítila takové nadšení, jaké tu hodně lidí popisuje. Určitě souhlasím, že se to četlo lehce, ale ten příběh se odehrával tak zvláštně nepřirozeně a nějak mi to nesedlo.


Možná jsem ji nečetla správně nebo ve správnou chvíli, ale musím říct, že jsem ji dočetla jen proto, že jsem se pro to zkrátka rozhodla, ale byla to pro mě dost louskačka. Určité části byly opravdu silné, ale jinak jsem ji nedokázala bohužel ocenit.


Já jsem nadšená, kniha byla mrazivá, smutná, silná a opět (jak je u paní Mornštajnové zvykem) neuvěřitelně čtivá a do detailu promyšlená!


Mně osobně tam něco do plného počtu hvězd chybělo, ale to nic nemění na tom, že je to opravdu skvělá kniha se spoustou zajímavých myšlenek.


Já jsem tušila, že se mi bude líbit, ale páni! Miluju ten příběh, ty postavy, humor, emoce, všechno.


Velké díky Karin Lednické za to, jakým způsobem nám přibližuje a zprostředkovává naši vlastní historii. Díky!


Další kniha, která se zajímavě dotýká tématu smrti, konečnosti a (ne)naplnění. Asi chápu některé komentáře, kritizující pár aspektů knihy, ale já osobně musím říct, že nic na knize mi nevadilo tolik, abych jí ubrala hvězdu. Možná je to tím, že jsem ji právě teď dočetla a jsem plná emocí, ale jsem z ní i přes její nedokonalosti nadšená.


Neskutečně milá (a moudrá) knížka, kterou doporučuju všema deseti!


Pro mě je toto druhé dílo od autora a nemůžu se zbavit pocitu, že Marek Hnila má skvělé nápady, ale chvílemi trochu problém je uchopit a přenést na papír. Knížka se mi vlastně líbila a četla se lehce, ale zároveň tam narážím na pocity umělosti a kostrbatosti (jak děje, tak třeba vyjadřování postav).


Ačkoliv by se dalo několik bodů vytknout (občasná zřejmá nereálnost situací nebo třeba některé opakující se fráze na efekt), kniha se mi četla lehce a opravdu příjemně plynula, což mi přijde u prvotiny nejdůležitější. Autorka má určitě talent, takže jsem zvědavá (a těším se!), kam svoji tvorbu posune.


Mě na Kunderovi tak baví, že při čtení jeho knih mám často pocit, jako kdyby uchopil mé myšlenky a rozebral je pomocí neuvěřitelných slov a frází. Zároveň mi vždy dají jeho knihy množství nových podnětů k zamyšlení. Přesto ale musím přiznat, že v porovnání s jeho předchozím dílem, které jsem četla, byl Žert chvílemi (pro mě osobně) nezábavný.


Všechny povídky byly zajímavé, některé víc, některé míň. Každá z nich měla určitě hlubší podněty k zamyšlení, jen jsem si občas všímala trochu kostrbatých částí a pro mě osobně i ne vždy úplně přirozeně znějících dialogů. I tak se mi kniha ale líbila.


Moc se mi líbilo, jak na první pohled "obyčejný" příběh začínajícího lékaře může vykreslit mnohem více, co se týče historie. Některé části lékařských zákroků na mě osobně byly detailnější, než bych potřebovala, ale kromě části s morfiem (ta mi přišla zbytečná) nemám co vytknout.


Zezačátku jsem si knihou nebyla jistá, i když se mi četla snadno, ale nečekala jsem od ní nic velkého. V druhé polovině jsem ale začala být opravdu nadšená, přišlo mi to silné, naprosto mě to vtáhlo a chvílemi jsem se musela nutit zvednout oči a zpracovat emoce, které u mě stránky probouzely. Houbařku rozhodně doporučuji dál!


Bohužel jsem měla velká očekávání, která ta kniha nenaplnila. Námět super, ale musela jsem se zorientovat, navíc nějaké části tam pro mě osobně byly nudné. Zároveň ale musím říct, že posledních několik desítek stránek mě bavilo moc, takže i ve výsledku přemýšlím nad přečtením si pokračování.
