Alto98
komentáře u knih

První díl dobrý, pak už kvalita klesá a je to příliš upovídané.


Průměrně napsaný příběh. Čtenář se toho mnoho nedozví. Snad to má vyjadřovat omezený rozhled hlavního hrdiny. Nevím. Přitom autor by k tématu určitě mohl uvést mnohem víc informací.


Roztomilé. Zajímavé prostředí. Hvězda dolů za zbytečné vulgarismy.


Taková ilustrovaná historie. Čekal jsem milostný příběh, ale tomu bylo věnováno málo prostoru.


Rodokapsový, lehce cynický styl. Čtivé a zábavné. Netřeba hledat hlubší smysl. Jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne.
V celé sérii jsou zatím víra i náboženství prezentovány tak, jak by vypadat neměly.


Výborné. Jen bych vynechal ty básničky.


Rok stárnoucího spisovatele. Stále dobře píše, přečetl jsem velmi rychle. Poučný náhled do života jiného člověka, asi poměrně upřímný. Přeju mu, aby se naučil odpouštět.


Strhující, naléhavý a vášnivý styl psaní. Přečteno najednou rychle a pak znovu po částech pečlivě. Původní úmysl podtrhávat si zajímavá místa jsem vzdal - bylo by jich příliš mnoho, a nechtělo se mi psát do tak krásně vytištěné knihy. Lze otevřít namátkou kdekoliv a přečíst pár stran pro povzbuzení.


(Poznámka: Čtena jen druhá novela, Vlny ztišují vítr. První, groteska Pohádka o trojce, mě nezaujala.)
Po mnoha letech jsem zase četl Strugacké. Výborně napsáno, tak krásně ruský styl vyprávění i jednání postav. Forma pamětí s mnoha "dokumenty", řemeslně výtečné, "autentické".


Přirostl mi k srdci, císař Maxmilián, k trilogii se budu určitě vracet. Vize uspořádání střední Evropy jako soustavy moderních křesťanských monarchií je mi sympatická. Závěrečná kapitola mi připomněla kapitána Nema, taková romantika 19. století, hezké.
"Lidský život, veškeré nadání a vyměřený čas jsou darem, neboť žádný jedinec si je před svým narozením nemohl a nemusel zasloužit. Z daru nelze vyvozovat žádná práva, za dar lze pouze děkovat."
Pokora, ta nám dnes dost chybí...


Informace o činnosti Lékařů bez hranic a zapomenuté válce v Jemenu jsou zajímavé. Ale opět se potvrzuje, že pouhým publikováním Facebookových příspěvků nebo blogu dobrá kniha nevznikne. Působilo to na mne jako pracovní verze rukopisu. Informace se opakují, občas jsou v ději naopak mezery. Pomohlo by také kapitoly datovat.


Jsem nadšen. Dramatický děj s nečekanými zvraty, tempo rychlejší než v prvním díle.


Nezvládl jsem knihu dočíst. Užvaněné svérázné převyprávění českých dějin. Původně snad "humorná" příručka pro cizince? (Autor knihu nejprve vydal anglicky.) Základní princip vyprávění, kdy národy jednají jako jakési kolektivní postavy, je mi velmi protivný.


Stroj času do 12. století. Život rodiny běžného člověka té doby.


Uff, dočteno... Chtěl jsem dát jen dvě hvězdy za ten přebujelý text, ale závěr to napravil. Třeba se v příštím vydání podaří druhou polovinu série důkladně zredigovat (=proškrtat). Třeba u příležitosti překladu do angličtiny? Ale oceňuji, že se autorce se zahradnickým stylem psaní podařilo ukormidlovat příběh do konce. Naopak mi čím dál víc vadil ten velmi pokřivený pohled na víru. Hodně by mne zajímala recenze Mycelia z teologického hlediska :-)


Nedočteno, nehodnotím hvězdami. Příliš afektovaný a smrtelně vážný romantický styl. Humor, ironie a nadhled zcela chybí. Trudnomyslné. Vracím se k Austenové.

Velmi otevřený rozhovor, to jsem nečekal.


Dva omezenci, každý omezený jiným způsobem, usilují o přízeň slovenské Maďarky na podnikové dovolené. Napsáno 1958.


Válka je hnus. To je nejsilnější dojem po přečtení. Je to i autorovým cílem, zveřejňováním detailů konfliktů budit proti válce odpor. Nechápu ale, proč zároveň doslova křičí nadšením v armádní helikoptéře nad Bagdádem a oslavně píše o pobytu na americké letadlové lodi během bojové mise.


Několikaměsíční cesta stárnoucího spisovatele z New Yorku a psa po USA v roce 1960. Několik zajímavých postřehů a setkání s lidmi.
Radost z četby mi kazil kostrbatý překlad (Jiří Valja, přeloženo 1964). Americké idiomy jsou přeloženy doslovně a zejména některé dialogy tak nedávají smysl. Řada tiskových chyb (vydání z roku 1993).
