Áňa 998 komentáře u knih
Na upíří tématiku moc nejsem, ale na doporučení kamarádky jsem knihu zkusila. A moc mě bavila!
Kniha chameleon.. Podle obálky letní čtení, ale uvnitř nečekaně zamotaný příběh..
Roztomilý komiks, nad kterým nepobudete zas tak dlouho. Krásné kresby a situace, ve kterých se každý alespoň maličko pozná.
Neskutečná nádhera! Seriál jsem znala jen z doslechu, ale průběžně jsem se na něj dívala, při čtení knihy... rozhodně doporučuji!
Mám dojem, že na tuhle mangu mě přemluvila Alex. A protože má hodně často pravdu, nechala jsem se přemluvit a dala se do ní. Josée má jednu obrovskou výhodu - je to jediný díl, takže žádné čekání a dosbírávání. A na to já slyším! a taky na názvy, pod kterými si neumím moc extra představit. Jsem prostě zvědavá.
.
Josée, tygr a rybičky je rozsáhlejší manga, má malinko přes čtyři sta stran. Ale víte co? Mohla by mít dvojnásobek a bylo by to málo. Už po několika málo stranách mi totiž došlo, že to je jedna z knih, na které z letošního roku budu extra ráda vzpomínat.
.
Máme tu dvě hlavní postavy. Cuneo je mladík, který miluje moře, má své cíle a tvrdě pracuje na tom, aby jich dosáhl. Zároveň je to postava, které by se měla přikreslit svatozář. Je laskavý, trpělivý. A pak je tu Kumiko, která je upoutaná na vozíček. Žije s babičkou, ale je rozmazlená a místy mi přišla až zlá. Jedno setkání a tihle dva už na sebe jen tak nezapomenou. Oba spojuje láska k moři a dělají jeden druhého lepším.
.
Příběh je citlivý a to podtrhuje i nádherná kresba. Jemná, propracovaná. Krásně vystihuje emoce postav, ale i okolí. A moře? to je zpracováno neskutečně! Ještě jsem zjistila, že byla manga zfilmovaná v roce 2020 a mám v plánu na to kouknout.
.
Co říci závěrem? Vývoj postav, jejich harmonie a samotný příběh provázaný s mořem mě dostal. Byla jsem jak na emocionální horské dráze a ke konci už se jen usmívala, šťastná za takové zakončení. Nádherná manga, za mě jedna z nejlepších knih tohohle roku!
Mám pocit, že po Věrném Čtenáři od Maxe Seecka jsem koukala snad věčnost. Nějak se mi totiž povedlo, že jsem z jeho série s inspektorkou Jessicou Niemi četla druhý díl, Krutou hru, ale nečetla jsem díl první. Vzhledem k tomu, že Krutá hra se mi líbila, očividně to přeskočení nevadilo, ale chtěla jsem vědět, jak to s Jessicou začalo.
.
Obálka je na první pohled jednoduchá, ale už jen podle anotace je jasné, že z tohohle bude mrazit. Příběh se odehrává v Helsinkách, kde je nalezena žena slavného spisovatele bez známek života. Podobných případů ale brzy přibývá a tak na scénu přichází Jessica Niemi.
.
Spíše než Jessicu, tak jsem si oblíbila její kolegy. Nedokázala jsem si k ní najít prostě cestu, přitom v Kruté hře jsem jí měla ráda. Tady to ale prostě nějak nefungovalo.
.
Samotný nápad byl jistě dobrý, ale. Bylo dost míst, kde jsem se musela “rozhlížet kde to vlastně jsem. To mě od čtení dost odrazovalo. A pak taky drobné detaily, které chyběly nebo mi nějak nezapadaly. To mi taky zamotalo hlavu, jako by nestačila severská jména, se kterými se ale peru vždycky a sem rozhodně patří.
.
Od Věrného čtenáře jsem čekala víc. Nevím, jestli bych šla do Kruté hry, kdybych knihy četla obráceně. Ale v Kruté hře autor posunul příběh rozhodně úplně na jinou laťku. Věrný čtenář je spíše průměr…
Jestli jsem se na nějaké pokračování knižní série těšila, tak to by návrat do Knockemoutu. Malého městečka, kde se všichni znají a který mě prvním dílem, Co už nikdy nepřebolí, úplně okouzlil. Co skrýváme před světem má opět roztomilou obálku, ale hlavně, příběh se točí okolo Nashe, sympaťáka, na kterého jsem se moc těšila!
.
První díle byla dvojice Naomi a Knox. Jejich chemie mě neskutečně bavila, zároveň tam byla i jiná linka, která děj obzvláštňovala. První díl jsem zhltla za dva dny, ani ne. Ale druhý díl… Máme tu Nashe (bratr Knoxe), na kterého jsem se moc těšila, protože jsem si ho v prvním díle dost oblíbila. Jako partnerkou je mu Lina, dokonalá a ještě bydlí přímo v protějším bytě od Nashe.
.
Je lepší, když si přečtete první díl, abyste pochopili některé Nashovi myšlenkové pochody. Kapitoly jsou psané z pohledu Nashe a Liny, takže je to lepší. Nash je úžasný, i když trochu jinačí oproti prvnímu dílu… ale to je pochopitelné. Kdo mi ale neseděl, to byla Lina. Vyhýbavá, moc jsem se v ní nevyznala a oproti skvělé Naomi? O dost levlů níž. Ale nejlepší nový charakter? Rozhodně fenka Trubka!
.
Tenhle díl byl hodně o myšlenkách, minulosti, tajemstvích a celkově hlubší lidské podstatě. Oproti prvnímu dílu to bylo pomalejší čtení, bylo několik míst, kdy se nic moc nedělo. A pak tu byly momenty, kdy jsem si říkala COŽE? Pokud jste četli - první přespání u Nashe. Víte? To jsem jen kroutila hlavou.
.
Upřímně jsem čekala víc, ale zároveň jsem dostala příjemné pokračování knižní série. Ale stejně, nejvíc se těším na další díl, kde se KONEČNĚ ukáže Lucian!
Určitě nejsem sama, kdo při sledování Harryho Pottera chtěl svoji vlastní sovu. Proto jsou sovy už od malička mými oblíbenci. Našla jsem u @knihy.kazda knihu, která se jim věnuje. Navíc od autorky Jennifer Ackerman, která u nás vydala už dvě knihy a obě měly velký úspěch.
.
Knihu Co sova ví, jsem četla déle. Dělila jsem si ji na kusy. Ne proto, že by nebyla čtivá, ale proto, aby se mi informace nesmíchaly a něco v hlavě zůstalo. Takovou taktiku mám s většinou naučných knih. Kniha je rozdělena na devět kapitol + předmluva a doslov. Najdete tu třeba námluvy a hnízdění, výzkumy, soví řeč a další témata.
.
Musím říct, že mi u knihy vyhovovaly pevné desky, žlutý papír, ale i velikost písma. Zároveň četbu příjemně obzvláštňují jednobarevné ilustrace/fotografie v textu, ale nechybí ani barevná příloha na lesklém papíře zhruba v polovině knihy.
.
Pokud Vás sovy zajímají, nebo někoho takového v okolí máte, Co sova ví je přesně to pravé. Autorka nenásilnou formou předává zajímavosti ze sovího světa a věnuje se mnoho tématům. Za mě velká krása!
Mám tady další webtoon, který snad za mě ještě překonal ten první, který jsem četla, Solo leveling. Záporáci smrti neutečou je rozhodně atraktivní kousek na první kousek, po prolistování, ale i po stránce obsahu. Já jsem se čtení trochu bála, hlavně té růžové barvy. ALE!
.
Příběhově se tady protíná realita a herní svět, kam se naše hlavní hrdinka dostane. V reálném životě naše hrdinka usne a probudí se ve hře, kterou se celou noc snažila neúspěšně dokončit. Jejím úkolem je vylepšit vztahy s ostatními postavami, ale jak na to, když jí všichni nesnáší?
.
Tenhle komiks má tři silné stránky. První je určitě skvělá hlavní hrdinka, která uvažuje logicky, zachovává si chladnou hlavu, přemýšlí, taktizuje a snaží se být o krok napřed. Tohle uvažování jí dost zlehčuje i to, že v realitě neměla dobré rodinné zázemí.
.
Druhou silnou stránkou je kresba. Té jsem se bála, protože je dost růžová, ale ve výsledku mi k příběhu opravdu sedla a já tu nechuť ztratila. Navíc je celý příběh dost koukatelný, a s tím souvisí třetí silná stránka - příběh Vás prostě strhne a nemůžete přestat. Já jsem od čtení nemohla odejít a hltala každou stránku.
.
Záporáci smrti neutečou je skvělý komiks, který mě moc bavil a rozhodně ho můžu jen doporučit. Jediné, co mě štve je to, že už nemám na stole pokračování, protože tohle je pěkně návyková záležitost a já potřebuju vědět, jak se budou vztahy hlavní hrdinky vyvíjet dál!
Poslední tajemství Marilyn Monroe jsem brala jako možnost dozvědět se něco navíc o této osobnosti. Ne že bych toho veděla moc, takže očekávání bxla velká a navíc jsem měla chuť na nějakou biografii.
.
Marilyn Monroe byla zajímavou osobností s tragickým koncem. Autor této knihy se rozhodl objevit neobjevené a získat odpovědi na své otázky. Třeba tu nejpalčivější, kdo je otec Marilyn Monroe?
.
Samotný autor vlastně vystupuje v roli detektiva. Pídí se po odpovědi a nemůže se vzdát. Po dobu jeho pátrání jsme s ním a prožíváme jak úspéchy tak i neúspěchy. Kniha je tak napsaná docela originálním stylem, který ne každému sedne.
.
Já sama jsem si čtení musela dávkovat. Kapitoly jsou delší a ne ve všech se děje něco... akčnějšího. S knihou jsem tedy strávila více času, než jsem očekávala.
.
Pokud Vás zajímá něco víc o Marilyn Monroe, tohle je rozhodné dobrá volba. Počítejte ale spíše s detektivní biografií, než s klasickým životopisem.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knizniklub @knihkupectvi_luxor za účelem recenze.
.
Smrt na plese je tady a s ní je zpátky i série Lady Eleanor Swift. Co mě do této série zlákalo, to je její doporučení pro fanoušky Agathy Christie. Pokud Vám je kniha povědomá, prabděpodobně jste zahlédli předchozí díl, Velmi anglická vražda. Knihy si jsou vizuálně podobné a obě zdobí krásná barevná ořízka.
.
Co se stylu, jakým je kniha napsaná, týká - tady už jsem věděla, do čeho jdu. Pomalejší tempo, hodně popisů, atmosféra, jiná doba. Pro mě to bylo opět pomalejší čtení. Se Smrtí na plese jsem strávila několik večerů a než jsem se do ní pořádně začetla, celkem mi to trvalo.
.
Hlavní postavou je tady Eleanor Swift. Miluje dobrodružství a když se v jejím okolí zločin nebo nějaká záhada, musí problému přijít na kloub. I v tomto díle je skvělá a moc mě bavila. Je taková správná a i když má případ v této knize trochu osobnější charakter, nechová se bez rozmyslu.
.
Pro mě je detektivka prostě ubíhající děj, od kterého se jen tak nezvednu. To tady úplně není, ale věřím, že sérii ještě přijdu na kloub. Zahlédla jsem, že má cca dvacet dílů, takže věřím, že ještě budu mít šanci tomuhle stylu detektivek přijít na chuť.
.
Smrt na plese není špatná kniha, pokud Vám nevadí popisy prostředí a doby, láká Vás vtažení do atmosféry a taky pomalejší tempo děje. Samotný příběh vyšetřování nebyl vůbec špatný a hlavní hrdinka je na správném místě. Mně to ale chybí nějaká ta pověstná jiskra, která by mi nedovolila odejít.
Na Ocelovou ligu jsem se moc těšila. Mám od autorky přečteno Zlomky nekonečna a Lásky čas, obě úžasné, čtivé a tak jsem si myslela, že Ocelová liga bude sázka na jistotu.
.
Musím říct, že mi čtení dalo zabrat a knihu jsem četla docela dlouho. Autorka dala dohromady zajímavý nápad a převedla na papír fantasy s inspirací starověkého Říma.
.
Celkově se mi hrozně líbí nápad Akademie, jejích studentů a různých překážek, od záhadných úmrtí až po zkoušky. Jen mám pocit, že celý ten nápad je obrovský a na jednu knížku velký. Dokázala bych si představit, že z Ocelové ligy bude série a všechno bude víc rozpitvané.
.
Kniha je prezentována jako akční LGBTQ+ fantasy, a i tu milostnou linku tady dostanete. Sice není vždy dokonalá a hlavní hrdina Vitus s ní bojuje.. ale je to super zpestření!
.
Asi jsem do knihy šla s velkým očekáváním a čekala jsem něco malinko jiného, ale rozhodně nejsem zklamaná. Konec mě zničil, totálně a ani čtivost nemůžu upřít.. ale nemůžu se zbavit dojmu, že by nápadu slušela více série.
.
Bellanteriové jsou další českou fantasy, do které jsem se dala. Když mě autorka oslovila, po přečtení to byla hlavně obálka, která mě oslovila a já si řekla, že do ní půjdu, i když v elektronické podobě. Ta mi ne vždy vyhovuje, ale jak se brzy ukázalo, byla to ideální volba pro tuhle knihu!
.
Bellanteriové jsou skupina bojovníků a mezi ně patří i Arwin, jedna z našich hlavních postav. Ujme se mladé dívky, Kelly, která tak dostane druhou šanci na lepší život. Společně s další postavou, Lukem, jí cvičí a my můžeme být u toho.
.
Z tohohle Vám je asi jasné, že kniha hodně popisuje boj a různé techniky. Samozřejmě tu máme i popisy okolí a dalších postav a akce. Nejsem fanoušek popisů a tady jsem si v nich vyloženě libovala. Byly akční, čtivé a já si podle nich krásně dokázala všechno představit.
.
Fanoušci romantiky si tu taky přijdou na své. Ono to nejdřív nevypadá, ale pak se tu objeví část (spoilerovat nechci), která mi úplně nesedla a i ta romantika tu bude. Ale řeknu to takhle, doufala jsem, že si Kella vybere někoho jiného!
.
Bellanteriové jsou zajímavá česká fantasy, kde se hodně řeší vývoj postav a taky nové začátky. Hlavní hrdinka Kella je prostě neskutečná, a já jí strašně moc fandila. Jediné co mě zklamalo byla romantická linka, která občas rozhazovala racionální chování postav a já u toho fňukala.
.
Pokud hledáte čtivou fantasy, kde si krásně vše představíte, rozhodně je kniha Bellanteriové silný kandidát!
Po knize Bezmocná jsem skočila po úžasných zahraničních hodnocení. Těšila jsem se na začátek nové fantasy série, která podle anotace zněla opravdu slibně. Už jen ta obálka vypadá parádně a já doufala, že ani vnitřek mě nezklame.
.
Co mě po prvním prolistování zarazilo, to je kvalita papíru. Hodně jemný, průhledný.. kniha díky tomu nevypadá na to, že má přes 500 stran. Ale zase tu máme hezky zdobené začátky kapitol, tak jsem přivřela oči.
.
Co se týká světa, který dala Lauren Roberts dohromady, to je jedna velká paráda. Máme tu super hlavní hrdinku, která mi charakterově sedla, lidi s různými schopnostmi, skupinu lidí která je nemá a je utlačovaná a smrtící hry, kde jde o všechno. A to vše ve světě, kde nám je pomalu představována jeho logika.
.
Začátek je možná pomalejší, ale pak se chytnete a nejde přestat, i když se najdou slabší místa. Je tu hodně znát inspirace Hunger Games, která mě nejdřív trochu rozčilovala, ale pak jsem se od toho oprostila a byla to jedna velká jízda.
.
Co se týká postav, opět, hlavní hrdinka Paedyn mi sedla. Je svá, odvážná a správně drzá. Do toho jsou kolem ní postavy se správnou chemií a dohromady to dává parádní celek, kde si pamatujete každý charakter. Skvělá je tu i romantická linka, která mě moc bavila a usmívala se u toho!
.
Bezmocná je rozhodně velké překvapení, i když se tu pár much našlo. Jsem ale zvědavá, jak bude příběh pokračovat dál, takže se moc těším na pokračování! Už bude?
Ač je to asi neuvěřitelné, Familiár je moje první setkání s Leigh Bardugo, která si získala tolik čtenářů. Několik jejích knih doma mám, ale ke čtení jsem se zatím nedostala. Na setkání bloggerů jsme ale v tašce našli recenzní výtisk Familiáru, a já to brala jako znamení.
.
Do recenzáku jsem se pustila docela brzy, ale po několika stránkách se čtení proměnilo docela v trápení. Nevím jak autorčiny ostatní knihy, ale Familiár je hodně popisný, i když je tak atmosféra popsaná úžasně, mně to přišlo zdlouhavé.
.
Zároveň mi moc nepomohlo, že je příběh zasazen ve Španělsku, konkrétně v Madridu, takže je tu hodně španělských slovíček a já si všechno hledám, jako správný štoural. To mě docela zdrželo a pak taky to, jze je to historická fantasy, a já se s historií úplně nekamarádím.
.
Co se týká postav, tady to bylo fajn překvapení. Hlavní hrdinka mě moc bavila. Všechna ta magie... Bylo to něco, co mě nutilo číst a pokračovat do konce.
.
Celkově musím říct, že jsem asi čekala něco jiného a dostalo něco, na co jsem neměla náladu. Rozhodně mám v plánu si od autorky přečíst její předchozí knihy, ale i tuhle. Jen si na ní potřebuju dát více času a klidu. Věřím ale, že fanoušci autorky budou nadšení. Já jsem si na první setkání měla zvolit něco.. ne tak historického.
Historky z randění jsou v poslední době hodně používané k pobavení jak na sociálních sítích, tak i v knihách. Několik jsem jich četla, ale mám jednu jistotu, u které vím, že se pobavím, a to jsou knihy od Lucie Macháčkové. Četla jsem od ní první díl Historek z Tinderu a byla jsem zvědavá, jak se mi bude líbit další díl.
.
Tentokrát tu řešíme samozřejmě randění. Ale co takhle randit jako svobodná matka? Je to jiné? Rozhodně. Je to těžké? Totálně! A pak je tu i randění, kde se cestuje hodiny vlakem.. prostě je to opět neskutečná jízda.
.
Historky z Tinderu 2 mi přišla ještě lepší, než předchozí díl. Je to neskutečně čtivá kniha s historkami ze života, které se klidně můžou stát i Vám. Když jsem se dala do čtení, nečekala jsem, že za pár hodin budu i dočítat!
.
Jediné, co mi vadilo, tak to jsou části knihy, které jsou na žlutých stranách. Jsou to různé vsuvky, tipy... Rozhodně se jedná o skvělý bonus, jen mi přijde nešťastné dát na žluté stránky bílé písmo. Docela mě z toho bolely oči.
.
Historky z Tinderu 2 je další podařená kniha autorky a já jsem moc ráda, že jsem se do ní dala. Možná mě jen trochu mrzí, že jsem si jí nedokázala šetřit. Pokud hledáte něco ze života, na pobavení... Tohle je nutnost!
Od Lucie Ortegy jsem si už dlouho chtěla něco přečíst. Mám ve svém knihomolském okolí několik čtenářů, co od autorky něco četli a měla jsem od nich doporučení. Trošku naproti mi vyšla sama autorka, která mi nabídla knihu Soumrak Edenu k recenzi. Byla jsem zvědavá, i když jsem se podle anotace trochu bála, co mě v knize čeká.
.
Už po několika stranách je jasné, že autorka přesně ví, co chce psát. Kniha je vystavěná na pevných základech a je znát, že celý příběh je pečlivě, cihlu za cihlou stavěný. To mi asi pomohlo knize "uvěřit" a zapomněla jsem tak i na drobnosti, kterých jsem se bála, jako je magie, víra, rozdělená společnost..
.
Co se musí nechat, tak to je originalita příběhu. Hodně jsem přemýšlela, jestli jsem se s takovou knihou už někdy setkala a víte co? Asi ne. A pokud ano, tak jí Soumrak Edenu strčil do kapsy.
.
Co mi dělalo problém, tak to byly postavy. Docela se mi ze začátku pletly a já si lámala zuby. Ale postupem času si postavy šly vlastní cestou a já si to srovnala. Ale děj byl popsán parádně, tam jsem věděla kde jsem. A to říkám jako čtenář, který nemusí popisy!
.
Trochu jsem se bála, jak všechno bude dohromady fungovat. Je tu hodně témat, je tu co řešit, i romantika se tu najde.. A hlavní postava Ada? Úplně skvělá, moc mě bavila.
.
Jsem ráda, že jsem si na první setkání s autorkou dala tuhle knihu a mám určitě v plánu i další knihy, které napíše.
Webový komiks Hrajeme! mě zaujal na blogerském dýchánku a protože mám ráda příběhy, kde se řeší počítačové hry a postavy mají takový svůj vlastní svět, na vydání jsem se moc těšila. Příjemným bonusem je navíc i to, že hlavní postava má jako společníka roztomilého psa, kterého můžete vidět i na obálce!
.
Hrajeme! je první díl ze série Let's play, která má zatím čtyři díly, takže je rozepsaná. Můžeme hádat, jak se životy postav budou vyvíjet.
.
Máme tu hlavní hrdinku Sam, která pracuje na vlastní hře, má introvertský život, svého psa a práci. Samozřejmě i skupinu lidí okolo sebe, která jí podporuje. Ale její sen stát se herní vývojářkou je v ohrožení poté, co jí na internetu jeden streamer totálně hru zdrbne. A hádejte, kdo se nastěhuje hned vedle naší hrdinky?
.
Co se týká příběhu, myslím, že toho nejlepšího se teprve dočkáme. Postavy se seznamují, oťukávají a my se seznamuje se světem Sam.
.
Trošku mě zklamala kresba. Místy je taková kostrbatá, jednoduchá a celkově jsem jí čekala propracovanější. Je to ale webový komiks, já jsem trochu rozmlsaná z jiných komiksů.
.
Celkově to bylo milé a rychlé čtení, kde není nouze o trapasy, zvraty a humor. Baví mě prostředí příběhu i postavy. Jsou své a nebojí se to ukázat. Navíc, na konci je krásný bonus, rozhovor s autorkou a taky kapitola o Sam, dva roky před hlavní dějovou linkou.
Ali Hazelwood už si u nás získala mraky čtenářů, a já samozřejmě nejsem pozadu! Teorie lásky je moje třetí přečtená kniha od ní, doma na mě ještě čeká Šach a mat. Teorie lásky jsem vzala jako takovou jistotu, u které si odpočinu a zároveň se pobavím.
.
Po Hypotéze lásky a Hlavě plné lásky jsem si říkala, že další podobná kniha z akademického prostředí mě nebude bavit. Máme tu Elsie, která chce získat práci svých snů, ale místo toho má rozdělaný rukopis a dvě práce, které nestojí za nic. A jako záporáka je tu Jack Smith. Okouzlující a já si ho hned zamilovala. To u Elsie říct nemůžu, dlouho mi trvalo, než jsem si na ní zvykla. Oba jsou fyzici, ale jeden je ta straně experimentální fyziky a druhý je teoretik. Ta rivalita je prostě daná.
.
Tahle romantická komedie mi nejdříve moc rychle neutíkala, ale když se Elsie dala do "boje" s Jackem, už to šlo rychle. Kromě předvídatelné romantické linky je tu ale i dost vedlejších linek a zvratů, které příběh oživili.
.
Kromě romantiky a akademického prostředí tu najdete ale i velkou dávku humoru. Třeba Jackova babička je úplně perfektní!
.
V knize byly drobnosti, které mi úplně neseděly a nedávaly smysl. Zároveň ale oceňuji začlenění nemoci u hlavní hrdinky, což knize dalo nový rozměr.
.
Teorie lásky nebyla špatná, ale za mě to na Hypotézu lásky a Hlavu plnou lásky nemělo. Pokud si ale chcete odpočinout a pobavit se, tohle by nemuselo být špatné!
Joker: Svět je tady a pro mě je to komiks, který jsem ani nevěděla že potřebuju. Úplně přesně si pamatuju, jak jsem přečetla Batman: Svět a říkala si, jaká by byla pecka, kdyby se povedl i další takový kousek s Jokerem. Teď už malinko jen doufám v podobný komiks o Jímž Gordonovi, ale tomu už fakt moc nevěřím!
.
Na tomto komiksu pracovali tvůrci z celkem třinácti zemí (USA, Španělsko, Německo, Itálie, Brazílie, Mexiko, Turecko, Jižní Korea, Argentina, Kamerun, Polsko, Japonsko a Česká republika). Účast je opravdu pestrá a stejně tak i kresba a přístup, jak je každý příběh pojatý.
.
V povídce z České republiky můžete najít růžový tank, kroje, semtex, golema, Tatru, ale hlavně krásnou kresbu a akční děj. Za mě je tenhle příběh v knize jeden z nejlepších.
.
Celkově ale komiks vnímám o malinko slabší, než Batman: Svět. Tam jsem si našla víc příběhů, které mi seděly. Tady bych musela hodně vybírat - když už mi sedl příběh, mrzela mě kresba a naopak.
.
Pokud máte rádi Jokera, Batmana (objevuje se tu) a Gotham, bude Vás Joker: Svět bavit. Navíc je zajímavé ho vidět zasazeného do různých zemí a jejich symbolů. A pokud jste si ještě neudělali čas ani na Batman: Svět... Tak by se to dalo vzít najednou, ne?