annora_cte komentáře u knih
Jmenuji se Celaena Sardothien," zašeptala, a nebudu se bát."
Na začátek, nejprve jsem četla Skleněný trůn, kde jsem si Celaenu zamilovala a až pak jsem sáhla po Krvavém ostří, abych nahlédla do její minulosti.
Co k tomu říct, Maasová je prostě skvělá a historii nejznámější vražedkyně z Adarlanu vymyslela dokonale. Každá novela mi přinesla důležité informace, bez kterých bych v dalších dílech možná trochu tápala, ale neříkám, že by to bez nich nešlo pochopit.
Kniha je poutavě napsaná, každý jednotlivý příběh jsem prožívala... možná až moc Díky prvnímu dílu jsem věděla, jak to skončí, ale přesto jsem si pobrečela. Nebudu tady spoilerovat. Kdo četl, tak ví a beztak taky bulel!
Pokud se na sérii chystáte, tuhle sbírku novel za sebe doporučuji buď před Skleněným trůnem nebo po.
Já se na druhý díl příběhu Signy a Smrtonoše nemohla dočkat. Napínavý závěr prvního dílu mi to vážně neulehčoval.
Druhý díl byl podobně skvělý. Tentokrát okořeněný příchodem Osudu, který se nebál zamíchat kartami. Kromě něj měli Signa se Smrtonošem na starost vyšetřování další vraždy. Zkrátka tato dvojice se nikdy nezastaví.
Moc se mi líbí ten temný vibe, za mě naprosto ideální čtení během podzimních večerů, když je venku za okny chlad a mlha a listí padá ze stromů.
Signina sestřenice Blythe dostala víc prostoru a já za to byla ráda. Protože je skvělá, sympatická a rázná žena. Kniha nabízí rovnou pár kapitol z jejího pohledu, takže skvělý.
Kniha se mi četla krásně. Užívala jsem si popisy temného prostředí a zkrátka co k tomu říct. Čekala jsem po prvním díle hodně a hodně jsem taky dostala.
Konec byl napínavý, zajímavý, ale ani ne tak šokující. Některé věci jsem odhadla, než jsem o nich četla. Každopádně doufám, že čekání nebude dlouhé, protože se nemůžu dočkat!
Měla jsem docela strach, jak si třetí díl povede, když jsem ze druhého nebyla tak nadšená jako z prvního.
Potěšilo mě, že děj byl konečně nabitý akcemi a dramaty. Událo s několik pořádných zvratů, které jsem nečekala, takže v tomto ohledu si mě kniha První získala.
Pokud jde o vztah hlavních postav, měla jsem nervy. Několikrát jsem si řekla "proboha živého, tak už si řekněte, co k sobě cítíte!" No, nakonec si to řekli, ale byla to dlouhá a trnitá cesta (opět moje nervy).
Závěr byl skvělý. Těšila jsem se na akci, která naštěstí přišla. Některé momenty mě zanechaly nepřipravenou, to jsem upřímně koukala jak puk.
Celkově je příběh hezký, romantický, naivní, ale příjemný. Užila jsem si ho. Chápu, že ve své době byla Selekce tak oblíbená (a pořád je).
Za recenzní výtisk v rámci #spoluprace děkuji @albatrosmedia
Hodnocení: 4.5*
Abych se přiznala, neměla jsem moc ponětí, do čeho jdu, ale byla jsem hodně zvědavá, co si pro nás autorka Čtvrtého křídla připravila.
Tohle byl krásný a dojemný příběh, který hned zkraje čtenáře bolestivě zasáhne. Začátek byl poněkud depresivní, i slzička mi ukápla.
December se ve svých dvaceti letech potýká s velmi špatným obdobím a jako nejstarší dcera vezme na svá bedra veškerou odpovědnost za rodinu a domácnost. Když se ale potká s Joshem, do kterého byla dřív zamilovaná, svět se najednou zdá o něco hezčí.
Josh byl největší zlatíčko. Takového přítele bych si přála. Byl hodný, trpělivý a laskavý. December k sobě nemohla dostat nikoho lepšího.
Nehledejte zde žádné složitosti, je to krásný a smutný příběh ze života. Dal mi hodně k zamyšlení. Rozhodně vám doporučuji si knihu přečíst.
Za zaslání recenzního výtisků v rámci #spoluprace děkuji moc @albatrosmedia
Temná upíři romance ze světa bestsellerové série Holubice a Had.
Sérii Holubice a Had jsem nečetla, tudíž jsem nevěděla, co od autorky očekávat. Ale protože vím, že se do série ani pouštět nebudu, očekávala jsem případné spoilery a možná i zmatek.
Příběh začal zajímavě, hned mě zaujal styl psaní a detailně zpracované popisy, což já mám ve fantasy ráda. Célie se mi zalíbila, ale občas mě vytáčela svými rozhodnutími. Jako by se z ní autorka snažila udělat zbytečně hloupou. Líbil se mi ale její oheň a odhodlání, s kterým se snažila ukázat, že by ji nikdo podceňovat neměl.
Nedlouho po představení Célie se na scénu dostavil Michal, který mi okamžitě padl do oka. Prostě sexy, tajemný upír. Co chcete víc?
Děj byl skvělý, ale vadilo mi tempo. S ním jsem měla největší problém a je to taky důvod, proč jsem odebrala jednu hvězdičku. Začátek se jevil dobře, ale brzy jsem začala mít pocit, že se příběh hrozně moc táhne. Až někdy za stránkou 200, kdy se stalo něco velmi překvapujícího, mi děj ubíhal zase trochu jinak. Ale stejně jsem si místy říkala, že by knize neuškodilo být kratší.
Po dočtení jsem byla na jednu stranu ráda, že je konec, na druhou mě to pěkně štvalo, protože bych ráda věděla, co bude dál. Takže se snad pokračování brzy dočkáme.
Knihu vám určitě doporučuji, příběh krásný, postavy sympatické (až na výjimky), ale dle mého až moc utahaný děj občas.
616 stran knihy, z toho snad 50 stran nám přinese něco nového. Bohužel za mě naprosto zbytečné.
Někdo ocení retelling prvního dílu z pohledu Casteela, ale já to nevyhledávám a obecně moc v knihách nemusím. Třebaže je to hezká představa vyslyšet Casteelův příběh a poznat i jeho pohled, bohatě by k tomu stačila 200 stránková novela. To by zase bylo o něčem jiném, ale takto je to přespříliš dlouhé.
Užila jsem si jen začátek a pak až samotný konec, kdy se něco dělo v přítomné době. Závěr napínavý, skvělý a velmi zajímavý, že čtenáře zkrátka naláká na další díl série Z krve a popela. Ale to je vše.
Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci #spoluprace děkuji Albatros Media
Dotek zmaru mě bavil o něco víc než první díl. Anotace nabízela zajímavý děj, který lákal na to, jak se Persefona popasuje s mediálním světem a jestli se jí podaří Háda přijmout i přes všechna temná tajemství, která vyplula na povrch.
Příběh mě bavil, vztah mezi Hádem a Persefonou byl poněkud komplikovaný. Upřímně nejsem nadšená z toho, když si postavy spolu neumí normálně promluvit, což zde bylo velikým problémem.
Na druhou stranu díky tomu, jak postavy a celá kniha byla vedena, jsme se dostali k opět zajímavému konci. Tajně doufám, že další díl bude hodně brzy, protože jsem velmi zvědavá , jakým směrem se příběh Háda a Persefony bude dál vyvíjet.
Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci #spoluprace děkuji Albatros Media
Začátek se mi moc líbil. Nečekala jsem, jakým směrem se děj odebere hnedka z kraje. Bylo to šokující a mile mě to překvapilo, přestože se nejedná o nic hezkého.
Taky bych ráda vyzdvihla samotný nápad autorky. Ještě jsem se s takovou myšlenkou nesetkala.
Hlavní hrdinka Joan patří mezi nestvůry, které kradou lidem čas. Během jediného dne, jak už to u hlavních postav bývá, se jí celý život převrátí vzhůru nohama. Ale Joan je odhodlaná udělat cokoliv pro to, aby vše bylo jako dřív. I kdyby měla zničit muže, kterého miluje.
Nick je její láska, ale taky lovec nestvůr. Takzvaný hrdina. Ovšem chemie mezi nimi mi přišla velmi slabá. Spíš jsem ji zaznamenala mezi Joan a Aaronem, který se k Joan přidá po prvním zvratu událostí.
Aby vše mohla napravit, spolu s dalšími postavami často cestují do jiné časové osy. Přiznám se, že jsem se párkrát ztratila. Jakmile se začalo s cestováním, příběh pro mě začal být chaotický. Tak moc, že jsem horko těžko udržela pozornost.
Až za polovinou knihy se to zlepšilo. Konec mi přišel zvláštní, ale nemůžu říct, že bych s ním nebyla spokojená, ale možná jsem čekala něco jiného. Zanechal ve mně pár otázek, na které doufám, že dostanu odpovědi ve druhém díle.
Děkuji @humbook_blogeri a @humbook za poskytnutí knihy k recenzi #spoluprace
Přeživší je první knížka, co jsem od autorky četla. Anotace mě hodně zaujala a byla jsem na knížku zvědavá.
Děj se odehrává v přímořském tasmánském městě a sleduje partnery Kierana a Miu, kteří se i se svou novorozenou dcerkou vrací po letech zpátky do Evelyn Bay. Oba zde vyrůstali, ale bohužel nemají na toto místo jen šťastné vzpomínky. Před lety zde došlo k bouři, při které zemřel Kiearnův bratr.
Nebylo snadné se do knihy začíst. Děj mi přišel poněkud zdlouhavý. Až když se rozjela hra plná tajemství a záhad, začalo mě to bavit.
Samozřejmě nesmím opomenout, jak si autorka prohrála s popisem okolí. Líbilo se mi, do jakého prostředí děj zasadila.
Na konec jsem byla zvědavá. Držela mě touha znát odpovědi na své otázky a zjistit, kdo za vším stojí. Co se žánru týče, kniha patří mezi thrillery, spíš bych ji ale zařadila mezi takové detektviky. Chybělo jí to napětí, které od thrilleru očekávám.
Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci #spoluprace děkuji @hostbrno
Přiznám se, že jsem se knize docela vyhýbala, moc se mi do ní nechtělo. V sérii je zařazena před Království popela, ale já se ji rozhodla přečíst až pak, protože po tom, jak skočila Říše bouří, mě zcela upřímně příběh Chaola nezajímal.
Když jsem se po posledním díle do něj pustila, byla jsem ze začátku velmi skeptická. Byla to změna, moc se mi nechtělo číst knížku bez Aelin. Navíc Chaol mi nebyl tak sympatický jako v prvních dílech.
Ale postupně jsem se do děje začala vžívat a bavilo mě to. I když jsem předem věděla, jakým směrem povede romantická linka či jak to skončí.
Ještě víc jsem si oblíbila Yrene, Nesryn a další postavy, které se pak ještě objevily v posledním díle.
Jedinou výtku mám - souboj na konci mohl být klidně delší, víc gradovat. Seběhlo se to na můj vkus příliš rychle.
Celkově mě ale kniha bavila a jsem ráda, že jsem ji nechala na konec, protože bych si ji ani zdaleka tak neužila.
"Dvě kletby. Jedno proroctví. Odplata, které se všichni obávali."
Po druhého dílu, který mě velmi zklamal, jsem se do Království Obávaných pouštěla s téměř nulovou naději na dobrý příběh.
Ale nakonec jsem byla mile překvapena. Už žádné vnitřní dohady Emilie, jestli Iru chce či nikoliv. Kdepak. Tahle žena dobře věděla co chce a šla si za svým cílem.
Viděla jsem u ní neskutečný charakterní vývoj! Na to jak mě štvala si ve třetím díle získala mojí plnou podporu. Její vztah s Irou se konečně dostal do takové fáze, na jakou jsme všichni čekali.
Oproti předchozímu dílu se dělo mnohem víc věcí, sem tam i nějaká ta napínavá akce či šílená odhalení. Znovu chválím krásný popis prostředí i myšlenek, to mě u téhle série snad baví nejvíc, jak se to hezky čte a představuje. S koncem jsem spokojená, dopadlo to tak, jak jsem si přála. Oproti druhému dílu se třetí díl vytáhl o několik příček nahoru. Hezké zakončení série. Pokud vás také druhý díl odradil a váháte nad třetím, určitě doporučuji si ho přečíst.
Upozornění na spoiler!
Mrzí mě ale jedna věc.
Příběh Orgolia a jeho manželky se řešil poměrně dlouho. Došlo i k zajímavému odhalení a celkově to ve mně vzbuzovalo dojem, že na konci přijde velké bum, kdy se opět shledají. No ale k tomu vůbec nedošlo. Autorka to mezi nimi nijak neuzavřela, takže si to asi můžu jen domyslet, jak to dopadlo, hádám?
Já zbožňuji příběhy z prostředí mafie, takže jsem se na Ashera Blacka docela těšila. Ale tady bylo tolik věcí špatně, že jsem se ve výsledku musela hodně snažit, abych knihu dočetla.
Vezmu to hezky popořadě. Začnu obálkou, protože si říkám, že tady se opravdu nesnažili, aby dávala vůbec smysl. Kdo je ten muž na coveru? Asher to být nemůže, protože Asher nosí obleky, ne kožené bundy.
K hlavní hrdince: Dlouho mi nebyl někdo tak nesympatický. Lucy se chovala hrozně hloupě, naivně a kolikrát i nelogicky. Přestože má teprve dvacet let (samozřejmě v takovém věku se dá její chování z části pochopit), ale vzhledem k tomu, že studuje vysokou školu, na kterou se chytrý člověk nemá šanci dostat, protože musí být super chytrý, čekala bych, že když je tak inteligentní, bude se podle toho chovat a vyjadřovat.
Celé dětství i dospívání si procházela peklem. Děly se jí opravdu špatné věci. Proto jsem si říkala, když došlo na střetnutí s Asherem na místě, kde byli docela sami, že dostane strach a třeba začne i křičet. Dávalo by to smysl. Ale ona mu hned propadla a chtěla si s ním užít. S neznámým mužem, v temné uličce, s její špatnou minulostí, která by měla vést k nedůvěře vůči lidem (hlavně mužům). Dobře.
Asher byl zlatíčko. K Lucy byl hodný, trpělivý a staral se o její bezpečí. Za to ho vážně obdivuju, já bych s ní neměla nervy. Přestože jsem podle anotace čekala někoho úplně jiného, nevadilo mi, že byl vykreslený takto.
Samotná zápletka mě nebavila. Byla předvídatelná ani pořádné akce jsem se nedočkala.
Kniha slibuje temnou sexy romanci, ale nic takového nečekejte. Erotická scéna (když nepočítám tu na začátku) se odehrála jen jedna na konci, a to ještě tak rychle, že jsem ji sotva zaznamenala. Mafie jako taková se v knize taky moc neukazuje. Je to opravdu škoda. V sérii pokračovat určitě nebudu.
Nikoho od čtení knihy odradit nechci. Každý by si měl udělat svůj vlastní názor.
Za zaslání #rc v rámci #spoluprace děkuji @knihydobrovsky
"Přežilas, oklepej se, jdi dál.“
Fantasy kniha plná dobrodružství, která vás nenechá si oddechnout.
Na začátek chci vyzdvihnout perfektně propracovaný svět, který je rozdělen Hranicí. Autorka nešetřila na fantazii, byla jsem přímo ohromena tvory, prostředím a historií světa, se kterou přišla.
Dějem vás provede Hledačka Robin a nejmladší kapitán v historii císařského vojska v Brenwicku Kai Austern. Děj je plný dobrodružství a cesta překypuje nebezpečnými nástrahami. Budete chtít odhalit pravdu a vyřešit jisté problémy spolu s hlavními hrdiny.
Ohledně romantické linky, obávala jsem se, jak to s ní bude, ale nakonec jsem byla potěšena, protože nedostala tolik prostoru. Kaiovi a Robin bych to jistě přála, avšak víc mě zajímal samotný svět za Hranicí a ne jejich vztah.
Tenhle úžasný, magický a temný svět jsem si užila, bavilo mě dozvídat se od zkušené Robin nejrůznější fakta a historii.
Konec mě víc než nalákal na další díl, skončilo to zajímavě, napínavě. Nemůžu se dočkat druhého dílu.
Abych ale jen nechválila, mám jedinou negativní věc, a tou je poměrně velké množství překlepů.
Nicméně co se týče samotného obsahu, kniha je propracovaná, čtivě napsaná. Za sebe určitě doporučuji.
Za poskytnutí knihy v rámci #spoluprace mockrát děkuji @humbook a @humbook_blogeri
Tohle bylo moje první čtení od autorky. Kniha Na ledě mě ani nezaujala, za to V divočině mi přišlo fajn, protože jsem po delší době dostala chuť na příběh odehrávající se v táborovém prostředí.
Knihu jsem přečetla rychle, je to takové oddechové čtení. Neurazí ani nenadchne. Poté co Aurora stráví večer s hokejistou Russem, myslí si, že už ho nikdy neuvidí, ale to ještě netuší, že se ocitnou na stejném táboře jako vědoucí.
Mezi hlavními hrdiny to pořádně jiskřilo, spicy scény autorce jdou na jedničku. Russ byl skvělý, ten mě bavil, Aurora mi bohužel nepřišla zrovna sympatická.
Co mě ale mrzí, je, že jsem čekala aspoň nějaké drama, nějaký zvrat, který s postavami pořádně zamává a moje brada se alespoň lehce dotkne země. Nic ale nepřišlo, což je docela škoda, a je to hlavní důvod, proč dávám 3.5/5.
Za knihu k recenzi děkuji knihkupectví luxor #spoluprace
Všichni milovali naději. Tento příběh podle anotace sliboval opravdu veliký smutek a slzy. Vypráví o Sam, která kdysi přišla o svojí lásku, a jejích velice nemocných čtyř přátelích. Všech pět v podstatě žije v nemocnici, kde se potýkají se zdravotními problémy a bojují o to prožít další den. Sam, Hikari, Sony, Coeur a Neo. Pět přátel a jedna společná naděje prožít poslední chvíle života naplno.
Byl to nádherný, velmi smutný příběh, který ale z děje nenabídl příliš. Často se vypravěčka vracela do minulosti, do příběhu Sam a její lásky, a taktéž z většiny vyprávěla příběhy vedlejších postav. Což bylo krásné, ale uvítala bych víc náhledů do současnosti. Kniha byla psaná velmi poeticky, hezky mi ten styl seděl k tématu smrti a naděje.
Všechny postavy mi byly sympatické, až na Hikari. Té jsem nemohla přijít na jméno z nějakého důvodu. Ovšem pokud jde třeba o Nea a Coeura, ty si získali mé srdce, u nich jsem plakala nejvíc.
Předpokládala jsem, že vím, jak kniha skončí, ale mýlila jsem se. Došlo k odhalení, které jsem absolutně nečekala. Říkala jsem si, jestli je to dobrý konec nebo ne. Jestli se mi líbí nebo ne. Ale podle těch pocitů, které jsem cítila, to bylo hezké zakončení. Krásné. Bolavé. K zamyšlení.
Zjistila jsem, že se jedná o autorčin debut, což jako klobouk dolů. Autorka napsala krásné dílo, které vám můžu s čistým svědomím doporučit. Ale nemůžu vás nevarovat, připravte si jeden možná dva balíčky kapesníčků.
Za knihu k recenzi děkuji knihkupectví luxor #spoluprace
Zlodějský gambit. Už podle anotace jsem měla veliká očekávání, protože to znělo velmi dobře. Ale nakonec to nebylo jen dobrý. Bylo to výborné!
Sedmnáctiletá Rosalyn žije se svojí mámou a tetičkou a všechny tři jsou mazané zlodějky. Když se ale jedna mise pokazí a Rosalynina máma je unesena, udělá cokoliv pro její záchranu. Klidně vstoupí i do zlodějského gambitu.
Každá jednotlivá fáze této šílené soutěže byla skvěle vymyšlená. Obzvlášť druhá fáze se mi líbila, napínavá, plná zvratů.
Co se mi ale na knize líbilo nejvíc, byla originalita. Ještě jsem se nesetkala s takovou knihou, takže o to lepší zážitek jsem měla možnost prožít.
Rosalyn mi jako hlavní hrdinka přišla skvělá, bavil mě její charakter. Při vstupu do gambitu a odhalení dalších zlodějů jsem byla chvíli zmatená, než jsem si ujasnila, kdo je kdo, ale jinak naprosto boží!
Kniha nabízí i romantickou linku, která si myslím, že dostala přesně tolik prostoru, kolik by pro tento typ akční knihy měla mít. Navíc konec slibuje velmi zajímavé pokračování, kde by se ta romantika mohla docela rozvinout. Tak uvidíme. Já se budu rozhodně těšit.
Kniha mi byla poskytnuta k recenzi v rámci #spoluprace od knihkupectví Luxor.
Tohle bylo... dobré? Dobré je možná to nejlepší slovo, protože víc jak 3* bych knize nedala.
Vracíme se za Doubkem a Wren, jejichž příběh skončil v Ukradeném dědici dost zajímavě, takže jsem se těšila, co si pro nás Holly připraví.
Kdo čte její knihy, ví, že se zaměřuje hodně na politiku a fungování světa, což jsem pochopitelně čekala i tady, ale přesto jsem byla trochu zklamaná z toho, kolik pozornosti politice věnovala, když se mohla zaměřit na vztah Doubka a Wren. Ten vývoj, který jim byl dopřán, mi nepřišel dostatečný. Necítila jsem z nich vůbec žádnou chemii, jen chlad. Jako takové jsou postavy perfektní, originální a všechno, co si jako milovnice fantasy můžu přát. Ale jejich vztah byl z mého pohledu pěkně hořký, nevěřila jsem jim ani ň.
Samotný děj se ani zdaleka nedá srovnat s Krutým princem. Upřímně mi přišlo, že se vlastně za celou knihu toho moc nestalo. Začátek se zdál slibný, ale pak se děj držel v jedné rovině a s každou otočenou stránkou jsem ztrácela pozornost. Veliké potěšení ale přinesl návrat Jude a Cardana.
Kniha se ale hezky četla, ten styl a popis má Holly zkrátka na jedničku. Miluju Elfhame a bytosti v něm, to mě nikdy nepřestane udivovat.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @albatrosmedia #spoluprace
Jsem moc ráda, že jsem dala na názory čtenářů, kteří mi tvrdili, že je druhý díl mnohém lepší než první. Protože měli pravdu.
Přestože má kniha přes 400 stran, na své poměry jsem ji přečetla rychle. Kniha mě bavila, četla se krásně a svižně.
Celý děj se z velké části odehrává v táboře vojáků, což jsem si zprvu říkala, že mě možná bavit nebude, ale opak byl pravdou. Moc se mi líbilo, jak autorka představila chod v táboře, jeho fungování a hlavně další postavy včetně kapitána Ripa, kterého oficiálně řadím na seznam mých knižních boyfriendů.
Mezi ním a Auren to parádně jiskřilo, těším se moc, co nabídne třetí díl.
Auren mi byla teď ještě víc sympatická, než v prvním díle. Doufala jsem, že dojde k prozření, což se nakonec i stalo díky pobytu v táboře a díky Ripovi.
Samotný závěr jsem asi mohla čekat, ale nestalo se tak. Spadla mi brada a byla jsem úplně hotová z toho, k jakému odhalení došlo! Hrozně moc se těším na třetí díl, protože to bude jízda.
Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci #spoluprace děkuju @albatrosmedia
4.5/5*
Tohle jsem potřebovala. Úžasnou slow-burn high school romanci, kde je chemie mezi hlavními hrdiny téměř hmatatelné, ale vyznání či polibek stále ne a ne přijít.
Shannon je patnáctiletá (brzy šestnáctiletá) křehká dívka, která nastoupila na novou střední školu, jelikož to doposud neměla vůbec jednoduché. Celý život ji šikanovali, spolužáci jí dělali opravdu hrozné věci, ale kromě toho, ani doma to nemá ani trochu růžové. Hrozně jsem si ji oblíbila. Někomu může přijít ukňouraná, ale s tím, co zažila, se nikdo nemůže divit tomu, jak je křehká, vyděšená a stydlivá. Já bych ji objala a schovala před světem.
Pak je tady Johnny, sedmnáctiletý kapitán rugbyového školního týmu, jehož kariéra stoupá k výšinám. Rugby je jeho život. Nic pro něj není důležitější. Má svoji kariéru naplánovanou do puntíku. Ovšem ani jeho život není dokonalý. Před časem se Johnny těžce zranil, ale jeho tvrdohlavost a cílevědomost mu nedovolila si dostatečně odpočinout a uzdravit se. A to nemůže vést k ničemu dobrému.
Tahle dvojka mi přirostla k srdci. Hrozně mě to bavilo, kniha se skvěle četla. Jediné mínus, které mám, je, že to bylo opravdu dlouhé. I přes to, jak jsem si to užívala, několikrát jsem se přistihla při tom, jak bych chtěla, aby to už skončilo.
Konec jsem se z nepochopitelného důvodu rozhodla dočíst na veřejném prostranství. Bez slz se to neobešlo. Vlastně jsem bulela jak želva. Závěr mě ale naštval, protože co mám teď dělat? Jak to bude dál? Zvítězí spravedlnost? Tolik otázek. Prosím, ať je druhý díl brzy.
Za knihu, která mi byla poskytnuta k recenzi v rámci #spoluprace děkuji @knihkupectvi_luxor
Tohle byla opravdu dlouhá, ale naprosto fantastická jízda, kterou jsem si nemohla víc užít.
Začala jsem třetí díl Půlměsíčního města číst v angličtině hned jak kniha vyšla, ale bylo to pro mě těžké. Byla jsem až moc zmatená z toho, kdo je kdo a co je co. Ze začátku jsem i u českého překladu na tom byla podobně, ale zanedlouho jsem si vzpomněla na všechna jména postav a jejich příběhy, se kterými jsme se na konci druhého dílu museli na nějakou dobu rozloučit.
I přesto, že kniha byla dlouhá jak pondělí, příběh plynul příjemným tempem a snad nebyl ani jediný pohled, který by mě nudil. Bavila mě Bryce, Ithan, Ruhn, Tharion, Lidia... všichni. Obdivuju autorku, jak ladně dokáže mezi postavami přepínat. Hrozně moc mi chyběl humor Bryce, nikdo mě nedokáže pobavit jako ona. Je úžasná, zábavná a ta největší drsňačka.
Na těch posledních sto stran, kdy obvykle u Maasové přichází to největší bum, jsem byla zvědavá. A bylo to skvělé, ale něco mi tam chybělo. Možná se to seběhlo příliš rychle? Netuším, jak bych to popsala, ale něco tomu chybělo. A ačkoliv se mi zakončení líbilo, tolik věcí zůstalo nevyřešených. Předpokládám, že se v dalších knihách vše urovná a tak, ale mám až moc otázek na to, abych mohla říct, že jsem s koncem na sto procent spokojená.
Celkově mě kniha hodně bavilo, užívala jsem si ten příběh, humor, zvraty a nástrahy. Maasová to zkrátka umí, ale ráda bych dostala víc odpovědí.
Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci #spoluprace děkuju @albatrosmedia