Baushka
komentáře u knih
Šikmý kostel
Karin Lednická
U téhle knížky je znát, jak moc se autorka připravila, jak poctivě si sháněla zdroje. Člověk jí naprosto všechno uvěří, přesně takhle to určitě bylo. A k tomu je knížka čtivá a krásné plyne, příběh je zajímavý a emotivní, postavy jsou dobře popsané a je na nich vidět i jejich vývoj v čase.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Nejlepší knížka jakou jsem za poslední dobu četla. Opravdu hodně na mě zapůsobila. První půlka skvěle ukázala nejen prostředí v jakém se odehrává, ale i hlavní povahové rysy jednotlivých postav. Vyprávění z úst a z pohledu dítěte skvěle a hlavně upřímně ukázalo, jak je svět dospělých nelogický a že spousta věcí, které zůstanou nevysvětleny, si každý může vysvětlit po svém.
Někde v komentářích jsem četla názor, že vypravěčka má až moc dospělé názory. Já si to nemyslím. Má názory, které ji vštěpoval moudrý otec, ale zatím je chápe po svém. Má ještě nezkažený pohled na svět ovlivněný trochu jinou výchovou.
Část se soudním procesem jsem četla se značnou úzkostí, jelikož jsem věděla, jaký bude konečný výrok. A po celou dobu jsem si říkala "jak by to mohli takhle nechat skončit?".
Ještě bych vytáhla malou zmínku o Hitlerovi a židech, kde bylo krásně ukázáno, jak lépe vidíme a dokážeme se kriticky postavit k problému, který je vzdálený a nás se přímo nedotýká, na rozdíl od problémů nám blízkých u kterých jsme prostě zaslepeni.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Je nepříjemný Ove opravdu nepříjemný? Lidská bytost není černobílá a každému z nás pomůže něco jiného. Třeba malá neústupná a veselá cizinka. Nebo děti. Nebo možnost pomoci a naučit další lidi dělat to, co by podle nás umět automaticky měli. Nebo kocour s vše vypovídajícím pohledem. A někdo potřebuje tohle všechno a pak se ukáže, jaký člověk opravdu je.
Napsáno lehce, vzdušně, pochopitelně, ale také předvídatelně. Tlak na emoce čtenáře je v přijatelné míře a závěr je povedený. PS. film Muž jménem Otto je oproti knize dost slabý a postrádá právě to, co tuhle knihu dělá Knihou.
Vrány
Petra Dvořáková
Rychlá, ale velmi emotivní knížka. Strašné nepochopení různých lidských povah. V mysli jsem se snažila přesvědčit matku Báry, aby konečně prohlédla, aby nebyla zaslepená svým úhlem pohledu, aby víc mluvily... Bylo to smutné počtení, ale moc hezké, ač psané hovorovou češtinou.
Osm
Radka Třeštíková
Příběh je to pěkný, ale nikdo tohle přece nemůže považovat za literární umění. Dovolte mi malou ukázku z knížky, rozhodně nejde o spoiler. "Jsou tady už dost dlouho a ona musí ještě zařídit spoustu věcí, teď těsně před odjezdem se jí to najednou hromadí, všechny ty drobnosti, co odkládala na poslední chvíli, ptá se Maxe, jaké bylo rozloučení v nemocnici, a Max se jen usmívá, Meda mu sedí na břiše a Bruno se natlačil hned před ni, oba se dožadují pozornosti a on přes jejich pokřikování odpovídá Julii, že žádné velké loučení neproběhlo, to je přece pravda, to mi večer Julie jen těžko může předhodit jako další lež, když žádné velké loučení opravdu neproběhlo, když neproběhlo doslova žádné."
Jedna věta. Slohová práce za 5. Knížky od autorky vyhledávat nebudu.
Přítelkyně z domu smutku
Eva Kantůrková
Perfektní sonda do zlomených duší. Autorka dokázala skvěle popsat a sociologicky rozebrat postavy až do úplného nitra, tak hluboko, že sami postavy jednotlivých žen by se sami takto popsat nedokázaly. Po čas čtení této knížky jsem si představovala, jak by paní Kantůrková definovala mne a jestli vůbec bych já dokázala takovéhle místo zvládnout.
Chalupa
Pavlína Křivánková
Audio. Příběh, který se klidně mohl stát. Uvěřitelný děj i reálné postavy a jejich chování. Přesně tohle se může dít o patro níž u vás v paneláku. Nikdy nevíte, čím se druzí trápí. K pěti hvězdičkám něco chybělo, snad lepší popisné charakteristiky povah, možná i více popsat krajinu, kde se děj odehrává. Bylo to fajnové nenáročné poslouchání.
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Milé čtení, dostatek zajímavostí i postupný vývoj, za to musím Toma pochválit. Je super, že se v knížce nezaměřuje jen na natáčení HP, ale i na dobu před a dobu po Harrym. Malinko se mi zajídalo, jak všechny kolem sebe chválil. Asi bych uvítala, aby trošičku špíny hodil i na někoho jiného než jenom na sebe :-).
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Pro mě bylo utrpením číst o takovémto utrpení. Navíc, když žádná z postav prostě nemůže být vaše oblíbená. Navíc chování všech postav je postavené na hlavu. V téhle knížce není nikdo normální.
Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
Velmi syrově, ale přitom přirozeně a nenásilně popisované hrůzy a děs prostředí i nelidského zacházení s vězni. Člověka až mrazí, když čte o selekcích, o hygienických podmínkách, o hladu, o umírání nebo pohřbívání. Je až šokující, že si dokázali udržet zdravý rozum a vést "jakous takous školu". Tahle část historie je tak otřesná a tak nepochopitelná, že takovýto upřímný příběh, řekne tisíckrát více než učebnice dějepisu.
Čas mezi šitím
María Dueñas
Jedna z nejlepších knížek, které jsem za poslední dobu četla. Ze začátku jsem očekávala úplně jiný příběh, autorka mě ale přesvědčila, že ten její je lepší. Líbil se mi progres mladé hlavní hrdinky v čase. Ostatní postavy rozebrány a popsány tak akorát, aby si je člověk mohl představit. Skvělé byly popisy míst, ať už Maroka, Španělska nebo Portugalska. Žádné zbytečné kudrlinky nebo básnické obraty. Délka knihy na první pohled odradí, ale já bych klidně ještě pár stránek přidala, ráda bych totiž věděla, jak probíhal ten poslední rozhovor.
Hana
Alena Mornštajnová
Tady bylo už asi všechno řečeno, tak za mě jenom v kostce. Téma bylo moc dobře pojaté, větší část knihy se odehrává před a po "tom nejhorším" a dovoluje tak čtenáři poznat postavy opravdu dobře a zejména se s nimi sžít, přilnout k nim, pochopit je. Hana je psaná velmi čtivě, nemá hluchá místa, zbytečně nedramatizuje.
Od autorky rozhodně šáhnu i po další knížce.
Pod krvavými nebesy
Mark Sullivan (p)
To bylo tááák krásně napsáno. Hrozně moc mě bavilo tuhle knížku číst. Příběh byl silný, poutavý a zajímavý. Hluboké myšlenky, niterný boj, přitom akční a živý příběh. Pino se stal mým kamarádem, kterému jsem chtěla při čtení pomoci, alespoň ho vyslechnout a podpořit. Jak moc je kniha odpovídající skutečnosti mě netrápí, ať tak či onak je to román, ne učebnice. A čím víc je román věrnější skutečnosti, tím lépe, ale ten příběh na tom nestojí ani nepadá.
Vynález zkázy
Jules Verne
Jak já jsem se zbytečně bála! Knížka je úplně "normální" a krásně čtivá. Žádných extra znalostí fyziky či chemie netřeba!
Život ve dvou
Nicholas Sparks
Takové žalostné naříkání citlivého muže. Tlachání o tom, jak se snaží být pořádným mužem, milovníkem, tatínkem, romantikem, manželem, pracovníkem a že by si ho člověk měl za to vážit. Mě nepřesvědčil. Závěrečné drama mi přišlo, jako by si autor uvědomil, že se toho v knize moc neděje a musí tam něco dojemného dopsat.
Stalker
Lars Kepler
Ostatní díly jsem nečetla. Ničemu to podle mě nevadilo, třeba si někdy přečtu i ty předchozí. Knížka je totiž napsaná čtivě, je akční, napínavá i procítěná. Ale taky trochu "příliš". Některé scény nebo chování osob bylo nereálné, ale do knihy se to zrovna prostě takto hodilo. Ale co, jde o fikci a jako čtenáře mě to dostatečně zabavilo.
Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
Dlouho jsem nečetla cestopis. Tento je tak trochu jiný, je hodně o komunikaci. Řekla bych, že je tam všeho tak akorát a proto se to dobře čte a i proto se člověk dokáže pro podobnou cestu nadchnout. Taky by se mi to líbilo, prožít něco podobného...
Náhradník
Princ Harry (p)
Velice čtivě napsáno, četlo se to moc hezky. První dvě části mě bavily, ta poslední už mi tolik neseděla. Hodně tlačila na pilu, snažila se vyvolat konkrétní emoce. Pravda je většinou někde uprostřed, knížka za přečtení ale stojí.
Noc plná lží
Dominik Dán
Moje druhá Dánovka, oproti Smrti na druhém břehu je tato knížka mnohonásobně akčnější, má spád i pěkné zvraty. Přitom je knížka na rozdíl od severských krimi více familiární, uvěřitelná, naše. Moc se mi líbila.
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
Alexandr Sergejevič Puškin
Veršovaný román pro mě zůstane žánrem, který běžně nečtu. Špatně se mi soustředilo na samotný děj a popisy přes hlídání veršů. Nebyla jsem schopná číst bez toho, abych si text v hlavě nepřednášela. Ale verše obdivuji, a ještě více obdivuji překlad.
