bejan komentáře u knih

Darren Crown je taková light demoverze Pavla Eisnera v jazyce barbarů z ostrova, kde každý den o páté fšeho nechávají a pijí horkou vodu. "Kapoftý".
Ftipné, poučené a zatraceně užitečné pro nás fšechny, keří se potíkáme (ale neutíkáme, ani netikáme!) se současnou lingua franca.
Esli je tak dobrý učitel, jak je ftipný pisálek, tak je to máj týčr ofmáj drím!
Díky jeho (f)tipům konečně pochopíme mnohé zákoňitosti (zákonnosťi?) angličtiny. Nabiftekovat se prostě fšechno nedá!

Suctou Váš
H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N

4 22.04.2016

Výborná věc. Četl jsem před léty a dodnes si pamatuji některé pasáže i celkové vyznění knihy. Hodí se jako pandán k Houellebecqovu Podvolení.

4 01.11.2015

Nic podrobnějšího a nic lepšího o heroickém působení českých vojáků na Sočské frontě v letech 1915-1918 nenajdete. Výborná kniha.

4 19.10.2015

Nemohl jsem uvěřit, že lze napsat takový literární debut. Kniha pohltila, autorův styl zaujal, některé pasáže z knihy dodnes uchovány v hlavě. Co víc od chtít, že?

4 27.09.2015

Nic lepšího a obsáhlejšího u nás o odboji za 2. světové války nevyšlo - týká se všech třech dílů. Jaroslav Čvančara odvedl ohromný kus práce a kdyby nenapsal a nevypátral už nic jiného, stačilo by to, abychom si ho za tuhle práci navždy vážili.

4 27.09.2015

Jedna z mých oblíbených dětských knih foglarovského období. Kouzlo Rychlých šípů je v partě. Je věk, kdy chceme být v partě a když v tomto období vezmete Foglarovky do ruky, jste ztraceni. Kouzlo Stínadel (a Foglarovek obecně) je v dobrodružství, které ve Foglarově podání čeká za každým rohem a je doslova na dosah ruky. Alespoň v mém dětství to tak bylo. Nevím, jestli dnešním dětem, které nikdo nepustí na půlden samotné někam ven, může Foglar něco říct.

Největším přínosem Foglara je etický podtext všech jeho knih. Největší slabinou je jazyk. Ale to zjistíte, až když si po letech zkusíte některou z jeho knih znovu přečíst...

4 16.09.2015

Za mě jediné: ta kniha postrádá smysl.

3 18.03.2023

Kniha krásná a smutná. Jako život. Umět psát jako sám život, to je umění.

Ale pozor! Tato kniha chce koncentraci. Kdo si čtení rozkouskuje do menších časových úseků, může získat neoprávněný pocit, že kniha není dobrá.

3 05.02.2023

Přímočaré. Poctivé. Bez okras. Schází-li vám v životě něco, pak je to nejspíš hlad (či žízeň) po životě. Volba je na každém z nás.

Kerouack, Palahniuk a Vojkůvka…

3 18.08.2022

Děkuji nahoru Janu Fišerovi za odvahu převést Ovidia do volného verše. Naše generace by zkrátka distich nebo alexandrín už nezvládla. Tento výbor se velmi povedl, škoda jen, že “listů” není více.

A děkuji za některá nádherná místa hodná zapamatování…

3 27.01.2022

Krásná sbírka vyspělé autorky.
Verše bez komplikovaných metafor připomínají práci zahradníka, který provádí jednoduché úkony, ale jejich výsledkem je odkazující krása.
Na obdélníku zahrady za domem, ve kterém autorka žije se odehrávají promluvy květin zezdola směrem k člověku. Člověk pak - autorka sama při ranních meditacích - obrací se nahoru k Bohu a Bůh promlouvá shora dolů k Zemi. Tento trojrozhovor je vyjádřením touhy po blízkosti a nalezení smyslu.

3 01.01.2022

Tuhle knížku potřebujete. Její název je přesný, je to příručka, kterou noste všude s sebou. Čtěte si v ní, nechte to na sebe působit a jednejte podle ní. Rozhodně je lepší než všechny “motivační” a “afirmační” knížky. Číst v ní každou možnou chvíli je zaručeně přínosnější než přejíždění prstem po displeji na sociálních sítích.
Stoa vám dodá klid a odvahu…

3 01.01.2022

Irové musí milovat literaturu, protože mají skvělé vypravěče!

Na tohle skvěle vystavěné vyprávění o životě jednoho irského farmáře si udělejte čas, pohodlně se usaďte do starobylého křesla, nalijte si sklenici dobré whiskey (i když já raději whisky) a nenechte se při čtení rušit. Neuspěchejte to, stejně jako doporučuji neuspěchat degustaci kvalitní whisky. Odmění se vám nejenom prvním dojmem, ale i delším dojezdem…

3 28.12.2021

K Čechovovi napíšu jediné: je to mistr nad mistry a v žánru povídky mu není na světě rovno. Je to mistr psychologické kresby či črty a jeho povídky (ty pozdní) jsou jedinečné tím, že nemají pointu, respektive mají, ale úplně jinde, než čtenář tuší a očekává.

3 01.11.2020

Tentokrát hodnocení "Odpad!" zcela odpovídá. Tohle je snůška nesmyslů, kterým ani "autor" sám nemůže věřit. Jen by mě zajímalo, zda sepisovatel tohoto spisku je blázen, nebo placený pěšák v ruské dezinformační válce vedené proti ČR. Ne, samozřejmě mě to vůbec nezajímá, tyhle potištěné stránky nestojí za jedinou minutu čtenářova života.

Tahle knížka to je bonbónek. Je to ten druh bonbónu, který nechcete hned rozkousat, ale cumláte si ho co nejdéle, abyste si ho užili. Mistr se pozná i (nebo právě) v malých dílech...

3 06.06.2020

Přiznávám, jsem nekritickým obdivovatelem knih tohoto francouzského historika umění. Jsou vždy nabité informacemi, překvapivé svými souvislostmi, objevné svými pohledy a přitom akademicky uměřené ve svých závěrech. Stejně je tomu i u této knihy. Jen jsem si při jejím čtení říkal, jaká je to škoda, že je kniha jen o modré barvě, ale pak jsem zjistil, že Pasteroureau napsal studie ještě o zelené, žluté a červené. Zase se mám na co těšit!

3 30.09.2019

Opět překlad přes google? Tuhle zajímavou knihu její české vydání zničilo. To se prostě nedá číst! A přitom je to kniha o nejlepších fotografech 2. pol. 20. století!
Jeden z nejlepších současných fotografů se jmenuje Sebastiao Salgado a ne Salgada! A podtitul jeho knihy Workers "Archaeology of the Industrial Age" nemá znít v češtině Archeologie v industriálním věku, ale Archeologie industriálního věku, protože se v ní jedná o ten průmysl, ne o archeologii! Škoda slov...

3 16.09.2019

Nesmírně citlivý příběh. Úžasný styl autorky, který neútočí primárně na emoce a přitom je emocemi vlastně nabitý. Jen mi to kazil kostrbatý překlad.

3 24.02.2019

Po prvních 30 stranách jsem chtěl psát překladatelce..., ale pak se text spravil a přestal mě rušit při čtení téhle výborné knížky.
Hodnota knížky netkví ani tak ve zkušenosti, kterou udělala mimo civilizaci tato rodina, která tak určitě pomohla prošlapat cestu dalším lidem, kteří mají pocit: "co když chyba není v nás, co když je chyba v systému?", ale tkví především v autenticitě tohoto textu. Jistě, je to stylizovaný text a na některých místech velmi dobře, ale je zároveň autentický, velice otevřený a přitom není bulvární.
Autorka nenapsala drama o rodině, která zkusila žít mimo systém, ani nenapsala komedii o trampotách měšťáků v divočině, ani nevykouzlila iluzi o návratu k přírodě. Poctivě popsala své životní pocity, snahu o únik, idealismus, odvahu ke skutečné a radikální změně, těžkosti života v divočině, i selhání. Selhání, které není potvrzením cynických a skeptických komentářů těch, kteří si už na "otroctví" zvykli, ale je cestou ke skutečnému poznání sebe sama i světa iluzí, v němž žijeme.
Nejkrásnější místa v knize jsou ta, ve kterých autorka popisuje souznění s přírodou, když popisuje jak se mění její vztah ke světu a jak se proměňují vztahy v její rodině.
Knížka není vyprávěním o dobrodružství, je zamyšlením nad světem a nad tím, jak ve "falešném bezpečí civilizace" žijeme a zda vůbec žijeme...
_____________________________________________________________________________
Edit: Kniha není prepperskou příručkou na přežití v divočině, proto zdejší kritické komentáře na adresu autorky a její rodiny a jejich neschopnosti (případně pokrytectví) nejsou vůbec na místě. Pokud chcete skutečnou příručku, přečtěte si Cílkovu knihu Ruka noci podaná.
______________________________________________________________________________
Edit 2: autorčin blog: https://andreahejlskov.com/category/blog/

3 20.02.2019