Chytuš komentáře u knih

Tak tomu říkám parádní čtení pro kluky 9-10 let! Skvělá středověká fantasy plná dobrodružství, napětí, kamarádství, cti, hrdinství... Vše zarámováno nenásilným vedením mladého žáka zkušeným učitelem Haltem, který jakoby mimoděk předává Willovi a potažmo i čtenářům správné hodnoty do života. Myslím, že tady jsme byli nadšení všichni, dokonce jsme se s manželem trochu dohadovali, kdo půjde každý večer předčítat, aby nám nic neuteklo :-)

65 06.05.2018

Husákovy děti jsou bezpochyby novelkou pro pamětníky :-) Tenkrát bych jí ohodnotila jako "dóóst dobrý", teď se říká "hustýý". Takové osmdesátkové Pelíšky, úplně jsem se při čtení vrátila zpátky do dětství... A na dětství jsem zavzpomínala i při čtení Hřbitova prasátek, i když tady už je to opravdu hodně osobní - jako dceři chovatele (nejenom prasátek) mi popisované obžerství leccos připomělo :-) Bavila jsem se u obou... Ducha obou novel krásně popsali Ajtakrajta a Koškin, k tomu už není co víc dodat...

58 06.05.2018

Řekni mi zrcadlo, kdo je v knize zdejší, ze všech psychicky narušených nejšílenější?
No sice už od dob svých studií razím myšlenku, že každý má svoji úchylku, ale tohle byla silná, trpká káva. A já radši kafe s mlíkem...
Mimochodem další z knih, na kterou jsem v knihovně čekala asi půl roku. Co se to s těmi bestsellery děje? Nebo to asi bude mnou, zřejmě na tento druh knih nejsem stavěná...

82 26.04.2018

Manželé odvedle jsou jednou ze dvou knih, na které jsem v knihovně měla rezervaci věčnost, takže jsem čekala, že to bude něco, co mi vyrazí dech... Nevyrazilo. Nevyrazilo to ze mě dokonce ani žádnou pořádnou emoci. Sice jsem hrozně moc chtěla, aby to s maličkou Corou dopadlo dobře, na druhou stranu - chudák dítě s takovými příbuznými... Stručně řečeno - každý lže (nebo něco tají) každému. Postavy všechny veskrze nesympatické, což by třeba ani nevadilo, kdyby jejich charaktery vedly k nějaké katarzi, k něčemu, z čeho se mi čtenáři máme poučit... Takhle ale bylo zjevné, že nejde o čtenářovo poučení, ale pouze o to, aby v knížce bylo co nejvíc "šokujících" zvratů. Jsem zvědavá, kdy se toho ujmou filmaři, protože spíš než knihu mi text připomínal filmový scénář - zaměřeno na efekt a dějové zvraty. Zřejmě nejsem cílová skupina.

96 21.04.2018

Abych si Vyvoleného plně užila, musela bych odcestovat Citadelou asi tak 25 let nazpátek a nenápadně podsunout tuhle knížku svému mladšímu já. Jenže takové cestování časem je maličko složité a mé možnosti ... no řekněme omezené, že....
Tak alespoň odcestuji k dceři do pokojíčku a zanechám knihu v těch pravých, náctiletých rukou...

50 20.04.2018

Je libo pohádku šmrncnutou trpaslíky a tak trochu zombíky? Navíc s opravdu nádhernými ilustracemi? Ano, ano, ano, ale jedině od tandemu Gaiman & Riddell!

49 19.04.2018

Další knížka, která mate tělem :-) Zdá se útlá, ale je natolik nacpaná myšlenkami, že nejde jen tak přelétnout... Na první pohled se může zdát, že je hlavně pro křesťany. Já bych řekla, že je pro VĚŘÍCÍ. Nejsem křesťanka, můj pohled na Boha se od křesťanského pojetí v mnohém odlišuje, nikoli však od pojetí C.S.Lewise. A teď už vím proč. V jedné kapitole se totiž sám Lewis dotýká problémů, které má křesťanská církev a duchovní - mnohdy jsou totiž odkloněni od pravé víry víc, než jejich ovečky...
Rady zkušeného ďábla jsou knihou, ve které v každé etapě života najdete něco, co s vámi bude hluboce souznit. A v průběhu času se tohle souznění zřejmě bude měnit... Každopádně má velký potenciál zaujmout svými myšlenkami všechny otevřené duše.
PS: Hodněkrát jsem při čtení uvažovala, jak se asi jmenuje ten můj pokušitel, o kterém vím, že občas našeptává... Přišla jsem na několik verzí jeho jmen - a hlavně o to autorovi zjevně šlo, aby si čtenář lépe uvědomil vlastní jednání a svoje hříchy :-)

58 14.04.2018

K Nabarvenému ptáčeti jsem se dostala přes chystaný film pana Marhoula, jehož natáčení jsem měla tu čest se na jeden den zúčastnit. V té době jsem o knížce nevěděla zhola nic, řečeno nám bylo to, že děj je o židovském chlapci, který se ukrývá před válkou kdesi na východě a zažívá všemožné útrapy. To je ale velmi zkreslené pojetí - Nabarvené ptáče není primárně kniha o válce. Dokonce není primárně ani o židovské perzekuci. Nicméně obojí románem prosakuje jako krev přes tenký obvaz. Válka slouží jako kulisa, jako mocný spouštěč strachu a s ním spojených xenofobních projevů vůči malému černookému a černovlasému klukovi, tvoří podhoubí pro páchání nejneuvěřitelnějších krutostí, tady ale nikoliv ze strany "nepřítele", ale obyčejných lidí. O to bolestnější a krutější čtení to je.

Jsem daleka tomu komukoli tuhle knihu doporučovat, protože popisovaných brutalit je tu opravdu nepočítaně. Dokonce i vím, že už si jí znovu nikdy nepřečtu, což ale neznamená, že ve mě nevyryla hlubokou rýhu a že na ní jen tak zapomenu. Právě naopak - je to jedna z knih, které s vámi po přečtení zůstanou už pořád. Proto k ní přistupujte obezřetně a po předchozím zvážení toho, že všechny uvedené nechutnosti dokážete zpracovat. Protože pod tímhle bahnem je skryto spousta myšlenek, o které by bylo škoda přijít...

93 12.04.2018

Pozor pro tu maličkou část čtenářů, kteří o ději nic netuší - může obsahovat lehké SPOILERY. Čteno dětem (nerada to říkám) před spaním. Dlužno dodat, že už tak malé nejsou, jen nám zůstal tenhle předčítací zvyk, který baví jak nás dospěláky-předčítáky, tak děti, obzvlášť když je dobrá kniha. U Ohnivého poháru se mi ale bohužel místy moc nechtělo pokračovat v předčítání, a to z několika důvodů. Pokud už dopředu celý příběh znáte, tak se vám může stát, že prokousání se skoro 600 stranami vás místy bude nudit. Vůbec to na mě občas působilo, jako by si autorka myslela, že čím víc slov, tím lepší kniha... Zkrácení a menší ukecanost by místy nebyla na škodu - třeba vyvrcholení děje alias proslov Voldemorta na několik stran nebyl vůbec strašidelný - spíš jako bych slyšela mnohé politiky, kteří se strašně rádi poslouchají a než dojde k nějaké akci, tak u toho půlka voličů usne (pro srovnání u nás usnul jen ten nemladší posluchač). Také český překlad, hlavně vydání, které máme, je místy tak krkolomný, že si při předčítání nahlas nezadá s některými jazykolamy.
Na druhou stranu ale musím hodně pochválit celý vymyšlený fantazijní svět celé série - ten je krásný a neopakovatelný, všichni ti kouzelní tvorové, Bradavice, magické předměty, sovy, kouzelnické vyučování...

53 10.04.2018

Jakmile jsem tuhle knížečku poprvé uviděla, říkala jsem si, že jí slupnu jako malinu. Omyl přátelé, tohle není malina, to je pořádně zmrzlá malinová dřeň, kterou musíte vychutnávat velmi pomalu a důkladně! Je to pravá severská lahůdka - navenek zmrzlá a jakoby bez emocí, ale jakmile se dostanete k jádru, hřeje uvnitř... Paradoxní, nicméně u mě to tak bylo...
"Člověk má na vybranou mnoho způsobů, jak žít. Někdo mluví, jiný mlčí. Někdo se cítí dobře, jen když je mezi lidmi, jinému připadá, že je sám sebou, jen když je úplně sám, rozhodně čas od času. Benedikt se jinak lidí nestranil. Ale na svých adventních poutích si navykl obejít se bez lidského doprovodu, vesnické šplechty den za dnem ho tady v horách příliš unavovaly, jaksi se sem nehodily. V mládí to tak zlé nebylo. Ale člověk stárne. Kam se poděl hluboký klid a mír z minulé neděle? Kam se podělo to velké očekávání? A útěšná důvěra? Uplynulo od té doby opravdu jenom pět dní? Ačkoliv, co to říká? UŽ uplynulo pět dní! Tak je to správně. Protože měl být pomalu už zase doma - kdyby všechno šlo podle plánu. Místo toho tady ležel, utahaný jako jeho staré šaty. Rozervaný i na duši. Ach jo, čas letí, člověk už není mladý."

59 04.04.2018

Balada v próze, antická tragédie, lyrická próza. Velmi krásně poeticky napsaná. Melancholická. Jen mi z ní bylo smutno - tolik víceméně z vlastní vůle či romantických ideálů promarněných životů... Nejvíc mě na téhle knize upoutala neskutečná krása jazyka, který paní Zgustová používá. Výstižně knížku okomentovala Eremites, k tomu není co dodat...

53 29.03.2018

Kniha, která NIC neskrývá (roztomilý dvojsmysl :-) ... Už z názvu jasně víte, co máte čekat. Je to komiks, je o sexu a pojímá to všechno hezky od pravěku až po fiktivní budoucnost. Možná by název mohl být ještě doplněný na: "Sexkomiks - první nejvtipnější komiksové dějiny sexuality" Tak by už název opravdu mluvil za vše :-) Pobavila jsem se, poučila jsem se, co víc si přát?

53 28.03.2018

Před vážnými knížkami, které mě teď čekají, jsem si ještě chtěla zvednout náladu s Davem Barrym. Musím říct, že se mu u každé knížky povede mě alespoň jednou rozesmát až k slzám. Bohužel se mi tentokrát fejetony zdály vážně skvělé tak z poloviny (hlavně ty, které jsou obecně platné - takže když se DB strefuje do rozdílů mezi ženami a muži, píše o trampotách rodičovství nebo domácích mazlíčcích, je to prostě řachanda :-) Druhá půlka je bohužel poplatná místu vzniku a tím určeným čtenářům (USA - zdravotní systém, život v Miami - to všechno může Američanům připadat třaskavě vtipné, ale pro našince je to spíš než k pobavení, k nucení se k pokračování v dalším čtení...).

44 26.03.2018

Nechápu, jak je možné, že ve svých knihách dokáže Jodi Picoultová vždycky skloubit tolik různých témat, včetně nějakého opravdu kontroverzního (zde Aspergerův syndrom) a popsat vše tak nádherně barvitě a s takovým citem! Krásné, dojemné a zároveň drsné... Jde o detektivku, ale zároveň to detektivka není... Jde o detailní popis Aspergerova syndromu, ale vůbec to nejsou jen holá fakta o této poruše... Zkrátka Chytrá horákyně by se při čtení určitě tetelila blahem :-)
Užila jsem si všechny pohledy, ze kterých je příběh vyprávěný, ale nejvíc mě zasáhl ten rodinný propletenec - vyprávění Emmy, Thea a Jacoba. Knížku doporučuji všem matkám, nejlépe více dětí a ještě lépe matkám, jejichž děti taky až tak nezapadají. Vždyť co je přesně normální?
"Líbí se mi ta představa: Asperger je v člověku něco jako příchuť. Já ho mám v sobě ve větší koncentraci, ale kdyby se provedly testy, zjistilo by se, že každý v sobě má stopy Aspergera." str. 484
Prostě nádhera, znovu mi nezbývá, než složit opravdu hlubokou poklonu před autorkou za další skvělou knihu.

75 24.03.2018

Čtivé, místy až hororové postapokalyptické vyprávění o padlých andělech (posledním soudu)... Předně je jasné, že příběh je prostě určený mladým čtenářkám, takže místy se nevyhne obvyklým klišé daného žánru. To by ani tak nevadilo, na to vlastně všechny čekáme, že ano... Hrdinka tentokrát skvělá, ukazuje nám i svoje slabší stránky a zároveň je vážně vtipná. Raff je samozřejmě pan božský, tak jak to máme rády :-) Co mi trochu vadilo bylo dost těch hororových nechuťáren (vzhledem k tomu, komu je knížka určená, jinak samozřejmě jsou mnohem horší horory, to je jasné) a naprosto otevřený konec (jasně, vzbuzuje to touhu okamžitě začít číst další díl, ale když tušíte, že i ten skončí otevřeně a poslední díl trilogie není v ČR vydaný, tak by člověk brečel!).

52 11.03.2018

Nevím, jak bude kniha užitečná pro ty, kteří opravdu nějakým závažnějším autoimunitním onemocněním trpí, je pravděpodobné, že tělo při dodržování MyersWay® dostane takový šok, který povede ke zmírnění problémů. To bohužel nedokážu posoudit, protože sice patřím mezi 90% populace, která se v popisovaných příznacích najde, nicméně nic závažného to u mě není... Ve stručnosti shrnu doporučení paní doktorky:
1) nejezte lepek - takže 100% bezlepková dieta
2) nejezte žádné luštěniny
3) žádné mléko, mléčné výrobky a vejce
4) žádnou lilkovitou zeleninu (brambory, rajčata, papriky, lilky)
5) samozřejmě dodržujte pravidla správné výživy jako vyvarovat se alkoholu, kávy, cukru ...

Že už jste výše uvedené někde slyšeli (sice uznávám, že takhle dohromady je to pořádný masakr)? No, vaše smůla, nenechali jste si to jako první patentovat!

Takhle vyjmenované to vypadá, že už vám nezbyde nic, co by se ještě dalo sníst, proto paní doktorka vymyslela i 30 denní jídelníček s recepty. Nebudu zdržovat, je to zkrátka samé maso. Skoro jsem si vzpomněla na legendární scénu "Králíka, už zase máme králíka, ani Punťa už to nežere, viď Punťo, že už taky nechceš králíka?" Tady je sice u masa větší rozptyl, takže se Vám může stát, že k snídani si dáte klobásky z mletého krůtího masa, k obědu kuře s rýží a k večeři mleté hovězí s dýní...

44 09.03.2018

Máte někoho, kdo se zrovna bude vdávat či ženit? Tak toto je tip na ryze praktický dárek do nově vznikající domácnosti. I když kdyby jste tu knihu dotyčnému dali dřív, třeba by pak k svatbě NEMUSELO dojít, jestli víte, jak to myslím (jen můj osobní žertík).

Kniha zkrátka veskrze užitečná. Aneb jak v doslovu praví sama Gyta Oggová:

"Jak se blíží soumrak mého života, nebo alespoň odpolední čaj, utěšuju se nadějí, že některé z mých informací budou užitečné těm lidem, kteří se na mě dívají jako na vzor poctivosti a moudrosti.
Všechny z uvedených předpisů jsem vyzkoušela a není mezi nimi snad jediný, po němž byste zvraceli. Co se týče otázek společenského chování, nuže, udělala jsem, co bylo v mých silách. Život je plnej malejch záludů, ale také triků, a jestliže vás pustí ještě jednou na startovní dráhu, nevěřím, že by vám dovolili vzít si s sebou poznámky, který jste si udělali v prvním kole. Doufám, že moje úsilí vás vybavilo alespoň hrubou orientační mapou.
Ale teď vážně, chování je určitý stav mysli. Nikdy nevíte, co zítřek přinese. Může vás postavit před problém, který ještě nikdy nikdo neřešil. Může přinést řešení problému, před kterým ještě nikdy nikdo nestál. Proto potřebujete svou mysl naladit tak, abyste si poradili i v místech, kde vám žádná kniha nepomůže. Pamatujte: Někdo musel být prvním člověkem, který vsrkl syrovou ústřici.
V tomto případě bych Vám poradila, abyste na tváři vykouzlili široký úsměv, i když připouštím, že u mořského ježka by vám to příliš nepomohlo. Zjistila jsem, že úsměv mi pomohl dostat se z nepříjemností s jinými lidmi devětkrát z deseti případů, a i když se někdy stalo, že mě naopak do nepříjemností dostal, byly to většinou nepříjemnosti zajímavé a vedly k pestrým a příjemným vzpomínkám. Něco takového za peníze nikdy nekoupíte."

54 06.03.2018

Tak tahle knížka mě překvapila asi jako Ester Ledecká Annu Veithovou (a potažmo celý svět) :-) Prostě jsem nic moc nečekala, ale pak mi spadla brada :-)

Před čtením ale musíte přijmout jedinou výchozí premisu:
"Beru naprosto vážně varování z obalu, že jedna z postav používá mimořádně sprostá slova." Pokud jste zapřísáhlí odpůrci sprostých slov v knihách, tak knížku obloukem obejděte. Taky nejsem zrovna příznivcem sprosté mluvy, obzvláště pak na papíře, ale tady to prostě k ničemovi sedlo... Ostatně jak jinak chcete popsat vnitřní svět a úvahy gauneříčka třetí kategorie? Takže tak.

Příběh nám vypráví tři naprosto různé postavy z jejich úhlu pohledu. Tahle skládačka je místy vážně dost vtipná, ale i dojemná... Charakter alias dědek alias pan Brix je tak trochu brněnský Ove :-)

57 04.03.2018

Musím se přiznat, že tahle kniha je pro mě hodně těžká na hodnocení. Na jednu stranu prostě nemůžu opomenout její nesporné literární kvality, právem oceňované. Místy jsem se ale přistihla, že se mi do dalšího čtení moc nechce a radši vyhledávám jiné činnosti... Z knížky totiž na mě padala obrovská deprese. Zdálo se mi, že tady je skrytá snad i mezi řádky, padá na mě, jen co jsem se ke knížce přiblížila... (Z obavy, že něco podobného mě čeká u knížky Velmi modré oči, je zmíněná, už dlouhodobě půjčená, pořád na čekačce... Ale díky, Ivčo, taky na ní jednou dojde :-)
Trochu se tu v komentářích rozhořela diskuze, jestli je lepší Hana nebo Zvuk slunečních hodin. Obě jsou tematicky podobné, zpracování je diametrálně odlišné. Něco jako černá a bílá. Obě jsou barvy, každá je jiná, ale kdo určí, která je lepší? Samozřejmě vkus pozorovatele, potažmo čtenáře. Zkuste obě a uvidíte :-)

72 21.02.2018

Příběh je v tomto případě všem notoricky známý, nicméně jeho podání je bravurně zpracováno. Ježíš, jeho život a myšlenky jsou v první části knížky vykresleny tak krásně lidsky... Rozhodně nejde o žádné nudné teologické kázání :-) Neméně zajímavá je druhá část - Pilátovy dopisy, ve kterých se snaží logicky vysvětlit všechny události okolo smrti Ježíše a jeho zmrtvýchvstání. Skvěle podané myšlenkové pochody rozumově založeného člověka, který se samotným pátráním vydává na cestu od hlavy k srdci. Krásné, pět hvězdiček je pro tuhle útlou knížku málo...

49 17.02.2018