claire.dinner komentáře u knih
Moje srdcovka. Kolikrát já se k ní od gymplu vracela, to ani nespočítám, a stále mě nepřestává fascinovat, překvapovat. Je geniální, je smutná, je děsivá, je pravdivá.
pro mě neskutečně zajímavý počin. nikdy jsem se vlastně nezamýšlela, co by se dělo, kdyby se věci udály jinak, a toto bylo (dle mého) velmi věrohodné. bylo mi z toho chvilkou hrozně smutno, pak jsem byla napjatá, naštvaná, a pak zase smutná. jako matce se mi to četlo asi ještě o něco hůř, a ten konec jsem téměř obrečela. nicméně ano, tyto věci se bohužel děly, dějí a pravděpodobně budou dít
Pro mě to bylo trápení. Jeho Analfabetku jsem totálně žrala, nemohla se od ní odpoutat, a tady jsem knihu několikrát odkládala a vyloženě se do ní nutila. Těžko říct proč, styl psaní je velmi podobný, zajímavost příběhu taky, absurdní situace nápodobně. Zkrátka mi úplně nesedla
(SPOILER) Mám přečtené všechny tituly autorky, očekávání tedy byla velká, ale tento počin považuji za její nejslabší. Neseděl mi styl, obracení se ke čtenáři a z mého pohledu až žebračení o názor, soud, emoce. Každopádně toto lze považovat za čistě subjektivní preference.
Umím si nicméně představit, že by kniha mohla jít víc do hloubky, byla relativně krátká. Vyloženě jsem se těšila na "aha" momenty, kdy Ri začne odhalovat fungování světa mimo KLDR, jeho uskupení, styl života. Toto bylo v knize z mého pohledu vyjádřeno relativně ploše a stručně.
Závěr knihy jsem nečekala, na dané stránce jsem se zastavila poměrně dlouze a rezonovalo to všemi směry.
Uf, no... Ne. Nápad skvělý, vlastně oba nápady (ať už první část knihy nebo potom rozuzlení), ale dohromady to neladilo, styl spíš odpovídal dobré slohovce z gymplu a celkově mi to opravdu vůbec nesedlo.
Postavy jsou špatně napsány, dialogy povrchní, nepochopila jsem vůbec spojitost těch dvou příběhů (tam jsem očekávala grand finále a nějaké propojení), love story tam byla z mého pohledu jakoby úplně navíc. Odkazy a poznámky na podcasty, sdílení polohy a další se tam opakovaly, popisy věcí a lidí byly vyloženě školské.
Škoda veliká, s námětem se dalo opravdu dobře pracovat a ten jediný cením. Zbytek byl dobrý pokus, ale jsem si prakticky 100% jistá, že žádný další počin si nekoupím.
Počet možných hvězdiček vůbec neodpovídá tomu, kolik bych ji chtěla dát. Milion a možná ještě víc. Je dokonalá po všech stránkách - opravdu bez rozdílu věku (s dcerou to samozřejmě čtu trochu jinak, formou otázek, povídání...), nádherné ilustrace, a ten text... panebože ten text!
Já ji prostě zbožňuju. Jak s lehkostí popisuje všechno, co já samotná nedokážu slovy vyjádřit, způsob jakým přemýšlí, šokuje, nestydí se. Nemohla jsem se od knížky odpoutat, možná také proto, že se mě téma odchodu z manželství, nezdravých vztahů, milenců a střídání dětí do určité míry také týkají či týkaly. Množství sprostých slov i na mě tentokrát bylo celkem na hraně a obešla bych se klidně bez více jak půlky, ale chápu záměr autorky. A těším se na další počin.
Příběh velmi zajímavý, smutný, ale zároveň i inspirující a obohacující. Z literárního hlediska samozřejmě žádný skvost, jazykovou korekturu bych dala povinně, ale nedá se nic dělat. Každopádně velmi čtivý, pokorný kousek, který jsem měla zvládnutý během chvilky a těšila se na něj.
Za mě to bylo hezky čtivé, poutavé, měla jsem problém se od toho odtrhnout, protože jsem se fakt strašně potřebovala dozvědět všechna ta tajemství. Nicméně Radčiny knihy už znám, takže přišlo to, čeho jsem se obávala - ne všechno se vysvětlilo, popsalo, dořešilo, prostě takový polovičatý konec, konec bez konce, který mě úplně vytáčí a ničí, ale stejně si její další knížku vždycky koupím:D
Kniha je zároveň tak dokonalá a těžká, že je až skoro nereálné sepsat k ní nějaký logický závěr a názor. Opět mě nepřestává fascinovat autorčin rozhled, znalosti, přirovnání, jazyk i myšlenkové pochody. Na druhou stranu je kniha opravdu těžká, špatně se mi četla, několikrát jsem ji odložila, abych se pak k ní zase zvědavě vrátila, nutilo mě to dočíst do úplného konce, ani nevím proč.
Rozhodně jeden z nejhorších počinů, které jsem za poslední roky četla. Taťána je nádherná a inteligentní žena, velmi ji obdivuji za její filantropickou činnost, o to více jsem se na knihu těšila. Bohužel tohle bylo trápení a obrovské zklamání. Neucelenost, stylistické a gramatické chyby, chybějící myšlenka. Začátek vypadal ještě jakžtakž slibně, ale to co přišlo od druhé třetiny dál byl prostě děs. Některé pasáže jsem přeskakovala, jelikož rychlým prolétnutím jsem už dopředu věděla, že tohle už bych slyšela znovu, že tohle mi nic nepřinese, citace různých osobností, hlášky z filmů... Nevím, no. Přitom jsem si jista, že sama autorka má hodně co říct. Škoda.
Knížka perfektní, až na poslední dvojstranu. Co to jako je za závěr za divnou ilustraci? Příběh mi přišel pěkný, milý, ilustrace krásné, dobrý nápad. Ale závěr tragický teda.
Uf, no, z této knížky mám rozporuplné pocity, ale úplně. Těžko se mi hodnotí, protože mě nebavila její forma. Nicméně je to unikátní počin, něco, co jsem nikde jinde nečetla a neviděla, má krásné ilustrace, a moji tříletou dceru neskutečně bavila a každý večer se na ni těšila. Věřím, že pokud dítě řeší nějaké problémy, kniha opravdu může pomoct a navést zcela nenásilnou cestou. Věřím taky, že se bude líbit dětem, které - jako někteří dospělí - tíhnou k mindfulness, meditaci, afirmacím.
Strašně mě bavila. Nejlepší pro mě byl začátek, vzpomínání na 90.léta, všechny ty pocity, věci, zážitky, dospívání, lásky. Díky za to a za ty záchvaty smíchu. Jo, a su z Brna.
Denisu sleduju už od dob jejího blogování a jelikož žije ve stejné vísce, tak je mi celkově velmi blízká. Kniha samozřejmě není žádný literární skvost, nicméně jsem moc ráda, že si tentokrát vzala někoho na jazykovou korektoru. Způsob jejího psaní, interpunkce a celkově syntax a gramatika mi na jejím psaní vadily vždy nejvíc.
Kniha je nesmírně čtivá, zajímavá a autorku obdivuju za to, jak se statečně prala a pere s tím, co ji život nakládá. Celý její život a příběh je poutavý, zvládla jej krásně přenést na papír a já byla vlastně trošku smutná, když jsem se dostala na jeho konec. Člověka to donutí o něco více přemýšlet také nad vlastním životem, návyky a stravováním, což je takový příjemný vedlejší a dlouhodobý efekt, který kniha zanechává
Musím říct, že na knihu jsem se extrémně těšila, zaujalo mě nejenom téma, ale i ilustrace. Ve výsledku je to ale z mého pohledu neskutečná slátanina, příběh, který odpovídá spíše velmi amatérské práci žáka základní školy. Jména, děj, forma, za mě opravdu jedna z nejhorších dětských knížek, které jsem kdy četla. Odkazy na různé známé osobnosti, písně a situace budou za pár let úplně mimo, knížka tudíž není ani nijak nadčasová a neumím si představit, že by měla sloužit dalším generacím.
To je tááák nádherná kniha. Z těch ilustrací jsem hotová pokaždé, když tu knížku otevřu. Délka ideální na jedno večerní uspávání, s pointou, s poučením, líbivé.
Velmi dobře sepsáno, vysvětleno, čtenář se zasměje, ve spoustě situací pozná. Knížka je čtivá, poučná, inspirativní. S manželem jsme četli současně - každý měl svoji - a posléze jsme nad ní diskutovali a hledali odpovědi na naše otázky, aplikovali na naši situaci.