hanka_reading komentáře u knih
Tahle kniha mě příliš nezaujala. Není pochyb o tom, že “život” v gulagu nebyl záviděníhodný, ale z vyprávění těchto žen jsem se o tom téměř nic nedozvěděla. Některé dokonce byly rády, že se tam dostaly - to je pro mě nepochopitelná informace.
Tahle kniha mě příliš nezaujala. Čekala jsem něco víc, obzvlášť, když má označení thriller.
Musím říct, že tahle kniha mě mile překvapila. Ač se jedná o knihu s menším počtem stran, dějově je neskutečně obsáhlá. Alice je sympatická holka, která se jen tak nikoho a ničeho nezalekne a která ví, že před svým osudem neuteče. Jsem ráda, že se mi tahle knížka dostala do ruky a rozhodně jí všem doporučuji.
Čtyřicet mi ještě není, ale i tak mě tahle kniha zaujala svým názvem a tak jsem po ní sáhla. Je to další pěkná oddechovka, ve které budete jednou dole a jednou nahoře, zasmějete se, zažijete i nepěkné okamžiky, ale to k životu zkrátka patří. Chcete-li něco nenáročného, pak je tahle kniha tou správnou volbou.
Beth, Amy, Jo a Meg - čtyři malé ženy, které žijí v chudších poměrech, přesto jsou ale šťastné. Kniha je plná emocí, citů a vyjádřením krásných vztahů mezi sestrami navzájem a mezi sestrami a rodiči, kteří vždy stojí při sobě a vždy jsou připraveni si pomoci. První část se mi líbila víc, druhá část už neměla z mého pohledu takový náboj. Vydání, které jsem četla, se mi četlo hrozně pomalu - měla jsem pocit, že kniha má hrozně nahuštěné písmo, tenké stránky a děj neubíhá. Možná i z toho důvodu považuji Malé ženy za průměrnou knihu.
S touhle knihou jsem měla docela problém ji přečíst, protože mě moc nebavila. Nějak mi přišlo, že je o ničem, nic zvláštního se tam neděje. Až posledních cca 60 stran bylo pro mě zajímavých.
Ač se jedná o starší knihu, musím říct, že mě příjemně překvapila a to velmi zajímavým dějem. Příběh se četl tak dobře, že jsem knihu přečetla za jeden den. Hezké okamžiky střídaly ty horší, ale to k životu prostě patří.
Výborná kniha o vztahu dcery, matky a její dávné přítelkyně, ve které se střídá současnost s obdobím 2. sv. války. Jestli chcete jejich propojení pochopit, neváhejte si knížku přečíst:-)
Vlak pro děti je pohodová kniha, která je vyprávěna z pohledu malého chlapce. Ten už v jeho věku vycítí, že ho vlastní matka příliš v lásce nemá, resp. že nedokáže vyjádřit své city. Je to pro něj velmi těžké přijmout, obzvlášť po tom, jaký přístup zažil v nové rodině.
Iluze vypráví o vztahu Karly s ženatým Martinem, jehož služby coby právníka potřebuje. Do Martina se zamiluje a vyžaduje čím dál tím víc jeho společnost. Vztah je to oboustranný, i když si oba uvědomují, že je zakázaný. Současně řeší Karla problémy se synem Tomášem, který jede v drogách a později trpí depresemi a sebepoškozováním. Na Tomášovi i Martinovi je Karla závislá a je schopná a ochotná pro ně udělat kdykoliv cokoliv a to opakovaně.
Iluze je útlá kniha, kterou přečtete za jeden večer. Zpočátku jsem si musela zvyknout na styl psaní, resp. na velmi krátké věty. Nějak extra mě nezaujala, takže bych jí hodnotila jako průměrnou knihu.
Viky je studentkou střední školy, která se ani po devíti letech nedokáže vyrovnat se smrtí své matky. V zrcadle se jí začne zjevovat černooká, který jí ovlivňuje víc, než je zdrávo. Život Viky se dostane do takové fáze, že ani pořádně neví, co dělá.
Současné české autory mám ráda a ne jinak je tomu i v tomto případě. Od A. Musilové jsem četla Tamařino souhvězdí, které mě nadchlo, takže jsem logicky sáhla také po další její knize, která mě taky bavila. Při čtení jsem si říkala, co všechno se musí ještě stát, aby se Viky probrala a hlavně začala mluvit o tom, co jí trápí. Její pocity jsou skvěle popsané, takže nemáte problém se do Viky vžít. Kdo ještě Černookou nečetl, tak ať neváhá!
Tahle kniha nepatří k novinkám, takže ani není potřeba se o ní rozepisovat. Simon byl fain. Můj obdiv mu patří za to, že si sám sobě přiznal, jak to má a že o tom dokázal říct ostatním.
Musím říct, že tahle kniha mě příjemně překvapila. Děj se zdá jednoduchý, ale díky detailnímu popisu Idina života zjistíte, že to zase tak jednoduché neměla - pečovala o nemocného otce, dospívala, měla jakýsi vztah s matkou, se kterou ani po tolika letech neumí vést běžný rozhovor, navíc každá se vyrovnávala se ztrátou otce po svém a to jejich vztahu také neprospělo. Zkrátka knihu si musíte přečíst, abyste zjistili, jestli se nakonec Ida se ztrátou otce smíří.
Lea: příběh jedné ženy je opravdu silný příběh. Co všechno dokázala Lea ustát a zvládnout! Nový život v Anglii, nový život v Americe. Zažila spoustu hezkých chvil, ale i dost negativních zážitků - těch bylo ze začátku mnohem víc. Přesto všechno stále myslí na svého ztraceného syna.
Tuhle knihu jsem si vzala v knihovně spíš náhodou - ještě jsem totiž o ní nic neslyšela. A musím říct, že mě mile překvapila - bavila mě totiž od začátku do konce. Najdete v ní napětí, zvraty v ději, ale i nějakou tu romantiku a překvapivý konec. Leu jsem obdivovala, ale i litovala. Takže za mě určitě palec nahoru!
Kniha mě zaujala nejen svou obálkou, ale také dějem. Tři mladí lidé popisují svoje pocity, které zažívají při ztrátě svých blízkých. Autumn přijde o nejlepší kamarádku, Shay o svoje dvojče a Logan o bývalého přítele. Každý se vyrovnává se situací jinak, ale pro všechny je stejně těžké přijmout pravdu. A všem pomáhá hudba, která je jejich životem. Díky skvěle popsaným pocitům se dokážete do hlavních hrdinů vžít a pochopit tak jejich chování. Ač se jedná o knihu pro děti a mládež, dokážou ji dle mého názoru ocenit i starší čtenáři.
Musím říct, že knížka mě příjemně překvapila. Ač nemá ani 200 stran, prožijete toho s hlavními hrdinkami hodně, ať už se jedná o pozitivní nebo negativní zážitky. Kladně hodnotím protipóly - na jedné straně bohatá Ivana, na druhé obyčejná Julie. Přesto si dokázaly pomoct a vytvořily si velmi přátelský vztah. Za mě tedy určitě doporučuji.
Kukačka je zajímavá kniha o tom, co může udělat mozek, když chce vytěsnit nepříjemné zážitky a že je potřeba si vždycky přiznat pravdu, ať je jakákoliv. Bylo fain sledovat, jak pacientka rozhovorem s psychiatričkou dokáže pomoct nejen sobě, ale také doktorce.
To byla teda jízda! Míše patří můj velký obdiv - za to, že se dokázala postavit závislosti..za to, že se sama rozhodla jít na detox..za to, jak to všechno zvládla (a že toho nebylo málo)..a hlavně za to, že byla schopná se k tomu vrátit a napsat o tom tuhle knihu. Míšo, přeji Vám, ať je Váš život už jen podle Vašich přání a představ!
Jodi Picoultová je moje nejoblíbenější autorka, protože dokáže skvěle zpracovat zvolenou oblast. Tentokrát si vybrala téma potratů jak z pohledu ženy, která si potrat zvolila sama, tak z pohledu otce dcery, která chce potrat tajně podstoupit, protože kdyby se dozvěděl o jejím těhotenství, pokládal by to za zklamání. George zjistí, v jaké klinice chtěla jeho dcera potrat podstoupit a nenapadne ho nic jiného, než se jim pomstít, protože vlastně ohrozili jeho milovanou dceru. Vlítne tam s bouchačkou a drží všechny jako rukojmí. Včetně Wren, dcery policajta Hugha, který má úlohu vyjednávače. Oba otcové jsou v podobné situace - oba milují svou dospívající dceru, oba ji vychovávají sami, oba udělají cokoliv, aby dceru ochránili.
Příběh je rozdělen do krátkých úseků a jelikož v něm vystupuje několik postav najednou, měla jsem ze začátku problém zorientovat se, kdo je kdo. Dost zajímavé bylo popisováni děje pozpátku, kterým se prolíná příběh Beth. Z mého pohledu není tohle úplně top knížka J.P., ale i tak stojí za přečtení.
Knížka byla pro mě zajímavá až v poslední třetině, kde se konečně dělo něco zajímavého. Joanna na mě působila v některých okamžicích jako hysterická a precitlivělá matka. Fáma byla dost zmedialozovaná, zároveň recenze byly střízlivé a ne tak nadšené. Přikláním se k názoru, že se jedná o průměrný thriller, který má ovšem zajímavý konec.