hanka_reading komentáře u knih
V knize se seznamujeme se životními osudy 3 lidí - Dela, Rae Lynn a Cornelie. Všichni se potkávají na Swallow Hill nebo-li Vlaštovčím kopci, tj. v táboře, kde se sbírá pryskyřice. Žijí v dost hrozných podmínkách a dřou od rána do večera. O to horší je to pro Rae Lynn, která se zprvu vydává za chlapa. Každý má svůj osud, svoje zážitky a zkušenosti z minulosti. A možná právě proto si tak rozumí a jejich osudy se protnou.
Úplně veselé čtení to není, ale i tak je kniha zajímavá a stojí za přečtení. Některé postavy jsou sympatické, jiní jsou zmetci a vyloženě si užívají svoji moc. Celkově se mi ale kniha líbila a podle mě stojí za přečtení.
Řekla bych, ze pro Idu byl skoro až fanatismus hledání informací o přítelkyních vzhledem k tomu, kolik času jim obětovala.
Do knihy jsem se zpočátku nemohla začíst. Je to spíše vyprávění s minimem rozhovorů, někdy zbytečně až moc dlouhé. Nejdete tam ale spoustu myšlenek. Jako celek působí kniha zajímavě.
Ještě musím zmínit obálku knihy - ta se mi moc líbí.
Život totiž není o tom, kolikrát spadnete, ale o tom, kolikrát se umíte zvednout. Přesně tak by se daly shrnout oba díly, které na sebe volně navazují. Knihy jsem četla v obráceném pořadí, protože se mi tak dostaly do ruky, ale nějak zásadně mi to nevadilo.
V tomto díle se seznámíme více se Soňou a jejím životním osudem. Popisuje svůj život během 2. sv. války, svoje vztahy, svoje radosti i starosti, ale i strach, co s ní bude dál.
Za mě jsou čtivé oba díly.
Velmi čtivé vyprávění Ester, která popisuje svůj život během 2. sv. války. V té době žila u babičky a pracovala na poště. Seznámila se s Tondou, se kterým to ale nebylo vůbec jednoduché. Ester vypráví o životě své vnučce Kamile a krásně tak dochází k propojení se současností. Zprvu byla pořád negativní, taková zahořklá, ale postupně se změnila. Bohužel se mi dostala do rukou nejdříve toto volné pokračování, ale i tak si hodlám přečíst předchozí díl Jménem mojí sestry.
Až po přečtení této knihy jsem se trochu víc zamyslela nad promlčecí lhůtou. Některé příběhy mě opravdu děsily - hlavně ty z prostředí naší země. Cítila jsem tu bezmoc rodiny a zároveň naději, že viník bude dopaden. Je dobře, že tato kniha vyšla a že se tak mohou čtenáři zamyslet nad celým tématem.
“Vězeň totiž můžete bejt a ani o tom nemusíte vědět…
“Tihle chlapi nejspíš nic moc hezkého v dětství nikdy nezažili, tak jak se pak měli v životě rozhodovat správně? Když často ani netušili, co to “správně vlastně je?!
Autorka nás prostřednictvím dvanácti příběhů seznamuje s osudy některých vězňů. Jsou inspirovány skutečnými lidmi a o to víc mě bavily.
Jako vychovatelka se vlastně neustále učila - když nějaký vězeň vznesl dotaz týkající se této oblasti, snažila se o dané problematice zjistit to potřebné. Nejen, že získala informace, které se jí hodily i později, ale díky tomu ji vězni začali brát a vážit si ji a to je za mě v tomto prostředí nejvíc.
Kniha mi ukázala, že vězni jsou pořád jen obyčejní lidé, kteří mají svoje trápení a starosti - tím nezlehčuji důvody jejich uvěznění. Několikrát jsem se zasmála, ale i zamyslela. Takže děkuji za náhled za zdi vězení a za čtenářský zážitek.
Tak nějak nevím, co si mám o knize myslet. Kamila ani Eda neměli lehký život, ani podmínky, ve kterých žili. Asi jsem čekala jiný závěr, než jak kniha končila. Celkově mi příběhy všech hrdinů přišly neukončené.
Zajímavý příběh Veroniky a Martiny, jejichž vztah trvá s přestávkami několik let. Potkávají se ve virtuální světě, na své planetě Krypton. Navíc si dají slib, že se nikdy nepotkají. Ani jeden z nich nemá lehký život, táhnou si své stíny z minulosti a každý se s nimi vyrovnává po svým.
Nevěděla jsem, co od knihy čekat a jsem mile překvapena - bavily mě obě postavy a moc jsem jim oběma fandila. Takže o to víc mě potěšil konec.
Stejně jako Příběh Arthura Truluva je i tato kniha takové hezké pohlazení po duši. Potkáváme se opět s Lucillou a Mady, ke kterým se přidávají další sousedé. Jen mě trochu mrzí, že kniha konči podobně jako předchozí díl.
Na mě bylo v knize hodně postav a jak se různě střídali, tak jsem se ztrácela a nepobírala jsem souvislosti.
Milovali se, nesnášeli se a zase se milovali. A do toho nečekaný zvrat v poslední části knihy.
Zajímavý příběh, ale propojení příběhů mě příliš nezaujalo. Dějová linka popisující válečné události byla pro mě zajímavější.
Skvěle napsaný příběh o rodině, která adoptuje holčičku. Skvěle popsané pocity matky Iny i adoptované Malinky a jejich nelehký vztah.
Za mě super! Před přečtením jsem s podívala na dokument 13 minut. Z některých rozhovorů si nebude jistí, kdo je oběť - zda nabouraný, potažmo jeho rodina, nebo ten, kdo nehodu způsobil.
Pro mě zajímavá oddechovka, ve které jsou vidět změna a vývoj autorčina smýšlení. Poutavější pro mě byla druhá půlka, ve které jsem našla pár zajímavých mouder a rad do života - projevila se tam také víc autorčina lékařská praxe.
Mě se kniha líbila. Ze začátku mě teda iritovalo, jak nikdo nechce Janě nic říct a dělají z ní hlupáka.
Díky knize jsem zjistila, že spoustě výrazů nerozumím. Přepis podcastů se mi nezdá jako moc dobrá volba.