Dadulina komentáře u knih
O hledání - děti se dovedou ptát. O nedorozumění - dospělí se občas bojí odpovídat. O tom, že každému někdo chybí a někdo chybí každému a že to hledání může být snesitelnější, když ho s někým sdílíte.
Co prožívají uprchlické děti po příchodu do Čech a jak je přijmou ty české? Milý příběh protkaný pocitem ztráty a vykořeněnosti, ale všecko bude dobré snad
Téma hladomoru na Ukrajině, při kterém nechal “tatíček Stalin k smrti vyhladovět 4 miliony, lidí pohledem dítěte.
Skvěle napsané, nepodbízivé ani nemoralizující.
A tak aktuální.
Sílu příběhu podtrhuje i to, že autorka čerpá ze své rodinné historie.
Století na vlnách je jako cibule, postupně odkrýváte vrstvu za vrstvou osudů maršála a Dorotyaž je vám na závěr líto, že už je konec.
Divá Bára + Geniální přítelkyně = divě geniální. Opravdu stojí za přečtení! Uvěřitelný svět dospívání, který nás nechá nahlédnout do složitého procesu plného nevědění, tušení, emocí
Kniha určená mládeži s nelehkým tématem - SEBEVRAŽDA. Jak se vyrovnat s tím, když zůstanete, když máte pocit viny, když nevíte PROČ?
Uvěřitelná vyšetřovatelka (jako bonus zajímavé rodinné podhoubí) - téma sociálních sítí i obviňování a la všichni víme, jak to bylo. Skvělé!
Boží! Doporučuji knihu číst se Spotify a pouštět si písničky, které Núr poslouchá v knize a prožít tak všechno až na kost.
Zajímavý počin. Bavily mě hlavně pasáže s dědečkem. Zvukové složky fyzického básnictví pro mě byly spíše rušivé každopádně spor 2 skupin - nečekaný závěr - kontaktní vsuvky - za mě palec nahoru.
Boží! Baví mě cesta zprostředkování filozofie pomocí jednoduchého příběhu. A ty ilustrace jsou jen třešničkou na dortu
Smršť emocí, citů i (ne)porozumění. Příběh má tempo, při kterém nebudete chtít přestat číst
Když je všude kolem peklo války, je tu Irena, která by svou láskou a péčí byla schopná zachránit celý svět. Krásný příběh, který zvládnou i menší děti.
Jak tak čtu komentáře, tak co čtenář, to jiný názor. Mně se třeba ilustrace nelíbily na mě byly příliš řvavé, ale text mi sedl.
Deník židovského chlapce, který končí zápisem s obavou nad transporty. Další deník se nedochoval, chlapec nepřežil. Stojí za přečtení už jen kvůli tomu, že si pak uvědomíte, že šťastný a naplněný život není samozřejmost.
Jako když se vám do srdce zaryje střep. Chtěli byste Lastočku obejmout a držet, dokud byste všechny střepiny nevytáhli.
Příběh adopce, touhy, snů a bolesti ve třech jazycích a všech tak poetických.
…když se vás to týká.
….když zjistíte, že vlastně nic moc nevíte.
…když se začnete ptát pozdě.
…když jste potomek přeživších holocaustu a cítíte, že byste měl vědět.
…když žijete až v Austrálii, ale kus vaší rodiny je v Biskupcově ulici, nebo jen střípky z ní?
Jednoznačně doporučuji!!!!
Kdo kdy slyšel o tom, že Židé prchající z Evropy ne vždy do Palestiny dojeli? A kdo by řekl, že když je nevpustí do Palestiny, zavřou je do věznice na Mauriciu? Řekla bych, že je to další informace, která se k nám ve škole nedostala. O to víc si cením knihy, která vše poví a přitom vypráví jen klukovské dobrodružství, nebo ne?
Velmi zajímavý počin. Nabízí to, co na českém trhu chybí - dobrodružství pro kluky, co má hlubší myšlenku. Trochu moderních technologií, dystopický nádech a specifický jazyk “mejbý” zajistí úspěch u dnešních “juniorů”.
Viděno očima dospěláka, ale začínající puboši budou nadšení - čtivé, srozumitelné a dobrodružné.
Tolik něhy! Trochu vám to poodkryje závoj o dětství bez rodičů a touze po tom vyplnit to prázdné místo.