danielawojn
komentáře u knih
Princezna klamu
Danielle L. Jensen
Tohle mě tak moc bavilo, přečtené jsem to měla za dva dny. Po dlouhé době jsem se mohla začíst do knížky, které měla opravdu době vytvořený fantasy svět, který jsem si dokázala dobře představit a přenést se do něj. To, že Ithicana byla tvořená v podstatě ostrovy, mi připadá originální.
Lara i Aren jsou skvěle vytvořené postavy s dobrou chemií. Aren má v sobě ideální poměr drsnosti a něžnosti. Romantická linka mezi nimi plynulá a nenásilná a sexy scén tam bylo poskromnu, což je za mě ideální. Oba jsem si zamilovala, ale největší um autorky podle mě opravdu spočívá právě v tom, jak dokáže vizualizovat samotný svět a jednotlivé prostory, je vidět, že sama měla před očima každý detail. A strašně bych chtěla tu venkovní vodopádovou "sprchu".
Už se nemůžu dočkat, až vyjde druhý díl.
Mrtvá říše
Stacey Marie Brown
Pořád mě baví směr, jakým se příběh odvíjí, jak do sebe zapadají kousky skládačky, celý magický systém i souboj mezi jednotlivými stranami. Sérii jsem přečetla téměř jedním dechem za ani ne dva týdny.
Ale.
Tenhle díl jsem si užila už o poznání méně než předešlé. Dokud byla mezi Warwickem a Brex pouhá přitažlivost a chemie, bylo to celkem sexy (i když na zadek bych si z toho zase nesedla). Teď, kdy spolu začali spát, mi to už začíná připadat - trapný. Všechno to je popsané tak šíleným, abstraktním a intenzivním způsobem, že mám pocit jako kdyby to psal někdo, kdo vyšel po dvaceti letech z lochu. Několikrát zaznělo třeba, že jim u toho až "chrastily kosti" anebo že to slyšeli a cítili všichni na základně. Fujtajbl. Já jsem pro trochu erotiky ve fantasy, ale nemělo by to být alespoň sexy ježišmarjá?
Další věc je, že se hodně opakují různé obraty. U předešlých knih jsem to tolerovala, teď u té třetí, jak to fakt celé čtu za sebou, se mi to už přejídá. Láska. Nenávist. Je nebezpečný a zaplnil celý prostor. A mohla bych pokračovat, kdo četl, ví, fakt těch motivů a popisů se opakovalo hodně.
Závěrem - nejlepší postavy jsou stále Opie, Mrňouska a Ash a celá dějová linka je opravdu skvělá. Ty sexuální pasáže jsou ale tak nesexy, až to bolí.
Domeček pro panenky (Nora)
Henrik Ibsen
Naposloucháno jako audiokniha.
Věřím tomu, že ve své době muselo být téma skutečně kontroverzní, do jisté míry je nadčasové i dnes, ale celé mi to přišlo trochu přitažené za vlasy.
Část, která mi přišla dobře popsaná, byl Nořin strach, když očekávala, že jí spadne celý její domeček z karet. Ale jinak musím přiznat, že mi přišla jako hlavní hrdinka dost otřesná - nezodpovědná, sebestředná, afektovaná a nevyrovnaná. Samozřejmě, to s jakým nezájmem s ní jednal Torvald se mi také nelíbilo. Bylo dobře vykresleno, jak ji reálně vůbec nebral vážně. A s každým: "Skřivánku," jsem se oklepala.
Dialogy byly nicméně dobře zpracované a i když jsem nedokázala s Norou soucítit, aspoň hra ve mě pohnula v jiných směrech.
Mechanika lásky
Alexene Farol Follmuth
Naposloucháno jako audiokniha.
Roztomilá a lehce stravitelná YE jednohubka spíš pro mladší čtenáře - přece jen osmnáctileté hrdinky jsou jiné v podobných románcích a pak třeba v romantasy. Ke knížce bych se už nevrátila, ale zároveň nelituju času, který jsem strávila jejím poslechem.
Bell mě ze začátku rozčilovala svojí pasivitou, která minimálně v audio verzi už vyznívala jako lehká retardace, a popis jejích outfitů mě upřímně děsil, ale časem jsem jí přišla na chuť pro její veselou a uvědomělou povahu.
Autorka použila pro kulisy romantického příběhu prostředí robotiky, fyziky a matematiky, a to mě nakonec hodně bavilo. Taky klobouk dolů za to nastudování tématu, protože popisy z robotických soutěží byly skvělé, viděla jsem před očima každý zápas.
Poslední poznámka k audio verzi - Theo v podání Matouše Rumla byl báječný, role mu extrémně sedla.
Nezkrotná říše
Stacey Marie Brown
Užila jsem si každou stránku. Druhý díl byl ještě lepší než ten první.
Miluju, jak se všechny drobnosti z prvního dílu začínají propojovat. Autorka nic nepíše zbytečně, příběh je skutečně promyšlený do všech podrobností a v knize člověk nenajde jen nějaké "plácání naprázdno" a zbytečné popisné plky.
Strašně roztomilý detail pro mě představuje duo Opie & Mrňouska. Baví mě jeho outfity i ta dynamika mezi ním a Brexley. A když už jsme u dynamiky, ta mě hodně baví i u Brex s Ashem a Warwickem.
Divoká říše
Stacey Marie Brown
Divoká říše byla po dlouhé době kniha, která mě chytla natolik, že jsem ji ani nechtěla odkládat. Možná i proto jsem ji dala nevyšší hodnocení - po tom pocitu pohlcení příběhem se mi stýskalo.
Strašně mě bavilo prostředí dystopické Budapešti, bylo to pro zase něco nového a líbilo se mi číst o východu na úkor ve většině knih protlačovaného západu.
Hrdinku jsem si oblíbila, což je pro mě extrémně důležitý faktor. Brexley je komplexní, má řadu obdivuhodných i negativních rysů. A navíc už během prvního dílu je znát nějaký vývoj, kdy se z chráněnky generále Markose, která si o sobě myslí, že je tvrdá, stane doopravdy tvrdá holka, která toho spoustu vydržela a navíc získala i nějakou pokoru. A cítím, že ten charakter se bude v dalších dílech dál formovat.
Bavily mě i náznaky romantických linek. Nechybělo napětí mezi postavami ani (naštěstí jen) náznak erotiky.
Křiváci
Maureen Johnson
Už z anotace jsem věděla, že mě kniha bude bavit - a skutečně, čtení jsem si fakt užila.
Líbilo se mi hlavně prostředí příběhu a to, jak se prolínaly dvě časové linie.
Naopak ke konci mi přišlo, že oba příběhy jsou takový nedotažený a narychlo ukončený. Kniha by si zasloužila ještě dvacet stran navíc.
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
K sérii jsem se hodně dlouho odhodlávala, protože jsem se bála, že kvůli počtu dílů to bude celé zbytečně natahované a zdlouhavé. Teď ale vidím, že autorka má celý příběh naprosto dokonale rozvržený, v prvním díle nahodila řadu otazníků, ke kterým se může vracet a rozvíjet je.
A nemůžu nezmínit, jak mě baví hlavní hrdinka, protože proč by obávaný zabiják nemohl zároveň mít rád hezké šaty a čokoládu? A proč by nemohla být silná, vlídná a houževnatá a zároveň uštěpačná, marnivá a ješitná? Ten její lidský rozměr ji dělá naopak jednou z nejatraktivnějších fiktivních žen v porovnání s hrdinkami, které jsou vykresleny jen v samých superlativech.
Půlnoční koruna
Sarah J. Maas
Do této série jsem šla trochu ze strachem. Knihy od Maas mám ráda, ale nedovedla jsem si představit sérii o sedmi dílech, která by měla co nabídnout. Plno autorů nedokáže správně zpracovat ani trilogii, všechno podstatné se stane v prvním díle a pak už to jen nesmyslně natahují. Ostatně i proto mám nejraději duologie. Už po tomhle díle ale věřím, že všech sedm dílů mě bude bavit - a závidím sama sobě, že je čtu poprvé.
Boj o trůn
Amanda Hocking
Skvělý závěr trilogie. Wendy se za tři díly naprosto změnila a dospěla - a bylo super sledovat její vývoj. Ten měly i jiné postavy – například její matka. Je to úplně jiný prožitek, než když jsou charaktery téměř stejné.
Finn mi už od začátku nesednul, proto jsem byla nadšená, když v minulém díle přišel na scénu Loki, který mě bavil svým vtipem a drzostí. A ta dynamika mezi ním a Wendy strašně dobře fungovala.
Rozpolcení
Amanda Hocking
Za mě by přesně takhle měl vypadat druhý díl fantasy trilogie – postava hlavní hrdinky se vyvíjí správným směrem. Navíc přibyla nová klíčová postava, a je dobře, že tam nebyla už v prvním díle – tak jak to většinou bývá, protože tím pádem se druhé díly stávají jen takovou výplní.
A miluju v knížce Lokiho – baví mě tyhle postavy s vtipem a drzostí. Přehnaně maskulinních týpků je v knihách tohoto typu za mě až moc.
Dědička
Amanda Hocking
Knížky od Amandy Hocking mám moc ráda – je to pro mě takové to OG romantasy. I začátek téhle série je skvělý. Magický systém je dostatečně a zároveň nenásilně načrtnutý. Navíc hlavní hrdinka není otravná, což je velké plus. První díl je ještě hodně rozjezdový, ale přísahám, že se to zlepší a stojí to za přečtení.
Prokletý rok
Kim Liggett
Pro mě se stal Prokletý rok zatím jednou z nejlepších knih, ke kterým jsem se letos dostala. Bavila mě feministická myšlenka a linka, která ve fantasy světě vykreslily problémy i v dnešní reálné společnosti a jejím nastavení.
Nejde o žádnou pohádku, některé pasáže byly chvílema tak kruté a surové, že při čtení i zatrnulo – o to lepší čtení to bylo.
Osobně se mi líbilo i pojetí romantické linky, která byla velmi upozaděná, a ve finále postavila úctu, respekt a přátelství nad vášnivé pobláznění. Není to to, co normálně v romantasy vyhledávám, ale možná i proto to ve mně zanechalo takhle silné dojmy.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Měla jsem to štěstí, že jsem neměla vysoká očekávání, takže v závěru jsem byla velmi mile překvapená.
Kniha rozebírá filozofické otázky týkající se života a umění žít na pozadí lehce stravitelného příběhu.
Samozřejmě, by mě zajímalo, jak hlavní postava nakonec dopadne, ale na konci dne to není pointa knihy a závěr vlastně docela dobře funguje.
Knihu bych doporučila všem přemýšlivým a zadumaným lidem, kteří mají to štěstí i smůlu a rozsáhle nad životem uvažují a analyzují ho.
Světlo v plameni
Jennifer L. Armentrout
Jakkoliv jsem byla nadšená z prvního dílu, tady už moje pozornost začala značně kolísat. Kniha byla o poznání nudnější a zdlouhavější než ta předchozí. V první polovině se jen stále znovu a znovu probíralo vše, co se čtenář dozvěděl ke konci prvního dílu.
Na úkor akce přibylo však značné množství erotických scén. Rozumím, že to někteří vítají. Já osobně bych sáhla po erotickém románu, od fantasy knihy čekám i nějakou akci. A co se romantické linky týče, upřednostňuju napětí mezi charaktery před průměrnými postelovými scénami. Dvojice Nyktos a Sera mě už začali trochu dráždit, ačkoliv jsem se s tím snažila bojovat (fakt hodně), protože ten příběh na pozadí mě baví a má velký potenciál. Mezi nimi jde však téměř po dvě třetiny knihy o ty samé dohady, ona je tvrdohlavá a odvážná, on je chápavý. Zkrátka mi připadá, že postavy ani jejich vztah nemají v tomto díle žádný vývoj ani zvrat.
Samozřejmě dám šanci i dalšímu dílu, pořád mi to připadá jako kvalitní série, ale doufám, že to nabere nový, svěží dech.
Ve stínu popela
Jennifer L. Armentrout
Přečteno během víkendu téměř jedním dechem. Řídila jsem se radami a začala číst tuto sérii dřív, než se pustím do Z krve a popela. Baví mě ten svět, magický systém, hiearchie bohů, příběh o první panně, romantika i hlavní hrdinka. Mám ráda odvážné, silné postavy, a přesně taková Sera je.
Selekce
Kiera Cass
Naposloucháno jako audiokniha.
Celou sérii jsem četla a milovala, když mi bylo ještě náct. Když jsem se teď k prvnímu dílu vrátila jako k audioknize, trošku jsem se bála, jestli mi to nezkazí hezké vzpomínky, jaké jsem na knížky měla. Naštěstí to bylo stejně kouzelný, jak si pamatuju.
Je však jedna věc, kterou jsem tehdy nevnímala, a teď mě při poslechu dráždila. A to Merin postoj alá „nejsem jako ostatní holky“. Je v pořádku nelíčit se a mít v oblibě jednodušší šaty, ale není potřeba se na základě toho povyšovat nad ostatní. A nebylo to jen u garderoby, kdy se tento její postoj projevoval. Když jsem však v sobě tohle popřela, celá kniha v audio podobě mě opravdu bavila.
Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
Naposloucháno jako audiokniha.
Pro mě je kniha jednou z nejlepších českých romancí. Líbilo se mi být svědkem zrodu pouta mezi Jozou a „Hanou“. Jejich vztah byl autentický, něžný, harmonický, opravdový a naprosto unikátní.
Nelze to srovnávat s filmem, který byl samozřejmě taky skvělý, ale film a kniha jsou zcela jiná média s rozdílnými požadavky na úspěch. Zatímco film je nabitý akcí a dramatem, kniha je plná nádherné češtiny a Haniných vnitřních pochodů a myšlenek. Ve vnitřním monologu zachycuje, jak se moderní žena a ambiciózní lékařka z Brna postupně zamilovává do Jozy, Želar i vesnického života na moravsko-slovanském pohraničí.
V podání Lenky Vlasákové je audiokniha zážitek. Jsem ráda, že ji mám v „poličce“ a určitě si ji pustím znovu.
Babička
Božena Němcová
Naposloucháno jako audiokniha.
Babička je moje zamilovaná kniha, kterou jsem četla už dvakrát. Samozřejmě ji miluju i jako film. Letos jsem sáhla po audioknize a v podání Hany Kofránkové je naprosto božská. Užívám si nádherné používání jazyka, příběhy o obyčejně neobyčejných lidech a průvodce tradic a obyčejů, které postupem vymizely. Babička je pro mě možnost, jak tyto tradice alespoň zprostředkovně poznat a být pyšná na všechny ty malé i velké věci, které byly (a stále vlastně do jisté míry jsou) naší součástí.
Příběh si chci někdy znovu připomenout i v tištěné podobě. Než se k tomu však odhodlám, určitě si opět pustím audio verzi.
Pár stránek navíc
Lin Rina
Nejdřív jsem byla rozmrzelá z toho, že jsou v knize dovětky autorky k tomu, jak vymýšlela postavy a zápletku. Nemám ráda knihy o knihách a filmy o filmech, chci příběh. Naštěstí je to celé prošpikováno krátkými povídkami, které ucelují Kroniky prachu. Ve výsledku je to vlastně milý. Na zadek jsem si z toho ale nesedla.
