dav2man komentáře u knih
K této knize jsem se dostal díky čtenářské výzvě - 10. Kniha o boji za lidská práva. Nebylo to moc hezké čtení (vzhledem k popisovanému tématu a událostem), ale o to zajimavější, poučnější a objevnější to pro mě bylo. Neměl jsem vůbec představu o tom, jak strašlivé to bylo v Rumunsku za hrůzpovlády diktátora Ceausescu a o to více mě to, co se tam tehdy dělo a co museli prožívat ti ubozí lidé, šokovalo.
Ten naprosto šílený materiální nedostatek a strádání ve všech oblastech (jídlo, teplo, bydlení, elektřina, voda atd) byl děsivý a podmínky ve kterých lidé museli žít byly absolutně nepředstavitelné. Bohužel mnohem horší a daleko více devastující byl psychický teror a tyranie, kterým komunistická tajná služba a armáda trýznili lidi a zbavovali je jakýchkoli jistot, důvěry svobody a sebeúcty. Ta neuvěřitelná síť informátorů, kteří byli pod tlakem nuceni, aby špehovali lidi ve svém okolí a rodinách, aby na ně donášeli, způsobovala, že vlastně nikdo si nemohl být jistý vůbec ničím, že nikdo nemohl věřit ani těm nejbližším. Strach se stal neuvěřitelně mocnou zbraní v rukou tyranů a sadistů a rozkládal společnost hůře než mor.
Je to moje třetí kniha od Ruty Sepetys a velmi oceňuji práci této autorky, která každou svou knihu připravuje několik let, během nichž se věnuje opravdu detailní badatelské činnosti, zkoumáním historického kontextu a různých dostupných pramenů, pátrání v archívech a hlavně rozhovorů s účastníky (či jejich příbuznými) a sbíráním vzpomínek očitých svědků, pamětníků nebo dalších lidí, kteří dané období prožili. Takže všechny její knihy jsou vytvořeny na reálném a historicky podloženém základu tragických situací a událostí, nad nimiž vystaví skvělý příběh a vytvoří obrovskou škálu různých postav a charakterů.
Autorka má opravdu neuvěřitelnou schopnost poukázat na to, čeho všeho jsme my lidé schopni - na jedné straně jaké šílené zlo, krutosti, zranění a peklo můžeme druhým udělat (temné kulisy) a na druhé straně vždy nechá vyniknout jako jasný plamen i tu spoustu dobra, lidskosti, odvahy, statečnosti, obětavosti a laskavosti, která z hlavních postav jejich příběhů tryská.
Rozhodně nelituji času s touto knihou a můžu jen doporučit ostatním k přečtení.
Ze začátku mi to přišlo až přehnané, ale pak jsem si uvědomil, že je to kniha žánru sci-fi a vlastně, že autor je prostě povinen úplně pustit otěže své fantazie a sledovat tok té dravé myšlenkové bouře jaksi z povzdálí a jen zaznamenávat kam až se řeka rozlila.
Na autorův styl vyprávění a dvě prolínající se časové linky jsem si zvykl (i když těch vzpomínek mohlo být přeci jen méně - přítomný děj mě teda bavil rozhodně mnohem více než minulost) a čím dále jsem se v příběhu dostával, tím se mi to zdálo zajímavější a zábavnější - hlavně ta postupně se zlepšující komunikace, snaha o vzájemné pochopení se a nalezení společných průniků mezi Gracem a Rockym byla výborná. No a ten konec byl velmi dobrý, nečekaný, částečně i dojemný, ale tak nějak musím říct, že to pan Weir uzavřel docela sympaticky.
Jako někdy jsem měl pocit že těch náhod tam je až trochu přespříliš, taky ty extra-velké porce "rádoby" fyziky a chemie bych klidně zředil. Ale to jsou drobnosti. Celkově povedená kniha a někdy se až jeden nestačí divit, co všechno je autor schopen vymyslet a zvizualizovat.
Další kniha od Gordona Noaha přečtena a opět moc příjemné počtení. Sice místy jsem se ztrácel kdy se mluví o otci a kdy je hlavní postavou syn, ale celkově mě to bavilo, ten příběh byl sestaven opravdu výborně a bylo to velmi poučné - autor opět nezklamal a přinesl nebývalé množství informací založených na reálných historických záznamech a podkladech. Tak jsem se mohl dozvědět spousty zajímavých zjištění o občanské válce severu proti jihu, o životě osidlovatelů divokého západu a hlavně o neblahém osudu indiánů a černošských otroků, které bílí agresoři utlačovali a ustrkovali. Krásná kniha a příjemné počtení.
Ach co k tomu říct ... další neuvěřitelná kniha. Autorčin styl psaní je jako kulomet - krátké mnohdy jednoslovné věty, žádné dialogy ani přímá řeč, extremní údernost, syrová strohost, razance a přímočarost, ale přesto je tato kniha něčím, od čeho se neodchází a co člověk chce číst dál. Navzdory všem těm šíleným věcem, které jsou tady popisovány.
Asi nejvíce se mi líbilo období Zuzanina dětství za první republiky v době kdy vše bylo nadějné zářivé a doslova obalené cukrem. Jakmile začlo už "přituhovat" měl jsem tendenci pořád postvám radit ať utečou dokud ještě můžou, ale obávám se, že kdybych sám byl v jejich kůži, tak bych nikam také nešel a pořád věřil tomu, že to přejde, že bude lépe a dopadne to dobře.
Válka, koncentrák, lidské zrůdy s titulem doktor a všechny ty šílené situace byly skoro jak z nějakého sci-fi románu, bohužel realita fašismu, antisemitismu a jeho důsledků byla reálná a mnohonásobně horší a drsnější. A postava Hanuše je jasnou ukázkou, že stát se zrádcem, prospěchářem, bezpáteřním a bezohledným surovcem je poměrně snadné i pro člověka, do nějž by to na počátku vůbec nikdo netipoval.
Lidé čtěte! Tohle zlo se už nikdy nesmí opakovat!
Opravdu neuvěřitelně strhující příběh co se čte doslova jedním dechem. Moje 3 kniha za sebou pojednávající o WW2nd (předchozí knihy byly Zlodějka knih a Spolek krásné literatury a bramborového koláče) a zase úplně z jiného úhlu a v jiných souvislostech. Úžasné napsané a tak brutálně reálné až se z toho člověku ježí chlupy. Ale rozhodně stojí za přečtení.
No teda. Tohle jsem nečekal, že mě to až tak chytne a bude fakt moc zajímat. Výborné čtení, moc dobrý nápad, spousty zajímavý a podnětných myšlenek k přemýšlení. Taky ta deníková forma vyprávění příběhu mi přišla hodně zajímavá a hlavně změna myšlení a pravopisu (prudce nahoru a pak zase drsný pád zpět) Charlieho byla skvěle zachycená - tady jsem vyloženě obdivoval práci překladatele, protože tohle se mu moc povedlo.
Přečteno v rámci výzvy 2024 - Kniha, jejíž název (či autor) zazněl v seriálu Přátelé
Výborná kniha o historii jedné rodiny v severním Finsku. Je to dílo, díky němuž vyvstane čtenáři spousty otazníků a podnětů k přemýšlení. Je to kniha o rodině, o rodičích a dětech, kniha o základech života, fungování a uvažování jedince ve společnosti, formování či deformování lidského charakteru těmi nejbližšími - našimi rodiči a celou rodinou jako takovou. Je to o tom, jak zásadním způsobem náš život ovlivňuje to jaké jsme měli dětství, v jakých podmínkách a vztazích jsme vyrůstali, jaký vliv na naši osobnost a sebepřijetí mají rodiče a výchova, jejich přístup k sobě navzájem, k dětem. Díky této knize jsem si mohl uvědomovat, jak obrovské škody můžou rodiče na svých dětech napáchat, jak téměř hrůzným způsobem můžou rodiče své děti deformovat a doslova poznamenat na celý jejich další život, a nejen své děti, ale i další a další generace. Před přečtením této knihy jsem víceméně moc nepřemýšlel, jak zásadní a důležitá je role matky a otce a jakým způsobem to vše (co rodiče řeší a prožívají, jací jsou, jak reagují, jak spolu mluví a co si sebou nesou ze svého dětství a ze své rodiny) ovlivňuje děti a především jejich přemýšlení, povahu, jednání, sebeuvědomění a sebepřijetí. A jelikož jsem sám rodičem, musel jsem hodně přemýšlet o důležitosti a odpovědnosti tohoto úkolu, co to vlastně znamená být otcem/matkou a musel jsem se sám sebe ptát jaký odkaz předávám dále? Co naděluji do hlav a srdcí svým dětem? Jak je (de)formuji?
Autorce se v této knize povedlo s mimořádnou pečlivostí poodhalit základy samotného lidského bytí, podstatu života a vést k přemýšlení o tom, co nás dělá to kým/čím jsme.
Také poukazuje na to, že zcela zásadním faktorem ve výchově a v rodinném soužití byla je a bude komunikace. Pokud se lidé uzavírají před ostatními, pokud si své strachy, obavy, bolesti, problémy, nesouhlasné názory, trápení či nezodpovězené otázky nechají jen pro sebe a neventilují to, neříkají co si myslí, tak tenhle hnis se udržuje uvnitř, bobtná, nabývá obludných rozměrů, tíží a nevyhnutelně vede k frustraci, osobním problémům a ke katastrofě.
Tuto knihu by si měli povinně přečíst všichni kdo již mají své děti, ale také i ti, kdo tuto životní etapu mají teprve před sebou. Přečíst a přemýšlet o tom. Z mého pohledu je to fakt extrémně důležité!
Velmi zajímavá kniha hlavně o životních osudech 2 řeckých dívek a jejich rodin, které získaly nový domov v Československu na začátku 50.let. Dozvěděl jsem se spousty nových informací o početné řecké komunitě žijící na Ostravsku (mám mezi nimi i několik známých takže to bylo pro mě o to zajímavější). Román je napsán velmi čtivě, jednotlivé postavy jsou dobře charakterově narýsované a skvěle zasazené do reálných kulis dějinných událostí. Také se mi velmi líbilo "zrání" jednotlivých postav a způsob, jakým se paní spisovatelce podařilo zachytit proměnu lidského myšlení, priorit a prožitých zkušeností v průběhu času. A ten konec se opravdu povedl - jak se pak ty hlavní postavy vracejí zpátky do své původní vlasti a tam opět nacházejí domov, vše co postrádali a také i určitým způsobem sami sebe, to se autorce opravdu podařilo moc dobře vyjádřit a zachytit. Tuto knihu jsem objevil díky žebříčku pro čtenářskou výzvu - 12. Kniha od začínajícího autora a jsem za to rád, protože sám bych ji určitě nehledal, nevybral a tedy ani nečetl a to by asi byla škoda, protože tohle je bezesporu zajímavá knížka přinášející spousty objevných informací.
Krásné počteníčko - bylo to svěží, dobrodružné, akční, milé, občas i tajemné a moc hezky zasazené do reálných kulis a událostí (Romanovci, Stalin, ruští agenti, Zeppeliny, zkáza vzducholodi Hindenburg, nástup fašismu, okupace Francie, kolaborace a odboj atd) - hlavně oceňuji jak mistrně jsou skutečné události vetkány do příběhu, tak že se téměř smývá rozdíl mezi realitou a autorovou fantazií. Taky jsem si v průběhu čtení hledal různé informace a fakta na internetu a autor se drží souvislostí a faktů a jeho "odklon" (v rámci zasazení do příběhu a dějové linky) je velmi malý a vlastně jen předkládá jedno z dalších možných vysvětlení, jak nebo proč se to či ono stalo.
Nápad se mi moc líbil a způsob jak Vango a vlastně i další postavy jsou osudem a okolnostmi různě přesouvány po Evropě (Sicílie a Itálie, Francie, Skotsko, Německo, Rusko) a Americe byl autorem vymyšlen naprosto geniálně. Taky mě velice bavilo to postupné odkrývání věcí a událostí z Vangovy minulosti, jeho pátrání po tom kdo vlastně je, jaké má kořeny a proč po něm jdou ruští agenti nebo i další postavy. Někdy mi to sice připadalo jako že pan spisovatel v osobě Vanga zkombinoval spousty jiných hrdinů (jako třeba James Bond, Indiana Jones, Forest Gump, Spiderman a další) - zkrátka někdy to byl opravdu nadčlověk, ale rozhodně byl Vango postava velmi sympatická, nesobecká, upřímná a obdivuhodná - zkrátka čtenář nemůže jinak, než si ho zamilovat hned od prvních stránek.
Jednoznačně tohle byla knížka, která se čte skoro sama a čtenář je zvědavý co dalšího Vanga a jeho přátelé čeká na dalších stránkách, čemu bude muset čelit a jak se z toho dostane/posune. Tuto knihu jsem objevil zcela náhodou, když jsem si procházel na DK knihy označené štítkem "Tajemství" v rámci čtenářské výzvy pro 2023 a tohle mě zaujalo díky anotaci a komentářům dalších čtenářů. A rozhodně musím říct že to byla opravdu všlmi příjemná volba a úžasná kniha, která mě neskutečně bavila a líbila se mi.
To byla taková celkem fajn oddychovka. Martina si mé sympatie získala v StarDance a přečíst si její postřehy popř. poslechnout si některé její rozhovory nebo podcasty bylo vyloženě příjemné. Opravdu zajímavá osobnost a tahle knížečka obsahující její zápisky a myšlenky mi sedla.
Už je to nějakých pár let co jsem HP četl naposledy a dostal jsem neodolatelnou chuť si to celé naprosto úžasné dílo přečíst znovu. A tak jsem se do toho pustil a musím říct, že se to čte samo a autorčina fantazie je absolutně geniální. 3 díl série se mi hodil do výzvy pro letošní rok, protože Sirius Black je přímo prototypem postavy na útěku, jež se skrývá.
A opravdu tenhle díl je obzvláště povedený a čtení bylo pro mě opravdovým zážitkem.
Profesor Lupin byl skvělý, děje a události s Mozkomory byly chvílemi pěkně mrazivé a finále s Klofanem a pak s Tichošlápkem, Náměsíčníkem, Krysou Peterem a Snapem bylo strhující. No a myšlenka s obracečem času totálně geniální.
Těším se na další díly série, první tři jsem měl přečtené fakt za chvilku - prostě je to extra třída a né nadarmo to má takovou celosvětovou oblíbenost napříč generacemi.
Jednoznačně musím říct že paní Mornštajnová je prostě Paní Spisovatelka. Přečetl jsem všechny její knihy a každá je trochu jiná. Když vyšel Listopád tak bylo jasné, že i tohle dílo si musím zcela nezbytně přečíst. Z některých pasáží až skoro mrazilo, když si člověk představí, že by se to tak opravdu mohlo vyvíjet a stačilo vlastně jen velmi málo a mohlo se to takhle bolestivě a děsivě dotýkat každého z nás. Vlastně mnoho lidí si tím skutečně prošlo v šílených 50 létech, nebo třeba po roce 68, kdy byli lidé krutě perzekuováni za to, že byli odvážnější a vyjádřili svůj pohled, že se ozvali nahlas proti zlu, za to že si dovolili vidět věci jinak než udával "oficiální názor". Cena, kterou lidé v tomto příběhu museli zaplatit za to, že si pouze dovolili mít jiný názor a doufat v lepší budoucnost, byla neuvěřitelné vysoká a krutá. Je třeba si připomínat, co všechno je schopen člověk druhému člověku udělat a proč. Doufám že my nebo naše děti už nikdy nebudou muset prožívat to co Magda nebo Maja, či kterákoli jiná postava z tohoto příběhu.
Kniha je určena pro 4x mladší čtenáře ale musím se přiznat, že mě to bavilo. Četlo se to dobře, mělo to spád a dej běžel jak o život, a byly tam i některé poučné situace (rozhovor s Tondou). Dost se mi líbil ten motiv, proč se to všechno v Prasine dělo a jaký byl důvod Hanušova vynálezu, který autor na konci knihy hezky vyjasní. Číst to jako dítě tak jsem maximálně nadšený, dospělý už tam vidí určité "nesrovnalosti a naivismy" ale jsou to drobnosti. Celkový pocit je, že tohle bylo fajn čtení, hezký a dobrodružný příběh. Prostě taková příjemná záležitost. A ty ilustrace naprosto úžasné. Chtěl bych umět kreslit, vždycky jsem se těšil na konec kapitoly, že si detailně prohlidnu ty kresby s pokocham se.
Velmi dobře napsaná kniha (trošičku holčičí ale to nevnímám jako něco méněcenného nebo snižující kvality autorky) - manželka mi ji doporučila a jsem rád že jsem si ji louskl. Bylo to príma čtení a mám časosběrné romány celkem v oblibě. Nový Zéland a Austrálie jdou rozhodně místa která bych chtěl navštívit a to že se dej odehrával právě zde byl další bonusový bod. Děj knihy byl velmi zajímavý, postavy a jejich charaktery se mi jevily jakožto velmi rozmanité a opravdu dobře vykreslené a to co ve svých životech prožívaly hlavní postavy bylo realistické a dobře mapující dobu a prostředí. To že je tato kniha na světě již více než 40 let a přesto má co říct i dnešním čtenářům a již miliony lidí na světě ji četly je jednoznačně důkaz to ho že je to prostě skvělé a mistrně napsané dílo - osvědčená klasika.
Paráda. Skoro nemůžu uvěřit tomu že se jedná o debut české spisovatelky - ten příběh je až mysteriózně pravdivý, reálný až z toho úplně mrazí a opravdu velmi strhující a čtivý. A to střídání časových rovin a míst děje tomu dodává vyloženě pozitivní gradaci. Smekám před autorkou a velice děkuji za naprosto senzační čtení.
Parádní kniha. Ve své podstatě vše je velmi jednoduché a přímočaré, ale přesto moc zajímavé, podnětné a dávající spousty otázek, námětů a myšlenek k přemýšlení. Přečteno za jeden večer a moc mě to bavilo a líbilo se mi to. Z mého pohledu nádherná kniha, která rozhodně stojí za přečtení a můžu jen doporučit.
Jsem moc rád že na DK je tahle čtenářská výzva, protože se díly tomu člověk dostane k opravdovým skvostům, na které by jinak asi pravděpodobně nikdy nenarazil.
Paní Lednická je zcela po právu označovaná za fenomenální autorku. Tohle bylo opět excelentní a způsob jakým autorka do svého románu vpletla reálné události, situace a osoby je mimořádně zdařilý. Ta doba byla absolutně šílená, to co se tehdy dělo je místy až těžko uvěřitelné a pro mě někdy dost neuchopitelné, ale na té knize je opravdu obdivuhodné, že jednotlivé postavy si zachovají nadhled a naději navzdory velmi nepříznivým okolnostem. Celá tahle trilogie byla opravdu moc povedená a člověk jen může litovat, že další díl už nebude. Asi si to zase budu muset přečíst od začátku. Každopádně tohle je mimořádné dílo.
Příběh byl svým způsobem zajímavý, hlavně mě moc bavily ty reálné části popisující stavbu, použité technologie a materiály, všechny ty vizionářským architektem navržené a na svou dobu velmi pokrokové technické a designové vychytávky a jak to uvnitř vypadalo, jaké to mohlo být, když byla vila užívána na bydleni majitelů.
Naopak mě moc nebavily ty tzv. "romantické linky" a hlavně ty milostné vztahy mezi ženami mi přišly jako něco úplně mimo a do daně doby se totálně nehodící - skoro to vypadá, jako by už v dnešním světě nebylo možné vydat knihu bez toho aniž by tam byla jasně deklarovaná podpora LGBT komunitě. A ten konec už byl příliš marmeládový, naivní a maximálně nepravděpodobný.
Zajímavá kniha otevírající téma inspirované skutečnými událostmi v Irsku na konci 20 století. Tou dobou, o které se v knize píše, jsem byl šokován - jako kdyby to bylo někdy v 17 století, tak to asi tak nějak člověk překousne, ale takový středověk ve 20 století a ještě za podpory vlády (ikdyž tiché ale přesto) to nějak nedokážu přijmout ani pochopit. Kniha je zpracována skvěle, není zaměřena na detaily bezpráví a krutosti páchaných na nebohých dívkách v Magdaleniných prádelnách, spíše se autorka zaměřuje na myšlenky hlavního hrdiny, jeho empatii, určité retrospektivní posouzení vlastního života (včetně vzpomínání na své dětství a jak i jemu bylo nečekaně pomoženo) a nakonec i rozhodnutí nenechat problém (který se jej nijak netýká) bez povšimnutí, ale je naopak ochoten k radikálnímu kroku, přestože si tím vlastně sám sobě a své rodině vše velmi zkomplikuje. Jsem rád, že jsem to četl a vedlo mě to k mnohemu přemýšlení.
Tuto knihu jsem zařadil do čtenářské výzvy pro letošní rok v rámci úkolu Kniha s pruhovanou obálkou. Další důvody pro výběr zrovna této knihy byly také doporučení mě ženy, mého kamaráda Davida a také protože mě na databázi zaujala anotace, pozitivní komentáře a vysoké hodnocení předchozích čtenářů. A musím říct, že se připojuji k názoru většiny a po přečtení této knihy jsem rád, že jsem zrovna toto dílo vybral. Asi nejmenší sympatie měla u mě Sarah, její životní styl je mi řekněme cizí, ale to jak ji autorka "srazila na kolena" a dramaticky změnila její nazírání na svět a hodnoty bylo popsáno opravdu skvěle. Knížka se četla výborně, dějově to bylo svižné, reálné, bez zbytečného patosu a klišé. Na konci se ty tři na sobě úplně nezávislé osudy žen krásně propletly a knížka má otevřený konec plný naděje. Nic se neděje zbytečně, vše má svůj smysl a až zpětně člověk zjišťuje, že ho tyto nepříjemnosti posilují, pozvedají a dělají z něj lepšího člověka. Všechno zlé je pro něco dobré a nikdo by neměl rezignovat, protože bez boje a úsilí se tato "transformace zlého v něco dobré" prostě nemůže uskutečnit.