dpxcz
komentáře u knih

Zajímavá antologie slovenských autorů, které vesměs neznám. Nejvíce se mi líbily povídky "Žoldnéř" a "Smrt je jen začátkem".


Výborná kniha, kterou jsem neodložil až do přečtení. Druhá půlka mě sice bavila méně, ale celkově velmi zajímavé.


Výborný Dalibor Vácha s knihou o československém boxerovi Vildovi Jakešovi, který za války létal jako palubní střelec proti německým okupantům.
Velmi čtivé, hodně mimo můj záběr, ale v tomhle případě to vůbec nevadilo.


Kniha je z řemeslného pohledu velice skvěle napsaná, čtivá, ale já mám raději Krvavé pohraničí než Oggerdovský cyklus.


Přečteno paralelně se sedmákem v rámci jeho povinné četby, kdy si tuto knihu vybral z nabízených možností sám. Příběh je velmi silný, místy až vhání slzy do očí. Určitě je skvělé, že tato kniha je součástí povinné četby na ZŠ.


Čtvrtý díl série Píseň ohně a ledu je opět skvělým pokračováním, i když se tentokráte kniha věnuje spíše vedlejším postavám. Na pouhých cca 800 stranách se také potkáme s postavami, které se do seriálu nedostaly, a přečteme si i někdy detailnější příběh známých postav.
Přečetl jsem v novém a skvělém překladu Michaly Markové z nakladatelství Argo.


Dvojka se bohužel ani vzdáleně nepřiblížila čtivosti prvního dílu. Bavila mě asi jen druhá čtvrtka. Ostatní bylo hrozné. Škoda, těšil jsem se na obstojné pokračování. Třeba to v případném Ready Player Three autor zase zachrání. A nebo raději ne.
(2,5*/5*)


Třetí díl a asi je to konec série. Anebo: "Teprve teď všechno začíná." Bohužel je to ale nejslabší článek celku, i když velmi čitelný. Uvidíme, jestli bude něco dále.


Šesťák začal číst do školy tuhle knihu jako jednu z možností z povinné četby v kategorii pohádky. Tak jsem to lousknul taky, abych mu mohl pak pomoct s přípravou referátu.
Kniha obsahuje 25 samostatných příběhů spojených pouze postavou Karkulky. Příběhy jsou docela vtipné a lehce čitelné.


(SPOILER) A je tu konec. Po prvních dvou veselých dílech, u kterých jsem dal re-reading, jsem se vrhl na díl poslední. Píseň války mě ihned přetáhla pochmurnou atmosférou a už na straně 108 jsem se bál o svého hrdinu. Nakonec to odnesla jen ruka.
A ten konec. Ne jen, že končí vyprávění o naší bláznivé dvojce, ale i v tak smutné atmosféře.
Doufám, že Míša splní slib daný v závěrečném slovu a příběh nám ještě dovypráví. Chtělo by to nějaké povzbuzení.
Každopádně, byla to jízda přečíst najednou všech cca 1900 stran. A celá trilogie i jednotlivé díly mě hodně bavily.


Na nového Hetešu se těším každý rok, až mu vyjde nová kniha. A i tentokráte jsem dostal klasického hetešovského hrdinu, který cestuje nejen časem, ale i alternativním vesmírem. Vše kořeněno břitkým hetešovským humorem. Takže spokojenost.


Kniha čitelná je, to se musí uznat. Celkově ale na mě působí jednoduchým dojmem a styl psaní mi moc nesedí. Popisovaný svět mě až tak nebral a u bojových pasáží jsem totálně vypnul a přetrpěl je. Mezi ostatní YA knihy určitě zapadne a tam je asi mířena cílovka.


Vlastně kvůli smrti Terryho Pratchetta (2015) jsem se v roce 2016 vrátil po dvaceti letech ke knihomolství a chtěl jsem si přečíst celou Zeměplochu. To se mi povedlo a do dneška jsem lousknul skoro 800 knih.
Proto je Mrknutí obrazovky krásnou vzpomínkovou knihou na Terryho. Hlavně se mi líbila Zeměplošská část s povídkou "Moře a malé rybky" (včetně dodatkové vyškrtnuté části).
Celkově mě povídky bavily. Byl z nich cítit typický Pratchettův humor.
Z části Nezeměplošských povídek mě bavila povídka o Mandloplašovi, tj. ranná verze "Velké jízdy" ze série "Vyprávění o Nomech". Nebo hned u další třístránkové povídky "Dýchejte laskavě krátkými, ostrými lapnutími" jsem se celou dobu křenil.
(Mandloplaš je prý ozvěna budoucího Mrakoplaše.)


První antologie ze série Lehké fantazijno nabízí 13 povídek z pera něžného pohlaví. Některé povídky nebyly špatné, některé byly horší. Celkově taková nevyvážená antologie, možná tomu chybělo společné téma.
Nejvíce mě zaujala povídka od Karoliny Francové z prostředí Purpurové noci.


Další pokračování série Legie zase posunuje příběh dále. Jako obvykle je to oddechovka na dva večery - rychle přečteno... prostě zábava. Díky za ni.


První setkání s Pecinovským a velká spokojenost s prvním dílem série Areston, tj. planetka, kam se odkládají trestanci ze Země.


První třetina docela vtipná s přislibem akčního scifi béčka, ale od druhé třetiny to už byla nudná scifi erotika pro postpubertální holčiny. Já rozhodně nejsem cílovka a knihu jsem dostal jako bonus k nákupu jiné knihy.
Knihu hned zítra hodím do knihobudky, třeba pobaví někoho více než mě.


Po přečtení knihy Zlá krev jsem dostal chuť si přečíst něco podobného a kniha Překupník na Darknetu byla výborná volba s velmi podobnou formou. Od začátku do konce mě bavila a nemohl jsem se odtrhnout.


Je libo virus? A co takhle virus, který rozpouští lidi i zvířata a pak je sestaví znova? Skvělý úvodní díl trilogie.
