eva3992 komentáře u knih

Když se zdá Selmě o okapi, je jasné, že někdo v její blízkosti brzy umře, jenže se neví kdo…
Tento příběh nám vypráví Luisa, vnučka Selmy, nejprve desetiletá, ale sledujeme jí až do její dospělosti. Jejíma očima vidíme rozličné postavičky z jedné malé německé vesničky. Různé podivíny, kteří mají své rituály a úchylky, i přesto si je všechny zamilujete. Je to kniha o vztazích mezi lidmi, o lásce, o smrti, o nevyřčených, ale známých věcech. Je to kniha, do které se prostě zamilujete.

U této knihy nemám slov, abych Vám řekla, jak moc se mi líbila. Tolik pocitů a emocí, které se na Vás přenesou. Při čtení jsem se usmívala, častěji však brečela, i přesto se mi to celé tak moc líbilo. Užívala jsem si každé slovo, postupně jsem si knihu dávkovala, abych s Luisou, Selmou a všemi ostatními mohla být co nejdéle.

V knize nehledejte žádnou velkou akci, i když pár nečekaných situací Vás tu může překvapit. Ale je to spíše poklidné vyprávění o životě několika zajímavých, ale vlastně úplně obyčejných lidí.

Moc mi sedl autorčin styl, je to napsáno až poeticky, moc se mi líbily její přirovnání, veškeré použité metafory. Ze začátku jsem si věty, které mě zaujaly, chtěla vypsat, ale pak jsem zjistila, že bych v podstatě musela opsat celou knihu

Určitě nesmím zapomenout zmínit překlad od Marty Eich, povedl se nadmíru a díky němu si můžeme vychutnat tuto nádheru i v češtině.

Už teď je mi jasné, že tato kniha bude figurovat v mých TOP 10 za tento rok a moc se těším, až se do ní pustím znovu a vychutnám si tak kouzelný život malé vesničky.

13 06.03.2022

Deset lidí je pozváno na ostrov, každý jiným způsobem a každý z jiného důvodu. Až na místě zjistí, že tajemný hostitel není a u večeře se dozvídají pravdu, proč tam jsou. Mají se postavit tváří tvář před spravedlnost. Vážení hosté začínají jeden po druhém umírat. Kam však zmizel vrah?

Královna a legendární tvůrce detektivek – toto označení právem patří Agatě Christie. Už dlouho jsem od ní žádnou knihu nečetla a o to víc jsem si tuhle vychutnala. Knížku jsem přečetla za jeden večer, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout a byla jsem napnutá, jak to všechno skončí a hlavně, kdo je vrah. Protože jsem ho vůbec neodhadla.

Moc mě baví styl, jakým autorka píše. Kniha je tak napínavá, snadno pochopitelná, i když je v ní více postav. Je také neskutečně čtivá.

Kdo ještě nezkusil nic od Agathy Christie a kdo má rád detektivky, určitě doporučuji.

13 05.11.2020

Klasický gotický příběh o Draculovi, nejslavnější hororový příběh všech dob. Příběh anglického právníka Jonathana Hakera, který odjíždí do Transylvánie, aby s hrabětem Draculou dojednal koupi domu v Londýně. Od první chvíle podivný hrabě nahání Hakerovi hrůzu. Naštěstí se mu podaří utéci. Ale dlouho se neraduje, neboť se Dracula objeví v Londýně…

Tak toto je klasika, která mě úplně minula. Upřímně, ani jsem netušila co mě v knize čeká a možná právě díky tomu jsem si knihu maximálně užila. Od začátku Vás příběh vtáhne do děje, je tam spoustu akcí a napětí, má to spád a to trvá téměř po celou knihu (jen v poslední části mi to přišlo trošku nudnější, ale konec to opět zvrátil).

Kniha je psána formou deníků a dopisů jednotlivých hlavních hrdinů a ač se střídají ve vyprávění, vše na sebe krásně navazuje a dává smysl. Je to psáno jednoduše, možná i trochu předvídatelně, ale i přesto je to zajímavé a napínavé a promyšleně propletené.

Je to krásná kniha o odvaze mužů, o romantické lásce, o zlu, které se ukrývá mezi námi. Kdo nečetl, určitě doporučuji to napravit.

13 03.10.2020

Dětský pokoj – někteří ho ještě neopustili, jiní se do něj na čas vrátili. Táňa, Luis, Dušan, Marta, Adéla – ti všichni prožívají své nelehké osudy. Mají jedno společné, chtějí se osamostatnit, mít šťastný život a mít od všeho pokoj, ale ne vždy je to snadné.

Tuhle knihu si nenechte ujít – je skvělá! Nelehké lidské osudy, životy, které byste nechtěli žít, ale mnoho lidí je bohužel žije. Kniha, která vás rozhodně zasáhne a budete prožívat každou stránku!

Ze začátku vás vtáhnou krátké kapitoly. Okamžitě zjistíte, že potřebujete víc. Ve vyprávění o svém životě se tu střídají různé postavy, je jich vcelku dost, ale je to napsáno přehledně, takže vám je hned jasné, o kom právě čtete. Příběh je skvěle vystavěn. Postupné odhalování a propojování jednotlivých postav přijde vždy v pravou chvíli. Je to výborně promyšlené a propracované.

Kniha je o lidských osudech, problémech, i těch psychických, o vztazích, i těch toxických. Jsou tu skvěle vykreslené pocity, je to ze života a věřte, že alespoň v jedné postavě poznáte někoho ze svého okolí. Autorka je psycholožka a je znát, že jí jsou takové příběhy důvěrně známé, neboť se s nimi setkává dnes a denně a rozhodně je na papír přenesla citlivě, lidsky, ale zároveň reálně a bez patosu.

Kniha je to smutná, bolavá, z některých kapitol mi bylo opravdu hodně úzko, ale je to přesně to, co od knížek očekávám – emoce. Ty se na mě přenesly a já prožívala osudy každého hrdiny.

Tato kniha je autorčinou prvotinou knih pro dospělé (na svém kontě však už má pěknou řádku dětských knih) a já doufám, že není poslední, protože rozhodně potřebuji další.

12 25.07.2024

Hlavní hrdinkou knihy, jak už název napovídá, je Jana Honzlová. Mladá talentovaná dívka, členka souboru Sedmikráska. Je však politicky nespolehlivá. Nelehká doba 50. let v Československu, autorka ji líčí syrovou mluvou, a hlavně do příběhu přidává vlastní vzpomínky.

Knihy z období naší historie, kdy tu vládli komunisté, mám moc ráda, ač se nejedná o lehké čtení. Honzlová je opět jedna z knih, která skvěle popisuje to, co se u nás dělo, ale je uchopena a napsána trošku jinak, originálně.

Ze začátku jsem měla problém zvyknout si na styl. Kniha je psána ich formou a chvílemi působila jako dlouhý monolog. Jakmile jsem se začetla, už jsem knihu nemohla odložit, ponořila jsem se do příběhu a prožívala jsem s Janou zdánlivě obyčejné léto, trable v rodině i v práci. Chvílemi jsem měla pocit, že sedím s kamarádkou u kávy a ona mi vypráví o svém životě.

Je zde skvěle vylíčena doba padesátých let, jak to tu chodilo, jak si žili lidé v různém postavení, jak nikde a před nikým nebylo bezpečno. Je tu i úžasně popsána Praha, jak vypadala, kam se mladí chodili koupat, kam bavit.

Ač jsem si myslela, že vím, kam se kniha bude ubírat, autorka přidala pár nečekaných událostí a díky nim ve mně bude příběh doznívat ještě spoustu dní po dočtení

12 14.01.2024

Na dávné zločiny lidé často zapomínají, ne však Muž s dírou v srdci, toho jeden takový zločin připravil o rodinu a on se snaží, aby zlo bylo potrestáno. Mezitím, v léčebně dlouhodobě nemocných, přijmou novou pacientku a s ní přichází i něco, co je mimo chápání personálu.

Uf, tak toto je hodně silný příběh. Od prvních stránek kruté a smutné. Při čtení mi běhal mráz po zádech a kolikrát jsem četla se zatajeným dechem.

Zlo se v naší historii vyskytlo hned několikrát, a to v různých podobách. To v padesátých letech bohužel přišlo přímo z našich řad a co se tu dělo, je nepředstavitelné a hrůzné. Rozhodně si tuto dobu musíme připomínat a nesmíme dovolit, aby se něco takového opakovalo.

Již jsem četla několik knížek s touto tématikou, ale to, jak to autorka zpracovala ve své knize, je neskutečně silné. Prožívala jsem každou větu, bylo mi smutno, bolelo mě to číst.

Chtěla bych říct, aby si knihu přečetli všichni, aby věděli, co se tu dělo, ale na druhou stranu pozor, je to opravdu hodně drsné a zasáhne Vás to.

Kromě krutosti lidí a nespravedlnosti, je to příběh i o síle ženy, o mateřství, o stáří. Nechybí tu ani pohled do svědomí těch, kteří zlo páchali. Nejsilnější na tom je ale hlavně to, že je to podle skutečných příběhů.

Po dočtení mám plnou hlavu pocitů, ale vůbec je nedokáži uchopit, abych napsala všechno, co chci. Přečtěte si knihu sami a hned budete vědět, co se Vám tu snažím říct.

Na místo u severní zdi Ďáblického hřbitova by se rozhodně nemělo zapomenout a díky Petře Klabouchové se to může podařit

12 04.06.2023

Kalmann, muž, kterého si při čtení zamilujete. Vychoval ho hlavně dědeček, a ač si ostatní myslí, že to v hlavě nemá v pořádku, on si žije spokojený život. Loví lišky i žraloky a jednoho dne najde kaluž krve. Možná je to lidská a možná patří nejbohatšímu obyvateli zapadákova na Islandu. Kalmann se připlete do vyšetřování a hledá svou pravdu.

Od této knížky dostanete thriller, ale i milý příběh. Dozvíte se o životě na Islandu, poznáte jeho krásy přírody i drsné počasí. Poznáte obyvatele, kteří drží při sobě, ale hlavně poznáte Kalmanna, obyčejného, jednoduchého člověka, který nás provede svým životem i ukáže svůj pohled na svět.

Nedá mi to nezmínit jistou podobnost s Forrestem Gumpem, však i sám autor ho v úvodu zmiňuje. Kalman je však svůj a jeho životní příběh je úplně jiný.

Tím, že se na svět díváme očima Kalmanna, všechny problémy a pravdy jsou podány s lehkostí, až se musíme i nad vážnými tématy usmát. Najdeme tu i černý humor, a tak trochu překvapivý konec.

Moc se mi líbí to, jak autor píše. Jak skládá věty, používá nádherná přirovnání, celkově příběh krásně plyne a vy se stanete jeho součástí.

Pozvěte k sobě Kalmanna a nechte se unést krásami Islandu.

12 08.05.2023

Autorka Kristýna Trpková uzavírá svou krimi sérii s vyšetřovatelkou Laurou Linhartovou. Po knihách Stvůra a Vesnice přichází Vetřelec, který je pro mě nejlepší. V knize najdeme skvělou práci kriminalistů, ale i lidské osudy, které Vás zasáhnou.

V Holicích jsou nalezena tři těla manželé a jejich dcerka. Vypadá to, že vraždu má na svědomí jeden z nich. Postupně však odkrýváme, že to všechno bylo jenom naaranžované, aby si to kriminalisté mysleli. Laura zjišťuje, že rodinu někdo sledoval, a navíc na povrch vyplouvají tajemství, která měla zůstat skryta.

Nádherná obálka a chytlavá anotace a když k tomu přidáme skvělé dva předchozí díly, je tu kniha, která Vás prostě nesmí minout. Laura Linhartová je výborná vyšetřovatelka, která to v osobním životě nemá jednoduché. Tentokrát opět dostane nelehký úkol a bude dělat vše pro to, aby odhalila vraha.

Práce kriminalistů je tu skvěle vylíčena. Je vidět, jakou práci si autorka musela dát, než zjistila veškeré informace, jak to u police chodí při vyšetřování vražd. Je tu promyšlený a propracovaný každý detail a já si při čtení připadala jako součást týmu.

Příběh má spád, vražda je tu hned na prvních stránkách a díky tomu Vás kniha vtáhne a nepustí. Po akčním začátku přichází trochu pomalejší, ale za to zajímavá část plná vyšetřování a ke konci je kniha tak napínavá, že jsem chvílemi ani nedýchala.

V příběhu nám autorka průběžně připomíná, co jsme se o Lauře dozvěděli v předchozích dílech, ale jen tak okrajově, poví nám to nejdůležitější a hlavní prostor tu má vyšetřování.

Nevěřila bych, že ve mně dokáže detektivní příběh vyvolat takové emoce, jako se to povedlo Vetřelci. Nejedna slzička ukápla a konec jsem si musela dávkovat, protože jsem se bála, co všechno se může stát.

Pokud jste ještě od autorky nic nečetli, rozhodně to napravte. Sérii s Laurou Linhartovou si dávkujte hezky postupně a sami uvidíte, jak skvělé detektivní příběhy může napsat mladá česká autorka. Doufám, že Kristýna Trpková bude v psaní pokračovat, protože je mi jasné, že si od ní přečtu všechno, co napíše.

12 19.03.2023

Děj knihy se odehrává na Šumavě na hranicích s Bavorskem. Autor nám zde líčí těžký život na horách, přibližuje nám jak a vůbec jací lidé tam žijí a ukazuje nám jejich každodenní strasti, ale i radosti.

V rámci skupiny Klasikomilové na Instagramu se mi občas dostane do rukou perla literatury, o které jsem neměla ani ponětí. Bylo tomu tak i tentokrát. Jméno Karel Klostermann mi nic neříkalo, ale po přečtení knížky jsem ráda, že jsem jeho dílo potkala.

Ze začátku mi přišlo těžké se začíst a zvyknout si na jazyk, ale za chvíli jsem se ponořila do příběhu a knihu jsem nemohla odložit. Čtení to bylo místy úsměvné, někdy napínavé, ale kolikrát i drsné.

Jsou zde nádherné popisy šumavské krajiny, že byste se tam nejraději rozjeli podívat a nějaký čas tam strávili, a to i přesto, že většinu děje tu autor ukazuje opravdu těžký život na samotě v horách. Je zde ukázána síla přírody, ale i lidské city.

Čtení jsem si moc užila a jsem ráda, že jsem si knihu vybrala.

12 12.03.2023

Jméno, které snad každý alespoň někdy slyšel – Haruki Murakami. Jméno, které mně připadá, že je předurčeno pro umělce. Možná jeho knížky milujete, možná se jich trochu bojíte. Ať tak či tak, tuto knihu povídek si rozhodně přečtěte.

Název knihy – První osoba jednotného čísla – nám dává tušit, že se autor vrátil ke svým začátkům, kdy pro něj bylo typické, že psal v první osobě. Osm povídek nás zavede do Japonska, dočteme se v nich o životě, lásce, ženách, ale i o smrti, hudbě, sportu. V povídkách se prolíná realita, fantazie, fikce, ale vždy tak, že to působí přirozeně a uvěřitelně a při čtení si budete říkat: „Opravdu se může opice naučit mluvit?“.

Díky tomu, že autor používá vyprávění v první osobě, působí text neskutečně reálně, jako když nám vypráví svoje zážitky a my vlastně nevíme, co je pravda a co ne. Každá povídka mě pohltila a já si chvílemi připadala, že čtu celý román, nikoliv jen krátký text, protože tam bylo vše. Popisy, které zaujmou vaši představivost, ale i emoce. Postavy, ke kterým si dokážete okamžitě vybudovat vztah a prožívat jejich příběh společně s nimi. Murakami píše s lehkostí, věty krásně a přirozeně plynou.

Od autora jsem zatím četla pouze dvě knížky. Moje první setkání s ním byla krátká novelka Spánek, která si mě získala natolik, že jsem ihned věděla, že od něj budu potřebovat další knížky. Tou byla Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování. Současná novinka mě opět navnadila, abych se podívala po dalších Murakamiho knížkách a rozšířila si tak svůj čtecí obzor.

Pokud jste od autora ještě nic nečetli, je tato povídková sbírka ideální volbou to napravit. A pokud máte jeho knížky přečtené a načtené, tak rozhodně Vás tato potěší a rádi si ji zařadíte do knihovničky mezi ostatní.

12 17.06.2022

Eleanor Oliphantová, originální postavička, která žije sama, pracuje jako účetní, víkendy tráví s lahví vodky a je jí úplně jedno, co si ostatní myslí. Když se seznámí s kolegou Raymondem, začíná ji docházet, že by se měla chovat asi trochu jinak a pomalu vystupuje ze své ulity.

Tak tento příběh mě pohltil u prvních řádků, knihu jsem už neodložila a přečetla ji na jeden zátah. Potřebovala jsem vědět co bude dál, co se z toho „vyklube“. Eleanor je opravdu zvláštní, ale byla mi sympatická a dokázala jsem se do ní, i přes její podivné chování, vcítit. Obecně mám v knihách ráda různé podivíny a zvláštní osůbky.

Celý příběh je smutný i vtipný, ale hlavně je velmi dojemný, U čtení jsem se musela usmívat, ale i nějaká ta slzička ukápla. Hlavně pak poslední třetina knihy byla hodně smutná až depresivní. Ukáže nám, že i když si člověk prožije neskutečně těžké věci, je důležité se zvednout a jít dál. Celá kniha by se také dala pojmout jako takový psychologický rozbor a na konci knihy pak pochopíme, proč se Eleanor chovala tak, jak se chovala.

Celý příběh jsem si dokázala představit jako film a věřím, že by byl můj oblíbený

Děkuji, že můžu zářit!

12 15.05.2022

Napínavý příběh, který navazuje na předchozí knihu Hodná a zlobivá holka. Evie byla před šesti lety nalezena v úkrytu na místě brutální vraždy, dosud se však nepodařilo zjistit její totožnost. Cyrus, forenzní psycholog, věří, že pravda Evie osvobodí, a tak neustále pátrá a kousek po kousku odhaluje, kdo Evie je. Oba jsou tak v nebezpečí, protože některá tajemství mají zůstat raději skrytá.

Po dočtení prvního dílu jsem nutně potřebovala pokračování a netrpělivě jsem tento díl vyhlížela. Jakmile byla knížka k dispozici, neváhala jsem ani minutu a hned se dala do čtení. A musím říct, že tento díl je stejně dobrý, jako ten předchozí, autor rozhodně nezklamal.

Příběh je neskutečně napínavý, při čtení jsem kolikrát ani nedýchala. Místy je i vtipný, jindy smutný. Připravte se však i na drsná místa, která se Vám nebudou číst úplně snadno. Knížku jsem nemohla odložit z ruky a dočítala jsem jí dlouho do noci, to však nedoporučuji, neboť jsem pak vůbec nemohla usnout a za každým zvukem jsem viděla zloděje a vrahy .

Moc mi sedl autorův styl, to, jak dokáže poskládat jednotlivé věty, jaké používá výrazy a přirovnání. Jeho knížky se mi čtou moc dobře a čtení si opravdu užívám.

Kapitoly se střídají z pohledu Cyruse a Evie, vidíme tak oběma do hlavy a dokážeme se s nimi lépe sžít a pochopit proč dělají to, co dělají. Oba dva mi navíc přirostli k srdci, vybudovala jsem si k nim určitý vztah a oběma jim moc fandím.

V tomto díle více poodhalíme tajemství Evie, to, co mě zajímalo v prvním díle, se tu odkrývá. Zjistíme, co se ji stalo v dětství a zda se minulost může ozvat. Avšak nedozvíme se ještě úplně vše, autor si s námi zahrává a něco si nechává na pokračování. To už v zahraničí vyšlo, tak budu doufat, že i u nás také bude brzy…

Rozhodně Vám doporučuji pořídit si oba dva díly najednou – Hodná a zlobivá holka a Když byla hodná – protože hned po dočtení prvního dílu se prostě budete muset pustit do pokračování, abyste odhalili, kdo je vlastně Evie.

12 15.05.2022

Povídková kniha – kniha plná úzkostí, depresí, strachu. Život se někdy zastaví a musí se zastavit i člověk, aby si to uvědomil a rozhodl se, jak dál, nebo zda už to dál nejde...

Po třech úžasných románech, přichází autorka s povídkami. Já sice nejsem povídkový typ, ale v tomto případě mně to vůbec nevadilo. Každý jeden příběh Vás okamžitě vtáhne, rozloží, rozbrečí a nepustí. Všechny příběhy jsou silné, dojemné a zasáhnou Vás.

Po některých prostě musíte knihu odložit a rozdýchat to, než půjdete dál. Z každé povídky si dokážu představit, že by byla samostatná kniha a všechny bych si přečetla.

Moc mě baví autorčin styl, velice dobře se čte, okamžitě Vás vtáhne do děje. Na povídkách je vidět, že ani nepotřebuje moc prostoru, aby Vás příběh získal.

Takže pokud se chcete zamyslet, pokud si chcete pobrečet, pokud se chcete nechat rozložit, pokud milujete knížky Viktorie Hanišové, určitě si ji přečtěte.

„Občas se stane, že v půlce závodu zapomenete, proč vlastně soutěžíte.“

12 03.10.2020

Tato kniha nám slibuje, že se dozvíme vše o tomto seriálu. Od jeho začátku, až po jeho velkou popularitu. Pohledy do zákulisí, historky,...
Na knížku jsem se moc těšila, protože Přátelé miluji a viděla jsem je nespočetkrát, ale upřímně jsem byla velmi zklamaná.
Je psána stylem, jako kdyby to byl novinový článek, nezajímavě, nepohltí Vás. Od začátku do konce je tu zmiňováno pro porovnání spoustu Amerických seriálů, jejichž názvy mi vůbec nic neříkaly.
Autorka se snažila knihu vést chronologicky, ale v jednotlivých kapitolách skáče od jednoho tématu k druhému.
V knize měly být známé hlášky ze seriálu, našla jsem jich tak pět schovaných někde v závorce v textu. A právě závorky a poznámky pod čarou (těch bylo v knize 85!), s tím jsem měla další problém, protože byly všude.
Knihu bych uvítala napsanou lehčí formou, s fotkami, zajímavěji, poutavěji.
I nadále zůstanu věrná seriálu a budu se na něj raději dívat, než si o něm číst :-)

12 15.09.2019

Krásně napsaný příběh o Anně, která jako malá přijde o rodiče a po druhé světové válce se dostává do Československa, kde ji teta provdá za válečného hrdinu.
Anna prožívá šťastné, i ty méně šťastné roky, jak se dá. Z malého, osamoceného děvčátka se stala silná a odvážná žena, která miluje svou rodinu nadevše.
Silný příběh, který přečtete jedním dechem, navíc je kniha psaná podle skutečné události.
Určitě si musím přečíst i další knihy od autorky.

12 09.08.2019

Tato kniha nás zavede do Afghanistánu. Poznáme Amira a jeho životní cestu. Od šťastného dětství, přes nelehké dospívání až po jeho emigraci. Autor do knihy zakomponoval svoje vzpomínky a ukazuje nám těžké chvíle, které po léta prožívají obyvatelé Afghanistánu.

Tuto knihu jsem dlouho odkládala, až jsem si ji dala na seznam knih, které si chci přečíst a u nichž očekávám, že se mi budou líbit. Nespletla jsem se. Z Lovce draků jsem nadšená.

Od prvních řádků mi bylo jasné, že si s autorem sedneme. Jeho styl mě okamžitě oslovil, získal a já si užívala každičkou větu, i když samotný příběh byl neskutečně těžký.

Ze začátku se příběh tvářil příjemně, až dětinsky, plný kamarádství a pohody, ale čím dál jsem se dostávala, tím více se tu objevoval smutek a bolest a já se začínala bát, co všechno mě ještě v knize čeká. A nebylo toho málo. Bylo tady tolik bolesti a já u knihy nejednou brečela. Prožívala jsem s Amirem celý jeho život a přála mu, aby konečně mohl být sám sebou.

Je to kniha o přátelství, o vině a odpuštění, o svědomí, o lásce k vlasti i hledání svého místa na zemi. Nádherný příběh, který ve mně dozníval ještě nějaký čas po dočtení.

Jelikož o Afghanistánu toho moc nevím, byla tato kniha skvělá tím, že mi přiblížila jeho historii i nelehký život jeho obyvatel. Rozhodně zajímavý byl i doslov, který nám tuto zemi přiblíží ještě víc.

Určitě se musím podívat i po dalších knihách autora a Lovec draků bude mít už navždy místo v mé knihovničce i v mém srdci.

11 27.07.2024

Stejně tak, jako obálka, je kniha nádherná i uvnitř. Vydejte se na cestu s Rachel, otrokyní, která se rozhodne najít své děti. Budete jí fandit, budete s ní brečet a budete doufat, že cíl její cesty bude šťastný.

Píše se rok 1834, ocitáme se na jedné z mnoha plantáží na Barbadosu. Majitel právě oznámil, že je otroctví zrušeno, ale radost je předčasná. Nyní se všichni stávají tzv. učni, kteří nemohou odejít a musí pro pána pracovat dalších šest let. Rachel už to dál nechce snášet a rozhodla se utéct. Její touha najít své děti, které ji sebrali, je tak silná, že ji pomůže překonat nejednu překážku.

Tento román vás vtáhne do děje hned od prvních stránek a nepustí, dokud nebudete na konci. Je to dechberoucí příběh o síle mateřství a o svobodě. Rachel si okamžitě zamilujete, budete s ní prožívat každý její krok a každé její rozhodnutí. Ztráta dětí je pro matku obzvláště bolestivá a pokud existuje i ta nejmenší naděje, že je vaše dítě naživu, musíte doufat a bojovat. Chcete číst dál, chcete víc, nemůžete přestat, ale zároveň máte chuť knihu odložit, abyste všechny ty hrůzy a nespravedlnosti rozdýchali.

Velice mě překvapilo, že se jedná o prvotinu autorky. Eleanor Shearer píše nádherně. Nejen, co se obsahu týká, ale to, jaké používá věty a přirovnání. Je to skvost a je opravdu zážitkem tento příběh číst. Navíc je velice znát, jak dobře zná samotnou tématiku. Otroctví na Barbadosu i Trinidadu dlouho studovala, tím se v knize dozvíme rozhodně i nové či méně známe informace. Také je velice silný doslov, kde nám autorka přiblíží životní příběh její vlastní rodiny, která si prošla podobným osudem, jako ta z knihy.

Řeka mě volá domů je příběhem, který ve vás bude rezonovat ještě dlouho poté, co knihu dočtete.

11 03.03.2024

Navštivte Prahu v roce 1874 a pojďte sledovat soutěž o nejlepší knihu. Dva nakladatelští rivalové uzavřou sázku o to, kdo vydá úspěšnější knihu. Cestu k ní budou doprovázet různé pikle, tajnosti i malé podvody. Když však dojde na největší zviditelnění jedné z knih, čeká nás velké drama.

Tato kniha už svým názvem volá každého knihomola: „Pojď, mě si prostě musíš přečíst“ a já s ní souhlasím. Kniha o tom, jak vzniká kniha, a to před více jak sto lety. V mnoha ohledech je spousta činností stále stejná, ale díky době, ve které se příběh odehrává, to má nádech romantiky.

Je to milý příběh, který pohladí, místy až pohádkový, poetický, ale nenechte se zmást. Ve druhé polovině přijde zlom, který jsem nečekala, autorka opravdu překvapila vývojem událostí a poté už jsem knihu nemohla dát z ruky a potřebovala jsem vědět, jak to celé dopadne.

Moc mě bavily hrátky s českým jazykem, i to, jak autorka „vstupovala“ do děje, kdy nám řekla svůj názor k ději nebo k postavám. Na můj vkus byla první polovina pomalejší, i když na druhou stranu si příběh o toto tempo úplně říkal. Miluji ilustrace v knihách, v tomto směru jsem také spokojena.

Tím, kdy se kniha odehrává a láskou ke knihám, mi při čtení vytanula na mysl kniha Kroniky prachu. Ač je každá úplně jiná svým příběhem, něco mi ji připomínalo a pokud se vám Kroniky prachu líbily stejně jako mě, rozhodně si tuto knihu také přečtěte.

Krásná kniha, která je milá, dobrodružná, pohádková i napínavá. Vše tam patří, vše má své místo. Pusťte se do čtení a nechte se přenést do doby, která vás může okouzlit i překvapit.

11 08.10.2023

Osmdesátá léta ve Skotsku nebyla jednoduchá. Díky politice přišlo spoustu dělníků o práci, jsou odkázáni na sociální dávky a rozmáhají se různé závislosti. Malý chlapec Hugh „Shuggie“ Bain vyrůstá v Glasgow. Když je opustí jeho otec, vyrůstá s matkou a dvěma staršími sourozenci. Matka se snaží vypadat jako ze škatulky, utrácí peníze, které nemá, za věci z katalogů a čím dál častěji utíká za lepším pocitem k plechovce piva. Starší sourozenci brzy odejdou a je na Shuggiem, aby se o matku postaral.

Tento román nám syrově a bez přetvářky ukazuje těžkou dobu. Věnuje se vážným tématům a ukazuje nám obraz tehdejší společnosti, kdy život v Glasgow rozhodně nebyl jednoduchý. Je tu skvěle vykreslená atmosféra, díky níž se dokážete přenést do minulosti a vnímat tak každou nelehkou situaci, kterou, nejen Shuggie, musí prožívat.

Ve vyprávění se nám tu střídají jednotlivé postavy, můžeme tak nahlédnout do hlavy každému z nich a pochopíme, jak se cítí a proč dělají to, co dělají. Je zde zpracováno spousta závažných témat jako nezaměstnanost, závislosti, vztahy v rodině, jinakost.

Je to těžké a smutné čtení plné bolesti, u kterého Vám nebude dobře. Přesně tohle mám však na knížkách ráda, když se na mě přenesou emoce, které ve mně rostou. Já se díky nim dokážu vcítit do jednotlivých postav a prožívat s nimi jejich nelehký život.

Kniha je skvěle napsaná. Od prvních řádků čtivá. Autor si hraje se slovy, používá krásná přirovnání. Ač je zpracované téma náročné, text je prostě nádherný. Příběh nám přináší situace, které jsem nečekala, některé až šokující. Potřebovala jsem číst dál, abych věděla, jak to celé dopadne. Některé události tu autor jen naznačil a je na čtenáři, kam až ho jeho představivost zavede.

Kniha je zčásti autobiografická, a o to smutnější a skutečnější celý příběh je. Douglas Stuart získal za knihu Man Bookerovou cenu, jednoznačně oprávněně.

Pokud rádi čtete příběhy o těžkých lidských osudech, které vás pohltí, je tato kniha přesně pro Vás.

11 21.11.2022

Někdy dokáže být osud opravdu krutý a co všechno může naložit na záda jedné ženy, je až neskutečné. Důležité je se po každém pádu zvednout a jít dál s hlavou vztyčenou.

Marek Epstein nám představuje rodinou ságu. Lea, která dostala do vínku velkou fyzickou sílu přijde v životě o mnohé – o své rodiče, o svou dceru i o partnera. To vše v době, kdy pro náš národ nebyly dějiny zrovna příznivé – druhá světová válka a komunistická vláda, která si s lidmi nebrala servítky. V knize sledujeme, jak je možné přežít a dál bojovat.

Příběh složený ze střípků vzpomínek. Střídají se nám tu vypravěči i doba, ve které se zrovna nacházíme. Postupně si vše propojujeme a poskládáme tak příběh, který nás zasáhne i překvapí. Příběh plný bolesti, smutku a krutosti, s občasným záchvěvem lásky a dobrosrdečnosti.

Je to vyprávění plné pocitů a myšlenek. I když jsem ze začátku ještě netušila, jak se to celé propojí, od prvních stránek jsem byla do knížky ponořená a veškeré pocity, hlavně zoufalství a smutek, se na mě přenesly.

Moc se mi líbí autorův styl, i když je velmi osobitý, a ne každému musí sednout. Myslím, že by některým čtenářům mohl připadat lehce zmatený, tím, jak se hodně přeskakuje v čase. Ale já musím říci, že obdivuji, jak autor vše promyslel a poskládal. Všechno do sebe skvěle zapadlo a vynořil se před námi ucelený příběh plný bolesti i naděje. Rozhodně se toho nebojte, protože konečný dojem rozhodně stojí za to.

Ke knize bych měla jen jednu drobnou připomínku – bylo v ní na mě až moc náhod, ale i tak dávám plný počet hvězd, neboť jsem knížku přečetla za jeden den, nemohla jsem jí odložit, chtěla jsem vědět, jak to bude dál. To, co od knížek očekávám jsou emoce a tady jich byla opravdu velká nálož, a proto Vám knihu může jednoznačně doporučit.

11 16.10.2022