Gaboskaaa komentáře u knih

První třetinu knihy jsem hltala a nemohla ji odložit. Zbývající část tak napínavá nebyla. Knížka se ale četla moc hezky, za mě nejlepší autorova kniha.

4 23.08.2022

Moje první čtenářská zkušenost s Láďou Ziburou. Líbí se mi autorův styl psaní, humor a historické pasáže dodávají knize zajímavý rozměr. Jen některé části za mě byly příliš detailní

3 09.08.2022

Od knihy jsem čekala duchovní texty. O to víc mě na začátku překvapilo, jaké množství zápisů bylo z normálního života Martiny Viktorie. A dost mě bavily. Postupně mi ten kompilát přišel míň a míň zajímavý.

7 22.06.2022

Povídky, které psala většina mých oblíbených českých autorů, jsou čtivé. Knihu jsem přečetla za jeden večer. Jen tématicky nekorespondují s pozitivní letní náladou.

3 20.06.2022

Žítkovské bohyně jsem četla před několika lety, kdy jsem ji nedočetla. Očekávala jsem něco jiného. Díky výzvě jsem se ke knížce vrátila a četla se mi mnohem lépe, i když některé části byly náročné a zdlouhavé. Konec byl skvělý a už teď vím, že si Žítkovské bohyně jednou přečtu znovu a dám si nuance, které mi teď unikly, do souvislostí.

12 01.06.2022

Moje druhá kniha od Julie Caplin. Děj je typově stejný jako u první knihy, nemění to ale nic na faktu, že autorka píše velmi čtivě. K tomu popis Kodaně byl velmi motivující, až jsem se několikrát přistihla, že bych hned vyrazila na výlet.

9 08.04.2022

Kniha je svým příběhem neuvěřitelně silná a poutavá. Člověk si uvědomí, v jaké zemi žije, jaké má možnosti a že hezký a respektující přístup, ke kterému vede své děti, rozhodně není samozřejmý. Na začátku jsem měla trochu problém s jazykem knihy, ale síla příběhu mě vtáhla do děje..

2 17.03.2022

Čapka jsem četl naposledy jako povinnou četbu. Musím říct, že mě kniha dost překvapila-stylem a především svou nadčasovostí. Podoba se situací posledních let je trochu děsivá.

6 03.03.2022

Moje první kniha od Markéty Lukášové. Ze začátku jsem byla trochu rozpačitá, ale velmi rychle jsem se do knihy začetla a konec mě velmi dojal. Opět jsem si uvědomila, že věci nejsou vždy, jak se tváří a že soudy můžou a bývají předčasné.

3 28.02.2022

V první polovině knížky jsem se bavila hláškami a komentáři hlavního hrdiny. Druhá polovina nabrala jiný spád, kdy jsem se nemohla odpoutat od Hynkova životního posunu a vývoje. Kniha je nesmírně čtivá, poutavá, někdy až mrazí! Za mě letos zatím nejlepší, co jsem četla.

16 17.02.2022

Věděla jsem, že se jedná o autorčiny krátké blogové příspěvky (spíš myslím facebookové příspěvky), že se jedná o zápisky ze studia i praxe.
V knize jde vidět progres, od prvních velmi kraťoučkých textů po vícestránkové (2-3) zamyšlení. Progres jde vidět i ve stylu psaní. Přesto jsem se v průběhu čtení přistihla, že se těším na ty nejkratší části. Nevím, jestli by pomohlo, kdybych autorku před knihou sledovala na Facebooku, ale knížka mi neseděla.

2 11.02.2022

Knihu jsem dostala darem a jediné, co jsem o ní věděla, bylo, že je volným pokračováním Tatera z Osvětimi. Myslela jsem, že kniha bude o Osvětimi z pohledu Cilky. Velmi mě překvapilo, že Cilčina cesta začíná osvobozením vězňů z Osvětimi/Březinky. I když je příběh skutečností “jen” inspirovaný, jde z něj mráz po zádech. Co všechno lidé museli vytrpět a snést…
Za mě je Cilčina cesta mnohem zajímavější než Tater z Osvětimi.

3 07.02.2022

V dětství jsem knihu nechápala a vlastně ji nikdy nedočetla. Jsem ráda, že jsem si nyní Malého prince díky čtenářské výzvě přečetla. Je tam pro mě spousta nadčasových myšlenek. Přesto se ze mě obdivovatel této knihy nestal.

8 29.01.2022

Kniha povídek mě na začátku trochu překvapila. Ale vlastně mi povídkový styl vyhovoval. Hlavní hrdinka vypráví příběhy svých zákazníků, propojuje je s knižními tipy a osobním rozvojem, což na mě občas působilo krkolomně. Ale našla jsem v knize mnoho zajímavých myšlenek.

4 27.01.2022

Chata ve Švýcarsku je pro mě příjemná oddychovka. Místy romanticky kýčovitá, ale vůbec mi to vlastně nevadilo. Autorka píše velmi čtivým stylem a na rozečtení moc fajn.

9 21.01.2022

Knihu jsem začala číst před lety, ale nezaujala mě, možná díky velkým očekáváním, které jsem díky referencím měla. V mezičase jsem viděla film, který mi v tomto případě pomohl se začíst.
Poslední aristotkratka je oddychovka psaná čtivým způsobem. Přesto humor, se kterým se v knize pracuje, není vždy můj šálek kávy.

4 12.01.2022

Zuzanin dech je pro mě nejlepší knihou s tematikou holoucaustu, kterou jsem letos četla. První část “Dětství” na mě působila občas nekonzistentně, ale celkově byl příběh velmi silný. Člověk si zase jednou uvědomí, jak snadno se dá vše ztratit a padnout na úplné dno. V tomto případě samozřejmě cizím zaviněním. A závěr? Ten byl pro mě velmi překvapivý…
Styl psaní sice nebyl až tak poutavý, přesto je pro mě Zuzanin dech na podobné úrovni jako třeba Hana.

6 04.08.2021

Líbí se mi poutavý styl, jakým zahraniční autor píše o českých dějinách. Hezky propojil dva různé příběhy a spojil je v jeden, který vygradoval událostmi kolem 21. 8. 1968. Konec dle mého názoru mohl více vyhradovat. Přesto se mi knížka moc líbila.

3 25.07.2021

První dvě třetiny knihy jsem se musela do čtení trochu nutit, čekala jsem jiný styl psaní. Poslední třetina byla zajímavá, čtivě psaná a konec velmi silný a emotivní, jak je autorčiným zvykem.

6 01.07.2021

Knihu jsem cetla diky čtenářské vyzve, sama bych po ni asi nesahla. Cetla se dobre, obcas se tajil dech a sla hruza. Presto jsem knihu cetla déle, nez bych si myslela. Nejak me nemotivovalo ji neodlozit. Presto mi pribeh přišel zajimy a styl psani byl pro me velmi ctivy.

3 02.05.2021