Gaboskaaa
komentáře u knih
Cukrárna v Paříži
Julie Caplin
Má čtvrtá kniha autorky, v mých očích nejslabší. Nemohla jsem se začíst, nebyla jsem vzažená do děje.
Kdyby
Simona Votyová
Jedna situace, dvě rozhodnutí a v obou případech život se strašnými následky. Knize na zajímavosti přidává, že každý příběh napsala jiná autorka.
Králíček Sameťáček
Margery Williams
Moc milé čtení pro děti s přesahem. Četla jsem jen díky čtenářské výzvě, ale přečtu i s dětmi :)
Božidara
Veronika Hájek Hurdová
Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto roku. Hezký příběh, inspirativní vztah Rosie a Milady, klid, pevnost, jemnost a moudrost Božidary okořeněná nespočtem mouder, které se mě hluboce dotkly.
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
Moje druhá kniha od autorky Miriam Blahové. U Příběhu mateřídoušky mi propojení historie a současnosti více sedělo, u Příběhu akvamarínu mi setkávání Jasmíny a Joachima přišlo trošku přitažené za vlasy. Na konci se ale všechno hezky propojilo a opět se potvrdil autorčin spisovatelský um :)
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Podle názvu jsem čekala, že se děj bude odehrávat výhradně v koncentračních táborech a bude hlavně o Mengeloho pokusech. Zasazení děje do doby před válkou s historickým kontextem se mi líbilo a dalo knize v určitém pohledu přidanou hodnotu. Možná díky ikonočnosti jsem očekávala “víc, čímž ale nechci knize ubírat na síle a zajímavosti.
Děti nade vše
Delphine de Vigan
Nebylo to pro mě čtení, od kterého bych se nemohla odtrhnout. Nicméně fakt, že hlavní námět je realita některých životů a sharenting je reálný problém, přidává knize na děsivosti.
Čekání na kocoura
Michaela Klevisová
Nepatřím k milovníkům koček a ani povídky nepatří k nejčtenějším žánrům. Obojí alespoň trošku přehodnotím :) Povídky o kočkách a kocourech byly z drtivé většiny skvělé, bavily a dobře se četla.
Pláňata
Petra Dvořáková
Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda, všechny se moc hezky čtou, ale možná právě proto jsem čekala něco trošku víc.
Havířovina
Iva Hadj Moussa
Obyčejný příběh, který se příjemně četl. I přes to, že jsme na závěr zjistili zajímavé propojení, čekala jsem víc.
Příběh mateřídoušky
Miriam Blahová
Ke knize Příběh mateřídoušky jsem se dostala čirou náhodou, díky níž jsem objevila autorku Miroslav Blahovou.
Propojení příběhů ze současnosti a první poloviny 20.století je příjemné, plynulé, nenásilné. Oba příběhy byly pro mě zajímavé a silné.
Knížka se krásně četla od prvních řádků a už teď se těším na předchozí autorčinu tvorbu.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Kniha je zajímavá jak obsahově, tak stylově. V obojím jsem se ale občasně ztrácela a bylo to pro mě vlastně těžké čtení.
Já jsem hlad
Petra Dvořáková
Knihu jsem přečetla prakticky jedním dechem. I když jsou jiné, které mi přijdou od autorky vydařenější, nelze odepřít zajímavé pojetí. Fakt, že se jedná o autobiografii, jsem zjistila až na konci knihy a o to víc smekám před paní Dvořákovou.
Zmizet
Petra Soukupová
Za mě měly co do čtivosti povídky vzrůstající tendenci. Náměty byly zajímavé u všech tří, ale forma a způsob psaní autorky mi nesedí.
Sítě
Petra Dvořáková
Po prvních dvou příbězích jsem byla přesvědčená, že je to v mých očích to nejlepší, co Petra Dvořáková napsala. Poslední mi úplně nesedl. Možná i proto, že byl tak jiný než předchozí dva. Přesto smekám, 3 silné příspěvky, 3 naprosto odlišná pojetí a 3 různé vyprávěcí perspektivy.
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Velmi silný příběh, ve kterém si člověk zas a znovu uvědomí iracionalitu a absurditu doby minulé, a na druhé straně benefity svobodné doby. Přesto mi přišlo, že mohla být kniha psaná více poutavě.
Deník uprchlice
Oksana z Ukrajiny (p)
O knize jsem četla již dříve a jsem ráda, že jsem ji díky výzvě přečetla. Literární plytkost, o které někteří mluví, jsem nevnímala. Síla příběhu mě občas vháněla slzy do očí a styl psaní mile překvapil.
Jelení vršek
Hana Marie Körnerová (p)
První polovina knihy byla pro mě náročná, hůř se mi orientovalo v postavách, do čtení jsem se musela nutit, Druhá polovina pak dostala spád, až mi to chvílemi přišlo přitažené za vlasy. A závěrečný happy end byl sice předvídatelný, na historickou knížku mi to připadalo chvílemi “moc, ale četlo se jedním dechem. Přesto autorku obdivuju, jak k celému tématu přistoupila.
