Gaboskaaa komentáře u knih
Velmi silný příběh, ve kterém si člověk zas a znovu uvědomí iracionalitu a absurditu doby minulé, a na druhé straně benefity svobodné doby. Přesto mi přišlo, že mohla být kniha psaná více poutavě.
O knize jsem četla již dříve a jsem ráda, že jsem ji díky výzvě přečetla. Literární plytkost, o které někteří mluví, jsem nevnímala. Síla příběhu mě občas vháněla slzy do očí a styl psaní mile překvapil.
První polovina knihy byla pro mě náročná, hůř se mi orientovalo v postavách, do čtení jsem se musela nutit, Druhá polovina pak dostala spád, až mi to chvílemi přišlo přitažené za vlasy. A závěrečný happy end byl sice předvídatelný, na historickou knížku mi to připadalo chvílemi “moc, ale četlo se jedním dechem. Přesto autorku obdivuju, jak k celému tématu přistoupila.
V knize pro mě byly zajímavé příběhy jiných abstinentů. Autorčiny pasáže byly různé, některé zajímavé, jine min. Vnímám velký posun autorky ve vyjadřování a ve stylu psaní.
Moje druhá knížka autorky a jsem podruhé nadšená. Další silný, krásně napsaný příběh, který se četl jedním dechem.
I přes to, že mi kniha nesedla, musela jsem se do čtení nutit a kolikrát ke konci přeskakovala, oceňuji její hodnotu. Na síle dostane v doslovu, kdy zjistíte, že všechny plány, které Anne měla (a že na svůj věk a dobu byly docela ambiciózní), nikdy nebyly zrealizované.
Autorova prvotina se mi velmi líbila. Způsobem zpracování, kdy díky dvěma dějovým linkám drží čtenáře v pozornosti a chtíči číst dál i styl psaní, který je velmi čtivý. Příběh možná jednodušší, ale díky autorově schopnosti psát vyznívá vcelku košatě. Za mě jedna z nejzajímavějších knih z letošní čtenářské výzvy.
Před přečtením knihy jsem měla trošku mylně nastavené očekávání. Myslela jsem, že zápisník bude detailněji popisovat jednotlivá stádia. Kniha se i tak četla jedním dechem, právě pro svoji autenticitu. Velmi obdivuji, že šla autorka s kůží na trh a svoji zkušenost se závislostí přeměnila na poslání.
Kniha za me nepatří k tem, od kterých se nemuzu odtrhnout. Má zajímavou myslenku a zpetne hodnoceno to bylo prijemne a pohodove cteni
Těžké téma, drsný příběh, který se skvěle četl jako většina knih autorky. Některé momenty byly až paradoxní, někdy zůstával rozum stát, jak se můžou lidé takto zachovat
Po mnoha letech jsem četla znovu, tentorkát se synem a bavilo mě to stejně jako kdysi
Beletrizující začátky každé kapitoly byly příjemné, ale i tu dokumentární zpracovala autorka velmi čtivě. Příběh je velmi silný, člověku se nechce věřit, že byl skutečný. Trochu jsem se ztrácela v množství osob. Vím, že se k této knize jednou vrátím.
Při čtení mi příběh přišel překombinovaný a dlouhý, ztrácela jsem se v postavách. Po přečtení mi přijde neuvěřitelně promyšlený a propojený. Nevím, jestli je to tím a nebo autorčiným stylem psaní, ale kniha mi moc nesedla. Třeba se k ní jednou vrátím a docením ji víc.
Silný příběh, díky kterému si člověk zase jednou uvědomí v jakém blahobytu žijeme. Přes košatost měla kniha spád a velmi dobře se četla. Za mě z letošních knih zatím nejlepší.
Z první poloviny knihy jsem byla rozpačitá, velmi pozvolný začátek, milé čtení, ale nijak nic zajímavý příběh. Druhá polovina byla silná, velmi, v mých očích, naturálně popsané pocity hlavního hrdiny. Četlo se jedním dechem.
Když si rekapituluji příběh, byl opět velmi silný, téma složité. Nedaří se mi ale nesrovnávat, první díl byl pro mě čtivější..
Neurazí, nenadchne.. Asi tak. První povídka od Aleny Mornštajnové se mi moc líbila, ostatní byly pro mě průměr nebo podprůměr.
Na jednu stranu je knížka poměrně čtivá, ale v mých očích dost naivní, až příliš přímočará.. několikrát jsem čekala podle textu zvrat a ono zůstalo při sladké růžové knihovně…
Před několika lety jsem viděla film. Knížku jsem začala číst hlavně kvůli výzvě a předčila mé očekávání a v mých očích i filmové zpravování.
Pěkný příběh, ale styl psaní mi nevyhovoval a ke čtení jsem se musela často nutit.