gbrgbr
komentáře u knih
Čistý, skromný život
Viktor Špaček
Excelentní zvládnutí formátu povídky. Je to hořký, ale místama vtipný, sarkastický jako život sám.
Krajina roztavených zvonů
Jan Štifter
Novinku od Štiftera jsem si užila stejně jako ostatní jeho knihy. Jen ta poslední povídka, ta mě minula, nerozumněla jsem jí.
Žít dál
Narine Abgarjan
"Rychlé houstnoucí nebe semkne nad údolím studené dlaně, poblikávají hvězdy a každá z nich je něčí zlomené srdce."
"Bylo ohromné ticho, oblaka se dotýkala země, vzduch byl němý a těžký jako horká duchna napěchovaná peřím, nedalo se nadechnout ani vydechnout."
Žít dál je kniha, kterou bolí číst. Plná příběhů, které jsou sice nádherně napsané, ale protkané smutkem, nicméně nakonec navzdory všemu plné naděje.
Letnice
Miroslav Hlaučo
Ďáblovi pohůnci mě dostali :D Moc jsem si to užila. V českém rybníčku plném traumat velice osvěžující a příjemné zpestření.
Srpny
Jakub Stanjura
Já vím, že jsou z toho všichni nadšení, ale... ty postavy byly tak černobílý! Jede to na vlně Dvořákové, Hanišové, Mornštajnové a vím, že za týden si nevzpomenu, o čem to bylo. Taková jednohubka, co jsem přečetla za jedno odpoledne a vracet se k ní nebudu.
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Krásná kniha, nádherný jazyk, stylistika, přesto to všechno tak nějak hezky plyne a čte se to samo. Moc hezký zážitek.
Vyhoření
Petr Šesták
To byla jízda! Knihu jsem si moc užila, měla tempo, které gradovalo. Velice čtivé, současné a prostě skvělé.
Roky
Virginia Woolf
První setkání s autorkou na doporučení ve mně zanechalo dojmy velmi rozpačité. Nedočteno, vůbec mě to nechytlo, do čtení jsem se nutila a přitom se přistihovala u toho, že myslím na něco jiného. Vzdala jsem to.
Nejzasutější vzpomínka na lidi
Mohamed Mbougar Sarr
Jsem nadšená. Sarr předvedl, že umí psát a přišel s fascinujícím románem, který je místy poměrně spletitý, ale nakonec do sebe všechno zapadne. Nádherný styl psaní.
Doživotí
Billy O’Callaghan
Billy je sázkou na jistotu, píše krásně, má poetický jazyk, který si užívám. Narozdíl od Náš Coney Island mě však příběh nedokázal plně pohltit. Ubírám jednu hvězdičku rovněž za nesrovnalosti v rodokmenu.
Hodiny
Ian McEwan
(SPOILER) Moc hezký, jen by knize sloužilo dřívější zakončení. Za mě ta část s nemocí Daphne a covidem už byla nadbytečná, zbytečně zdlouhavé. Každopádně první tři čtvrtiny naprosto excelentní. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Mnoho zajímavých myšlenek.
"Na své dítě myslíte jako na osobu, která je na vás závislá. Když se pak začne vzdalovat, zjistíte, že jste závislí i vy. Vždycky to bolí na obou stranách."
Všechny řeky
Dorit Rabinjan
Miluju. Fantastická kniha, ke které se neustále vracím. Hezký příběh, o to silnější tím, že se skutečně stal. Konec, který mnozí vytýkají, napsal sám život. Literárně zajímavé, krásný styl, jazyk. Doporučuji.
Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí
Danka Štoflová
Tohle se moc povedlo! Zábavná oddechovka, která však není hloupá nebo trapná. Je to zkrátka milé čtení, které vám vykouzlí úsměv na tváři a pohladí vás po duši. V dnešní době více než potřeba.
Jednoho krásného dne
Šemi Zarhin
Izraelskou literaturu zbožňuju. Tahle kniha se mi líbila, vztah jsem si k ní utvářela postupně. Nejprve jsem nevěděla, jestli ji neodložím, ale kolem sté stránky mě to chytlo a nepustilo. Co mě mrzelo a za co strhávám hvězdičku je obrovský množství chyb. U nakladatelství, které patří pod Albatros, bych to nečekala. Nebyly budgety na korektora?
"Představ si, že bych ti říkal kluku nebo brácho, brácha je každej druhej, ale Chilik jsi jenom ty."
"...lidi mají rádi moc, kterou pociťují, když vyzrazují něčí tajemství."
Dějiny světla
Jan Němec
Tohle se povedlo. Nádherný text, je to čtivé, je to zkrátka dobré. Drtikol byl/je fascinující osobnost, svůj román si zasloužil. Doufám, že Němec napíše ještě něco, co by se tomuto dílu vyrovnalo. Zatím čekám.
Paví hody
Jan Štifter
Štifter umí. Je to pomalý, celý si to tak nějak plyne, chvílemi si říkáte, jestli se vám to chce úplně číst, ale Štiftera už znáte a víte, že to vygraduje, že si vás pomalu omotává kolem prstíčku, že chystá půdu na to, co teprve přijde.
A tadá. Je to tady! Posledních pár stran nasadí zběsilý tempo vyprávění. Skoro nedýcháte. Chcete víc, tak honem čtete, ale zároveň se děsíte, že už bude konec. Jde až na dřeň. Přesně tak, jak vás to baví.
Štifter moc dobře ví, co dělá a slova vybírá trefně, skládá je do vět s dokonalou přesností. Takový je jeho psaní.
Severka
Nina Špitálníková
Téma velice zajímavé, zpracování už slabší. Víc se mi líbila kniha Svědectví o životě v KLDR, kde se jednalo výhradně o rozhovory.
Náš Coney Island
Billy O’Callaghan
(SPOILER) Skvěle napsané, nádherný styl, vytříbený jazyk, ale nějak jsem jim tu hlubokou lásku nevěřila. Kdyby byla tak silná, dávno by spolu byli a nečekali... na co vlastně? Tohle téma muselo přijít na přetřes dříve a ne po mnoha letech scházení se. Rozumím však, proč v dané chvíli Michael nechtěl opustit svou ženu. Co oceňuji je perfektně napsaná kapitola, kdy Michael a jeho žena přijdou o dítě. Pak taky část s rakovinou. Každopádně i přes drobné výtky platí, že je to nádherná kniha a je radost ji číst. V mé knihovničce rozhodně zůstane.
