Hanina61 komentáře u knih

"Kniha je určena dětem i dospělým, kteří se do svého dětství rádi vracejí"... Což jsem přesně já, a taky sbírám ošuntělé staré medvídky, i když do šatiček s krajkami je neoblékám... takže když jsem ji uviděla na polici jedné vesnické knihovny, věděla jsem, že tam čeká na mě. Moc hezký, laskavý příběh... a kombinace fotografií, koláží a ilustrací je překrásná... doporučuju dětem i dospělákům... :-)

10 18.11.2021

Kniha s nádhernými ilustracemi je sice vhodná pro děti, ale jak už bylo psáno níže, klidně i pro dospěláky, kteří chtějí znát alespoň základní fakta o největší osobnosti svých dějin. Mě osobně zlákala k tomu, abych si přečetla podrobnější životopis Karla IV. :-)

10 16.11.2021

Milý malý příběh od mojí oblíbené autorky Olgy Černé, kterou mám tu čest znát osobně, provázená překrásnými kolážemi Michaely Kukovičové (i kdybyste si knížku půjčili jen kvůli nim, stojí to za to), od kterých pomalu nejde odtrhnout oči a chtěli byste se v nich "ztratit", navíc vydaná v nakladatelství Baobab, které mám "za rohem" a jehož knížky mám moc ráda, protože každá je takový malý poklad. :-)

12 14.11.2021

Tak jsem konečně objevila Mirka Vostrého... a jsem za to moc ráda, protože jeho povídky opravdu pobaví - svými neotřelými tématy, pointou, tajemnem. Nejvíc se mi líbily "Tunelář", "Poslední Vánoce na frontě" a taky "Vrah mého táty", ale ostatní taky stojí za přečtení. Jdu se pídit po dalších knížkách pana Vostrého a dávám si jej do oblíbených autorů.... :-)

9 14.11.2021

Kuchařka plná receptů na "poctivá", a přitom zdravá jídla z místních surovin, které rostou nebo jsou produkovány tady kolem, bez avokád, granátových jablek, makadamových ořechů a podobných dovážených blbostí, rozdělená podle ročních dob. Třeba v rámci "Podzimnění" se soustředí na mrkev, dýně, jablka, hrušky, křen, šípky, brambory, kapustu... ale také na kachny, pernatou zvěř a další... Následuje "Posvícení", "Zimnění", "Vánoce" a zase od jara dál. Kniha je hezky udělná , plná pěkných fotografií, a zajímavých krátkých pojednání o jednotlivých surovinách... Můžu jenom doporučit. :-)

7 12.11.2021

Přiznám se bez mučení... od té doby, co mi diagnostikovali jednu "blbou" nemoc, z nemocnice jsem odešla bez kusu vlastního těla a musím pravidelně absolvovat nepříjemná vyšetření, nemám lékařské prostředí ani trochu ráda a samozřejmě ani knihy z něj. A poněvadž jsem zoufale chtěla splnit poslední knihu Čtenářské výzvy za rok 2021, vydala jsem se do místní knihovny a poprosila paní knihovnici, aby mi půjčila knihu z lékařského prostředí o co nejmenším počtu stránek... Přinesla mi tuhle, vyprávěnou z pohledu malého kluka, který musí na čas do nemocnice... Těch dvacet minut četby jsem přežila v pohodě, příběh byl docela fajn (vybavily se mi pobyty mých vlastních synků v nemocnici, když byli malí, a to byly mnohem větší drasťárny), navíc jsou v knize hezké obrázky mé oblíbené malířky Heleny Zmatlíkové... a hlavně: Hurá, letošní čtenářská výzva je splněna! :-D :-D

10 12.11.2021

Trochu jiná Viktorie Hanišová, než na jakou je čtenář zvyklý. I když nežiju ve městě, ale jsem zapadlý venkovan, tak mě kniha "Beton a hlína", která obsahuje "Rozhovory o enviromentalismu městě", nadchla, asi proto, že je o stejných "bláznech" jako já, těch, co třídí odpad jak zběsilí, respektive se jej snaží nevytvářet, co se v rámci možností snaží o maximální soběstačnost a udržitelnost, co recyklují, upcyklují a nekupují módní hadry a blbosti, co trpí "enviromentálním žalem"... co se snaží "něco" dělat... Vřele ji doporučuju k přečtení co neivíc lidem, nejenom těm městským, ale i vesnickým... třeba i proto, že při svých pravidelných výletech na "skládku" s nevírou hledím na věci, co lidi na venkově vyhazují a tahám je domů a dávám jim nový život... Sice nevím, jak s touhle knihou u sousedů pochodím, ale budu ji doporučovat, kudy budu chodit, protože, jak píše autorka: "I kdyby tato kniha ovlivnila jen jediného člověka, splnila svůj účel"...

15 11.11.2021

Tahle knížka u nás vyšla v roce 1992 a já ji tehdy koupila mamince k Vánocům... A pokaždé, když jsem přijela z dálky domů na Vánoce, tak jsem ji znovu prohlédla... Maminka už tu dávno není a knížka se poděla bůhvíkam... A tak, když jsem ji nedávno uviděla za výlohou jednoho antikvariátu, z čiré nostalgie jsem si ji za pár korun koupila, a nelituju toho, protože ač jsou dekorace občas kýčovité, najdou se mezi nimi i opravdu hezké a vkusné, vyrobené čistě z přírodnin, které by si člověk docela rád vyrobil... A ty "čokoládové bonbóny" ze stran 86-87 vypadají naprosto famózně, určitě je letos zkusím na Vánoce připravit...

6 07.11.2021

Tenhle úžasný příběh (nebo spousta příběhů spletená v jeden) opravdu "bere dech"... A čím hlouběji se dostáváte do minulosti, tím nabírá na dramatičnosti, spletitosti a temnotě, až jste nakonec rádi, že se děj zlomí a přesměruje se zpátky do budoucnosti... jenže ta bohužel není ani o trochu optimističtější... Podle mě jeden z nejlepších titulů překladové literatury v letošním roce...

17 05.11.2021

Kouzelně ilustrovaná a poučná kniha, navíc vydaná v mém rodném městě Hodoníně, na Slovácku, kde "tradice eště žijů". :-)

8 02.11.2021

Tak jsem zase dala šanci knížce pro děti... a jak napsal někdo pode mnou, Hilda a její svět jsou láska na první pohled. :-) Jdu si do knihovny pro pokračování. PS. Sice mám denně pod okny srnky, ale takový liškoloušek by taky nebyl špatný... :-)

9 22.10.2021

Sice je to kniha pro děti,, ale i tak jsem si ji pořídila, společně s "Bylinkovou terapií" od stejné autorky, kterou asi budu číst celý rok, protože začíná podzimem a teď jsem začala (chystám se na pampeliškové kořeny), kdežto "Bylinkáře" jsem "zhltla" najednou, jinak to ani nejde, od toho krásného textu a ještě krásnějších ilustrací se nejde jen tak odtrhnout... a mám v úmyslu přečíst si ji, tentokrát pomalu, znovu... a znovu... Všechno ostatní o jedinečnosti této knížky je napsáno v komentářích pode mnou. Vřele doporučuji všem babkám bylinkářkám i dětem bylinkáříčkům...

7 21.10.2021

Přečteno v uličce prodejny Levných knih za necelých pět minut... Pěkné a s parádními obrázky...PS. Je vždycky dobré mít doma obrovskou konzervu s tygřím žrádlem, protože co kdyby?... :-D

5 20.10.2021

Natolik mě zaujala "Žena na Špicberkách", že jsem se s tou drsnou a zároveň kouzelnou severskou krajinou nechtěla rozloučit, a tak jsem hned hledala podobnou knihu. "Arktické safari" je dokonalá volba. Opravdu úžasná knížka... už dlouho jsem se při čtení tak nenasmála... :-)

7 19.10.2021

Nepřicházím na lepší komentář, než je shrnutý v poslední větě na zadní straně vazby: "Možná to není nic líbivého... ale číst přestat nelze." Přesně tak... tak či tak budu mít tyhle povídky dlouho v hlavě... aneb další skvělá VH.

17 17.10.2021

V neděli zásadně nevstávám podle budíka, ale ještě v posteli lenoším a čtu si... Dnes jsem sáhla do police s dětskými knížkami, vybrala si tenhle poklad, četla jsem si, ale hlavně si prohlížela nádherné detailní ilustrace, na kterých je stále co objevovat... a přála jsem si zmenšit se a ocitnout se na těch stránkách, hlavně u babičky a dědy na venkově v jakékoliv roční době... :-)

7 03.10.2021

Čím jsem starší, tím raději mám pohádky... a tak chodím v knihovně nejenom do dospěláckého, ale taky do dětského oddělení (paní knihovnice netuší, že si je nepůjčuju pro vnoučata, ale pro sebe)... při výběru se často nechám "vést srdcem", roli hrají také ilustrace, ale vždy musí být nějaké tajemno... a toho je v této milé knížce o skřítkovi Nilsovi a dalších kouzelných bytostech docela dost... a hezké ilustrace Markéty Vydrové tuhle knížku povyšují na malý skvost...
PS. Moc by se mně líbilo mít na stěně hodiny s oživlou kukačkou a občas si s ní poklábosit...

13 26.09.2021

Josef Lada jako spisovatel, malíř, člověk... A překrásná kniha plná kouzelných ilustrací...Udělala jsem to přesně tak, jak píše pode mnou Ninushka, knihu jsem si přečetla a pak se vypravila do Hrusic, a ne jednou. J. Ladu jsem měla ráda už jako dítě a jako dospěláka mě moc zajímá i jeho život. A nikdy nezapomenu na pražskou výstavu, kdy jsem stála jak očarovaná před originály jeho obrazů, které svými barvami a živostí doslova "vtahovaly dovnitř"... kdo z nás si někdy nepřál ocitnout se mezi dětmi užívajícími si zimní radovánky na návsi nebo mezi jeho koledníčky před jesličkami?
Všem, kdo mají Ladu rádi, tuto knihu moc doporučuju.
PS. Jak si myslíte, že se jmenuje můj černý kocour? :-)

19 24.09.2021

Tahle knížka mi docela učarovala, ani ne tak příběhem, ten je docela jednoduchý - či to tak aspoň vidím já coby v teple a v křesle uvelebený čtenář, z hlediska autorky bylo vše dech beroucím dobrodružstvím, při kterém šlo často o krk - jako spíš nádhernými detailními popisy severské přírody, polární záře, světla, tmy, barev, které jsem leckdy četla opakovaně a promítala si je před očima jako na plátno... Rozhodně stojí za přečtení... A já si jdu do knihovny pro další knihu ze severu... :-)

17 24.09.2021

Snad nejlepší veganská kuchařka, co jsem zatím četla. :-)

6 13.09.2021