hanka_reading komentáře u knih
Chápu, že to Kitty nemá jednoduché a je v situaci, kterou jí nikdo nezávidí. Přesto mě ale svým chováním iritovala a po lidské stránce mi nijak zvlášť nesedla. Možná jsem jen nebyla správně naladěna na tento příběh.
Příběh Violette, správkyně hřbitova, mě příliš nezaujal,byl na mě takový zdlouhavý s utáhlý. Nějak mě iritovala ta počeštěná příjmení.
To byla teda jízda! Jeden nešťastný pád malého dítěte a jdete do vězení. Vůbec nechápu, že celá situace mohla dojít tak daleko - tím mám na mysli vyšetřování a obvinění. Neumím si představit, co celá rodina musela prožívat. Můj obdiv patří nejen Monice, ale i manželovi a dětem, jak to celé ustáli. Je to silný příběh, velmi emotivní a rozhodně mě v klidu nenechal.
Velmi zajímavá kniha, kde jsou jak příklady z praxe, resp. skutečné příběhy, tak spoustu odborných informací.
Na mě moc volný průběh děje. Tillie byla z mého pohledu někdy moc naivní. Obal knihy je ale nádherný.
Pěkný příběh, který mě chvíli bavil víc a chvíli méně - nejlepší bylo vyprávění Máji. Celá rodina to neměla jednoduché po příchodu do Československa, ve finále si to tu ale oblíbili.
Detailní pitvání pocitů Andrey mě příliš nebavilo. Zdálo se mi, že sama neví, co chce - možná to byl ale záměr.
Při čtení je zasmějí nejen děti, ale určitě i dospělí.
Hned v úvodu je čtenář varován, jak ohavná kniha bude a že “krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy.” O to víc jsem byla zvědavá, jaká kniha bude a zda bude opravdu tak odporná a děsivá.
Hlavní postavou je mladý čaroděj Zakhar žijící v sirotčinci, který nemá rád něčí přítomnost a je nejradši sám, dokonce má fóbii z lidí a jejich dotyku. Ze sirotčince ho vezme jiný čaroděj, kterému začne sloužit.
Zakhar je na jednu stranu cílevědomý a nic ho nezastaví. Na druhou stranu je podle mě až bezcitný a je schopný jít přes mrtvoly – hlavně, když dosáhne svého. Jeho postava je dost podrobně popsaná a svým způsobem zajímavá – přesto mi ale svým chováním a jednáním příliš k srdci nepřirostl. Celkově je na mě kniha až moc ponurá a temná a určitě je potřeba s tím při čtení počítat – ovšem v úvodu je to jasně napsané, žádné lehké čtení to opravdu není. Je pravda, že nic podobného jsem ještě nečetla, takže je kniha určitě originální.
Pokračování mě bavilo stejně jako první díl. Jitka mě bavila a především jsem ocenila čestnost týkající se efedrinu - to už se dneska nenosí.
Pro mě spíš odpočinková kniha o vztahu Sofie a Matěje, kteří jsou jednou nahoře a jednou dole.
Neskutečně silný příběh o nemocné Erice, který vypráví její otec. Na jedné straně víra v to, co lékaři dělají a na druhé straně bezmoc, že nemůžete pomoct svému dítěti. Tohle jsou přesně ty okamžiky, kdy si říkám, že jakmile nejde o život, tak nejde o nic. Klobouk dolů před těmi, kdo podobnou situaci zažili nebo zažívají.
Líbily se mi tři dějové linky, ale vzájemné propojení bylo na mě moc rychlé a místy až moc plné náhod - dokázala bych si představit konec víc rozvinutý.
Nesebevědomá a introvertní Lucka mi k srdci moc nepřirostla. Navíc mi přišla naivní, co se týkalo vztahu s Tomášem. Knihu bych doporučila spíš mladším čtenářkám.
Téma je to velmi zajímavé, nicméně zpracování mě příliš nebavilo.
Velmi zajímavý námět s pěkným zpracováním. Líbilo se mi propojení minulosti s přítomností a celkové propojení příběhů.
Tématicky je kniha zajímavá - určitě to není nic zaviděníhodného - ale způsob zpracování mi moc nesedl.
Hezká oddechovka o práci operátorky u HZS mě bavila, včetně vtipných/trapných situací Lindy.
Svým způsobem je to zajímavá kniha, která řeší několik vyloženě ženských problémů - prsa, přeměnu dívky v ženu a početí. Stylem se jedná o úplně něco jiného, než na co jsme tady zvyklí. Je to podrobná zpověď 3 osob, každá řeší jiné téma.
Skvěle napsaný příběh, ve kterém se střídá vyprávění matky a dcery. Kniha má spád a je plná zvratů. Jedině mi nesedělo, jak vypadají jahodově bloňďaté vlasy, jinak super.