hermína14 komentáře u knih

Vtipné, bláznivé, místy poetické i hloubavé. Taková pohádka určitě může v počátcích navnadit a ukázat, že čtení je kouzelná, strhující a návyková záležitost.

3 27.03.2021

Velmi krásné, podnětné a vlídné prostředí záhy zabije hrdinka svou vševědoucí vlezlostí a všeobjímajícím spasitelstvím. Možná proto, že takto vidí "svět ženy" muž?:) Nejde mi na rozum, proč nechal hlavní hrdinku v pozici vypravěče. Jak milá je představa, že by příběhem provázel její manžel; určitě by se obešel bez těch nekonečných citátů. Nebo jen závidím lidem, kteří si pamatují podrobně všechno, co přečetli? V knížce mi bylo dobře, jen Natálie mě dosti rušila:).
"Mohla jsem obrácené stránky doprovázet spikleneckými poznámkami, ze kterých vzniklo tolik našich rozhovorů."
"To hlavní je podporovat spolupráci jako skutečnou alternativu k soutěžení."

4 20.03.2021

Možná ústřední dvojice vůbec není důležitá. Třeba stačí vyslechnout představy každého zúčastněného, usmát se či pozvednout obočí, dočíst a potom dumat. I o konci a začátku...jejich i svém.

3 11.03.2021

Nejdříve se ze stránek vyvalil příběh lidí na pozadí událostí lámajícího se století, potom se přelil ve vyprávění o počátku století, kterým vlají postavy, a nakonec se z toho vyvrbil deník místa, jímž prošlo mnoho nohou, nadějí, stesků, bolestí i útěchy...
"Jak málo stačí, aby byl člověk vychýlen z nastoupené cesty."
"Jako by jediný správný život byl ten, který žijí oni sami..."

26 08.03.2021

Tady se dá utéct, když okolo to nedává smysl:). A navíc nové ilustrace jako ulité a doslov hravého Radka Malého...

6 07.03.2021

Jednoho (jednu) od prvního verše pronásleduje pocit - to znám, to bych chtěl, to je jasné, proč jsem to nevyslovil dřív? V tom je ta blízkost, libozvučnost a dotek.
"Obávám se, že v naší generaci je něco špatně: příliš mnoho smutných očí ve šťastných tvářích."

9 26.02.2021

Přežila jsem prvních 200 stran, kdy všichni byli na zliskání, aby pak přede mnou vyvstal brilantní příběh, jakým by se bez té nekonečné předehry nestal:). Tak kdo nás rozsvítí, vedle koho rozkveteme...a za jakých okolností?
"Každej by měl bejt šťastnej. Aspoň někdy. Tak nad tím přemýšlej. Kdybys mohl cokoli."

8 13.02.2021

Smutek, před kterým se neschová(š). Ty stránky nelze hltat, je třeba je pomalu upíjet. Odjede světa kraj, ale všechno okolo mu připomíná cosi jiného...tesklivého a křehkého. Skláním se před kapitolou Pláč a doufám, že odevzdal to knize a šel dál, vstříc něčemu veselejšímu..až do "rozkvetla". (Už žádné kulovatky, moruše a trojtečky!)
"Hudba zmizela...nejbolestnější ztráta mého útěku."

9 06.02.2021

Dostalo se mi několika perel a třpytivých uzlíků v dosti zamotaném klubku jistícího lana. A největší síla tu nekřičí z vrcholků zdolaných hor, litrů alkoholu ani ze sektářských praktik; přichází v tichém přiznání slabostí.
"Jen se třásla, očima házela střepy a já po nich nemotorně šlapal."
"Ne vzdálenost, ale blízkost, svázaná složitými uzly, může bolet."

5 29.01.2021

Smrt jako vysvobození...i jako vysvobození pro někoho dalšího. První příběh mě pohltil, druhým jsem se protrápila, třetí mě týral a ostatní mě svým tempem a barvou nadchly. Jsme složití, netrpěliví a nedůvěřiví; kdo z nás umí (a opravdu chce) stisknout "tlačítko, které zařídí, abychom se měli už vždycky dobře"? (pokrčení ramen:))
"V okamžiku, kdy jsem ta slova v duchu vyslovila, jsem se proměnila v jinou osobu."

13 16.01.2021

Jen touha po respektu, svobodě a lásce. A děsuplný rám přidává kupodivu ruce píšící více lehkosti a sdělení vykřičníky...
"Obyvatelky města vás nedokázaly rozšifrovat, takže teď počítejte s tím, že na vás budou zlé."

10 12.01.2021

Pokud se dá téměř telegrafický styl bez emocí osázet na milimetr přesně padnoucími slovy, pohnutí necloumá příběhem, ale námi. Hořké události obalené v cukru. Ten styl mě uchvátil.
" Hanuš se pro ni vydělil z okolního světa..."
"...neměnnost znamená bezpečí.."

12 01.01.2021

Nejvíce o sobě pochybují ti, kteří se snaží poctivě odvést co nejlepší práci. A mohou mít všelijaké důvody. Navíc to vypadá, že soužití je překážkou k upřímnosti a důvěře. V hlavní roli subjektivita, radost z bádání a žárlivost.
"To je ale nápaditá holka, škoda, že ji nedokážu snášet víc než hodinu."
"Školství...je nutno znovu promyslet tak, aby všem, úplně všem, a zejména vyučujícím, poskytlo nástroje, aby snili o vlastní výjimečnosti a ve vhodné chvíli se probudili a šli ji uskutečnit."

7 30.12.2020

Jak barevná může být kniha o posedlosti černobílými obrázky! Podoba Lilly před námi vylézá pomalu jako její fotky ve vývojku vložené. Sledovat někoho, kdo je pohlcen svou vášní, je k užasnutí; vyšije-li k tomu autor ještě bublinky s myšlenkami, vnitřním bojem a pohnutkami, nezbývá než zatajit dech a přistěhovat se...
"To, jak smýšlíme o lidech, vypovídá mnohem víc o nás samotných, než o daném člověku."
"Skutečná tolerance neciví, protože skutečná tolerance nevidí nic, na co by měla civět."

14 27.12.2020

Povídky už dospěly do věku dědečka, ale vůbec nezestárly a nezešedivěly; možná proto, že hlavními postavami nejsou žádná ufa ani vetřelci..ale my. Kaleidoskopem a Poutníkem bych si klidně vytapetovala kuchyň:).
"..patříte k unavenému národu, který už dlouho žije bez víry, a vy tolik chcete věřit, že se sám sobě pletete pod nohama."

7 25.12.2020

Je pokorný, jemný, upřímný. Stal se uchem, okem a perem. Knihy předešlé byly o Formánkovi a přitom je tato o něm nejvíce:). Kniha o lásce.
"Už dlouho nezkoumám prosby těch, co mě žádají o drobné."
"Hlavou mi běhala spousta otázek, ale...Co má být řečeno, vyjeví se samo."
"V mé dnešní laskavosti je i kus Tebe."

13 19.12.2020

Mají lesk, ale neoslňují; jemně se ty verše zatřpytí, radost způsobí a způsobně se uvelebí na dosah...aby kdykoli mohly zase trefně bliknout.
"Baletkám chromnou nohy.
Tak prý platí
za eleganci, krásu, poezii gest.
A básníky, co žijí ze závratí
vlastního srdce,
jaký čeká trest?"

7 17.12.2020

Nač vymýšlet neuvěřitelné příběhy, když jsou jimi lidské životy nacpané k nedožití!? Tady nemrazí z dějin, ale z jejich prostého a téměř nezaujatého popisu...z upřímné zpovědi jedné z probuzených, přemýšlejících a nevzdávajících se duší..
"Ve skutečnosti byla malichernost základním charakteristickým rysem revoluce, která vychvalovala vměšování a nevědomost; závist se stala součástí kontrolního systému."
"Od té doby jsem začala posuzovat Číňany tak, že jsem si je rozdělila do dvou skupin: na lidské a nelidské."

6 29.11.2020

Osvěžující a uklidňující..povzbudivé a chlácholivé. Další zdroj, ke kterému se hodí chodit nadopovat. Zdravě a s pozitivními vedlejšími účinky:). Toto čtení povzbuzuje chuť do práce a bojeschopnost s kostlivci...a potenciálním ministerským opatřením dávám hlas.
"Státní maturita by měla být vzdělávací slavnost, která ohraničuje společnou cestu učitelů se žáky!"
"Pokud o to pracovníci Cermatu požádají, mohou dostat novou identitu a začít nový život nějakou poctivou prací. Ostatní přejdou automaticky do programu ochrany svědků."

6 23.10.2020

Se stárnoucími postavami pomalu ztrácíme ostré hrany i my; a to je sledujeme jen pár dnů. Osudy časem blednou a ztrácejí se pod vrstvou nových starostí, aby se v poslední větě slily zase v úplné děsivé jasno. Ty různé úhly pohledu dláždí vyprávění moudrem...příhodná příloha k učebnicím dějepisu (se Zdivočelou zemí).
"A možná že když sleví ze všech svých představ, když se uskromní na dřeň kosti, když se přestane zaobírat tím, jak žít, že by tu mohla být i šťastná."
"Domov je tam, kde tě lidé vítají, když vstoupíš."

19 27.09.2020