Hyaenodon komentáře u knih

Ježíši, to byla pecka! Šňupl jsem si to během dvou dnů... Jako malý jsem viděl stejnojmenný seriál (podle mě patřil k těm lepším, co v 80. letech šly), ale kniha mi kdoví proč unikala desítky let. Skutečně mistrovské vyprávění, živé, opravdové postavy, vtipné situace i historky, úžasný svět s vlastními pravidly v toku času. Je to náhoda, že jsem tuto knihu přečetl po Utopia Avenue, které jsem dal s vypětím sil tři hvězdy? Ucelenější než Lidé z maringotek. Jedna z knih, kde člověk lituje, že nemůže osudy jména Humberto sledovat dál...

23 15.05.2022

Mark Watney je nesmírně sympatický vypravěč - dělá chyby a je sprostý. Knížku jsem si užil od začátku do konce a už dlouho mi něco tak nesedlo.

19 10.09.2023

(SPOILER) Oproti Listopádu docela jízda. Musím říct, že jsem podezříval (nevlastního) otce, přestože je kniha přecpaná narážkami na skutečného viníka. Trochu nedotaženě na mě působí další osud Jakuba a vlastně i jeho bratra, protože z něj není sňato falešné obvinění. Babi je svině a snese srovnání i s panímámou Boučkovou z Kalibova zločinu (za mě nejotravnější ženská, jakou jsem v literatuře poznal). Ale jo, bavil jsem, šňupl jsem si knížku na jeden zátah.

18 19.02.2024

Velmi potřebná kniha a k tomu docela jízda. Musím se přiznat, že jsem na celou problematiku trans+ hleděl od začátku s nedůvěrou, která jen narostla poté, co se Albatros rozhodl knihu nevydat kvůli "kontroverzi". Za mě kniha vůbec kontroverzní není a jen - snad pravdivě - ukazuje míru šílenství, které zachvátilo odborníky i laiky ve Spojených státech. Velmi poučné jsou medailony o lékařích, kteří nejdou s davem a jsou hysterickými aktivisty vaporizováni z významných pozic.
Zajímavé také je, z jakých sociálních skupin se dívky požadující tranzici rekrutují. Asi skutečně není snadné být v dnešních USA dívk... osobou, která krvácí. Doufejme, že se tato zrhlá móda co nejdříve přežene.

15 29.06.2024

Konec knihy mě celkem rozsekal, byť to k němu pomalu směřovalo. Velmi působivé byly analogie osudů a pocitů vězenkyně Kim Čog-U a hlavní hrdinky Ri Jon-Čong, byť pochopitelně v jiných kulisách. Ani po přečtení Svědectví o životě v KLDR jsem si neuměl představit míru indoktrinace dětí, kdy osobnost a osudy Vůdce nahrazují náboženství, mytologii i lidovou slovesnost. Moc drsná a potřebná kniha...

13 14.07.2024

(SPOILER) Sedmá autorova kniha. Kdybych ji četl před zhruba deseti lety, asi bych dopadl jako Naoko. Teď jsem si ji přečetl s pocitem někoho, kdo už dávno zatelefonoval Midori a dobře udělal... :)

12 22.10.2023

Velmi potřebná kniha mapující (byť románově) boj komunistiů s církvemi, čte se sama.

11 13.06.2022

Moje první autorčina kniha. Zpočátku jsem měl pocit, že i tři hvězdy budou moc, ale zhruba od chvíle, kdy začala vyprávět Magda, mě kniha chytla. Konec mě příjemně překvapil (Maja), ale na pět hvězd to osobně nevidím. Jak tu již někdo psal, "něco" knize chybělo a pěkné metafory nebo detaily (zboření kostela, mizení lidí) jsou příjemnou třešničkou na dortu.

10 09.12.2022

Po 21 letech znovu přečteno a stejně působivé, jako tenkrát. Lantiera bych osobně označil za archetypálního politika - jenom kecá a vyžírá. :)

10 04.07.2022

Čteno podruhé a mám mnohem lepší prožitek než před bratru 15 lety. Nejvíc mě bavily scény s magií (zpívající úředníci, střílející kocour, Markéta na koštěti nad Moskvou). Kniha má obrovské množství vrstev, ve kterých se nevyznají ani internety (nebo mají pravdu všechny). Knížku si budu muset ještě pár dní v duchu zpracovávat a tak to má být. :)

9 10.10.2024

Tak tohle byla celkem silná káva. Vadil mi poněkud zmatený začátek, kde se "bez střihů" pendlovalo mezi řadou postav, ale pak si to sedlo. Každopádně se mi (ne)líbí, jak se řada modelů chování "postfordovské" společnosti stává dneska standardem - hlavně se bavit, nevázat se a mít "právo" na štěstí... :/

WTF momenty: V organizované společnosti nemá nikdo důvod být vznešený nebo hrdinný. Krása je přitažlivá a my nechceme, aby lidé byli přitahováni starými věcmi. Chceme, aby měli rádi věci nové.

9 12.10.2023

Naprostý mazec. Kniha sama patří mezi moje srdcovky (a bohužel je dnes vnímána spíš jako manuál než jako varování) a zaslouží si důstojnou vizualizaci. Oba filmy natočené podle knihy nemůžou zdaleka vystihnou košatost předlohy a byť je verze z roku 1984 slušná, knize se nevyrovná. Grafický román je podle mě perfektním spojením vizuálna a samotné knihy, autor nevynechal nic podstatného, předlohu nepatrně s citem doplnil a dokonce do komiksu zařadil i řadu detailů z knihy, které pro samotný příběh nejsou nezbytné. Za mě tedy majstrštyk, víc takových adaptací!

9 23.03.2021

První díl se mi líbil - hlavně celková uvěřitelnost příběhu a přesah do čínské Kulturní revoluce. Druhý díl, se vzorně spolupracujícím lidstvem - no, dejme tomu, ale už jsem tomu moc nevěřil. Třetí díl je už podle mě slátanina, kdy měl autor smlouvu, ale ne nápad (i když pohádky byly pěkné). Nelogičnosti se vrší jedna na druhou, je načata spousta cest, ale žádná pořádně využita. Hlavní hrdinka se chová jako taková čínská verze Sophie Zawistowské - co rozhodnutí, to chyba... A že Trisolarani chtějí napřed lidstvo zničit úplně, pak v Austrálii částečně, pak se na to vykašlou, zprostředkují hlavní hrdince a její platonické lásce dálkový hovor, ale zároveň neporadí, jak se zachránit, aby potom hlavním hrdin... přeživším postavili záchranný vesmír, který pak tito zase opustí, protože jim to řeknou nějací überufoni... Uff... Zklamání.

9 10.06.2019

Velmi nadčasové úvahy o svobodě a její ztrátě, o manipulaci a nátlaku. Bez církevních hábitů by to skvěle platilo i na jakoukoliv totalitu, ale i na běžné situace, kdy jedinec nesouhlasí s většinovým názorem nebo postoji.

8 01.03.2023

První byl film. Nadšení z Falca, strach z Bažin smutku, pláč nad utonutím filmové Artaxe. Pak jsem se někdy v patnácti dostal ke knize a možná ji ani nedočetl, už nevím. Teď jsem si ji koupil a šňupl si jedním dechem. Nádherné podobenství o vědomí si odpovědnosti, ale i o neochotě vzdát se moci. A bezpočet neskutečných míst - poušť Goab, důl na těžbu lidských zapomenutých snů, Město starých císařů... Nádhera.

8 29.03.2020

Moje další stará láska. Krásně melancholický příběh z chorobného maloměstského prostředí, kde existují jenom jednosměrné emoční vztahy.

7 22.05.2024

Nejšílenější scény... Zátah operovaných na neočk... neoperované a výlev U o tom, jak odvedla na operaci celou třídu a jak museli děti svazovat... Knihu jsem četl před necelými třiceti lety na gymplu, ale až po 1984, Konci civilizace a Callocainu.
Zamjatinovi se podařilo vytvořit celkem uvěřitelý svět, ve kterém můžeme vidět narážky na (nedávnou) současnost. Severní Korea, covidové hry, ale třeba i libovolnou "diskuzi" na internetu, kde se odlišné názory netrpí. Na Orwella to prostě nemá, ale za mě čtyři a půl hvězdy.

7 01.10.2023

Mazec. Autorka má v předmluvě pravdu. Zatímco se o ukrajinských obětech obecně "tuší", o těch běloruských se mlčí...

7 26.01.2020

Pokud si někdo občas klade otázku, proč se jako národ tak podivně "plácáme" na místě, nebo proč se tak hystericky "stmelujeme, abychom někoho jiného vyčlenili", tak Kosatíkova kniha mu leccos napoví. Velmi (ne)příjemné čtení.

7 16.09.2018

Knížka se mi moc líbila. Jednotliví samotáři mi byli (až na čestné výjimky) velmi sympatičtí. A kde je vlastně ten normální svět? Tady, kde se stále jen honíme za penězi, nebo tam, kde lidé prostě mají čas?

7 11.09.2018