JaAnička komentáře u knih

Tím, že jsem hodně četla o tom, "jak je tato kniha od ostatních odlišná", jsem očekávala trochu duchařiny, drsného napětí, možná i prvky hororu, ale bohužel jsem se nedočkala. Ano, napětí tam chvílemi bylo, ale pokaždé bylo ignorováno, odmávnuto nebo ubito romanticko-erotickou linkou, která mě oproti jiným Hooverovic knihám tolik nenadchla a ani neuspokojila. Pro první čtení jsou tam vlastně dost dobré zvraty - to se musí ocenit a knihu bezmezně chválit - bohužel při čtení druhém zjistíte, že by to nemohlo fungovat a spousta věcí je vlastně dost nesmyslná a plná otázek: "cože, proč a jak" a jakmile se kniha po několika dnech rozleží v hlavě, přijde to "vystřízlivění" a snížení hodnocení.

A bohužel to tentokrát nezachraňují ani postavy, hlavní hrdinka je v tomto případě hrozná ženská a většinu knihy se chová jako kráva (pardon, ale celá linka vůči Verity je skoro až nechutná a častečně i dost nevděčná).
I samotný konec vlastně překvapil, jenom dokážu posoudit, jestli dobře nebo špatně. Chápu, co se nám tímto sdělením vlastně autorka snažila říct, ale nejsem si úplně jistá tím, jestli se jí to dostatečně povedlo.

8 25.06.2023

Milovníci mafianských/gangsterských knih neočekávejte cokoli inovativního. Je to v konečném důsledku pěkná erotikou (škoda) nepřeplněná slaďarna s dobrým dějem, kvalitními a ne 100% prohlédnutelnými zvraty, které potěší, ale i tak trochu zabolí. Jenom ten konec je klasicky trochu zrychlený.

Ale abych řekla pravdu, pořád je to jedna z nejlepších mafianských a dobře propracovaných knih. (Ano, je to plné klišé, smiřte se s tím, že to do takového žánru prostě patří) Hlavní postavy jsou relativně dobré a příjemné v tom smyslu, že jsou uvnitř úplně stejné (tvrdohlavé a "samonasírací") a není to všechno jenom o tom, že protiklady se přitahují.

2 25.06.2023

Asi bych řekla průměrná YA kniha, která se zařadí vedle knih Po stopách Jacka Rozparovače a Královny mrtvol, ale naneštěstí nebude ničím vyčnívat.
Děj je plynulý, čte se to rychle a celkem dobře, jedtlivé kapitoly proložené lékařskými a pravděpodobně novinovými články jsou dobré zpestření, postavy také nejsou úplně úplně na facku, i když je tu věčný problém s "žiju v 19. stolení, chovám je jako ve 21.", což je opět klasický problém všech moderních historických knih. Překlad někdy trochu skřípe a v některých dialozích jako kdyby byla přeskočena věta. Samotný konec je tak trochu úlet, ale takto to u podobných knih prostě bývá, takže ani toto mi moc nevadí.

Co mi ale dost vadí...moc dlouhá anotace, která prozrazuje 140 stran textu...a to je polovina knihy a to je prostě špatně, naštěstí to "relativně nečekaný" konec celkem zachránil. Stejně jako růžová obálka s podnadpisem "příběh lásky", který je tam celkem nepatřičný a upřímně mi tam moc nesedí - to ale bude spíš můj osobní problém.

SPOILER: Navíc chudák ten třetí, který se do celé situace dostal úplně nevinně a ještě z něj v závěru udělali záporáka.

1 22.06.2023

Obyčejná eroricko-romantická částečně pohádková kniha z "mafiánského" prostředí s tématem pravé a nekonečné lásky, která má všechny potřebné atributy, aby do tohoto žánru pasovala: 1. dokonalá a chápavá hlavní hrdinka, 2. svalnatý muž s těžkou minulostí, který kvůli dívce zahodí celý svůj minulý život, 3. alespoň jedna falešná smrt, 4. hodně divných neprokreslených záporáků, kteří jsou zlí, jenom aby byli zlí, 5. všichni chlapi jsou neskutečně prachatí, auta, baráky..., 6. všechny spory se v konečném důsledku vyřeší strašně rychle, 7. minimálně jeden totální zvrat, který je vlastně divný, a 8. dobře napsané sexuální (BDSM) scény...

20.06.2023

Jsem vlastně velmi příjemné překvapena. Postavy jsou sympatické - relativně proreslené, děj je plynulý, nezadrhává se a směle uhání až k moc rychlému konci, představený svět je i docela originální (znamení zvěrokruhu , vlkodlaci a spešl schopnosti? Good), kniha obsahuje zvraty, krvavé scény, můj oblíbený (hrdinsky-protřelý) sarkastický humor a i tu slibovanou erotiku z obálky, které vlastně v konečném důsledku není přehršel a zase tak moc nekazí vyznění knihy.

Celkově by kniha asi potřebovala být trochu delší, abychom se dozvěděli více o celém fungování zvěrokruhu, speciálních schopnostech některých nepopsaných znamení, popřípadě více střípků z minulosti pro větší emocionální zainteresovanost čtenáře. Ale toho všeho se pravděpodobně dočkáme v dalších dílech, přece jen ....jsou minimálně 4.

5 14.06.2023

"A to jsem si myslela, že na Aljašce bude pekelná nuda."

Dobře tedy, asi proč ne, očekávání bylo splněno, tesáků a drápů bylo nabaženo.
Příbeh je docela svižný, má pointu, děj i konečně vyústění, je tam obstojná romantika, akce, představení nového dark-academy světa, trochu i toho humoru a ke konci velmi nabitá akce + menší krimi zápletka, postavy jsou taky celkem fajn (nebo aspoň nejsou až tak moc na facku).
Chvilkama mě to nudilo, ale většinou mě dokázalo vtáhnout do děje, za což většinou můžou trochu brutálnější scény. Názvy kapitol jsou vtipné a sarkastické a v některých případech dobře vystihují celou kapitolu a také si velmi cením originálního vysvětlení světla, zrcadel, pití krve atd...Grace mohla být ještě trochu zvědavějsí a bohužel ta část, v níž by se měla snažit pochopit čarodějnice, draky, vlkodlaky, upíry atd., je trochu upozaděna v prospěch Jaxona. No možná v dalším díle...

Také mě trochu zklamalo, že bylo hned v obsahu prozrazeno, co je Jaxon zač, protoze nám to půlka knihy spíš jen lehce naznačovala a odhaleni pak bylo takové ...no trochu fópá a trochu vlastně...nijaké. Ale ono to asi v konečném důsledku nevadí, přece jen, popisek nalákal na téma stmívání, takže...

08.06.2023

"Nechci být tvůj první Fallon. Chci být tvůj poslední."

Další z řady emocemi nabité série romanticko-pohádkových knih, během jejichž čtení brečíte, aniž pořádně tušíte proč (je to jejich vytrvalostí, oddaností nebo nereálnou přesto přenádhernou nadějí?) Přesto ale chcete víc a víc a brečíte a křičíte do knihy, že celá dohoda byla nepraktická a z realistického hlediska neproveditelná hloupost, že se postavy (hlavně tedy Fallon) chovají hloupě, že další setkání už musí být tím posledním, že to přece nemůže vyvinout přesně tak, jak očekáváte ... a přesto, když to skončí, chcete nějaký skutečný dovětek dalších a dalších 9. listopadů.

Kniha je opět velmi čtivá a svižná, ale rozhodně si nemyslím, že je to, to nejlepší, co Colleen kdy napsala. Přesto nemůžu upírat kvality tohoto pohádkového a krásného díla.

3 06.06.2023

Mně dojem z průměrné - na pozdější tvorbu Colleen až podprůměrné - romantiky kazil velmi, ale velmi špatný překlad (asi přejdu nepovedené skloňování cizích jmen končících na Y nebo E, pár kostrbatých frazí nebo létajicí predložky, ale říct že políbil kotníky na rukou...to už je překladatelské "fópá").

Jinak kniha asi dobrý, přináší nový - nečernobílý - pohled na milostné trojúhelníky a lásku, který se v poslední třetině změní na salvu klišoidních a bohužel cringodních pohnutek, které mě za srdce bohužel moc nechytly.
(Stále si ale stojím za tím, že Colleen je hvězda mezi romantickými spisovatelkami.)

05.06.2023

Tak tady bych, prosím pěkně, pomalu zatáhla za ruční brzdu a zamyslela se nad pointou celé série, protože co si budeme - a já opravdu nechci být hnusná - tady je sice (a to oproti předchozím dvou knihám) mnohem více akce, bojů, krve, politických tahů, a vlastně i toho celkem dobře napsaného napětí, atd., ale bohužel to začíná trpět telenovelsko-cimrmanovskou "já nejsem tvůj otec, jsem tvá matka" zápletkou + marvelovským přesílením hlavní hrdinky, jejíž moc je napříč knihou dost nevyrovnaná - v jednu chvíli je schopna na dálku několika metrů lámat vazy a vzápětí tupě stojí, nechá se chytit nebo zmateně kouká na šípy nebo na zraněné přátele. Ale naneštěstí si svou otravnost zachovala i v této knize.

Někdy je lepší držet se zásady "všeho moc škodí" a tady se to pomalu začíná vyplňovat. Ačkoli máme stále jednu - max. dvě dějové linky - jsou tak strašně zamotané, překombinované a zbytečně složité, že se v tom už nemůže nikdo vyznat, stejně jako množství nových nebo povýšených hlavních postav, které se každým dílem neúměrně zvyšuje, a množství intrik, plotwsitů, více zvraceného sexu (který už není ani zajímavý, je prostě jen trapně nechutný a jeden z nich je opravdu příšerně ale příšerně napsaný - jak kdyby autorka sama nevěděla, jestli chce do něčeho takového zabrušovat, a tak to je nakousla, přičemž výsledný produkt je akorát divný) apod. se objevuje tak často, že kniha pak ztrácí své kouzlo a stává se pomalu ale jistě tak nudnou, až nakonec zničí sama sebe a pohřbí dobře rozjedou sérii.

RADA na závěr: Opravdu si před čtením tohoto čtvrtého dílu přečtěte vedlejší příběh Ve stínu popela, pomůže to.

26.05.2023

Tady nemám co vytknout. Je to upřímná zpověď zraněné, přesto bojující, milující a nadějeplné ženy, která se potýká s něčím, co by nikdo - a to opakuji - nikdo nikdy neměl zažít (ale stejně se to děje častěji, než by bylo zdrávo).
Jak je u Colleen zvykem, kniha je plná bolesti, strachu, časově neomezené lásky, bohatství, ale i chudoby, naděje, rozpadajících se rodinných vztahů, nefungujícího státního systému a citové horské dráhy, která vás donutí pobrečet si, smát se, melancholicky bloumat nad svým - zdánlivě dokonalým - životem, nebo naopak přemýšlet nad chybami a radovat se z maličkostí.
Když jsem tu knihu poprvé vzala do rukou, bála jsem se, že to bude jenom hloupý milostný trojúhelník mezi první láskou - rozpolcenou dívkou - a současnou láskou a naštěstí...nemohla jsem se více mýlit.
Kniha je nádherná, velmi oceňuji retrospektivní dopisy adresované Ellen, které tam nejsou jenom, aby nám objasnily minulost, ale mají své opodstatnění i do budoucnosti, stejně jako další věci, které nedělají svět plochým. Zkrátka...kniha končí v bodě, kdy chcete číst dál, a proto je moc dobře, že se Colleen i po tolika letech rozhodla pokračovat a nadělit čtenářům to, co chtějí a potřebují slyšet.

8 24.05.2023

Po solidní jedničce, skvostné dvojce, tu máme propadající se - nudnou - trojku. Děj je sice nabitý hnusnými a násilnými vraždami, množstvím vyrovnaných podezřelých a zajímavým prostředím výletní lodě, ale původní postavy (snad kromě Lízy) tu úplně ztratily svoji identitu a to, co jsme na nich milovali v prvních dvou dílech...stejně jako až neuvěžitelná laxnost ostatních pasažerů první třídy, kterí by, vzhledem k tomu, co s tam děje, nevylezli z kajut a dožadovali by se neodkladného vyřešení šlamastiky...je najednou převážena až trapným Twilightovským milostným trojúhelníkem, který je absolutně plochý a bez jakéhokoli nápadu a je tam snad jen proto, abychom začali pochybovat o Thomasově mentální kompetenci, Audrinině rozhodnosti a strýčkově vlastně co? (byl v té knize vůbec? a pokud ano...tak vlastně k čemu?)
Proč prostě uměle ničit vztah, který funguje (ono by prostě stačilo, kdyby se třeba pohádali kvůli svatbě...a hotovo...napětí mezi ústřední dvojicí by bylo splněno a nemuseli by dělat měnit charakter postav), a nahradit jej větami jako "rozhodněte se podle svého srdce", "máte volnost," "och, já nevím co si počít...", "och, cítím něco k oběma mužům"...

2 14.05.2023

Špatný to není, má to spoustu vtipných momentů (někdy je to možná až trochu na sílu - nebo to naopak vtipné není vůbec), pár nosných myšlenek - otec, možnost zranění, vztahy mezi sourozenci, peníze, práce, financování, láska ke sportu... (bohužel ale ještě víc jenom naznačených, nedořešených nebo úplně vypuštěných linek, které by mohly knihu natáhnout minimálně o dalších 100 stran, což by v konečném důsledku knize moc neuškodilo - např. Paul, další partneři, Karina, čtveritý odhazovaný salchow, autonehoda, zranění, syndrom vyhoření, fotky, alkoholová historka, konečný úspěch...)
Je tu spousta hezkých momentů (scény s otcem jsou dobré, ale svým způsobem "zbržďují" hlavní dějovou linku, která by měla být o krasobruslení. Konec je až strašně moc rychlý, jakože extrémně - nemluvně o celém tom "zranění", které působilo jako cringe - omlouvám se -, sem tam je i to napětí, které je ale opět hrozně rychle vyřešeno nebo přeskočeno.
Dovětek je prostě ...mech...pravděpodobně vznikl, aby tak nějak shrnul dalších kolik 8 let jejich života, ale prostě...za mě nepůsobil úplně přesvědčivě. Nejen, že v sobě nesl víc těžkých i hezkých momentů, o kterých bych si chtěla přečíst, ale zároveň ustřihl podstatný kus jejich příběhu, a celé to pak vyznívá, že jsou prostě o mnoho lepší, protože jsou zamilovaní, a to je vlastně celé poselství knihy.
Co se týče postav...Ivan je prostě takový ...no ...sexy hromotluk, který moc nemluví, pořád se mračí a ušklíbá, ale když něco řekne, je to tak strašně krásné, dojemné a romantické, hm...na rozdíl od Jasmine, které se chová tak max. na 18/19 a až teprve na konci se konečně nějak mentálně posune.

2 11.05.2023

Bylo mi ctí tuto knihu číst. Je to přesně takové, jako od Hooverové čekáte. Je to smutné, jakože extrémně (poslední třetina je snad nejsmutnější knihou, kterou jsem kdy četla). Člověku, co Collen normálně nečte, by se to mohlo zdát zdlouhavé, nezajímavé, možná i hloupé, ale není tomu tak. Kniha je sofistikovaná, chytrá a celou dobu dává malé nápovědy, že ne všechno je tak, jak se zdá. A ohalení je poté osvobozující.
Postavy jsou skvostné, opět melancholické a tiché a plné té nejhlubší a neupřímější bolesti.
Collen je schopna podávat různé příběhy z různých úhlů, o různých věcích, s různými trabli a v různých etapách života.
Co kniha, to bolest zaznamenaná na papíře.

3 10.05.2023

Celá tato série by se dala definovat jednou větou a to: "Přestaň už sakra žvatlat o svých pocitech a raději mi vysvětli, co se tam sakra děje?!" protože (jak je napsáno v komentáři níž) tato kniha je definice emocional damage po všech stránkách, u kterého vůbec ale vůbec nechápete, která bije, co se tam děje a už vůbec netušíte, co se bude dít dál, protože vás ta kniha, co pět stran kopne něčím novým/divným/nepříjemným až snad i nemožným s čím si ani hrdinka neví rady, i když se tváří, jakože přesně ví, co má dělat a chvílemi je tak otravná, že protáčíte oči a říkáte si ...už ne, ne další scénu o tom, jak jsi nemocná láskou a rozbitá...prosím, už opravdu ne. Navíc jsou ty její monogoly někdy tak dlouhé, že je prostě musíte přestočit nebo zkrátit (SPOILER: jen tak jsem otevřela třetí díl a Tobiáš je úplně stejně ukecaný jako ona...ach jo).

Jestli jste (trochu jako já) doufali, že vám Exodus dá odpověti, které jste si pokládali po Hejnu havranů, zklamu vás.

4 03.05.2023

"Ta světla, chaos, zločinnost, sexualita, vzrušení. To všechno patří do Desovy osobnosti."

Opět skvostné. Opět krásně napsané a výborně přeložené - opravdu...hovorovost, jazykové hříčky, slovní obraty, luxusní přirovnání, poznámky...prostě skvělé. Je moc vidět, že vidět, že si knihu pod svá křídla vzalo artovější nakladatelství, což je kvalitou rozhodně plus, bohužel kniha pak nemá taková takový Abatrosovský nebo Dobrosovský dosah...a to je sakra škoda.
V příběhu navazujeme prakticky hned tam, kde jsme skončili a tentokrát už tolik nekopíruje sérii Dvorů, ale jede si vlastní - a musím říct že velmi dobrý a zajímavý - příběh, který je něco mezi kriminálkou, hororem, prostým výplňkem pro poslední díl a standardní romanťárnou.
První půlka knihy je vcelku dost, ale tak zvláštně slowburn romantická, ale takovým tím příjemným způsobem, není tu tolik explicitní erotiky, jak by se podle popisu ("pro fanoušky Maasové" - nebo Armentroutové -) mohlo zdát. A pokud ano, je pěkně napsaná. Také se ale více seznamuje s fungováním světa, který je taktéž pěkně prokreslený, a další postavy mají co nabídnout (chceme více Temper!).
Konec je bohužel trochu moc uspěchaný, a dá se říct, že i částečně předvídatelný, ale ono to zase tolik nevadí, protože poslední stránky čtenář hltá jak dobré jídlo.
taktéž postavy jsou fajn, Callypso je opět příjemně sarkastická dívka, která si prošla peklem, ale skládá se dohromady. A Des je skvěle napsaný, opět je tím záhadným mužem se spletitou minulostí, jehož vrstvy postupně odkrýváme a pořád - stejně jako Callypso - nevíme, co si o něm máme pořádně myslet.

5 03.05.2023

"Byla příliš krásná na to, abych se jí já se svou ošklivou minulostí mohl vůbec dotknout, a přesto mě něco nutilo pokračovat."

Druhý díl mainstreamem oblíbené série twisted, tentokrát z královského prostředí a evropské imaginární země-nezemě. Děj se částečně prolíná s prvním, na což jsme také náležitě upozorněni, a tudíž se opět alespoň na chvíli setkáváme s hrdiny minulého dílu. Od romantické knihy takového rázu nemůžeme okečávat, že se budou charaktery či sexuální scény nějak moc odlišovat. Ale přece jen - Rhys není až takový sociopat jako Alex, a jsem ráda, že na to upozornili i v knize - sice je takový trochu násilnický a majetnický, ale to nám v knihách přece nevadí ne? + opět tu máme temnou minulost, proč mám pocit, že pokud hrdina nemá temnou minulost, tak je vykreslen hrozně ploše?...Briget je asi bezproblémová hlavní hrdinka, jejíž nejdominantnější charakterový rys je, že to má ráda tvrdě a že se opět sžívá s královským prostředím po abdikaci Nikolaje.
Jinak bych řekla, že asi takový průměr. Čte se to hezky, ale pro mě to není ničím zapamatovatelné.

3 14.04.2023

Takové, že nenadchne ani neurazí. Kniha je to příjemná, odpočinková, čtivá... Stella píše hezky, je tam sice pár bot, ale málokterá kniha je dnes bez jediné gramatické chyby, postavy jsou takové průměrné, svým způsobem zvráceně roztomilé ale hodně naivní, předvídatelné a hloupé, o tom žádná. A Ivy je teda strašně nešikovná...možná bych si to měla přečíst znovu a spočítat kolikrát spadla, zakopla, něco vylila nebo rozbila. Příběh se asi dobrý? Zápletka relativně taky, i když je chvílemi hrozně se vlečící a chvílemi zase až moc rychlá a doost předvídatelná - na druhou stranu, každá romantická kniha je vcelku předvídatelná, takže asi oukej.
Taková slowburn romantika pro teenegery, které to asi může bavit? Pro dospělé je to přece jen trochu nudné a něco tomu chybí, jenom nedokážu říct co přesně.

1 08.04.2023

Taková Amo Jones na steroidech se stejně otravnou nejvyspělou hrdinkou, která je akorát víc vnitřně ukecaná...no ne, vážně...její monology jsou opravdu otravné a
Většinou vcelku úplně zbytečné a nesmyslné.
Kluci jsou prostě klasika...od podobně laděného románu bych ani nic jiného nečekala....příběh je možná zajímavý, ale prakticky jsme nic nedozvěděli a věta "měla jsem si vygooglit něco o havranech, hned bych toho věděla víc," mi tu moc nepomohla.
Konec byl zbytečně zrychlený a tak moc divný, že si člověk prostě musí přečíst druhý díl.

1 01.04.2023

A éra sexy motorkářů definitivně končí....přesunuli jsme se do fáze sexy policistů nebo herců...ovšem sexy rozruch, lehké strniště, líbatelné rty, skvělé vlasy, svalnatá hruď, vyrýsované svaly a sexy "véčko" nám tu zůstávají...stejně jako tak nějak zvláštně táhnoucí se děj plný tajemství, psychických traumat z dětství a podobně.
Za mě je tento díl asi nejslabší, postavy se chvilemi chovají vcelku iracionálně a divně. Jestli jsem říkala, že předchozí díly byly jako pohádka pro dospělé...toto je její přímou definicí...definicí popelky, která nevyrůstá v prostředí zlých sester, ale motorkářského klubu.

30.03.2023

Zibura má skvělý smysl pro humor...o tom jsme se přesvědčili už několikrát. Jeho knihy i rozhovory oplývají typickým českých suchým humorem, extra trapnými situacemi, z nichž se vám chce brečet, ale zároveň chcete nastoupit na první vlak, letadlo, autobus a vydat se na podobnou pouť zažít jakékoli dobrodružství.
Ten kluk prostě ví, ví, jak má dávkovat napětí i příběh, ví, kdy je potřeba změnit tempo, ví, kdy má vysvětlit cizí pojmy, kdy má přidat vtipně úsečnou poznámku pod čarou, ale také ví, že svět je krásné místo, plné zajímavých míst a rozdílné, přesto přitažlivé kultury, že alkohol a úsměv lámou jazykovou bariéru a že předsudky je potřeba zničit.

5 19.03.2023