JaAnička komentáře u knih

Další z velmi podobných knih Mariany Zapaty (bručounský, velký, bohatý a nádherný sportovec/umělec a velmi inciativní, nevzdávající se, urputná dívka s hispánskými kořeny a obrovskou rodinou) a opět je to příjemná odpočinková četba. Avšak...ze všech knih, co jsem od Mariany četla, mi přijde nejslabší. Rozhodně je nejdelší s nejpomalejší romantikou (a nejotravnějším hrdinou) a tím pádem je i "nejrozvleklejší". Ve spoustě pasaží je to extrémně přitažené za vlasy a konec je OPĚT strašně zrychlený (na to jsem si už ale tak nějak zvykla, ale stejně mě to mrzí, protože ož od začátku nás teasuje na relativně velké "drama", které tam ale v konečném důsledku vůbec není - respektive je, ale je seškrtnuto na jednu větu, v úplném závěru).
Co ale musím ocenit je, že žádná z knih nemá v poslední třetině to velmi trapné laciné (pro romantické a erotické knihy typické) drama typu: "ty jsi mi lhal?!", "jak dlouho to víš?!" ale všechno velmi přijemně plyne, no a pak to v nejlepším prostě skončí.
Ano, kniha zahřeje na srdíčku. Ano, kniha je roztomilá a čte se dobře. Ale ne, na knihu si za měsíc už ani nevzpomenu.

5 12.08.2023

Bez komentáře...naprosto strašně napsané a nepříjemné pro četbu. Je tu strašně moc plytkých, prázdných a nereálně hnusných "bez-"dějových a hlavně zbytečných linek v hotelu (nápad to mohl být dobrý, ale provedení není). Postavy jsou strašné, pořád jenom křičí, hádají se, jsou sobecké, podvádí se a jsou hulvátské. A když už nějaká postava (např. ústřední dvojice) vypadá zajímavě, je tam jejich příběhu tak strašně málo (nebo jsou zajimavé pasáže prostě přeskočené), že se ztratí v množství zbytečných scén. V celém příběhu je absolutně nulová možnost vcítit se do podváděných nebo podvádějících. Motivace postav jsou prakticky neexistující a v konečném důsledku se jim věnováno strašně málo prostoru (protože prostě moc linek, které by třeba i možná mohly být dobré, prostě dál nepokračují).
Vlastně jsem čekala větší množství otevřenější a možná i drsnější erotiky, ale nedočkala jsem se prakticky ničeho. Jenom zklamání.

Klasická Amo...svým způsobem čte člověk podesáté to samé. Tentokrát si ale nejsem jistá, jestli mě to už nezačíná pomalu otravovat. Děj byl asi takový ...na jaký jsme zvyklí, hodně prvoplánových, ale i docela ucházejících zvratů, otevřeného sexuálního napětí a obscénních scén, až přehršel násilí a všudypřítomné krve, extrémního bohatství, statisíce sledovatelů na instagramu (proč na to dávají pokaždé takový důraz?), popisu krásných téměž dokonalých těl (všichni kluci jsou vysocí, svalnatí, tetovaní, holky mají dokonale velká prsa a kulaté boky, vlasy jako bohyně...), množství alkoholu, cigaret, drog apod.

Avšak postavy za mě tentokrát moc nezářily, chemie tam moc nefungovala a jejich láska byla taková...neuvěřitelná, všechny vyprávěné příběhy byly sice silné, ale byly až tak moc vyhrocené a už mi přišly dost přitažené za vlasy (ačkoli jsem ráda, že se vrátili králové v plné síle).

Je to vlastně taková klasická - trochu na způsob gangsterská - odděchovka, ze které si po určité době nebudete pamatovat skoro nic.

1 22.07.2023

Pomalá, příjemná, odpočinková romantická kniha, která lehce otvírá téma "problémy profesního spostu" (finance, sláva, zranění, úspěchy, dřina, pot a slzy), které je ale v konečném důsledku utlačeno velmi ale velmi pomalou romantikou s fázemi haters - friends - lovers, což je fajn, protože ta přátelská stránka bývá v podobných knihách spíše upozaďována v prospěch té romantické, ale tady je to docela vyrovnané. Oproti S láskou, Lukov je tu více ukázek ze skutečného sportu, např. více zápasů, rozhovory, různé taktiky, atd. (až na ten konec, který je opět trochu uspěchaný a možná i zkrácený - tady to ale pro mě tolik nevadí).
Postavy bych neřekla, že jsou něčím extra vyjímečné, Sal je prostě cílevědomá a Kulti je zkrátka mlčenlivý, zádumčivý, ušklíbající se, sarkastický, vysoký, svalnatý, přesto vnitřně extrémně hodný muž.
Plusový bod musím dát za scény jako jsou dětské příměstské tábory, scény s otcem (double plus) nebo softball.

1 20.07.2023

Co to, sakra, bylo? Obšlehnuté - ale velmi špatně - Padesát odstínů šedi s extrémně hloupými postavami, zápletkami, spádem a celkově i dějem.
Ta kniha bohužel nefungovala jako celek, při čtení jsem měla pocit, že někdo vytrhal celé pasáže, aby tam nechal pouze divný a zvrácený sex (který není tak extrémně cringe - pokud u toho nemluví, protože sexy erotická slůvka nejsou wau)...Protože i samotné dialogy způsobují čtenáři permanentní bolest očí (top of the top překlad). TAKÉ JE TO HROZNĚ ZKRATKOVITÉ. Hlavní postava se chová hrozně, snaží se filozofovat a působit chytře, ale opak je pravdou - nepůsobí a ani se dospěle nechová (na to že nám vykládali, že je pomalu nejlepší z Oxfordu). Také ale pořád přeskakujeme z hádek, mluvení o ubližování, keců "nejsem pro tebe dost dobrý/jsem špatný, zvrácený bla bla bla..." atd. do intimních chvilek a bohužel tak uměle vytváříme něco jako enemies to lovers...což tu ale nefunguje, protože chemie je na bodu mrazu.
Zkrátka...nečekala jsem pecku ani bestseller léta, ale spíše takovou hloupoučkou erotickou pohádku (J.L.Shen) nebo alespoň prostou cringe četbu (série Vábení krve, bratři Malachinové), ale naneštěstí jsem se nedočkala vůbec ničeho.

Skvělé završení skvělé - dějem a zvraty nabité - série, která přínáší konečné rozřešení složité situace, v níž se Kiva na konci druhého dílu ocitla. Kniha má všechno, co by třetí díl měl mít (vyřešení romantické linky, odhalení záporáka a následná válka, overpower, síla přáteství a lásky, šílené zvraty, napětí, strach a nové vytvoření rodiny - či upevnění již stávajících vztahů...).
Jak už jsem zmínila, nejen zvraty jsou to, co dělá tuto sérii tak kvalitní, a zde - ačkoli je jich tu trochu méně (páč není čas) - jsou skvělé, moc dobře vysvětlené a objasněné. Konečně se také trochu více seznamujeme i se světem a různými králostvími a vztahy mezi nimi apod. (i politika je v knize skvělá, je jednoduchá - aby ji pochopili i mladší, a zároveň není překombinovaná a zbytečně složitá, takže si ji užijí prakticky všichni). Stejně tak postavy, které jsou taktéž úžasné a (podle mě) i dost emocionálně odpovídají sedmnáctiletým a jejich pozdně-pubertálním náladám. Skvělá byla taktéž Kivina emocionální horská dráha, do které byly propašovány i velmi, velmi temné myšlenky, které autorka střídala s nadějí a ukazovala tak, že všichni máme své dno, temnotu, ale i světlo.
Nakouslo se i téma drog a závoslostí, ale bohužel jenom nakouslo (páč opět - není čas). je to škoda, protože to všechno bylo až moc rychle a jednoduše vyřešené (bez jakýchkolich zdravotních následků, emocionálity, strachu nebo následných chutí).

Kniha by klidně mohla být delší, v některých momentech mi přišla moc zrychlená a díky tomu i tak trochu zjednodušená. Oproti prvnímu i druhému dílu v sobě měla obrovský kus děje, cestování a vyřešení vztahů a všeho bylo na těchto pár stránek dost, takže si čtenář od napětí vůbec neodpočine (a to je kniha ze všech nejkratší).

Každopádně Lynette má skvěle rozjetou kariéru spisovatelky a doufám, že bude takto tvořit dál a dál se zlepšovat a stoupat žebřičkem hodnocení knih a autorů.

1 26.06.2023

Neurazí, nenadchne a v budoucnosti nebude vyčnívat. Trochu nadprůměrná - smutně melancholická - knížka, která řeší vážné téma s lekhostí a grácií v pěkné deštivé skotské (střední/vysoké?) škole pro extrémně bohaté a vytříbené studenty s průměrnými - avšak nezapamatovatelnými a nevyčnívajícími - postavami (vzhledem k tomu, že je kniha založená právě na postavách, je to celkem škoda).

Knihu bych směle a bez skrupulí zažadila do top YA německých dívčích knih, hned vedle Laury Kneidel, Biancy Iosivoni nebo Mony Kasten.

26.06.2023

Tím, že jsem hodně četla o tom, "jak je tato kniha od ostatních odlišná", jsem očekávala trochu duchařiny, drsného napětí, možná i prvky hororu, ale bohužel jsem se nedočkala. Ano, napětí tam chvílemi bylo, ale pokaždé bylo ignorováno, odmávnuto nebo ubito romanticko-erotickou linkou, která mě oproti jiným Hooverovic knihám tolik nenadchla a ani neuspokojila. Pro první čtení jsou tam vlastně dost dobré zvraty - to se musí ocenit a knihu bezmezně chválit - bohužel při čtení druhém zjistíte, že by to nemohlo fungovat a spousta věcí je vlastně dost nesmyslná a plná otázek: "cože, proč a jak" a jakmile se kniha po několika dnech rozleží v hlavě, přijde to "vystřízlivění" a snížení hodnocení.

A bohužel to tentokrát nezachraňují ani postavy, hlavní hrdinka je v tomto případě hrozná ženská a většinu knihy se chová jako kráva (pardon, ale celá linka vůči Verity je skoro až nechutná a častečně i dost nevděčná).
I samotný konec vlastně překvapil, jenom dokážu posoudit, jestli dobře nebo špatně. Chápu, co se nám tímto sdělením vlastně autorka snažila říct, ale nejsem si úplně jistá tím, jestli se jí to dostatečně povedlo.

8 25.06.2023

Milovníci mafianských/gangsterských knih neočekávejte cokoli inovativního. Je to v konečném důsledku pěkná erotikou (škoda) nepřeplněná slaďarna s dobrým dějem, kvalitními a ne 100% prohlédnutelnými zvraty, které potěší, ale i tak trochu zabolí. Jenom ten konec je klasicky trochu zrychlený.

Ale abych řekla pravdu, pořád je to jedna z nejlepších mafianských a dobře propracovaných knih. (Ano, je to plné klišé, smiřte se s tím, že to do takového žánru prostě patří) Hlavní postavy jsou relativně dobré a příjemné v tom smyslu, že jsou uvnitř úplně stejné (tvrdohlavé a "samonasírací") a není to všechno jenom o tom, že protiklady se přitahují.

2 25.06.2023

Asi bych řekla průměrná YA kniha, která se zařadí vedle knih Po stopách Jacka Rozparovače a Královny mrtvol, ale naneštěstí nebude ničím vyčnívat.
Děj je plynulý, čte se to rychle a celkem dobře, jedtlivé kapitoly proložené lékařskými a pravděpodobně novinovými články jsou dobré zpestření, postavy také nejsou úplně úplně na facku, i když je tu věčný problém s "žiju v 19. stolení, chovám je jako ve 21.", což je opět klasický problém všech moderních historických knih. Překlad někdy trochu skřípe a v některých dialozích jako kdyby byla přeskočena věta. Samotný konec je tak trochu úlet, ale takto to u podobných knih prostě bývá, takže ani toto mi moc nevadí.

Co mi ale dost vadí...moc dlouhá anotace, která prozrazuje 140 stran textu...a to je polovina knihy a to je prostě špatně, naštěstí to "relativně nečekaný" konec celkem zachránil. Stejně jako růžová obálka s podnadpisem "příběh lásky", který je tam celkem nepatřičný a upřímně mi tam moc nesedí - to ale bude spíš můj osobní problém.

SPOILER: Navíc chudák ten třetí, který se do celé situace dostal úplně nevinně a ještě z něj v závěru udělali záporáka.

1 22.06.2023

Obyčejná eroricko-romantická částečně pohádková kniha z "mafiánského" prostředí s tématem pravé a nekonečné lásky, která má všechny potřebné atributy, aby do tohoto žánru pasovala: 1. dokonalá a chápavá hlavní hrdinka, 2. svalnatý muž s těžkou minulostí, který kvůli dívce zahodí celý svůj minulý život, 3. alespoň jedna falešná smrt, 4. hodně divných neprokreslených záporáků, kteří jsou zlí, jenom aby byli zlí, 5. všichni chlapi jsou neskutečně prachatí, auta, baráky..., 6. všechny spory se v konečném důsledku vyřeší strašně rychle, 7. minimálně jeden totální zvrat, který je vlastně divný, a 8. dobře napsané sexuální (BDSM) scény...

20.06.2023

Jsem vlastně velmi příjemné překvapena. Postavy jsou sympatické - relativně proreslené, děj je plynulý, nezadrhává se a směle uhání až k moc rychlému konci, představený svět je i docela originální (znamení zvěrokruhu , vlkodlaci a spešl schopnosti? Good), kniha obsahuje zvraty, krvavé scény, můj oblíbený (hrdinsky-protřelý) sarkastický humor a i tu slibovanou erotiku z obálky, které vlastně v konečném důsledku není přehršel a zase tak moc nekazí vyznění knihy.

Celkově by kniha asi potřebovala být trochu delší, abychom se dozvěděli více o celém fungování zvěrokruhu, speciálních schopnostech některých nepopsaných znamení, popřípadě více střípků z minulosti pro větší emocionální zainteresovanost čtenáře. Ale toho všeho se pravděpodobně dočkáme v dalších dílech, přece jen ....jsou minimálně 4.

6 14.06.2023

"A to jsem si myslela, že na Aljašce bude pekelná nuda."

Dobře tedy, asi proč ne, očekávání bylo splněno, tesáků a drápů bylo nabaženo.
Příbeh je docela svižný, má pointu, děj i konečně vyústění, je tam obstojná romantika, akce, představení nového dark-academy světa, trochu i toho humoru a ke konci velmi nabitá akce + menší krimi zápletka, postavy jsou taky celkem fajn (nebo aspoň nejsou až tak moc na facku).
Chvilkama mě to nudilo, ale většinou mě dokázalo vtáhnout do děje, za což většinou můžou trochu brutálnější scény. Názvy kapitol jsou vtipné a sarkastické a v některých případech dobře vystihují celou kapitolu a také si velmi cením originálního vysvětlení světla, zrcadel, pití krve atd...Grace mohla být ještě trochu zvědavějsí a bohužel ta část, v níž by se měla snažit pochopit čarodějnice, draky, vlkodlaky, upíry atd., je trochu upozaděna v prospěch Jaxona. No možná v dalším díle...

Také mě trochu zklamalo, že bylo hned v obsahu prozrazeno, co je Jaxon zač, protoze nám to půlka knihy spíš jen lehce naznačovala a odhaleni pak bylo takové ...no trochu fópá a trochu vlastně...nijaké. Ale ono to asi v konečném důsledku nevadí, přece jen, popisek nalákal na téma stmívání, takže...

08.06.2023

"Nechci být tvůj první Fallon. Chci být tvůj poslední."

Další z řady emocemi nabité série romanticko-pohádkových knih, během jejichž čtení brečíte, aniž pořádně tušíte proč (je to jejich vytrvalostí, oddaností nebo nereálnou přesto přenádhernou nadějí?) Přesto ale chcete víc a víc a brečíte a křičíte do knihy, že celá dohoda byla nepraktická a z realistického hlediska neproveditelná hloupost, že se postavy (hlavně tedy Fallon) chovají hloupě, že další setkání už musí být tím posledním, že to přece nemůže vyvinout přesně tak, jak očekáváte ... a přesto, když to skončí, chcete nějaký skutečný dovětek dalších a dalších 9. listopadů.

Kniha je opět velmi čtivá a svižná, ale rozhodně si nemyslím, že je to, to nejlepší, co Colleen kdy napsala. Přesto nemůžu upírat kvality tohoto pohádkového a krásného díla.

3 06.06.2023

Mně dojem z průměrné - na pozdější tvorbu Colleen až podprůměrné - romantiky kazil velmi, ale velmi špatný překlad (asi přejdu nepovedené skloňování cizích jmen končících na Y nebo E, pár kostrbatých frazí nebo létajicí predložky, ale říct že políbil kotníky na rukou...to už je překladatelské "fópá").

Jinak kniha asi dobrý, přináší nový - nečernobílý - pohled na milostné trojúhelníky a lásku, který se v poslední třetině změní na salvu klišoidních a bohužel cringodních pohnutek, které mě za srdce bohužel moc nechytly.
(Stále si ale stojím za tím, že Colleen je hvězda mezi romantickými spisovatelkami.)

05.06.2023

Tak tady bych, prosím pěkně, pomalu zatáhla za ruční brzdu a zamyslela se nad pointou celé série, protože co si budeme - a já opravdu nechci být hnusná - tady je sice (a to oproti předchozím dvou knihám) mnohem více akce, bojů, krve, politických tahů, a vlastně i toho celkem dobře napsaného napětí, atd., ale bohužel to začíná trpět telenovelsko-cimrmanovskou "já nejsem tvůj otec, jsem tvá matka" zápletkou + marvelovským přesílením hlavní hrdinky, jejíž moc je napříč knihou dost nevyrovnaná - v jednu chvíli je schopna na dálku několika metrů lámat vazy a vzápětí tupě stojí, nechá se chytit nebo zmateně kouká na šípy nebo na zraněné přátele. Ale naneštěstí si svou otravnost zachovala i v této knize.

Někdy je lepší držet se zásady "všeho moc škodí" a tady se to pomalu začíná vyplňovat. Ačkoli máme stále jednu - max. dvě dějové linky - jsou tak strašně zamotané, překombinované a zbytečně složité, že se v tom už nemůže nikdo vyznat, stejně jako množství nových nebo povýšených hlavních postav, které se každým dílem neúměrně zvyšuje, a množství intrik, plotwsitů, více zvraceného sexu (který už není ani zajímavý, je prostě jen trapně nechutný a jeden z nich je opravdu příšerně ale příšerně napsaný - jak kdyby autorka sama nevěděla, jestli chce do něčeho takového zabrušovat, a tak to je nakousla, přičemž výsledný produkt je akorát divný) apod. se objevuje tak často, že kniha pak ztrácí své kouzlo a stává se pomalu ale jistě tak nudnou, až nakonec zničí sama sebe a pohřbí dobře rozjedou sérii.

RADA na závěr: Opravdu si před čtením tohoto čtvrtého dílu přečtěte vedlejší příběh Ve stínu popela, pomůže to.

26.05.2023

Tady nemám co vytknout. Je to upřímná zpověď zraněné, přesto bojující, milující a nadějeplné ženy, která se potýká s něčím, co by nikdo - a to opakuji - nikdo nikdy neměl zažít (ale stejně se to děje častěji, než by bylo zdrávo).
Jak je u Colleen zvykem, kniha je plná bolesti, strachu, časově neomezené lásky, bohatství, ale i chudoby, naděje, rozpadajících se rodinných vztahů, nefungujícího státního systému a citové horské dráhy, která vás donutí pobrečet si, smát se, melancholicky bloumat nad svým - zdánlivě dokonalým - životem, nebo naopak přemýšlet nad chybami a radovat se z maličkostí.
Když jsem tu knihu poprvé vzala do rukou, bála jsem se, že to bude jenom hloupý milostný trojúhelník mezi první láskou - rozpolcenou dívkou - a současnou láskou a naštěstí...nemohla jsem se více mýlit.
Kniha je nádherná, velmi oceňuji retrospektivní dopisy adresované Ellen, které tam nejsou jenom, aby nám objasnily minulost, ale mají své opodstatnění i do budoucnosti, stejně jako další věci, které nedělají svět plochým. Zkrátka...kniha končí v bodě, kdy chcete číst dál, a proto je moc dobře, že se Colleen i po tolika letech rozhodla pokračovat a nadělit čtenářům to, co chtějí a potřebují slyšet.

8 24.05.2023

Po solidní jedničce, skvostné dvojce, tu máme propadající se - nudnou - trojku. Děj je sice nabitý hnusnými a násilnými vraždami, množstvím vyrovnaných podezřelých a zajímavým prostředím výletní lodě, ale původní postavy (snad kromě Lízy) tu úplně ztratily svoji identitu a to, co jsme na nich milovali v prvních dvou dílech...stejně jako až neuvěžitelná laxnost ostatních pasažerů první třídy, kterí by, vzhledem k tomu, co s tam děje, nevylezli z kajut a dožadovali by se neodkladného vyřešení šlamastiky...je najednou převážena až trapným Twilightovským milostným trojúhelníkem, který je absolutně plochý a bez jakéhokoli nápadu a je tam snad jen proto, abychom začali pochybovat o Thomasově mentální kompetenci, Audrinině rozhodnosti a strýčkově vlastně co? (byl v té knize vůbec? a pokud ano...tak vlastně k čemu?)
Proč prostě uměle ničit vztah, který funguje (ono by prostě stačilo, kdyby se třeba pohádali kvůli svatbě...a hotovo...napětí mezi ústřední dvojicí by bylo splněno a nemuseli by dělat měnit charakter postav), a nahradit jej větami jako "rozhodněte se podle svého srdce", "máte volnost," "och, já nevím co si počít...", "och, cítím něco k oběma mužům"...

3 14.05.2023

Špatný to není, má to spoustu vtipných momentů (někdy je to možná až trochu na sílu - nebo to naopak vtipné není vůbec), pár nosných myšlenek - otec, možnost zranění, vztahy mezi sourozenci, peníze, práce, financování, láska ke sportu... (bohužel ale ještě víc jenom naznačených, nedořešených nebo úplně vypuštěných linek, které by mohly knihu natáhnout minimálně o dalších 100 stran, což by v konečném důsledku knize moc neuškodilo - např. Paul, další partneři, Karina, čtveritý odhazovaný salchow, autonehoda, zranění, syndrom vyhoření, fotky, alkoholová historka, konečný úspěch...)
Je tu spousta hezkých momentů (scény s otcem jsou dobré, ale svým způsobem "zbržďují" hlavní dějovou linku, která by měla být o krasobruslení. Konec je až strašně moc rychlý, jakože extrémně - nemluvně o celém tom "zranění", které působilo jako cringe - omlouvám se -, sem tam je i to napětí, které je ale opět hrozně rychle vyřešeno nebo přeskočeno.
Dovětek je prostě ...mech...pravděpodobně vznikl, aby tak nějak shrnul dalších kolik 8 let jejich života, ale prostě...za mě nepůsobil úplně přesvědčivě. Nejen, že v sobě nesl víc těžkých i hezkých momentů, o kterých bych si chtěla přečíst, ale zároveň ustřihl podstatný kus jejich příběhu, a celé to pak vyznívá, že jsou prostě o mnoho lepší, protože jsou zamilovaní, a to je vlastně celé poselství knihy.
Co se týče postav...Ivan je prostě takový ...no ...sexy hromotluk, který moc nemluví, pořád se mračí a ušklíbá, ale když něco řekne, je to tak strašně krásné, dojemné a romantické, hm...na rozdíl od Jasmine, které se chová tak max. na 18/19 a až teprve na konci se konečně nějak mentálně posune.

2 11.05.2023

Bylo mi ctí tuto knihu číst. Je to přesně takové, jako od Hooverové čekáte. Je to smutné, jakože extrémně (poslední třetina je snad nejsmutnější knihou, kterou jsem kdy četla). Člověku, co Collen normálně nečte, by se to mohlo zdát zdlouhavé, nezajímavé, možná i hloupé, ale není tomu tak. Kniha je sofistikovaná, chytrá a celou dobu dává malé nápovědy, že ne všechno je tak, jak se zdá. A ohalení je poté osvobozující.
Postavy jsou skvostné, opět melancholické a tiché a plné té nejhlubší a neupřímější bolesti.
Collen je schopna podávat různé příběhy z různých úhlů, o různých věcích, s různými trabli a v různých etapách života.
Co kniha, to bolest zaznamenaná na papíře.

3 10.05.2023