jana14 komentáře u knih
I když Miliónový jeep vyšel poprvé již v r. 1989, nějak mě v "divokých devadesátkách" úplně minul a s autorem jsem se seznámila až díky knize "ZATÍM DOBRÝ". Mám dojem, že románu se tehdy dostalo zasloužené pozornosti zejména v zahraničí. Nominace na Pulitzerovu cenu není nakonec žádná maličkost...Jeep mě zaujal o to víc, že autor šel "s kůží na trh" a s velkou otevřeností beletristicky zpracoval osudy vlastní rodiny a zejména otce. Pro mne to byl člověk zajímavý, nadaný, odvážný a často i pracovitý...ale také hrozně sebestředný, sobecký dobrodruh, který nebral ohledy na své blízké a často jim ubližoval. Podepsaly se tak na něm křivdy komunismu? Dokázal by být za jiných historických okolností lepším a spokojenějším člověkem? Otázka pro psychologa a nebo spíše námět na román z alternativní budoucnosti...
Ráda jsem se seznámila s příběhem autorových neobyčejných rodičů, hlavně osobnost maminky na mě udělala velký dojem. Úžasná žena. Za sebe knihu doporučuji.
Zajímavá kniha, která dobře vykresluje dusnou atmosféru normalizace a zajímavě propojuje příběh studentů historie s pátráním po skutečném osudu našeho světce Jana Nepomuckého. S drobnými výhradami jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Konec jsem musela rozdýchat a dlouho nezapomenu...
Jedo upozornění na výročí francouzského spisovatele Voltaira mě připomnělo tuto knihu. Kdysi jsem si četbu moc užila. Zábavná i poučná, založená na skutečných postavách a událostech. Doporučuji.
Magickému realismu v Kodani jsem moc nevěřila. Byla jsem ale mile překvapena. Krásné poetické i humorné vyprávění o osudech jedné opravdu zvláštní rodiny. Nezapomenutelná babička Varinka, chrt Igor, odporný hrobník, tatínek holubář....no vlastě všichni. Je možná dokonalá láska ? Za sebe určitě doporučuji.
Krásný i smutný příběh. Podle skutečných událostí- Irsko a Irové, alkohol, chudoba , .....kdo to kdy pochopí....
V mládí jsem si zamilovala vášnivé verše ruské básnířky Mariny Cvetajevové. Potěšilo, že své básně věnovala také Čechům a českým reáliím. O jejím životě jsem věděla jen málo. Že žila v exilu mj. v Praze a že se pro mne tehdy z nepochopitelných důvodů vrátila do hrůzného Stalinova SSSR, kde ji čekal tragický konec.
Nejedná se ovšem o klasický životopisný román a tak mě pomohlo, že jsem si na internetu našla životopis Mariny i její dcery Ariadny zvané Alja. Mohla jsem se při četbě, kdy se stále střídají časové linky a události z pohledu matky a dcery trochu lépe orientovat..Kniha je vlastně hlavně o jejich složitém vztahu plném intenzivní lásky, nenávisti , nepochopení snad i pozdního prozření.
Jinak mi úplně vzala "vítr z plachet" haki34, protože bych se asi méně umnými slovy opakovala - také jsem cítila ten pot, bahno, bídu a zoufalství....bála se o zaslepenou, pomýlenou, tak šťastnou Alju...
Nemůžu říct, že se mi kniha vyloženě líbila. Ne jako celek. Ale po dočtení ve mě pořád hlodá, musím se k určitým pasážím v myšlenkách vracet. Tak asi splnila svůj účel. Klobouk dolů před mladou paní spisovatelkou a naší překladatelkou Kateřinou Výtiskovou.
Moje první setkání s autorem a jsem spokojená. Je to tedy hodně temná a surová kniha, ale nemohla jsem přestat číst. Autorem skvěle vykreslené prostředí a postavy jsem měla jasně před očima. Nebyl to hezký pohled a jak pokračovalo vyprávění, stoupala ve mě úzkost : " Vždyť to jsou jen děti". Konec mi vyrazil dech. Za sebe doporučuji.
Kniha by se mohla líbit čtenářům B. Bellové (Jezero) nebo Pána much.
Oceňuji, že jsem po dlouhé době narazila na klasickou generační ságu bez přeslazené romantiky. Zajímavý pohled na Sicílii 19. století. Dokonce je zpracována podle skutečných událostí. Obálka se mi nelíbí. Při četbě jsem vzpomínala na Sňatky z rozumu od Vladimíra Neffa. Doporučuji.
(SPOILER) Prasklina se mi bohužel líbila méně něž jiné knihy od autorky. Za přečtení ale přesto stála, protože Bolton psát umí.
Začátek u ledového jezera byl krásný. Potom se ovšem děj přenesl do Anglie a moc nadšená jsem nebyla. Postavy takové nijaké, zápletka překombinovaná...Kromě toho mi probém hlavní hrdinky silně připomínal severskou sérii Vraní dívka.
Závěr v ledu a sněhu chuť trochu napravil, ale byl málo uvěřitelný. Celkově to pro mne dobře vystihla HaHa11. Tak snad příště....
Krásná kniha plná zajímavých myšlenek. Smutná, ale vidím v ní i světlo naděje. Nepůsobila depresivně.
Za sebe doporučuji.
Po přečtení Posledního filmu Zuzany Bergové jsem narazila opět v seznamu e-knih zdarma (velmi děkuji, protože nevím, jak bych knihu sháněla) na tuto knihu - Když do pekla, tak na pořádné kobyle...Na počátku jsem měla trochu problém se začíst, ale potom se kniha rozjela a mohu říct, že mě bavila. Humoristické knihy primárně nevyhledávám a nevím, zda je Kobyla takto myšlená, ale já se dost nasmála. Na tu scénu s obrazem Rubleva opravdu nezapomenu...Život někdy skutečně vytváří takové tragikomické situace. Samozřejmě se knihou prolínají i závažné duchovní a všelidské otázky, které opravdu k smíchu nejsou. Obraz doby, obraz jednoho hodně složitého člověka. Hrdina je mi však velmi sympatický. Není to asi kniha pro každého, ale mě opravdu autor zaujal.
Nový román od Dity Táborské, autorky knížek Malinka a Běsa, nás tentokrát zavede až na Tchaj-wan . V dramatickém příběhu jedné místní rodiny se seznámíme s odlišnou mentalitou, životním stylem, zvyklostmi i gastronomií. Pro Tchajwance je nesmírně důležité neztratit tvář a rodinná soudržnost je vždy na prvním místě. Hodně pracují a individualismus se nenosí. Vyprávěním se prolínají i střípky tchajwanských dějin , které často i po letech zasahují nešťastně do rodinného života. Důležitou roli zde sehraje i česká studentka, podíváme se do vězení.
Kultury mohou být různé , ale lidé jsou nakonec v podstatě stejní - milují, nenávidí, odpouštějí, žárlí, hledají lásku a štěstí pro sebe i své děti... Autorka žije a pracuje již několik let na Tchaj-wanu a má mezi místními řadu přátel. Věřim, že nám je přiblížila nejen věrohodně, ale pro mne velmi zajímavě a čtivě. Doporučuji.
Promlčení - moje první detektivka od pana Jiřího Březiny. Jsem nadšená. Mám moc ráda detektivky z českého prostředí a pokud se důvod zločinu táhne (možná) do daleké minulosti a připomíná i temné stránky našich dějin - jsem velmi spokojená. A když je i detektiv poněkud výstřední sympaťák - nemám co dodat. Velká spokojenost a už se těším na další knihy v sérii.
Velmi dobré vylíčení situace v poválečněm Německu. Líbí se mi, že autor vůbec neidealizuje americké vojáky v okupační armádě. Chybí zde vlastně jednoznačně kladný hrdina. Temná doba, temno v lidech, smutný milostný příběh...
Kromě Kmotra a Siciliána další kniha od Puza, ke které se občas vracím. Spousta zajímavostí okolo herního průmyslu v Las Vegas, temné lidské příběhy, nekonečná ctižádost a chamtivost. Dokonce se mi podařilo jednoho nečtenáře se zájmem o hazardní hry přesvědčit, aby si knihu přečetl. Byl spokojený.
V mládí mě z celého Kmotra zaujala jak v knize, tak ve filmu právě ta část, kdy pobývá Michael Corleone na Sicílii a "zasáhne ho blesk". No, mladá holka. Nicméně prostředí Sicílie je pro mne stále zajímavé a kouzelné, takže i Sicilian má na mém žebříčku vysoké hodnocení.
Pro mne dost drsný thriller o nenápadném sériovém vrahovi s prvky černého humoru. Bohužel, druhá část knihy byla dle mého názoru už hodně přitažená za vlasy a dojem z knihy trochu zkazila.
Na knihu Poslední film Zuzany Bergové jsme narazila náhodně v seznamu e-knih zdarma. Pana Jandourka jsem zatím znala jako sociologa, autora memoárů a rozhovorů. Je pravda, že jsem zaslechla něco o Kobyle...
Nedávno jsem si zopakovala seriál Bohéma a tak mě zaujalo téma fiktivní prvorepublikové herečky, která prožila protektorát a zavržení v poválečných letech. Byla jsem opravdu mile překvapena. Dostala jsem mnohem víc, než jsem čekala. Detektivní i thrillerovou zápletku, sériové vraždy + řadu společenských témat z historie - udavačství, odboj, kolaborace, ospravedlnitelnost vraždy a k tomu jednoho hodně zvláštního kněze-spisovatele.
Výborně jsem se bavila a docela i nasmála. Autorův styl psaní mi vyhovuje, některé postelové dialogy připomínaly Škvoreckého. Za sebe doporučuji a určitě se poohlédnu i po knize Když do pekla, tak na pořádné kobyle.
Dramatický příběh mladé dívky se odehrává v době konfliktu v Severním Irsku . Dusná atmosféra, sousedé vás sledují na každém kroku. Nesmíte vybočit, musíte se vždy chovat jako správný vlastenec. Nemůžete vlastnit ani anglické auto, musíte si dát pozor na každé slovíčko. Jinak je z vás hned zrádce a váš majetek či život jsou v ohrožení...Co teprve když mladá dívka zaujme všemocného, hrůzu vzbuzujícího člena odboje, který ji svou touhou pronásleduje na každém kroku..Lidé nepomohou, jenom pomlouvají. Bála jsem se o ni.
Je pravda, že kniha je napsaná trochu neobvyklým způsobem. Neustále plynoucí proud zdánlivě monotónního vyprávění s mnohačetnými odbočkami, které obsahují příběhy dalších a dalších členů komunity, asi kažému nevyhovuje. Naštěstí jsem v mládí hodně četla Hrabala, takže mi tento způsob vyprávění nebyl cizí.
Život, který ti Irové vedli, mi hodně připomínal naši totalitu. Oni se sice mohli sbalit a jít za štěstím bez přelézání ostnatých drátů, ale asi to také vždy nešlo . Kniha každého nepotěší, ale za mě mohu doporučit. Určitě na ni nezapomenu.