jana14 komentáře u knih
Po přečtení Černého léta mi to nedalo a přes mnohé záporné komentáře jsem se pustila do pokračovaní. Snad z nostalgie. Vůbec jsem nelitovala. Knihu hodnotím kladně. Mám ráda příběhy o spisovatelích a návrat do Elm Hevenu na starou farmu mi připadal dostatečně mrazivý. Zdá se, že zlo jen tak nezmizí.
Ještě doplním: březen 2022 - je fakt, že pasáže s milenkou mi přišly zbytečně zdlouhavé a až na jisté momenty v závěru vlastně zbytečné.
Důstojný prequel celé série " Pilíře země " z anglické historie. Tato kniha se mi líbila více, než Ohnivý sloup ze 16. století. V tom díle totiž série ztratila pro mne své kouzlo tím, že se autor v knize nesoustředil na Kingsbridge, ale hrdinové románu se rozletěli do celého světa. Zajímavé, ale povrchní. Méně je více. Děj knihy "Večer a jitro" se odehrává v "temných časech", tj. v 11. století, kdy Anglii ničily nájezdy Vikingů a křesťanské zásady si lidé vysvětlovali po svém - třeba trpěli mnohoženství, polyandrii, lokální šlechtici si bez dozoru ohledu na krále dělali, co chtěli....Pro mne píše Follett sice poutavě, ale trochu schematicky. Postavy jsou černé a bílé, opakuje se stále extrémní boj zla a dobra. Stejně jsem si hezky početla. Knihu hodnotím kladně už pro to, že se dovíme, jak to vlastně s tou slavnou katedrálou začalo.....
Krátká knížka, ale zaujala, potěšila. Zločin a trest, ztráta blízkých, tajemství, domácí násilí, nové začátky. V hlavní roli vířivka. Dobře napsané. Mohlo to být delší, zajímaly by mě i osudy vedlejších postav. Co nadělám. Těším se na další autorčiny knihy.
Na tuto knihu jsem se moc těšila. Generační ságy, osudy silných žen na pozadí historie, to je "můj šálek čehokoliv" . Jenomže kniha mě v mnohém zklamala. Moc filozofování, možná záměrně nevysvětlené věci, ale to může být i neschopnost autorky ty věci skutečně vyjasnit. Závěr mi trochu připomněl Podbrdské ženy. Opravdu je útěk z našeho "českého rybníčku" jediným možným řešením?
Hodnotím knihu kladně. Dobře napsaný psychologický román o rodinných a mezilidských vztazích. O domácím násilí, o útěku z toxického vztahu, o alkoholismu. Výchova postiženého dítěte je vždy náročná. Jak se zachovají oba rodiče? Kdo má pravdu ?
MOŽNÝ S P O I L E R Pro mne to tedy není jedna z nejlepších knih Petera Maye. Není marná, ale mám spoustu výhrad. Za největší klad této knihy považuji její historickou část - emigrace lidí z Evropy v době zoufalého hladovění. Hledání svobody, nového života. Ta odvaha začít jinde... Ale kriminální příběh ze současnosti ? Málo uvěřitelný, zločinná osoba asi naprosto tupá, nebo nevím....Ve mě tím koncem zanechala kniha, která má i velmi pěkné pasáže, nepříjemnou pachuť.
Před nějakou dobou jsem se zamilovala (moc smutně) do knihy Zuzany Dostálové SOBĚSTAČNÝ. Následně jsem neodolala a koupila další knihu autorky "HODINKY OD AŠERA". Dobře napsaný, vztahový, psychologický, podnikatelský a partnerský- milostný román z české současnosti. Kniha mě potěšila navíc pro to, že dobře znám Prahu 7 a mám na ni krásné vzpomínky. Přímo "vidím" místo, kde si naši hrdinové založili obchod. Myslím, že autorka velmi citlivě popisuje mezilidské a partnerské vztahy a dokáže popsat i úskalí a problémy malých, bohužel naivních podnikatelů v České republice.
MOŽNÝ SPOILER -Román o manželských vztazích "ze života". Muž si bere atraktivní ženu "se závazkem". Chová se k nevlastnímu synovi dobře, na krásnou ženu žárlí, ale křehkou rovnováhu naruší hlavně narození autistické dcery. Příliš velká zkouška pro manželství. Pomůže stěhování na venkov ? Kdosi v rodině má sklon k alkoholismu. Žárlivost, nevěra. Babička a sousedé. Prostě rodinné, partnerské a mezilidské vztahy. Oceňuji, že celkem realisticky pojatá kniha nabízí v závěru jiskřičky naděje. Snad jako v životě.....Není to "červená knihovna".
SPOILER. Knihu jsem četla již před nějakou dobou. Nadšení se nekoná. Autor sice zůstává stále čtivý, dokáže krásně vykreslit reálie i postavy. Pro mne je to málo. Celý detektivní příběh postrádá logiku. Sice tu máme krásné popisy života, komunity a textilního průmyslu na Hebridách, ale stačí to ? Závěrečné rozuzlení málo uvěřitelné, nereálné. A to u thrillerů toleruji jistou "nadsázku, nereálnost". Zde ovšem motivace zločince a hlavně jeho schopnosti škodit tak sofistikovaně jsou opravdu umělé, neuvěřitelné....Poslouchali jsme jako audio na dlouhé cestě a partner se mě pořád ptal: "To je jako detektivka ?". Mám ale pro autora slabost a ve srovnání s jinými "veledíly" v tomto žánru odvádí stále slušnou práci.
Kniha, kterou jsem v dětství milovala. Vzbudila ve mě zájem o pražské památky a hodila se mi i v době studií, kdy jsem si přivydělávala jako průvodkyně. Politiku neřeším. Asi jsem jí ani nevnímala, zajímal mě hrad, paláce, pověsti. Chápu, že dnes už je zastaralá, ale hodnotím svým tehdejším dětským srdcem.
Podle mne velmi zajímavá kniha. Osudy tří žen. O Boženě Němcové bylo napsáno mnoho. Vévodkyně z Alby a rod Alba jsou ve Španělsku součástí národní historie. U nás je informací méně, takže hodnotím pozitivně. Nejvíce mě potěšil a zaujal příběh Niny Berberové. Mimořádná žena, emigrantka. Něco dokázala. Mám ráda příběhy historických postav, které nejsou tak nějak notoricky známé. Těch žen a lidí, kteří by si zasloužili, aby jejich příběhy vešly ve známost, je tolik....
Další skvělá kniha od Ljudmily Ulické. Tentokrát pro mne o to náročnější, že jsem četla ve slovenštině. Ale stála za to. Další smutný rodinný příběh na pozadí hrůzných dějin komunismu a SSSR, prolínání minulosti a současnosti...Krásné je, že část děje se dozvíme z korespondence (jednostranné), což působí velmi reálně a věrohodně. Stydím se, když čtu o tak všestranně nadaném muži, kterého režim systematicky ničil a on přesto neztrácel naději. Obdivuji ty, kteří bojovali za svobodu uměleckého vyjádření. Určitě doporučuji.
Po přečtení Zeleného stanu jsem se vrhla na další knihu Ljudmily Ulické. Nelituji, ale bylo to pro mne mnohem těžší čtení. Už dávno mne zajímalo téma holokaustu a židovství (Singer, Feuchtwanger, Norbert Frýd, Potok...). Tady se ovšem historie z 2. světové války neočekávaně prolíná s novodobou historií Izraele a křesťanso- židovským náboženstvím. Kniha se mi líbila, ale byly momenty, kdy jsem si říkala: " Tolik teologie...Mám toto zapotřebí?". Naštěstí ve mě zůstala jakási průprava z mladí, kdy jsem duchovně a nábožensky hledala a dost věcí přečetla. Knihu považuji za vynikající, obohacující a mimořádnou. Určitě se k ní vrátím.
Opět jsem se po nějaké době vrátila k ruské literatuře a jsem autorkou i knihou nadšena. Sága zobrazující velký kus ruských, sovětských a komunistických dějin. Miluji lidské a rodinné příběhy na jejich pozadí, kniha mi ale dala mnohem víc než zajímavé lidské příběhy. Připomněla mi mnohé z ruských dějin, kultury a literatury. Jenom mi bylo líto, že některé autory ruského disentu jmenované v knize si nemohu přečíst. Alespoň na DK jsem je nenašla. Nejméně příjemné byly pro mne pasáže, které se přímo vědecky zabývají vážnou hudbou. Na to už opravdu nestačím. Moje chyba. Celkově mě kniha hodně dala, obohatila mě a určitě se k ní vrátím.
Asi půjdu proti proudu. Třeštíková tentokrát napsala trochu jinou knihu. Žádné pohodlné, zábavné, oddechové čtení. Po prvních stránkách jsem chtěla knihu odložit. "Co to je, ta bláznivá, snad i šílená ženská? Co to provádí, jak se to chová ?" Jenomže postupně se mi začaly ve vyprávění skládat střípky hrdinčina těžkého dětství, ztráty otce, hodně složitého vztahu s matkou i nemocnou dcerou. Střípky nešťastného manželství... Pocit viny i ublíženosti. Nedostatek lásky. Hrdinka je žena v "jistém věku", takže mladší ročníky ji asi většinou nepochopí, spíš odsoudí .. Možná je to pro ně hodně nepohodlný pohled do budoucnosti. Přiznejme si, že podobný bláznivý "úlet", tj. ujíždět někam na jih Evropy, na konec světa, s "ukradeným" elektromobilem, chodit v pyžamu, ze zoufalství si začínat s cizími muži , spát kde se dá, seškrabávat ze silnice přejetého zajíce, čmárat si na obličej a dát si náušnici do bradavky....to by bylo odpuštěno spíše mladším ročníkům. Ale třeba i nešťastné, pološílené, opuštěné ženy v přechodu mají nárok na svůj "road movie".
Právě jsem dočetla a kniha ve mě ještě doznívá. Nečetla se mi lehce. Bylo to jako prodírat se sice zajímavým, ale hustým pralesem, kde je nutné pořád sledovat okolí , každou maličkost a přemýšlet. Občas bych ráda svou cestu trochu urychlila a žehrala jsem na autorku, že trochu podrobností a stránek neubrala. Stálo za to vydržet. Výborná kniha, skvěle popsaná atmosféra 60 let v Kanadě (trochu mi tím připomínala Kingův Dallas 63). Mistrovsky popsaný svět hlavně očima dítěte....Přes veškeré prvky zločinu, špionáže a napětí je to hlavně kniha o rodině, rodinných vztazích, lásce, pochopení a odpuštění. A že to nejsou prázdná slova dokazuje to, že jsem při četbě o své vlastní rodině, dětství a o rodičích přemýšlela a vzpomínala, jako už dávno ne.
Nemám zatím přečteny všechny detektivky paní Klevisové, ale kniha DRAK SPÍ mě úplně nadchla a hodnotím jako zatím nejlepší. Unavena akčními thrillery , vychutnala jsem si dokonale prostředí malé české vesničky s podivnými sousedskými vztahy a spoustou rodinných tajemství. Kniha mi vůbec nepřipadala pomalá nebo nudná. Motiv k vraždě měl kde kdo a autorka si se mnou pěkně pohrávala. Nezajímal mě jenom vrah, ale osudy všech postav, které autorka skvěle vykresluje. Samota, temný les, blata a rozbořené vesnice po odsunutých Němcích... Já si četbu užívala.
Je mi líto, ale k vysokému hodnocení se nepřikloním. Chápu, proč se kniha tolik líbila a hlavně mezi čtenářkami se hodně doporučuje. Rodinné ságy na pozadí krutých dějin, bída a nekonečná dřina venkovského života, jehož tíhu nesly i s mnohočetnými porody hlavně ženy, dnes fascinuje. Některým čtenářkám se pak asi bude radostněji skládat nádobí do myčky, vařit v pohodlí a naplňovat pračka..... Jenomže pro mne to není zas tak nic nového. Kdo četl vesnické romány z 19.-20. století a má i nějakou tu "rodinnou paměť", tak ho jenom ten popis dnes nepředstavitelně tvrdého, skromného života plného odříkání a hladovění neuspokojí. Dojemné lidské příběhy, ale čekala jsem víc. (na rozdíl např. od románů Bezcitnost od M. Bunda, Žítkovské bohyně(Tučková), ŠIKMÝ KOSTEL (Lednická)...Ze starších knih pak Soumrak Hadlasuc rodu, Boží mlýny, Dolina.. (Vrba), Pro kravičku, Jan Cimbura (Baar), Kalibův zločin (Rais), Pohorská vesnice (Němcová) atd. atd.
Rozhodně tím knihu nezatracuji, určitě je to celkem dobré a pro mladší generaci i poučné čtení.
Výborná a u nás bohužel málo známá kniha, která předčila mé očekávání. Rodinná sága o matce a třech dcerách, ve které nejsou muži jenom pouhými figurkami, ale plnohodnotnými postavami. Drsné vyprávění o zaostalém venkovském životě, o válečných hrůzách i o nástupu komunismu v Polsku. Nechybí ani humor. Některé situace mi přišly až "hrabalovské". Po počátečním váhání mě děj knihy úplně vtáhl a já prožívala příběh tak, jako už dávno ne.
Kniha čtená opět před mnoha lety, tj. za "totáče" a v mládí. Zanechala v mé duši tedy silné stopy. Ale přesto se ptám, mělo to všechno smysl? Byl po tom všem hrdina navždy šťastný a spokojený? Stálo mu to za to???