Janadvorackova komentáře u knih

Z příběhu čiší očekávání.
Michael má totiž sice podlomené zdraví, ale zase mu nechybí jednak chuť dotáhnout svůj úkol do konce, inteligence, prachy a charisma.
Bylo to takové... zvláštní.
Může si člověk snahou o pomstu život zkazit, nebo naopak dojít jeho naplnění?

Poválečná léta a pocity přeživších si nedovedu představit. Pokud viníci unikli a třeba ani nebyli nalezeni. Sladký konec utrpení, nebo hořký začátek zbytku životů... jen tak dumám.
Příběh byl čtivý.

12 01.08.2024

Vytáčela mě jejich lhostejnost, ale o tom to svým způsobem vlastně je.

12 22.07.2024

Příjemná prezentace práva útrpného a prostředí, v němž se vynucovalo.
Nádherné popisy ponurých prostor šatlav a mučíren. Představy o smrtících i nesmrtících formách trestů.
A zajímavé historické zmínky (žranice ve vězení v Kutné Hoře). Ráda bych věřila, že si ji užil i jeden z mých předků, který tam byl v kole lámán (tedy jako před tím).
Katovské řemeslo bylo zajímavé, načichlé nejen smradem krevním, ale i pravidly svázáno a od běžného lidského hemžení kapku odšoupnuto... velká škoda, že se nedochovalo.

12 28.06.2024

Justýnu naštvat nechcete, ale ono to stačí pouze jednou. Děvče si pak vybere tolik splátek, kolik bude potřeba. Dokud nepochopíte...

12 28.05.2024

Dcerka věří, že je táta nevinen, protože ho má ráda.
Odpověď na tuhle otázku příběh hned neodhalí, což je dobře. Autorka tak měla dost času rozehrát hru osamělé mladé ženy, která hledá pravdu, možného vraha dětí, který nemluví. A skupinky blízkých, kteří se z různých důvodů snaží přijít na to, kdo a proč malé holčičky láká a zabíjí.

12 19.05.2024

Asi mi spíš vadila nevšímavot okolí k situaci její rodiny a přístup rodičů ke stravování dětí, než vyprávění samotné. Nevím, na kolik mohlo být přikrášlené, protože přeci jen špatné zážitky má lidská paměť tendenci kapku vybarvit.
Její rodiče "byli sví" a svoje děti vedli trochu netradičně... Ale že třeba za poslední peníze koupili zmrzku, protože je zdravá? Nebo že za tři dny jedli jen popcorn? Že jídlo hledala na wc v koši? Proč na wc. To běžně vyhazujete jídlo na wc?

12 12.05.2024

Odvážná holka to byla.
Snad jí to vydrželo :).

12 04.05.2024

Vlastně spíš takové shrnutí již známého. Přemýšlela jsem, proč bylo potřeba napsat o ní další knihu.

12 23.04.2024

Lehká pornografie tvořená písmenky.
Užívají si často a na nejrůznějších místech. A v podstatě sexuální scény tvoří nadměrnou část obsahu. Ano, je tam náznak nějakého příběhu, kolem něčeho se to točit musí.
No ale jak "toho" bylo až tak moc, paradoxně to na mě mělo úplně opačný účinek. Ne nadarmo se říká, že "všeho moc škodí."

Jen se mi místy zdálo, že holka měla "poté" trochu diskutabilní hygienické návyky...

12 25.03.2024

Zbytečná snaha v pokračování poměrně čtivého románu.

12 10.03.2024

Konkrétně tyhle novely jsem dosud nečetla, ale autory a jejich světy znám.
Rozmanitě sestavená sbírka.
Štěňata vlků byla nejlepší. Ostatní zdárně za nimi.

12 11.02.2024

Mám ráda dystopie, moc.
Zaujal mě už první díl, i když některé výhrady k chování Sery bych měla už tam.
Ovšem ve druhém snad zblbla, nebo co. Proč se skoro třicátníci chovají jako náctiletí? To příběhu hrozně škodí.

12 05.02.2024

Zatímco předchozí zápisnik pojednával jen o problému autorky, ten další už nám nabídne sondu nejen do jejího pokroku, ale také příběhy mnohých dalších závisláků. Neřekli byste, co všechno spustí závislost na návykových látkách, alkoholu a jak je těžké se z toho vyhrabat. Ale důležité je, že to jde.

12 14.01.2024

Svědectví, které by se jisté části obyvatel, která hlásá "něco o nacismu" nelíbilo. Ale protože nikdo není svatý a žádná ze stran úplně čistá, jsem vlastně s knihou spokojena, pokud to jde takhle napsat.
Pohledu na začátek konfliktu ze všech stran si moc vážím.
Copak asi dělají... náhodní hrdinové dnes?

12 20.12.2023

Nečekaně mě to chytlo a nepustilo a během dne bylo po všem.

12 14.12.2023

Ranhojič mě nebavil, tohle jo.

12 12.12.2023

Prolínající se příběhy několika lékařů jedné nemocnice v sedmdesátých letech. Dokonce i s rasovou otázkou, manýry manželek a společenskými problémy ze všech vrstev. Podstatné jsou samozřejmě děje v nemocnici, transplantace, pooperační stavy pacientů, chmury lékařů, bezmoc a lidské povahy...
Tribunál smrti je pak taková slezina lékařů, při které se hodnotí úmrtí v nemocnici a jejich případná nutnost, chyby lékařů a poučení z nich - docela drsné.
Za mě takové na dnešek nemastné, neslané, ale zajímavé.

12 09.11.2023

Bohužel Molly je natolik v popředí příběhu, že se z toho časem vyklube spíš "boj o její srdce," než o cokoli jiného. Taková westernová romantika, ale místy patetická až hrůza.

12 24.10.2023

Četla jsem to straááášně dlouho a do dalšího dílu už nejdu.
Skvělý vesmír, Architekti jsou nesmírně zajímaví. Idrisovy zkušenosti se skoky - k nezaplacení. Bavil mě takový ten hmatatelný pocit cizí přítomnosti v kombinaci se samotou :). Akční scény mě na druhou stranu nebavily. Byly nutné, ale kolikrát... nudné.
Postavy nezapamatovatelné, skoro poznáte, které ubudou.

12 02.10.2023

Spíš pro mladší čtenáře. I když sice nepochybuji, že takhle mohl někdo přežít, navíc dokážu ocenit i naději, která je z myšlenek autora cítit. Prostě kdo ji neměl, domů se nedostal. Ale příběh je sepsaný stylem poněkud divným. Jako by prožití takových hrůz byla procházka růžovým sadem.
Když autor popisoval, jak jeho skupině Poláci v dolech brali práci (naplněné vozíky vydávali za své) a řekl to, pravděpodobně způsobil jejich smrt. A ani vlastně proti tomu nic nemám. Donutilo mě to přemýšlet nad situací: "jsem v táboře, dělám, abych přežila - on a jeho parta." A druhá situace: "jsem v táboře, šetřím síly, nedělám, abych přežila - zmínění Poláci." Také chtěli přeží, jinak, zaplatili za to. A oba ty záměry měly stejný cíl. V takovém prostředí to jinak nešlo, ale málo kdy to vyšlo všem.
Tak jedině kvůli pohledu i z této strany autorovi věřím, ale jeho styl mi nesedí.

12 29.09.2023