jarka8237 komentáře u knih

Očekávaná kniha a trochu zklamání. Příběh Pavlíny a její sestry se podobá příběhu v knize Vrány, jen není tak brutální. Oceňuji popis života rodičů, bídu za socialismu, jejich naděje po sametové revoluci a kruté zjištění, že jim svoboda nového režimu zlepšení života nepřinese, pokud si nepomohou sami. Kniha je samozřejmě opět velmi čtivá a plná skvělých psychologických postřehů, takže určitě stojí za přečtení.

5 04.04.2024

Tak to byl boj, který jsem nevyhrála. McEwan se od mých milovaných knih (Pokání, Černí psi, Dítě v pravý čas a další) posunul někam, kam za ním nemohu. A nemůže za to jen pravděpodobně moje nedostatečná středoškolská fyzika. Už několik let jsem takto s knihou nezápasila, abych ji nakonec s pocitem marnosti odložila. Žasnu, kolika čtenářům se líbila : „Vy jste tomu skutečně všichni rozuměli a bavilo vás to ? Tak tedy klobouk dolů.“

(SPOILER) V dnešní době, kdy ve většině rodin, zejména těch dobře situovaných, panuje kult dítěte, děti jsou na prvním místě, rodiče k nim vzhlíží, plní každé jejich přání, tolerují a omlouvají jejich často arogantní chování a rozvážejí je po kroužcích a do školy, aby jim MHD neublížilo, neváhá Petra Dvořáková „nastavit zrcadlo“ rodině, kde panují poměry zcela jiné. Ale nečekejte rodinu neúplnou, sociálně slabou, nebo dokonce „nepřizpůsobivou“. Zvenčí je to taková normální rodina, s pracujícími rodiči a dvěma dcerami v citlivém pubertálním věku, které se obě dobře učí, ale jinak jsou velmi rozdílné. Bára je výtvarně nadaná a domácnost ji moc nezajímá, což je vzhledem k jejímu věku pochopitelné, její sestra ráda pomáhá matce, aby ji pochválila.
Jen nesmíme nečekaně otevřít dveře a podívat se na jejich život zblízka , ten vidí jen vrány z větví stromu za oknem.
Strhující čtení, které nás nenechá v klidu, pociťujeme zoufalství nad Bářiným údělem, uvědomujeme si bezvýchodnost situace, ve které se ocitá a neumíme jí pomoci, stejně jako to neumí v knize nikdo.

Četla jsem a dokonce vlastním všechny knihy S. M. a patří k mým nejoblíbenějším autorům. Ale tato kniha je skutečně hodně jiná... Je to kronika, nikoliv román s příběhem. Pro autora to určitě má velkou cenu, takto zmapovat svůj rod, pro mě jako čtenáře už to taková sláva nebyla... Ale ano, dozvěděla jsem se věci, o kterých jsem dosud měla jen mlhavou představu, jako byla krymská válka.

2 07.11.2023

(SPOILER) Kniha byla taková, jak jsem po tom všem, co předcházelo a prozradilo se, tušila. Už považuji za únavné oponovat oné zamaskované umělkyni, která H. M. nařkla z krádeže tématu. Téma zneužívání dětí, stejně jako další témata dehonestující lidství, jako je jakékoliv násilí, je v umění přítomné, protože je přítomné v životě. A bohužel se stává více lidem, takže je trapné se zviditelňovat tvrzením , že mi někdo okopíroval můj kus života . Krutý příběh, podle mého soudu perfektně a citlivě popsaný. Obdivuji H. M., že do toho šla. Přeji jí, ať se nenechá otrávit závistivci, Závist bohužel provází slávu a úspěch, které ona má.

17 16.09.2023

(SPOILER) Tara je jedním z několika dětí náboženského fanatika (Mormona) , survivalisty (příprava na přežití při konci světa, v roce 2000 mu to nevyšlo) . Vyrůstá ve státě Idaho, otec vlastní vrakoviště, matka je bylinářka a léčitelka. Prožívá neuvěřitelné dětství v devadesátých letech a na přelomu 21. století v rodině, která neuznává školní docházku a lékařskou péči. Dospívání je ještě horší, otec ji nutí těžce pracovat na vrakovišti, kde neustále hrozí úraz, bratr ji trápí fyzicky i psychicky. Tara se touží z tohoto prostředí vymanit, učí se sama, dostane se na univerzitu, aniž by měla vzdělání základní a středoškolské. Později studuje i v Anglii Oxford a dosáhne až na doktorský titul.
Pro mě nebylo fascinující pouze to, že dívka z tak děsivého prostředí je schopná vystudovat prestižní univerzitu, ale ta její obrovská láska k rodině, která jí tak nepředstavitelně ubližovala a ubližuje. Jak se znovu a znovu vrací domů, kde jí čekají jen nadávky, násilí a spousty otcem deklarovaných nesmyslů, ve jménu jeho pochybné víry. Úžasná kniha.

4 15.09.2023

(SPOILER) Spoiler. Cítit sympatie k člověku s takovouto sexuální orientací ? Tak to se mi zatím nestalo, to umí zařídit asi jen Petra Dvořáková. Ten otylý, zoufalý, ale velmi inteligentní a myslící Jarek je mi stokrát sympatičtější než její zlé, závistivé a vypočítavé lidské figurky z Dědiny, jinak samozřejmě ti pracovití, poctiví vesničtí lidé.. Už dlouho jsem si při čtení tak intenzivně nepřála, aby to s hrdinou (antihrdinou?) dobře dopadlo, jako nyní. Jistě že chápu jednání matek, také jsem před lety jako máma malé holčičky měla obavy o bezpečí své dcery a udělala všechno proto, abych ji ochránila, když se v okolí našel někdo, kdo ji ohrožoval. Prostě kniha je výborná, Petra Dvořáková otevřela tabu téma tím nejlepším možným způsobem. Doufám, že její knihu nepotká podobný osud jako Les v domě Hany Mornštajnové. Že se zase nenajde nějaká paní " Jájsemtoříkaladřív" ,která naší skvělé mladé autorce vezme chuť do psaní. To by byla velká škoda.

" Velkolepá barvitá freska, jež se odehrává v rozmanitém prostředí od židovské vesnice kdesi v Rusku po chudinskou čtvrť Buenos Aires, od noblesních paláců po noční podniky a nevěstince.... "
To je anotace z Databáze knih.cz a první polovina knihy se mi skutečně jevila tak, jak je uvedeno.
Pak ovšem začalo převažovat zbytečně podrobně popisované násilí a z historického románu se stala pornografický thriller kombinovaný s neuvěřitelnou naivitou. Závěrečný popis boje hodných proti zlým byl až za hranicí trapnosti. Škoda, zkraje měl příběh dobře našlápnuto.
Ostatní knihy autora byl také drsné, ale chytřejší, tato byla skutečně přes čáru... Celkem souhlasím se čtenáři, kteří nazývají autorovy knihy " pohádkami pro dospělé", ale ani takové pohádky by neměly být trapné a prvoplánově kruté a morbidní.

6 27.08.2023

Knihu jsem bohužel nedočetla. Přestože miluji historii, nejsem až takový znalec a fanda Starého Egypta, abych ocenila obrovské množství faktů a informací, kterými byla kniha doslova zahlcena, když to bylo na úkor čtivosti. Autorku samozřejmě obdivuji za to, co vše nastudovala a nashromáždila.... Ale méně často znamená více, že.. Vadilo mi také, že kniha byla téměř celá psaná kurzívou, to je dost nešťastné. Ale odradit se nenechám, zkusím další knihy, určitě Prameny Vltavy.

Kdo neznal verše Sedmé elegie Jiřího Ortena, věnované tajemné a nádherné Karině, jeho famme fatale, tak o nich začal přemýšlet po té, co si stejně jako já, před desítkami let a nyní znovu, přečetl Škvoreckého knihu Lvíče, nenápadnou knihu schovanou mezi Zbabělci a desítkami dalších, ale pro mě prvním a zásadním, dosud nepřekonaným setkáním s Josefem Škvoreckým.
Lvíče je o všem. O době raných šedesátých let, kdy už se mnohé mohlo, ale pozor, ne až tak moc... O statečnosti, zarputilosti, ale i komičnosti těch, co chtěli něco změnit, a hlavně o těch, co chtěli jen tak proplouvat . O posedlosti, která by se jindy a jinde mohla nazvat láskou, ale zde tedy rozhodně ne, alespoň já to tak cítím.
O vztazích mezi kolegy, o hodnotách, které všichni vlastně známe, ale jen těžko a zřídka jsme ochotni je pojmenovat, natož za ně bojovat. Takže je nám trochu hanba, hanba za nás samé. A také si stále nejsme jistí, co je správné, jestli se vlastně ve všem jen nemýlíme ...
Kdo Lvíče četl, dá mi za pravdu, koho minulo, vřele doporučuji. A k tomu si dopřejte jako bonus film z roku 1969 - Flirt se slečnou Stříbrnou. A žádné komentáře typu : knížka je lepší " nebo " film se mi líbil víc... Dokonalé je přečíst si knihu a pak vidět film. Jan Kačer je ztělesněním Škvoreckého hrdiny a Marie Drahokoupilová sice fyzicky neodpovídá předloze, ale rozhodně je krásná a tajemná a tak to má být.

7 02.04.2023

(SPOILER) Muž jménem Ove je kniha o lásce mezi mužem a ženou tak rozdílnými vzhledem, inteligencí a povahou, jak jen je to možné. O lásce tak velké, že smrt je na ni krátká. O lásce, která ještě z hrobu řídí kroky toho, kdo miluje. O lásce, která svými paprsky zahřeje ještě další a další tvory, kteří to potřebují..
Vzhledem k předchozímu odstavci pak možná překvapí, že Muž jménem Owe je podle názorů obecných (i mých) puntičkářský, omezený a nesnesitelný dědek, který má jen mlhavou představu o současném světě a jediné auto, které uznává je SAAB.

Co tato kniha přinesla a přinese mužům, kromě výjimečného čtenářského zážitku, netuším.... Ale pro ženy je to úžasný manuál k pochopení mužské podstaty, k pochopení všeho toho pro nás nesmyslného chování ve jménu boha jménem „princip“. Pokud to pochopíme a přijmeme, jako to udělala manželka Oveho Sonja, máme vyhráno. Jinak si do smrti budeme myslet, že vedle nás žije troglodyt.Troufám si tvrdit, že F. Backman touto knihou vykonal více práce než psychoanalytici v manželských poradnách.

Tak nezoufejme nad tím, co nás rozděluje, někdy jen stačí vložit ukazováček tomu druhému do dlaně...

22 08.06.2022