jituliste
komentáře u knih
Šikmý kostel
Karin Lednická
Nádherná kniha, čtená většinu času s knedlikem v krku. Psaná tak autenticky, že jsem všechnu tíhu nastalých situací prožívala naplno s postavami příběhu. Netušila jsem nic o solných poutích ani o tom, jaké panovaly v této oblasti po válce vyhrocené vztahy, takže i díky za to paní autorce, že tato opomíjená historická fakta jsou v knize zmíněna. Pouštím se do 2. dílu hned...
Les v domě
Alena Mornštajnová
Knihu jsem dočetla, zaklapla a zůstala v tichosti s tíhou na srdci. Příběh mě vcucl, ale zároveň jsem se bála toho, co přijde a s každou další stránkou jsem se nořila do toho temného světa. Hodně smutné a tísnivé čtení, kde každé slovo mělo smysl a vytvořilo dokonalou knihu.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Četba v dospělosti je o něčem jiném, každou větu vnímám s úplně jiným přesahem. V dětství to pro mě byla jen taková pohádka, o které jsem neměla potřebu dál přemýšlet.
Hana
Alena Mornštajnová
Krásná čtivá kniha, ikdyž krásná v tomto smyslu neznamená, že je o hezkých věcech. Naopak osud Židů je vykreslený tak barvitě, že nejde neuronit slzu a nejde se přestat divit, čeho je člověk schopen. Je dobré to znát jako memento. Hana byla první kniha od paní Mornštajnové a už se moc těším na další autorčiny knihy.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Nádherná kniha, smutný příběh a uchvacující poetický popis mokřadů a živočichů v nich žijících, přála jsem si tam být a vidět to. Kya-křehká a plachá dívka, tak jsem ji přála štěstí a lásku. Závěrečné stránky jsem naštěstí četla doma, ptotože se mi po tvářích koulely slzy jako hrachy, bylo to tak dojemné. A přiznávám, závěr překvapil.... V letošním roce zatím to nejlepší, co jsem četla.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Nádherná čtivá kniha, kterou bylo těžké odložit. Styl psaní paní Mornštajnové je obdivuhodný, každá postava dostala dostatek prostoru, příběh je milý i smutný zároveň, stejně jako je to i v životě.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Strhující dílo, stejně jako první díl. A stejně jako u první knihy jsem trpěla s těmi, kteří se ocitli v nešťastnou dobu na nešťastném místě, s napětím a obavou sledovala, jak vše jejich životy poznamená. A ani tentokrát se to neobešlo bez slz. Člověk si uvědomí, kolik štěstí má a leckdy si toho vůbec neváží. Autorka prokázala perfektní znalost doby, opravdu smekám. Obrazová příloha na konci knihy super. Těším se na třetí díl, ale trochu se i bojím, už takhle je naloženo všem postavám až až.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Těžké téma, ale krásně a citlivě odvyprávěno. Paní Hanišová skvěle vykreslila vnitřní boj, který se v Sáře odehrává. Tohle se moc povedlo!
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Krásná a dojemná kniha. Je pravda, že začtení do příběhu mi chvilku trvalo, ale pak už vše plynulo hladce. Eleanor je opravdu zvláštní osůbka, ale když se v příběhu rozplétal šmodrchanec až k jejímu dětství, bylo snadno pochopitelné její asociální chování s absencí jakýchkoli emocí. Upřímně mě těšilo její přátelství s Raymondem a zároveň jsem často přemýšlela o tom, jak člověk často sklouzavá v reálném životě k unáhlenému hodnocení někoho, kdo se určitým způsobem odlišuje.
Listopád
Alena Mornštajnová
Skvělé čtení od paní spisovatelky s velkým "S." Rozhodně zaujala myšlenka alternativního vývoje po listopadové revoluci, téma netradiční a dle mého perfektně zpracované. Pocity během čtení opravdu mrazivé, neskutečná beznaděj, v knize jsem neviděla ani náznak něčeho optimistického, takže žádná oddechovka. I přes těžké téma se kniha četla velmi dobře, ke konci jsem hltala stránku za stránkou a pořád doufala, že bude aspoň jiskřička naděje.....
Medvědín
Fredrik Backman
Úžasná kniha a neskutečná nálož emocí! Začátek pozvolnější, ale pak se to krásně rozběhlo. Charaktery postav i jejich pocity nádherně popsány, fandila jsem jim, strachovala se o ně, modlila jsem se, aby něco udělali nebo naopak neudělali... Celý příběh vykreslený tak, že jste jeho součástí. Co se panu Backmanovi moc podařilo, bylo živě a dramaticky vyobrazit hokejové scény, hokejové téma je ale spíše okrajové. Jako hlavní jsem vnímala rozdělení lidí na bohaté a chudé i všechny aspekty, s kterými se lidé z různých vrstev musí potýkat. A když se v Medvědíně stal zločin, byla to sonda do nitra společnosti, možná nešlo ani tolik o ten zločin (v žádném případě nezlehčuji), jako o to, co se rozpoutalo po něm. Kniha ukazuje, jak jsou lidé lehce zmanipulovatelní, jak je jednodušší jít se stádem a naopak ten, kdo se přikloní na správnou stranu, je davem šikanován. Jak málo nebo naopak jak hodně, podle toho, z které strany to člověk vnímá, může stačit, že se misky vah překlopí. V knize ti, kteří se mohli zdát zpočátku jako slabí nebo na okraji společnosti, prokázali větší morální kredit a zachovali se jako opravdoví hrdinové, někteří už neměli co ztratit, někteří dokonce mohli přijít o všechno. Pan Backman se stává mým oblíbeným autorem. Když jsem šla spát, tak jsem se těšila na ráno, až se začtu :o) Knihu jsem hltala a zároveň si přála, aby nekončila.
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Napínavá, velmi čtivá kniha s ponurou atmosférou, oceňuji historické informace, o kterých jsem neměla tušení. Asi v polovině knihy jsem měla tip, který nakonec vyšel, ale závěr sám o sobě i tak překvapil několika zvraty. Možná pro někoho kostrbaté a překombinované, ale nelogičnost jsem tam neviděla, naopak, vše do sebe zapadlo.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Ke knize mě přivedlo shlednutí divadelní inscenace. Tak trochu jsem tedy věděla, co od knihy očekávat. Příběh si čtenář utvářel skrz spisy, které byly studijním materiálem Dory. Psáno velice poutavě, doslova jsem stránky hltala. Trošku horší byla orientace v rodinných vazbách (možná i díky netradičním jménům), tak jsem občas zalistovala zpět, abych se dokázala chytit. Závěr překvapil a rozhodně mě dostal v dobrém slova smyslu. Téma netradiční a rozhodně zajímavé, ráda si přečtu i další literaturu, která sloužila jako zdroj autorčiných infromací.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Pro mě pecka!!! Vyprávění Minky bylo dechberoucí a srdcervoucí, nešlo se odtrhnout, ač mám už ledasco s podobným tématem načteno, vyprávění z ghetta v Lodži pro mě bylo nové a zdrcující. Neméně zajímavé bylo Josefovo vyprávění o dětství a dospívání, kde si člověk uvědomí, jak vypadá takový přerod člověka ve zrůdu a jak je takové pokřivení za určitých okolností snadné. Mám ráda knihy, kde příběh vypráví více postav, i tady mi vyprávění z různých úhlů pomohlo osoby přiblížit a nastínit pohnutky pro jejich chování. Vyprávění z Osvětimi z pohledu Minky a Josefa vedle sebe byl skvělý počin. Závěr šokoval.....
A z knihy si odnáším ještě krásnou myšlenku ohledně odpuštění, je to nutnost, pokud nechceme ubližovat sami sobě.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
A já jsem moc ráda, že z textů publikovaných na autorově blogu vznikla knížečka, útloučká akorát na jedno odpoledne. Vlastně ani nemá děj, jedná se o rozhovory vnoučka s dědou a syna s tatínkem. To, že se člověk v knížečce občas ztrácí, úplně vystihuje ty střípky, které děda v hlavě skládá a jde mu to hůř a hůř. Psáno tak citlivě, moc dojemné, že jsem prakticky pořád rozmrkávala slzy.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Skvělé završení trilogie, každá kniha z těch tří bravurní.
O myších a lidech
John Steinbeck
Příběh o přátelství dvou obyčejných lidí, Lennie - dítě v obřím těle a laskavý a ochranitelský George, hned od začátku je zřejmé, že to nebude veselé čtení. Vše se dehrává v poklidném tempu, i přes vážnost situace až do posledního okamžiku.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Tak to bylo úžasné, geniální nápad půlnoční knihovny mezi životem a smrtí, kde si Nora mohla prožít svoje různé životy, kdyby se rozhodovala v určitých chvílích jinak. Pro každého asi k zamyšlení, protože všechny občas napadne, co by bylo, kdyby jsme něco udělali jinak... A vidíme za rozhodnutími, která jsme neudělali většinou, že by to bylo lepší, ale na každou situaci se dá nahlížet různými pohledy a to je vlastně tak osvobozující - je to všechno o nás a našem vnímání. Závěr moc potěšil :o)
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Skvělá kniha o vztazích v rodině, o špatné komunikaci a nepochopení, protože pocity nejsou vyřčené tak, jak jsou vnímány. Jednoduchý děj, ale postavy vykresléné dokonale, to tvoří příběh. Líbil se mi vývoj vztahu babičky s Viktorem, moc jsem si přála, aby šel právě tímhle směrem. A fajn byl taky závěr s určitým přesahem děje. Autorka má osobitý styl psaní, věřím, že někomu to nemusí sednout, mě trvalo jen chvilku než jsem si zvykla, pak už jsem knihu jen hltala. Doporučuju a ráda si od paní Soukupové přečtu něco dalšího.
My proti vám
Fredrik Backman
Málokdy bývá pokračování knihy tak dobré, jako kniha první. Zpočátku jsem měla pochybnosti, ale teď můžu říct, že tohle je výjimka – My proti vám za Medvědínem nezaostává, ale skvěle ho doplňuje, nemá žádná hluchá místa. Mám pocit, že bych měla ubrat většině mých přečtených knih jednu hvězdu, aby bylo vidět, že tyhle dvě jsou výjimečné. Nedokážu se přestat divit, jak mistrně Backman dokáže popsat co se děje v lidské duši, mysli a srdci – dokonalá introspektiva. Zajímavé a mnou oblíbené postavy, Ramona – moudrá to žena, zaujala Zacki – mohlo ji být věnováno více prostoru a citlivý Benji. Kniha ve své podstatě temná, popisující nevraživost, soutěživost, strach, nenávist, ale také oddanost, sounáležitost a lásku, a to ve všech podobách od rodičovské, kamarádské, partnerské i milenecké. Proto je kniha zároveň i velmi citlivá, takhle to umí jedině pan Backman. Kvůli dokonalému popsání pocitů postav je jejich chování pochopitelné, rozumíte jim, i když zrovna nedělají správnou věc, soucítíte s nimi, dokáže si Vás získat i ten největší chuligán. Je to skvostná kniha, působila na mě smutněji a vážněji než Medvědín. Backmanovy protiklady (jednoduché a zároveň složité, spravedlivé, a přitom strašně nespravedlivé) ukazuje, že nic není ani černé ani bílé, kdo je lepší nebo horší – potetovaný rváč, ale nesobecký s velkým srdcem nebo slizký politik, na venek líbivý, ale vypočítavý a uvnitř prohnilý? Vůbec mi nevadilo rozjímání, co by mohlo být jinak, kdyby…. a předjímání budoucnosti ve vztahu k určitým situacím a krokům, naopak životní osudy jsou formovány našimi rozhodnutími a právě zamyšlení, kam by vše směřovalo, pokud bychom něco neudělali/udělali jinak nebo později, mi přišlo velice zajímavé. A ten konec, nebylo řečeno nic, ale bylo řečeno všechno propojením konců obou knih a musím říct, že mě to zasáhlo, cítím na hrudníku šutr. Knihu v sobě nechám nějakou dobu rezonovat, než se pustím do další.