johi_murasova komentáře u knih
Už jste někdy četli knihu, kde si musíte jednotlivé kapitoly otvírat jednu po druhé? Tahle kniha je situovaná jako adventní kalendář. Máme zde 24 kapitol, které jsou graficky neskutečně vymazlené. Fotky, obrázky a nádherné ilustrace od talentované Adély Stopky achhh
Miluju vánoční filmy, a díky této knize můžu říct, že letos začínám mít několika letech i vánoční náladu.
Co se týče samotného děje a postav tak nemám asi jedinou výtku. Addie i Jaxon mě bavili a jejich chemii jsem si neskutečně užívala. Líbila se mi zápletka s Millie, která nám ke konci knihy vlastně vysvětlí, z jakého důvodu se celou dobu chovala jak mrcha. Také se mi moc líbila zmínka o české republice i když se děj odehrává v americkém městečku.
Věděli jste, že v Beskydech žije víc než dvěstě jablunkovských draků? Ne? Existuje celá osada s úhlednými chaloupkami obklopená lesem.
Tento příběh kombinuje magickou pohádku s realitou. Dozvíte se ale spoustu věcí o životě beskydských draků, jaký je jejich život ve vejci, jak probíhá jejich vyučování nebo třeba jak se připravují dračí muffiny.
Také se zde zmiňují beskydské legendy, které, já osobně, znám ze svého dětství, třeba o Děsivci, který je nejděsivější bytostí celých Beskyd.
Mě osobně se nejvíc líbilo, jak se Ilík a Rychlonožka šli podívat k soše Boha Beskyd Radegastovi. Na Pustevnách a konkrétně u sochy jsem byla tolikrát, že bych to ani nespočítala. Já ten výlet neskutečně miluju.
Nechci zde hodnotit vztahy mezi postavami, ani literární stránku knihy. V téhle knize jde o příběh, o dobrodružství a o poznání. A různé QR kódy, s bonusovým materiálem, které v knize jsou jsou skvělým doplněním k příběhu! Já jsem naprosto spokojená a nemůžu se dočkat, až na dalším výletě po Beskydech budu věnovat víc pozornosti přírodě, tvorům, a hlavně hledáním nějakého jablunkovského dráčka.
Kniha mi byla zaslána v rámci spolupráce.
Je půl jedné ráno a já právě dočetla tuto knihu. Mám v sobě tolik pocitů, že ani nevím kde začít.
Tahle kniha.. já jsem dlouho nečetla nic tak krásného a čistého. Tahle kniha vás donutí mít pocity a tak moc se vcítit do Romana a Iris. Příběh má snad všechno; skvělé postavy, jak hlavní tak vedlejší (což se moc často nestane), zajímavý svět, originální příběh a zápletky, které vás nutí číst dál a dál.
Roman a Iris, ach. To co oni mezi sebou mají je něco tak krásného a čistého. Žádnou knihu s tak nádherným vztahem jsem ještě nečetla, a opravdu bych si troufla říct, že se stali mým nejoblíbenějším knižním párem ever. Každou další stranu jsem se těšila, že se o nich dozvím něco nového a každou stranu jsem se těšila na jejich dopisy, které byli strašně roztomilé. Tak čisté, neposkvrněné city. Já se moc těším, až je všichni poznáte. Vedlejší postavy byly taky skvělé! Nemám asi k žádné postavě žádnou výtku.
Troufnu si říct, že se kniha zařadila mezi nejlepší knihy co jsem kdy četla.
Děkuji moc @humbook @humbookbloggeri za poslání recenzního výtisku v rámci #spoluprace
Čtvrté křídlo se mi moc líbilo a tak jsem věděla, že si romantiku v podání Rebeccy Yarros nemůžu nechat ujít. Bohužel ale nejsem z toho tak nadšená, jak jsem doufala že budu.
Začátek knihy byl velmi emotivní a prakticky jsem ho probrečela, v tu dobu jsem si ještě fakt říkala, že to bude skvělá kniha a úplně mě dostane. Když vidím na tiktoku videa s vojákama tak vždycky brečím. Nicméně když děj utíkal (nebudu popírat, že to nebylo čtivé) pár věcí jsem nechápala a už jsem nebyla tak nadšená.
Ember mi nebyla sympatická, ale přece jen to bylo silná hlavní hrdinka, která se po tragické rodinné události musí starat o domácnost a její mladší sourozence. Mladší bráška hraje hokej a trénuje to samozřejmě hot týpek Josh, do kterého je Ember zabouchnutá už od střední a tadaa, zápletka je na světě.
Myslím si, že knize nejvíc uškodila předvídatelnost. Už od půlky knihy jsem si prakticky myslela jak to dopadne a co bude hlavní zvrat příběhu, závěr knihy mě teda nepřekvapil.
Je ale fakt, že i když byla kniha předvídatelná, tak pořád to byla fajn jednohubka s těžkým tématem. Další díl si nejspíš přečtu, ale už asi s menším očekáváním. A i když jsem na story hned po přečtení hodnotila čtyři hvězdami, rozhodla jsem se to přehodnotit.
Budu ale moc ráda, když si knihu přečtete a obrázek si uděláte sami.
Příběh byl originální a velmi zajímavý. Děj plynul rychle a dobře se četl. Bohužel mám pořád pocit, že tomu něco chybělo. I když prostě nevím co.
Tato kniha je vyloženě oddechovka po které sáhnete, při chladném podzimním večeru. A věřím, že kdybych ji opravdu četla na podzim, pod dekou a s horkým čajem v ruce, kniha by se mi četla mnohem lépe.
Co se týče postav, a jejich vzájemné chemie, tak se mi moc líbil Broderick.
Autorka knihu nazvala “hororovou. S tím já však úplně nesouhlasím rozumím, že je to kvůli těm duchům, ale co si budeme, takové identity jsou v každé druhé fantasy knize. Chápu však, že autorka chtěla zaujmout. Kniha mi byla poskytnuta za účelem recenze #spolupráce.
Nejsem vysloveně fanoušek fantasy, ale když jsem se dozvěděla, že je kniha přirovnávána k Hunger games, které miluju, byla to pro mě jasná volba.
A jedním slovem? Skvělé! Já jsem z knihy neskutečně nadšená. Dostala jsem všechno co jsem od knihy chtěla. Bylo to čtivé, akční, surové, plné zvratů, konec byl nečekaný, s hate to love linkou, kterou úplně zbožňuji a pane bože.. sexy upíři? Yes, please.
Můj jediný problém byl asi zorientovat se ve všech rodech a postavách, občas mi to taky přišlo trošku chaotické.
Oraya byla skvělá ženská hlavní postava. Byla drsná, surová, chytrá, odvážná a věděla co chce. Rozhodně to nebyla žádná křehká květinka a mezi upíry se zařadila velmi rychle.
Rhain byl také skvělý. Byl velmi vtipný, charismatický. Já se ale omlouvám.. pane Rhain, ale co to mělo na konci znamenat?? Okamžitě potřebuju odpovědi.
Nicméně už teď netrpělivě vyčkávám na pokračování.
Já bych chtěla moc poděkovat @humbook a @humbook_blogeri za zaslání knihy. #spoluprace
Knihy ze sportovního prostředí zná každý, ale už jste četli knihy z prostředí F1?
První, co bych ráda vyzdvihla je naprosto dokonalá vazba; miluju měkké vazby a tahle byla naprosto geniální. Další věc je obálka, nádhera.
Příběh byl originální a moc se mi líbil. Líbila se mi poznámka, že ani Mariana Zapata nemá žádnou knihu z tohoto prostředí. Postavy byly úžasné! Moc se mi líbila jejich chemie a vzájemné interakce. Vanessa byla bodyguard, modelka a knihomolka v jednom, a byla tedy pěkná střela. Naopak Tony mě občas pěkně štval, jeho náladovost bych asi v reálném životě nezvládla, nicméně obě postavy byly úžasné. Také se mi moc líbilo, že autorka zde zmiňuje i poruchy jako dyslexii a autismus.
Jediné co mi na knize nesedlo, byla grafická úprava stran.
Děkuji @michaela.schmiedlova.autor bylo to úžasné!
Fake dating mám moc ráda! Tohle bylo opravdu roztomilé čtení, a i když mám na tohle téma přečteno hodně knih, přišlo mi to originální a moc pěkně zpracované. Líbí se mi, že kniha není jen o jejich vztahu, přátelství a rodině.
Hlavní hrdinové Caz a Eliza mi přišli sympatičtí a jejich vztah i vzájemnou chemii jsem měla moc ráda. A i když vám bude Eliza lézt trošičku na nervy, dokážete to pochopit, protože je to středoškolačka.
Zkrátka, jestli si chcete přečíst roztomilou vtipnou dívčí oddechovku, tohle vám vřele doporučuji.
Námi to končí je jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec, a z toho důvodu jsem její pokračování nemohla vynechat.
Jsem moc ráda, že mezi Lili a Rylem to skončilo. I když mi bylo Ryle chvílemi líto, a asi dokážu pochopit jeho chování; přece jen přišel o lásku svého života, i když svojí chybou.
Na rozdíl od prvního dílu se zde můžeme dozvědět i něco víc o životě Atlase. Probírá se zde jeho vztah s matkou, i překvapení v podobě bratra. Jsem moc ráda, že dostal víc prostoru.
Lili byla zlato jako vždy, a jsem moc ráda, že se dočkala happyendu, který si po první knize a jejím trápením s Ryle zasloužila.
Není tajemstvím, že tahle kniha se bere jako jeden dlouhý epilog a já jsem moc ráda, že jsem se do života Lili a Atlase mohla vrátit.
Že to nebude veselé čtení, je jasné už od momentu, kdy se kouknete na (mimochodem nádhernou) obálku. První díl jsem četla v roce 2019 a doteď si pamatuju pocity, které jsem u čtení, potažmo po přečtení cítila a u téhle to nebylo jiné.
Do knihy musíte jít s tím, že víte, že tam někdo zemře. Bude to nejspíš někdo z hlavních postav a bude to bolet. Vás. A možná i hrdinu, kterého se to bude týkat.
Postavy jsou úžasné, milé, hodné a napsané tak, aby vám byla jejich smrt líto.. Hlavní zápletku jsem nečekala a posledních 60 stran jsem četla s otevřenou pusou, a tváří plnou slz.
Recenzi píšu pár hodin po dočtení a pořád se z toho vzpamatovávám. Smrt je nečekaná a hlavně není fér. Nehraje se na to, jestli jste právě začali život svých snů, nebo jestli žijete pod mostem. Bohužel i mě se letos odehrála jedna nepříjemná smrt, která neskutečně bolí. A tak si dovolím říct, že mě ta kniha opravdu zasáhla.
Pamatujme si proto prosím, hlavní message; užívejme si každý den, užívejme si momenty s našima nejbližšíma a hlavně, užívejme si život, dokud máme tu možnost.
Tímto bych ráda pogratulovala a poděkovala autorce @michaela.b.autorka
U této knihy jsem viděla nespočetně moc hodnocení, kde se čtenáři rozdělili na dva tábory; jedni to milují a druzí nenávidí, (to je asi silné slovo, ale pointu chápeme žejo) a já? Naprosto to miluju!
Bylo to neskutečně čtivé, a mělo to snad všechno. Bylo to akční, napínavé, vtipné, erotické.
Hlavní postavy byly sympatické, a chemie mezi Nerem a Elisou byla úžasná, navíc, se mi líbilo jejich netradiční seznámení. Hlavní zápletka byla taky super a ten závěr? A epilog?? Já jsem strašně speechless. POTŘEBUJU ODPOVĚDI!
Nemůžu dočkat na další knihy.
Už když jsem knihu viděla na TikToku věděla jsem, že si ji musím přečíst. Když jsem ji viděla v knihkupectví, tak mé rozhodování netrvalo příliš dlouho.
Tohle byla úžasné! A opravdu jsem netušila, že se i zasměju. Mělo to snad úplně všechno co jsem si představovala a myslím si, že Nelítostný princ bude hodně dlouho mým nejoblíbenějším mafiánským románem.
Chemie mezi postavami byla úžasná, a jejich hate to love vztah se mi neskutečně líbil. Aida není jen tak křehká slečinka, se kterou by si nějaký mafián mohl zahrávat a Callumovi nedala nic zadarmo. Jejich vztah se vyvíjel pomalu a přirozeně, což se mi moc líbilo. Hlavní zápletka byla taky super a celkově to byla fakt pecka!
Kniha byla komediální oddechovka, ve kterou jsem doufala, i když začátek byl trošku pomalejší. Magie, kletba, akce a dobrodružství, to vše zabalené v komediálním obalu . Tato kniha byla pro období Halloweenu jako dělaná!
Postavy i vztahy mezi nimi byly sympatické. Vivienne i Rhys měli mezi sebou super chemii a jejich pošťuchování bylo opravdu vtipné.
Nečekejte nic převratného - neurazí, nenadchne.
Není asi žádný knihomol, který by tuto sérii nebo jiné knihy autorky neznal. Všemi opěvovaná Maasová, královna ya fantasy.
Dlouho jsem se sérii vyhýbala, protože jsem měla tušení, že to není nic pro mě, jelikož nejsem úplně nadšenec fantasy a málo která fantasy mě nedchne natolik, že se do ni pustím. Moje tušení mě neklamalo a musím říct, že to opravdu nebylo nic pro mě. Nechápejte mě špatně - svět? super. postavy? cool. příběh? originální (svým způsobem). Jen to prostě asi není pro mě.
Ve finále se kniha nečetla špatně, ubíhalo to celkem rychle. Konec jsem sice hltala a fakt se mi líbil, ale po dočtení jsem neměla v sobě ten pocit “panebože potřebuju další díl, OKAMŽITĚ. To byla asi ten moment, kdy jsem si řekla, že je tady něco špatně.
Pomocnice byla první kniha, kterou jsem přečetla za jedno odpoledne bez toho, aniž bych ji odložila. Thrillery normálně nečtu, a měla jsem z toho původně strach, ale tohle bylo DOKONALÉ. Už od první strany mě příběh chytl a nedal se odložit. Postavy byly perfektní, zápletka nečekaná a ten závěr? Já absolutně z toho nemůžu!
Myslím si, že právem ji můžu nazývat jako jednu z nejlepších knih letošního roku.
Příští rok bude u nás vycházet druhý díl v češtině (MUST HAVE) a třetí díl v angličtině.
Začala bych asi tím, že memoáry a autobiografie normálně nečtu, ale tohle jsem si přečíst musela! Jako dítě jsem vyrůstala na televizi, Disney channelu, Nicklodeonu a tedy i na iCarly. Sam byla má nejoblíbenější postava a když jsem se dozvěděla co všechno se dělo za oponou mě neskutečně překvapilo.
Už název byl pro mě neskutečně šokující, ale asi rozumím, proč Jennette tuto knihu napsala, a že to byla jakási její forma uzavření jedné části života. Její matka byla opravdu případ pro psychiatra a Jenn to vůbec neměla lehké a upřímně ji obdivuji, co všechno musela zvládat. Tohle bych nikomu nepřála Za mě rozhodně jedna z nejlepších knih letošního roku!
Tato kniha mě neskutečně bavila! Vývoj postav byl napsaný podle mě velmi dobře. Kenny mi bylo neskutečně líto. Její pocity mi přišly opravdové a cítila jsem, že všeho litovala a jediné na čem jí záleželo byla její dcera. Myslím si, že se tato kniha oprávněně nazývá její nejlepší!
Tolik emocí achjoo. Vztahy matek a dcer bývají komplikované, ale tohle? Morgan a Clara si prochází složitým obdobím a pracují na svém vztahu. Celá kniha byla vlastně o jejich vztahu a bohužel musím říct, že mi tahle kniha nesedla tak jak jiné knihy Colleen.
Kniha mě zaujala nádhernou obálkou, na které je 1/3 motýla (moc mě mrzí, že v češtině zatím nejsou další díly a motýl nemůže být dokončen ). Po přečtení anotace jsem si říkala, že by to mohlo být fajn; zakázaná láska, problémy v rodině, smrt, zvraty, A i když se mi kniha ve finále líbila a byl to takový zlatý střed, tak bych tam našla pár problémů co mi vadily. Asi největším překvapením pro mě bylo, jak rychle si Lake a Will k sobě našli cestu. Ano, osudová láska, bla bla bla, ale moc jsem jim to nevěřila. Také si myslím, že jejich důvod k tomu, že spolu nemůžou být byl docela absurdní. Bylo mnoho způsobů jak celou jejich situaci vyřešit.
Řekla bych, že solidní tři hvězdy. Takový lehký nadprůměr. Určitě má Colleen i lepší knihy.
Tohle byla neskutečná emocionální jízda, kterou jsem dlouho u knihy nezažila. Hned u první kapitoly jsem brečela. Je to přesně ta kniha, co vám zlomí srdce.
Kniha se už od začátku četla velmi dobře, kapitoly ubíhaly a najednou jsem měla přečteno a volala jsem s brekem příteli, že mě nikdy nesmí takto opustit.
Postavy byly úžasné, naprosto jsem se dokázala do Julie vcítit a i když jsem s jejím chováním vždycky úplně nesouhlasila, tak se na ni nemůžu zlobit, protože jsem cítila její bolest. Sam byl zlatíčko a opravdu mi jeho ztráta byla neskutečně líto. Tohle si tihle dva nezasloužili.