Jorgito komentáře u knih
Je zajímavé, že kniha, kde se nic neděje, může mít takový ohlas, ale určitě po právu, sonda do duše muže středního věku, neuvěřitelně lehce napsaná, místy až smutná, o to více realistická, překvapuje mě, že někdo zvolí cestu života o samotě v horách....pocta překladateli knihy
troška lyriky, úrovně předechozích knih to nedosahuje ani náhodou, je to spíše takový deník a matafora, ale zase nám to pomůže pochopit jinou kulturu a jiné intepretace
tato sonda se možná bude více líbit mužům než ženám, hlavní hrdinka se s tím nepáře, má jasně stanovený "cíl lovu" - chlapci, kteří ještě nezmuštěli, ale také příběh zhýčkanosti, má se dobře, dobře vypadá, ale není to ono
Přesně pro mě, deprese, negativismus, násilí, prostě reálný svět, který nám v pevninské Evropě je velmi vzádelný, ale tento svět staré Anglie je prostě reálný..konec naprosto parádní..více takových knih, kde se musíte obrnit
Těžká četba, hodně těžká, není tam ucelená linearita příběhu, občas se v tom zamotáte a připadne Vám to, že v Norsku musí mít všichni depresi, svérázný psychologický příběh hrdiny spisovatele, kterému se snad vše rozpadá a životem jen tak bloudí
Psáno z pohledu ex-levicového zapálence, na kterého se permanentně usmívalo štěstí, než přišel fatální závěr, vše posazeno do kontextu historie francouzských prezidentů a častého plivání na USA, velmi dobrá kniha, čtivá, Francouzi prostě a jednoduše romány umí
Potěší, neurazí, neohromí, na druhou stranu psáno úplně v jiné době a kontextu, na kvality dramatu na pocty Diderota to nemá ani náhodou, ale i tak stále top na české scéně
Barmské dny jsou trošku jiný příběh na autora typu Orwella, ale sociální kritika je tam jasná, na druhou stranu čtenář nemůže čekat žádnou spirálu záplatek..Barmské dny jako kniha i jako realita se vlečou..mají však své kouzlo
Nebýt trošku utopeného a přeplácaného konce ve stylu Lynche, ale jak psal někdo přede mnou, takový mladší Bukowski, až se neche věřit, že ti Američani josu až tak hloupí :)
I přesto, že ti lidé žili "bídu s nouzí", vždy byli nad věcí a rozhodně přístupnější než rozežraná anglická šlechta...toto by měla být povinná četba studentů soiologie a sociální psychologie...poklona Orwellovi, je to odkaz pro generace
čekla jsem více, to téma sem nějak úplně nazapadá, na jeden zátah to číst teda nešlo, nemělo to ten šmrnc..na druhou stranu závěr už byl výrazně lepší a na místní poměry nadprůměrný
Číst to zrovna nyní by nemuselo být pro každého (španělská chřipka vs korona), ale výborný příběh mladého prostituta na Islandu v době po 1. světové válce, místy teda nechutné, ale proč ne
literárně asi žádný vrchol Evropy, ale to téma je pro nás v kotlině české dost odstrašující, přesto trefné a aktuální, aneb jak by to mohlo vypadat a jaké i plusy by to mohlo být, pravá distopie, jak má být
trošku otevření očí, že i tak sociálně vyspělé země jako jsou státy ve Skandinávii, řeší problémy typu prodej drog školákům, příhem této dealerky má něco do sebe a rozhodně je to lepší průměr
Ke konci už trošku až moc přeromatizované, ale první stránky aktuální motiv migrace z pohledu těch, co opravdu musí utéci, škoda toho konce, resp vyznění knihy jako celku
Parádní povídky, krátké a svižné, trošku absurdní a sarkastické, francouzské prostředí s elegancí, rozhodně to neurazí
Prakticky už o ničem, skoro jak laciná detektivka, poslední část mě zklamala a i když jsem v menšině, toto dílo Murakamiho považuji na jedno z najslabších
Silný příběh, hltal jsem to na dovolené, ale trošku se mistr Murakami začíná opakovat a vyčerpávat, už je to takový postmoderní pel-mel všeho ke všemu
trošku jinak napsaná autopbiografie autora, kterého si spojujeme hlavně s Lolitou, ale tím asi naše vědomosti končí, krátké a svižně napsané, ale není to pro každého, protože místy to může působit nudně a bez akce
To asi není kniha pro běžného čtenáře, troška dekonstrukce, nejde o klasický román od A do Z, ale pro silnější čtenáře a trošku i nátury ideální forma konceptuálního umění v literatuře...