kaja77 komentáře u knih
Ani nevím co napsat, abych dalším čtenářům nic neprozradila. Kniha se čte nesmírně snadno a zároveň nesmírně tězko. Snadno, protože věty jsou jednoduché, přizpůsobené vypravěčce příběhu a to od cca 6ti let do dospělosti a těžko, protože člověka až srdce bolí jak může nejbližší okoli zacházet s dítětem. Přiznám se, že se mi o tom i zdálo - pro mě asi nejhorší ten přístup paní matky. Brr. Na mě osobně měla kniha pozitivní vliv v tom smyslu, že si teď dávám více záležet na tom, abych byla milá na své potomky a dávala jim najevo přízeň. Knihu zařazuji do čtenářské výzvy kniha obsahující tajemství..a to tajemství je sakryš velké.
Jejda, to bylo tak chmurné, kdyby se mě paní Delphine zeptala, ráda bych jí poradila jak z té chmurnosti ven :) Řekla bych jí -"tak by se mohli třeba ti dva setkat a dát se dohromady, ne? to by se všem líbilo, co?" Nojo, jenže pak by to už bylo čtení z řady Harlequin - romance :) Ach jo. Ale ta šikana na pracovišti, to bylo něco tak hrozného. Brr
Milé, až dojemné vyprávění o dobrém člověku a jeho boji s vlastním svědomím a hodnotami.
Příběh mě velmi zaujal, sice s blížícím se koncem došlo ke změně žánru z původního "historický román" na "pohádka" ale co už. Každopádně města Zlín a Luhačovice musí přímo jását, když se jim dostává takové skvělé propagace... Co mi kniha dala? Hlavně chuť navštívit Zlín a prohlédnout si baťovskou architekturu :)
Velmi plastický obrázek poválečné Itálie, vzpomínky na otce, matku a dětství v Neapoli. Povaha pana otce byla naprosto nesnesitelná a vůbec se nedivím autorovi, že má i na stará kolena z papá trauma, ale jaksi nevybočuje ani o milimetr z celkového obrazu, který mám z ostatních knih italských autorů (Příběh spořádané rodiny R. Ventrella, Geniální přítelkyně E. Ferrante) domácí násilí, hádky, no prostě italská domácnost jak podle šablony. Podle mého názoru náročnější čtení a to hlavně z důvodů autorova složitého slohu, věty košaté a předlouhé, odbočky a návraty zpět... no není to románek na dovču k vodě.
Kniha se mi líbila, popis života v Oslu těsně po válce byl moc zajímavý, místy mi přišly náročnější ty popisné pasáže. Člověk bez místní znalosti se v popisu uliček, náměstíček apod. dost ztrácí. Zápisy ze schůzí červeného kříže skvěle dokreslovaly atmosféru doby. Dvojice kamarádů Jesper a Jostein mě dojímala, bylo to moc fajn. Sice možná pro někoho pomalejší a bez větších zvratů a dramat... ale já mám takové čtení moc ráda.
Příběh praděda autora a jeho rodiny byl téměř neskutečný. Nemohu posoudit, zda se vše opravdu stalo, zda není část příběhu uměleckou tvorbou (třeba ti vlci a medvěd).... ale stejně, když si člověk představí, co ti lidé museli zažít a navíc už dnes víme, jaký hladomor a kolik mrtvých to rozkulačování přineslo... opravdu čirá hrůza. po této stránce je kniha velmi zajímavá a poučná. takže za příběh bych dala cca 4hvězdičky. S čím jsem měla problém, byly hrubky. Nevím jak moc byla překladatelka přítomná v hodinách českého jazyka, když se brala shoda podmětu s přísudkem a podobné věci... ale rozlišování "i a y " by při práci překladatele mělo být jaksi samozřejmé. Tyto chyby byly ostuda do očí bijící. Jinak knihu si zařazuji do čtenářské výzvy 2023 - kniha ukrajinského autora
Příjemné čtení pro dámy, splněny úkol čtenářské výzvy - kniha, která je součástí série. Teta byla přímo pohádkově zlá, chudinka Eve ukázková Popelka...no limonáda jak se patří
Chci být pozitivní, proto nejdříve klady: 1.kniha mě zaujala krásným obalem, ten talíř po babičce se mi moc líbí. 2.Přečtením knihy jsem splnila bod čtenářské výzvy 2023 "kniha začínajícího autora" 3. Příběh Emilky a její rodiny mě zajímal. A teď negativa: 1.v knize mi celkem vadily erotické pasáže, přišly mi zbytečné,laciné až trapné 2. Ten sloh, obraty a slova, která místy autorka použila byly opravdu divné/směšné např."čtyřnásobná babička potomstva, vzniknuvšího díky vysoce produktivním semenotvorným kanálkům jejího syna.....pravou příčinou Libušina bdění nebyly dozvuky hlasité hudby, nýbrž hukot amorovych šípů, které se jí prohánějí srdečními tepnami...hrudník se mu pjal dušenou nenávistí " a mnoho dalšich skvostů
Nakonec jsem dobojovala a knihu dočetla. Každopádně na mé poměry jsem četla extrémně dlouho a občas jsem se musela do čtení nutit. Místy to bylo velmi zajímavé, místy mi myšlenky lítaly a nedokázala jsem se na čtení naladit. Nakonec to nebylo vůbec špatné čtení, to magično tam určitě mělo své místo. Knihu jsem si vybrala k Vánocům, těšila jsem se na ni, moc se mi totiž líbila autorčina první knížka Bezcitnost. Moje volba do čtenářské výzvy 2023 - kniha, jejíž autor nosí brýle.
mega vtipné čtení, čteno večer před spaním čerstvému prvňákovi a chechtali jsme se při tom oba :D v podstatě jde o takové překlopení moderního slovníku dětí, jejich zvyklostí a uvažování do světa vodnictva. Velmi doporučujeme :D :D
Po obsahové stránce to bylo nesmírně obohacující čtení, především to seznámení se s národem Něnců, jejich zvyky, životem, místem, kde žijí apod. atd. do takových končin se běžný smrtelník opravdu nedostane a to bylo na knize báječné. Zpracování fotek, map apod. moc neodpovídá vyšší ceně knihy. Fotky a mapy jsou zdeformované, přijde mi, jako by všechny práce na knize provedl autor v rámci akce "urob si sám" a to je z mého pohledu škoda
Kniha se mi moc líbila, vyloženě to je můj šálek kávy. Porci páva bych si tedy na pavích hodech určitě nedala :) ale jinak bylo vyprávění o vesničanech žijících v období první republiky moc fajn. Zaujala mě ta barevná typologie, kterou provozoval malíř, pak vlastně i Jeník, který čaroval s květinami. Celé to vyprávění na mě působilo tak poeticky, laskavě, mile, řekla bych, že místy až tajemně. Některé věci byly jen naznačené, ponechané na fantazii čtenáře a to někomu nevyhovuje, mě to třeba takhle baví. Těším se, až si od autora přečtu další knížku.
Chtěla jsem relaxační čtivo a tato kniha byla dobrá volba. Příjemné čtení. Musím se zapsat do pořadníku na druhý a třetí díl v naší knihovně:) každopádně závěr z knihy je ten, že nejde všechny házet do jednoho pytle, ani Němci nebyli všichni milovníci Hitlera a člověk si rozšířil obzory v poznání, že to během války neměli snadné ani obyčejní Němci a po válce pak už vůbec ne. Nikdy předtím jsem se takhle na věc nedivala.
kniha mi přišla nekonečně dlouhá. Z počátku snad první půlka byla ok, podivínský otec a stěhování se z místa na místo, potom Aljaška, přizpůsobování se místnímu podnebí, komunita lidí apod. to bylo fajn.... já fakt nevím, ale přišlo mi, že to pak paní spisovatelka natahovala jako žvejku....
děj byl zkrátka takový americký :) film jsem neviděla, ale má obrazotvornost jela na plné pecky a úplně jsem viděla tu krajinu, kterou s vozem a koníkama projížděli, ta města a jejich obyvatele... v podstatě to bylo milé a příjemné až bych řekla idylické i když dost předvídatelné
Tak navodit pocit šera, chladu, úzkosti, únavy, nedůvěry, ohrožení apod. Se Rutě Sepetys vážně povedl. Všechno jsem ji věřila a skoro to i citila...Nepředstavitelné podmínky života běžných lidí (těch 8 stupňů v bytě, spaní v kabátě, hodinové fronty na cokoli, nedůvěra mezi lidmi i v rámci rodiny) no strašné. Nejhorší je, že to nebyla fikce. V Rumunsku to opravdu tak bylo
Na jednu stranu mě to zajímalo, na druhou stranu jsem už to strašně chtěla mít za sebou. Je to zvláštní kniha, bohužel neznám francouzské reálie, takže spousta jmen herců, hlasatelů, hudebníků a politiků, na které Annie vzpomíná, šla tzv. mimo mě. Během čtení jsem vnímala, jak byl západ o celá desetiletí napřed a jak jsme pak živelně všechno doháněli a vlastně stále doháníme a to ve všech sférách života (respektování vegetariánů v r. 70, kult mladistvého vzhledu, hypotéky na 20 let apod)..jinak kniha celkově je podle mě spíše náročné čtení..kdo hledá příběh, děj, nebo nedej bože akci, ten pravděpodobně bude zklamaný
Kniha mě moc nebavila. Děj se odehrával v zajímavých kulisách, téma bylo také velmi nadějné (motivy čínských dívek v nevěstinci mi připomenuty knihu i.allende), ale autorka vše nadějné pohřbila, výsledek byl plochý, nudný, táhlý, řekla bych že nedotažený. Škoda.
Knihu jsem dostala za "výborný prospěch" jako dárek k vysvědčení ve 4. Třídě od třídní učitelky .. neskutečně se mi to líbilo a četla jsem ji jako dítě snad 3x. Úplně si vybavují, jak mě naprosto nadchla představa krámku se starožitnostmi a pak ty pobyty v minulosti...to bylo super