katlouc.ha
komentáře u knih

Tuhle knížku jsem od paní Tučkové četla jako první. Příběh je velmi silný, na plný počet to úplně nebylo, ale s chutí jsem si přečetla ještě další knihy této autorky. A stala se mou velmi oblíbenou.


Skvěle vykreslené a uvěřitelné postavy, silný příběh dívky, která tráví svůj život jako poustevnice na Šumavě. Místy člověka mrazí z jejího příběhu. Moc povedené.


Krásné, krásné, prostě krásné. Co k tomu říct víc? Každé slovo hladí po duši.


V poslední době tolik diskutovaná, zatracovaná i obdivovaná. Besedu s paní Mornštajnovou jsem si na Světě knihy nemohla nechat ujít, autorka je milá a s chutí jsem si její novou knihu přečetla. Líbila se mi stejně jako ty předešlé. Smutné čtení. Ale asi u mě stále vítězí Tiché roky.


Dlouho jsem se u nějaké knížky tak skvěle nebavila. Líbil se mi i film, ale knížka má něco navíc, připadá mi mnohem víc vtipná.


Jedna z mých nejmilejších knížek. Přečetla jsem ji už hodněkrát a pořád mě u ní mrazí, pořád cítím ten strach a konec mě pokaždé dostane, i když už ho znám tak dobře. Tohle se opravdu povedlo.


Hodně silné téma. A hodně smutný příběh, protože lidí jako Jaroslav je na světě asi hodně a mají to vlastně hrozně těžké. Nejdřív jsem byla po dočtení knížky trochu na rozpacích, že vlatně úplně nevím, co si o ní myslet, ale vlastně mě dost zasáhla. Ještě jsem nic od téhle autorky nečetla, ale určitě to zkusím.


Další výborná kniha paní Hanišové. A možná se mi líbí ještě víc než Houbařka. I takhle může vypadat život jedné rodiny... Čtení jsem si moc užila a příběh prožívala spolu s Teem. Kniha plná tajemství a smutku.


Paní Tučková prostě umí. A tahle knížka je pro mě to nejlepší, co jsem od ní zatím četla. Je hrozné, představit si, jakou bolest a trápení museli lidé prožívat nejen v období válečném, ale i po něm.


Jedna z knih, které mi doporučila má oblíbená kamarádka-recenzentka. Nemůžu úplně sdílet její nadšení, čekala jsem trochu víc napětí. Někde jsem i slyšela, že to bylo přirovnáno k Trhlině, ale to se mi zdá hodně přehnané. Ale četlo se to hezky.


Letos jsem vzala Svět knihy opět útokem. Na besedu s paní Klevisovou jsem se už těšila a autorka mě jako vždy nezklamala. Další Bergmanův případ, který mě velice bavil.


Od pana Hartla jsem zatím četla jenom Okamžiky štěstí, které se mi celkem líbily, ale ne na plný počet. Erotikon jsem zkusila vloni jako jeho druhou knihu a líbí se mi mnohem víc. Moc hezky se čte, člověka pobaví, ale nutí i k zamyšlení.


Těžká doba, tři generace žen, hodně smutné vyprávění. Tahle knížka mě hodně zasáhla,nejvíc asi příběh Emílie. Paní Poncarová to napsala skvěle.


Tři silné příběhy o ženách. Zajímavá kniha, ale místy psaná zbytečně zkratkovitě. Umím si představit, že kdyby se každá z těch částí víc rozepsala, vydala by na samostatnou knihu.


Další kniha, kterou jsem si přečetla na základě doporučení. A žasnu, kolik má autorka už napsaných knih, zatím jsem ji neznala. Příběh jednoho smutného kamarádství se mi moc líbil, navíc oceňuji, že se odehrával v prostředí, které dobře znám, tak jsem si ta místa představovala a čtení mě bavilo o to víc.


Alison Weir je jedna z mých nejmilejších autorek. Všechny knihy o tudorovských královnách považuji za výborné, ale tahle se mi líbí nejvíc. Možná proto, že příběh Anny mi vždy připadal nejsilnější.


Tuto knihu jsem četla na základě čtenářské výzvy a musím přiznat, že jsem od ní čekala trochu víc. Téma je silné a určitě je dobře, že se o takových věcech píše. Ale autor mohl jít podle mně trochu víc do hloubky.


Další úlovek ze Světa knihy. Nechala jsem si knihu od autorky i podepsat. Moc příjemné odpočinkové čtení, je krásné vrátit se čas od času zpátky do dob, kdy člověk prožíval svou první velkou lásku.


Je to milé, dívčí a romantické. Čtení pro náctileté sice obvykle nevyhledávám, ale tohle mě bavilo, člověk si u toho příjemně odpočinul.


Pana Vondrušku mám ráda už od dětství, k jeho knížkám se budu vždycky ráda vracet. Celá tahle série je prostě skvělá.
