kniho_terka
komentáře u knih
Šílenství v nás
Annora Nesta
Tohle bylo docela silné. Taky tomu odpovídá varování, které se nachází na začátku. Přesto, že jsem to četla několikrát před tím, mi to téma nijak nevadilo. Kniha se ani nijak zvlášť netáhla, ale stejně to z mého pohledu začalo být nejzajímavější v době, kdy na scénu přišel Devon.
Jak už lze nejspíš podle obálky poznat, tahle kniha není žádná slaďárna. Taky to není zrovna něco, na co bych si normálně troufla, ale tady si nestěžuju!
Raven byla zajímavá postava se zajímavým příběhem. Obdivuju její odhodlání a sílu zvládat všechny ty věci, které se kolem ní točily. Kolikrát mi ji bylo líto a na jejím místě bych nechtěla být. Někdy mi ale kolikrát vůbec nesedlo její chování, nebo reakce.
Devon je... No super no. I když si nejsem jistá, jestli to můžu říct. Proč my čtenáři vždycky ty špatný ukazujeme jako ty dobrý? Jakože popravdě Devon byl opravdu super, ale někdy byl na mě až moc. A já to nemůžu dát jako negativum, protože je tak udělaný pro ten žánr a tam hezky zapadá.
Plus jsem si oblíbila ještě Toraka a Grace, ale tak, kdo by je rád neměl?
Knize taky nechybělo několik spicy scén. A že jich kolikrát bylo dost. Tady totiž mezi postavami nudu nezažijete. Když nebyly v posteli, tak to kolikrát bylo cítit alespoň ve vzduchu.
Po několikátem čtení mi kniha nedala nic nového, ale i tak jsem si čtení hodně užila. Teď jsem i ráda, že je v knihovně a můžu do ní kdykoliv nakouknout a odreagovat se na něco šíleného.
Můžeš říct: Miluju tě
Nofreeusernames (p)
Nejprve jsem si myslela, že se povídkám vyhnu, ale po čase mi to nedalo a zvědavost vyhrála. Po čase, když jsem si knihu koupila, jsem se ke čtení stejně nijak nehrnula. Tak jsem si taky nedávno řekla, že je čas na nějaké kratší romantické příběhy.
: První povídka nebyla špatná. Hodně se mi líbilo její zaměření, a to nejsem zrovna velkým fanouškem friends to lovers. Postavy se mi líbily, hlavně náš hlavní hokejista. Lukas byl boží, teda ve chvílích, kdy zrovna nebyl se svou partou z týmu, tam mi kolikrát vadil. Celá povídka mi utekla rychle a já si ji rozhodně užila.
: Tady to bylo poznat, že nejde o první psaní. Povídka se četla rychle a já se nenudila, protože hlavní postavy Tess a Asher měli stále co dělat. Prostředí New Yorku s hudbou mi sedlo. U tohoto příběhu by mi ani nevadilo, kdyby Tessa a Asher měli svůj prostor na knihu. Celkově tato část byla z celé knihy nejlepší.
: Z tohoto mám takové smíšené pocity. Bylo to něco jiného. Tady nešlo o nějakou klasiku, ale byla tady detektivní zápletka, na kterou jsem se těšila. Ke konci mě překvapila, ale možná jsem čekala něco jiného. I tak to bylo skvělý a zajímavý způsob, jak spojit Octaviu s Liou. Musím říct, že Lia mi teda moc nesedla, ale ostatní postavy byly lepší. A velkým plusem je podzim, který je z knihy hrozně cítit a celou dobu mi to dávalo tu atmosféru.
Musím říct, že se jedná rozhodně o něco pohodového. A pokud hledáte něco, co vám nezabere ani moc času a ten čas chcete strávit s romantikou, Můžeš říct miluju tě je něco přesně na to.
Každou část jsem si svým způsobem užila. Několikrát jsem se smála, a taky si užívala romantické chvilky mezi postavami.
Úsvit Onyxu
Kate Golden
Jak kniha vyšla, strašně mě na sebe nalákala. Jak svou anotací, tak i pozdějšími recenzemi. Ty mi slibovaly pořádnou romantiku, akci a super příběh. Taky že to všechno splnilo, ale stejně jsem čekala něco jiného.
Když se Arwen obětuje pro svou rodinu, je odvedena do věznice v Onyxovém království. Rozhodně z toho nadšená není, ale co by pro svou rodinu neudělala. Díky jejím schopnostem přežije, a oni ji využijí jako léčitelku na hradě. V žaláři však pozná jednoho tajemného, i pohledného může, který na první dojem není zrovna tím, za koho se vydává...
S ostatními recenzemi se shodnu na tom, že tato kniha je fantasy klišé. Není to moc speciální příběh s nějakými novinkami, ale i tak to stojí za přečtení.
Líbí se mi fungování světa. Ten je rozdělen na království, která se jmenujou podle minerálů. Ve světě jsou různé bytosti, které jsou pro okolí nebezpečné. Jako pravé fantasy tu nechybí ani magie a fae.
Ti co mají rádi romantasy taky nebudou zklamáni. Tohle je totiž něco pro vás. Romantiky se dočkáme mezi Arwen a Kanem, obávaným králem, který vlastně není tolik obávaný. Mezi nimi to hezky jiskří a docela jsem si myslela, že tu bude něco žhavého, ale krom pár menších scének, tu není nic velkého.
Na začátku mi Arwen, hlavní postava, vůbec neseděla. Nelíbilo se mi její chování, které mi občas připadalo jako dětské... Později to už ale nebylo tak strašný. Avšak u jiných postav jsem rozhodně problém neměla.
Americký milostný experiment
Elena Armas
Kniha je od autorky, která napsala Láska po Španělsku. Přesněji se zde jedná o volné pokračování, ale o jiných postavách. V Lásce jsme měli Linu a Aarona, kteří jsou mimochodem božští, zato tady máme Rosie a Lucase. Rosie se už několikrát objevila v prvním díle, a to jako nejlepší kamarádka Liny. Lucas je zase Linin bratranec, takže krása
Elena Armas je úžasná autorka. Mohu říct, že miluju její knihy. I když to jsou takové romantické klasiky, ona z nich dokáže udělat něco, co vás prostě baví. Stejně tak to je zde. Kniha je vtipná, někdy opravdu dost, jiskření tu máte jisté. Ta romantika je totiž fakt něco. Taky je to trochu emocionální, jak sama autorka zmiňovala v poděkování.
Všechny postavy jsou úžasné. Rosie je plná energie, laskavá, vtipná a všechno možný. Lucas je ze Španělska, umí hodně dobře vařit a taky serfoval. Jejich vztah byl něco. Líbilo se mi, co vše Lucas pro Rosie udělal ohledně těch experimentálních rande. No prostě boží.
Víte co je ještě lepší? Objevili se tady Lina s Aaronem. Normálně bych si přála, aby autorka napsala nějakou bonusovou novelu z jejich líbánek, protože v Lásce mi ti dva vůbec nestačili. Vlastně rovnou novou knihu.
Tato kniha je v žánru romantiky s tématem falešný vztah. Což by to celkem vystihovalo. Pokud vás právě toto láká, tak se to nebojte číst.
Milostný experiment byl úžasný, ale na Lásku po Španělsku to prostě nemá. Ta hate to love tam s tím něco má. Prostě doporučuji obě dvě.
Neznámý žalm
Laura Thalassa
Uplynula doba od přečtení prvního dílu, který jsem si moc oblíbila. I když jsem po druhém díle sáhla po nějaké době, příběh nešel zapomenout.
Tento díl krásně navazuje na konec předešlého. Callypso s Desmondem se ale přemístí do Jinosvěta, kde stále zůstává nevyřešená záhada. Čeká je však ještě oslava Slunovratu. Ta ale neprobíhá podle jejich představ, protože každému dvoru mizí stráže a nikdo neví kam.
Děj je chytlavý už od začátku, takže se kniha četla velmi rychle. Bohužel zde pro mě byly slepá místa, kvůli kterým jsem knihu několikrát odkládala.
Nic mi tu nechybělo. Byl tu dostatek romantiky, na kterou jsem se těšila nejvíc. Nová zápletka taky nezklamala a nové prostředí mi taky vyhovovalo. První díl je za mě však o něco lepší.
Konec knihy jsem nečekala a rozhodně vím, že třetí díl mě nemine.
Tuto sérii můžu rozhodně doporučit. Je jednou z mých oblíbených.
Národní opruzení 2: Tajemství trnové koruny
Karolína Zoe Meixnerová
Miluju maluju!
Kdo by kdy řekl, že si takové prostředí tolik oblíbím. A kdo by řekl, že si oblíbím někoho jako je Karel Havlíček Borovský?
Začátek není úplně tak růžový jak by se očekávalo po prvním díle. To mě celkem bolelo, protože jsem se nejvíc těšila na Borovského s Němcovou, ale ten byl ve vyhnanství... Ale později se mi to velmi vynahradilo!
Jak se řeklo v prvním díle, tak se zde shledaly všechny hlavní postavy. Tentokrát však nehledaly žádného vraha, ale způsob zlomení kletby. Světlou stránkou toho všeho je právě alespoň to setkání.
Hlavní postavy jsou všechny úžasné a dobře zpracované. Můj oblíbenec, byl a stále je Havlíček. Toho nikdo v tomto příběhu nepřekoná. Ani Neruda, který je v tomto díle dospělí a dostal větší prostor. A ten Havlíčkův vztah s Němcovou? Znovu miluju maluju!
Co ten konec? Já tomu opravdu věřila, až mě to rozbrečelo. Pak otočím stránku, čtu a najednou koukám s otevřenou pusou a skoro nedýchám! Naštěstí mi to zvedlo náladu.
Národní opruzení doporučuju všem. Jsou to boží, dvě skvěle napsané knihy, které se čtou rychlým tempem, protože jsou krátké. Já sama tento díl zhltla za jeden den.
Víc takových knih!
Twisted Hate: Nenávist na ostří nože
Ana Huang
Ze začátku jsem hodně o tomto díle pochybovala. Nehrnula jsem se totiž dvakrát tolik na Joshe a Julse.
Na začátku, do nějaké sté strany, se mi to moc nelíbilo a vůbec se mi nechtělo pokračovat ve čtení. Julse mi v té době nebyla moc sympatickou postavou. Josh byl o něco zajímavější, ale celkově na tom u mě nebyl o moc lépe než Julse.
Po čase náročného čtení se to pro mě změnilo první spice kapitolou. Těch tady je snad nejvíc ze všech dalších dílů. I když mi toto moc nevadí, po čase toho bylo lehce moc.
Vztah mezi postavami byl ideál hate to love. Na obě postavy jsem změnila názor a náhodu si je oblíbila. Nedokážu však říct koho mám radši. S Joshem se hodně nasmálo. U Julse se mi líbila její kuráž. Objevily se tady i jiné postavy z předchozích dílů, ale nejlepší z nich byl Alex. Ten se choval úplně jinak, než v jeho díle.
Konečný plot twist jsem až tak nečekala. Věděla jsem, že se stane něco, kvůli čemu někteří přestali mít rádi Joshe. Já spíš nechápala chování obou postav. Po jistém incidentu se věci srovnaly, za což jsem byla ráda.
S Twisted hate jsem se potrápila, ale užila jsem si ji. I tak jsou předchozí díly o něco lepší, ale zase si jsou všichni v patách. V této sérii je pro mě opravdu těžké si vybrat oblíbence.
Letní noci
Nofreeusernames (p)
Pokud hledáte nějaké romantické oddechovky, rozhodně byste neměli minout tuto sérii Navždycky. Letní noci jsou již třetím dílem a zase o něco lepší. Od začátku knihy jsem věděla, že je to přesně něco, co jsem potřebovala.
I když je to letní romantika, nebylo to jen o té lásce. Tahle kniha ukazuje i jiné téma, jako třeba stres ze školy. A taky to, že když v něčem neuspějete, není hned konec světa.
Několikrát mohu zmiňovat styl psaní autorky. Děj je dobře vyplněný. Když zpomaluje, přijde něco nového, díky čemu čtete dál.
Postava Charlee mi hodně sedla, protože jsem se v ní z části viděla, ale jinak působila hodně sympaticky. To byly i ostatní postavy, samozřejmě krom pár výjimek. K Noahovi mi hodně seděla jeho charakteristika a nešlo jinak, než si ho oblíbit. Stejně tak, jako ostatní kluky z této série.
Miliju prostředí knihy divadla a školy. Když k tomu přidáte ještě tu romantiku, tak je to naprostý ideál. Tento díl se mi z těch třech přečtených líbí asi nejvíce.
Úžasné prostředí, romantika, tanec a postavy. Prostě ideální pohodové čtení na letní počasí.
Carrie Soto se vrací
Taylor Jenkins Reid
Na první pohled to vypadá jen jako kniha o tenise. Já v tom vidím ještě něco víc...
Od autorky jsem četla Evelyn Hugo a ta nezklamala. Hned od začátku se stala mou oblíbenou autorkou, a po téhle knize nemohu říct nic jiného. Styl psaní Taylor Jenkins Reid vás nutí číst dál a nepřestávat.
O tenise vím možná tak kulový, ale tady v knize se nachází vysvětlivky. S nimi je jednodušší si hru představit. Přesto se v tom stále nevyznám, ale mám pocit, že popsáno je to zde pěkně.
V samotném ději jsou vlastně z 90% jen zápasy, takže chápu, že ne všechny to úplně zaujme. Ale to bylo právě to, kvůli čemu jsem četla dál. Nejen že to bylo krátké kapitoly, ale chtěla jsem vědět kdo vyhraje.
Carrie Soto je tenistka, která je k tomuto sportu vedena už od dětství. Přivedl ji k němu její otec, který v ději má svou roli. Samotná Carrie se mi celkem líbila, ale několikrát mi nevyhovovala. Občas se nechovala zrovna nejlíp. Tahle hráčka je samozřejmě opravdu hodně cílevědomá, někdy možná moc... Ostatní postavy se mi zamlouvaly, jako třeba její otec nebo Bowe.
Romantiky se zde nedočkáte nijak zvlášť velké, ale ta potřebná špetka tam přeci jen je. V tomhle příběhu ale není nijak důležitá. Spíš je to taková to třešnička na dortu.
V téhle knize máte možnost poznat tenis, ale i něco víc. Třeba to, že sportovci to nemusejí mít zrovna dvakrát lehké, než se na první pohled dá říct. Já v tom viděla i tu dřinu za úspěchem. :)
Hra o dědictví
Jennifer Lynn Barnes
Avery zničeho nic zdědí sumu peněz po Tobiasovi, kterého vlastně ani nezná. K tomu se objeví slavná rodina Hawthornových a Tobiasovy vnuci, kteří Avery zamotávají hlavu. Společně se snaží rozluštit záhadu dědictví a jednu jedinou otázku... proč? Tahle záhada však dokáže objevit i jiná tajemství.
Pod názvem knihy jsem si dokázala něco představit ale jinak jsem vůbec nevěděla do čeho se pouštím. Z počátku až do poloviny jsem nechápala proč je kniha tolik oblíbená a doporučována. Děj byl zajímavý skoro celou dobu, ale pořád jsem nikde necítila to wow, a tak jsem jen četla dál, abych to dočetla. Jenže, teď to přichází, jak jsem četla dál, tak bylo těžší a těžší se odtrhnout. Ke konci se to opravdu rozjelo a ty hádanky a tajemství mě kolikrát i šokovaly. Souhlasím a potvrzuji, že autorka je opravdu královna hádanek.
Postavy jsou dobře vytvořeny s tím, že jim nechybí osobní tajemství. Je tady i zajímavě vytvořen romantický trojúhelník, o kterém jsem nevěděla. Jsou tu dva Hawthornové, kteří se motají okolo Avery a to jsou Grayson a Jameson. Osobně mě více zaujal Grayson, taky jsem jeho tým. Jameson mě moc neoslnil, ohledně děje má dobrou roli ale v té romantice mi nesedl. Další bratr Xaden je takovej ten nejlepší kamarád a Nash je prostě ten nejstarší, a na výplň. Celkově všichni čtyři jsou hot, protože nosí smoking.
Tuhle knihu nejde jen tak odložit, je to taková velká tajná honba za pokladem. A jsou tady i kraťoučké kapitoly.
Půlnoční koruna
Sarah J. Maas
(SPOILER) První díl mi dal pocit úžasu, zato ten druhý lehké zklamání. Na pokračování jsem byla natěšena, a ze začátku to bylo oprávněné...
Může obsahovat spoilery.
Za mě to dějově bylo o něco slabší ale zato jsme se dozvěděli spousty zajímavých věcí. Taky tu hned poznáváme druhou stranu Celaeny, Adarlanského zabijáka. A romantická linka se nám tu taky pozměnila...
Autorka dala hrdince jeden úkol ale přitom se k ní připletlo několik dalších. Takhle to vlastně bylo celou dobu. Celaena plnila úkoly, které dostávala od krále a žila život ve skleněném paláci se svými přáteli.
Naopak tu máme romantiku mezi Chaolem a Celaenou, za což jsem byla vděčná. Jak se říká, kdo si počká ten se dočká. Mezi nimi to bylo vysloužený a ta cesta, kterou se k sobě dostali... Jenže ke konci mě Chaol docela zklamal a mé nadšení moc dlouho nevydrželo. Teda spíš jim to moc nevydrželo...
Celaenu jsem si oblíbila víc a po dalším díle bych řekla, že mi sedne ještě víc. Chaol je však pravý opak, a už není tak oblíbený jako dřív. Z Doriana se stal opravdový přítel, u kterého se snad příběh vyvine ještě víc. Tak zpětně si říkám proč Maasová ty dva nemohla nechat spolu, a jen by něco málo pozměnila do jejich okolí? A Rychlotlapka? (Ehm, český překlad) To je zlatíčko.
Druhý díl byl občas čtivý ale zato se občas vlekl. I přesto nám dal důvod, díky konci, proč se vrhnout na pokračování. Informace na konci mě moc nešokovala, protože podle některých detailů během knih se dalo něco podobného odhadnout, ale v tu chvíli to bylo nečekaný.
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
Do téhle knihy jsem se pustila bez nějakého očekávání. Neměla jsem v plánu ani začínat ale objevilo se společné čtení,tak jsem využila šanci, které po dočtení nelituju.
Skleněný trůn je úplně něco jiného než Dvory, a nebudu zmiňovat že mě to překvapilo. Tuhle knihu bych popsala jako dobrodružství, zato Dvory jako domov.
Ne že by mě kniha pohltila hned ze začátku, ale kousek po něm mě chytila a málo kdy pouštěla. Časem to bylo víc a víc chytlavější a děj byl víc a víc čtivější. Hlavně v části, kdy začaly zkoušky a přišlo toho mnohem víc nečekaného.
Hlavní hrdniku Celaenu jsem si oblíbila hned. Líbila se mi její povaha a taky fakt, že je badass hrdinka. Mezi mé další oblíbené postavy patří Chaol a Dorian. Dostáváme se k otázce jaký jste tým, protože tady máme oblíbený trojúhelník. Já mám od začátku jasného Chaola ale Dorian je taky fajn. Ale prostě Chaol no...
Čtení jsem si tolik užila. V polovině jsem přestala úplně vnímat a jenom žila s příběhem. Chtěla jsem to dočíst a dozvědět se všechno ale zároveň si to ještě užít. První díl byl fakt dobrej a já se nemůžu dočkat až se pustíme do druhého dílu.
Koruna strachu
Rozálie Pražáková
Nejdřív mě kniha nezaujala a vlastně jsem ji nevěnovala větší pozornost. Kdybych to ale udělala, myslím, že do knihy bych se pustila dřív. V tuhle chvíli děkuju všem těm pozitivním recenzním, které mě přiměly přečíst si tento skvost. A taky ta obálka<3
Před čtením jsem se na knihu pořádně natěšila, ale to ze me časem upadlo. Začátek byl pro mě těžký na začtení ale autorka nás nenechala dlouho čekat.
Hned jak se Avery s Twainem dostali do jiného světa, mohli jsme s nimi poznávat zákoutí Ademontu.
Tahle kniha má spoustu pozitiv ale za mě i pár negativ. Osobně mi ze začátku nevyhovovalo střídání pohledů v kapitolách. Kolikrát mě to odrazovalo od čtení ještě společně s délkou kapitol. Tohle všechno mi více ke konci však začalo vyhovovat.
Celý svět a postavy jsou skvostně napsané. Z každé dokážete vyčíst její charakteristiku a vytvořit si její lehký obrázek.
Na Sullivana jsem se hodně těšila už před čtením. Při setkání s ním mě ale začal mást. Moje srdce si ho ale oblíbilo a já potřebuju víc Avery a Sullivana.
Konec jsem hltala každou stránku a taky rychle přišel šok. Teď moc nevím kdo je ten dobrý a kdo ten špatný. Doufám, že další díl bude, a ten já potřebuju abych dostala odpovědi.
Sama doma
Amélie Salingerová
Krátká vánoční povídka. Pokud se nudíte při pár minutách, tohle je ideální na čtení. Taky je z toho cítit atmosféra z filmu Sám doma.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Do tohoto dílu se mi nechtělo. Ne že bych se bála, jen to bylo spíš z důvodu Nesty. Starší sestra Feyre a taky postava, kterou jsem si za celou sérii fakt neoblíbila. Čekala jsem teror při čtení, ale ten kupodivu ani nepřišel a já si vlastně Nestu oblíbila...
V téhle knize ze světa Prithianu nedostaneme ohledně děje nějakou akci ve válce. Tady jde spíš o to, poznat víc Nestu než jen povrchově. To se autorce opravdu povedlo. Sledovali jsme Nestu při tom, jak se vypořádá s tím že je víla, a jak se učí se svou mocí.
Na začátku byla nesnesitelná už jen tím svým chováním. Po pár kapitolách, kdy jsme se něco dozvěděli o její minulosti, a jak vlastně snáší celou přítomnost, jsem ji začala mít ráda a ani jsem nevěděla proč.
Taky se zde víc ukázal Cassian, ze kterýho jsem potom byla až moc přecassianovaná. Ale byl tam potřeba hlavně svým humorem a svým charakterem. Párkrát jsem ho v některých chvílích i litovala.
O romantice mezi ním a Nestou raději nemluvím, z toho mám asi trauma. To zas ne, ale na můj vkus těch spicy scén bylo víc, než jsem potřebovala. Jestli mám něco říct o jejich vztahu, tak ten byl prostě něco.
Ostatní postavy byly klasicky úžasné jako vždy. Ale Feyre s Rhysem mě v některých chvilkách rozčilovali svým chování. Rhys zas tolik ne, ale ta Feyre? Prostě se kolikrát chovala až moc vyspěle, ale na jednu stranu to chápu.
Dějově se mi to možná líbilo víc než v předchozích knihách. Nebylo až tak těžké se v tom orientovat. Nebylo tam dle mého žádné složité popisování. A když trochu skočím na konec, tak to zakončení? To bylo od ní tak hezký.
Nakonec jsem z toho taková zmatená a ještě k tomu ztracená. K tomu se mi těžko hledají slova, abych napsala něco srozumitelného. Smíšené pocity jsem opravdu nečekala ale Massová nezklamala. Jsou to prostě Dvory a proto asi nemusím vypisovat co vše bylo skvělé.
Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
Takhle, tenhle díl je dějově skoro o ničem. Právě proto to asi bude doplňkový díl k sérii. Nedočkáte se žádné akce ale naopak pohody, vánoční pohody. V tomto díle se odehrává slunovrat(Vánoce), a všichni tam řeší hlavně to. Taky tam jsou zmíněné věci, které se v příběhu staly před pár měsíci, nebo i v minulých dílech. Mám na mysli válku, změny, rodina a první setkání atd. Možná takové shrnutí.
V knize máte možnost si přečíst kapitoly z pohledů i jiných postav, hlavně z těch nejhlavnějších. To mi přišlo zajímavé, číst nějakou situaci a vnímat pocity někoho jiného než jen Feyre. Samozřejmě tu opět nechyběl jejich klasický humor a máme tu nové přezdívky typu Rhysánek a illyrijské děťátka. Romantiky se tu určitě dočkáte a nechybí ani pikantnější scénky. V mém srdci stále zůstane Rhys s Feyre, ti byli vždy božský. K ostatním postavám nemám výtku, ty byly úžasné jako vždy hned od začátku. Ale Nesta si mě stále nijak nezískala.
Kniha o ničem ale vlastně i o něčem. Celkově bylo hezké se na ten svět podívat i z druhé stránky, jak tam všichni zažívají klid a pohodičku. I když mě to kolikrát moc nechytalo a nechtělo se mi do čtení, jsem si to vskutku užila. Stojí to za to? Nevím, kdyby jste ji vynechali, asi nepřijdete o nic extra důležitého. Pokud však tuhle sérii máte opravdu rádi, myslím že už to je důvod si toto přečíst.
3,5/5
Láska na oko
Lauren Asher
Jak jinak začít, než samou chválou. Tahle kniha je prostě úžasná, boží, miluju ji. Stejně tak jako předchozí díl. Nebudu zde rozebírat, jaký díl je lepší, protože by to bylo na dlouho, a taky by se nedošlo k výsledku. Oba díly jsou skvělý.
Declan Kane pro získání svého dědictví musí splnit dědečkovy podmínky. Musí se oženit a s danou ženou zplodit potomka. Plán se mu ale lehce vymkne z rukou a najednou stojí před oltářem se svojí asistentkou Iris...
Tak tihle dva jsou teda dvojka, kterou nejde nic jiného než zbožňovat. Iris je žena, která by se pro ostatní klidně rozkrájela, ale kolikrát nemyslí na sebe. Declan ze začátku působí sice jako mrzout, ale i přesto se v něm ukrývá gentleman. Taky že mi ze začátku lezl na nervy svým chováním, ale později jsem si ho zamilovala.
Kniha je napsána skvělým stylem. Vy začnete číst a časem nejde vůbec přestat, protože se vám od toho nechce odtrhnout. Právě knihy, které rychle ubývají, postavy si lehce oblíbíte a s nimi i to prostředí, já naprosto miluju.
Ten vztah mezi těma dvěma? Aaa! Strašně jsem se na pokračování těšila a že se to vyplatilo. Téma falešného vztahu a ... můžu říct donucené svatby? To asi zas ne. Držme se falešného vztahu. Samozřejmě to začíná přetvařkami na veřejnosti, ale city převládnou a "hraní" začne i v soukromí. Prostě ta jejich romantika je úžasná.
Opět musim zmínit ten epilog. Ono je prostě kouzelně úžasný vidět ke konci ty postavy spokojený. Vidět jejich posun v životě. A zrovna tady vidět spokojenou rodinu. Rozhodně mě nesmí minout poslední díl, kterého se lehce bojím a moc se mi do něj nechce. Přeci jen, jedná se o poslední díl. Poslední setkání tří bratrů Kaneových.
Láska mezi řádky
Lauren Asher
Po smrti dědečka, se Rowan stane na půl roku ředitelem Dreamlandu. Má za úkol vymyslet nový projekt do zábavního parku. Na první schůzce zaměstnanců pozná Zahru. V tu chvíli ale netuší, že pro něj bude něco víc.
Po pár kapitolách jsem se stala závislou a těžko se mi od ní dostávalo. Prostě jsem potřebovala víc.
Zahra je hodně sympatická postava. Je laskavá, usměvavá, a taky má spousty pozitivní energie, se kterou se mi četlo mnohem lépe. Rowan je bohatý muž, kterému záleží jen na práci. Nic jiného pro něj ani není. Je uzavřený a jakékoliv pocity jsou pro něj problém. Možná to bude tou minulostí... Ze začátku působí jako pyšný snob, ale později se na povrch dostanou pocity, které byly ukryty hodně hluboko.
Jiskření mezi Rowanem a Zahrou začlo hned. Bylo roztomilé pozorovat, jak Rowan dělá nepatrné výjimky pro Zahru. Jiskření se změnilo v něco víc a oni spolu začali randit. Řeknu vám, to bylo něco. Rande s milionářem (nebo kdo vlastně je) v NY bylo něco. Prostě cute. Kdo si rád potrpí i na milostné scénky, pár jich tu pro vás je.
Užité čtení to rozhodně bylo. A že bylo rychlé. Čisté romantiky moc nečtu, ale tato mi za to rozhodně stála.
Epilog knihy byl taky roztomilej. Prostě je krásný ty postavy vidět hezky spolu a bez starostí. Rowana se Zahrou mám za sebou, ale určitě se chytám na další dva bratry z rodiny Kane.
Poslední gambit
Jennifer Lynn Barnes
~Před prvním dílem jsem nevěděla, že si tuhle sérii tak oblíbím.
Avery stačí přežít posledních pár týdnů, aby zdědila milióny. Když se ale objeví neznámý host, můžou se karty otočit...
---SPOILERY---
Tenhle "návštěvník" mě teda pěkně štval hned od začátku. Byla mi hned podezřelá a celkově mi vůbec neseděla. A jak si brala pozornost ostatních? Kór Graysona? To bylo nejhorší. Tím že ji Gray věřil, mě osobně docela zklamalo. Tohle je opravdu jediný mínus na knize.
---KONEC---
Jako vždy není třeba čekat a to se mi líbilo. Autorčin styl se nijak nezměnil, ba možná zlepšil. Ten budu vychvalovat vždy. A taky nechybí oblíbené krátké kapitoly!
Zdá se, že zde se nám romantický trojúhelník uzavírá. Myslela jsem si, že až do konce zůstanu team Grayson, ale ten mě v něčem zklamal. Zároveň jsem zjistila, že Jameson je vlastně fajn, až jsem si ho oblíbila, takže jsem skončila v teamu Jameson
Dědička ohně
Sarah J. Maas
Třetí díl Skleného trůnu je už něco jiného než předešlé dva díly. Je to o něco více napínavější a je tu spousty nových postav.
Na Celaenino pokračování jsem se hodně těšila. Jenže to jsem nevěděla, že to nebude jen o ni. V knize jsou totiž další pohledy jiných postav. Máme tu dějovou linku nové postavy Manon, a jako další tu je Dorian s Chaolem.
Dějové linky z pohledu Manon, Doriana a Chaola mě urputně nebavily. Většinou mi při nich myšlenky odcházely někam pryč, než aby se soustředily na čtení. Občas se stalo, že mě jejich části bavily, ale spíš to bylo jako na horské dráze.
Zato Celaena mě bavila dost! Části z jejího pohledu byly čtivé a pro mě mnohem zajímavější. Bavilo mě, jak poznávala samu sebe, učila se se svou mocí a taky její hašteření s Jeřábem. Toho jsem si oblíbila hned, jak jsem přečetla jeho jméno. Ani jsem nevěděla, že Rowan se objeví už v tomto díle. -občas byl možná až moc mrzutej ale ke konci byl úplně jinej.