knihovna22 komentáře u knih

Hezké čtení, určitě doporučuji. Jen škoda té naivity. Z hlavní hrdinky udělala autorka superženu. Téměř celý děj se odehrává v rozpětí 6 let, kdy je Anna neustále vystavována životním zkouškám - a pak, alespoň to tak v závěru působí, přijde konečně zlom a zbytek života má zaslouženě zalitý sluncem :-)

14 14.08.2024

Po nadšených komentářích jsem asi měla vysoká očekávání - byla jsem spíše zklamaná. Ne z knihy jako takové, ale z těch "hrdinů". Ještě že to zachránily alespoň ty ženy ... Jinak ve mně kniha vzbudila spíše pocit, že co samota, to šílenec, či alkoholik. Nejvíc mě dostal samotář s halucinacemi, kterému otevřela oči až jeho psychiatrička, když ho omráčila sdělením, že jeho problémem je marihuana :-) Bože, do čehos to duši dal ...

8 06.04.2020

Velmi čtivé. Až na otravně sebelítostivé pasáže s Miou. Deset let po smrti svého dvojčete najednou zjistí, že bez ní nemůže dál žít? A pak je tu nevysvětlená záhada zmizení Tobiasových rodičů. Kam se poděli?

8 05.11.2019

Co napsat? Velmi vážné téma, těžko napsat špatnou kritiku ... Ale já jsem prostě nechápala Liviinu posedlost oslavou zrovna 40.narozenin. A v průběhu čtení mě už opravdu otravovalo Adamovo sebemrskačství i Liviiny konspirační teorie ohledně života její dcery. Po dlouhé době knížka, u které jsem si přála, aby už byl konec.

7 23.09.2024

Miluju Hanu, přečetla jsem i další autorčiny knížky, které zůstaly daleko za Hanou, ale byly alespoň čtivé - ale tohle bylo velké zklamání. Ó, jak mě to nebavilo ... Za mne ukňouraná, sebelítostivá, zbytečná kniha.

7 07.03.2023

Stručně - hodně jednoduchá knížka.

6 06.08.2024

Nechápu, že se ke mně tato knížka dostala až dnes, v mých 48 letech :-) . Já jsem se při čtení náramně bavila. Vtipné vyprávění o vážných věcech. Až si budu zase potřebovat odpočinout od vší té depresivní literatury, která se teď vydává, určitě se pustím do dalšího dílu.

6 27.07.2023

Já si téhle knížky moc cením jako opravdu povedeného charitativního počinu, sama jsem pejskařka, která dala domov potulnému voříškovi, ale literárně mě to, bohužel, vůbec neoslovilo.

6 08.06.2022

Lapena mě prostě baví :-)

6 01.02.2021

A já se přiznám ... Nebavilo mě to. Dočetla jsem do konce, protože nedokážu odložit nedočtenou knihu, ale bylo to trápení. A jsem ráda, že se můžu pustit do něčeho nového :-)

6 11.06.2020

Nechápu to vysoké hodnocení - snad z úcty k tématu ... Jsem přecitlivělá ryba, ale tahle knížka ve mně nevyvolala vůbec žádné emoce. Stroze odvyprávěný děj příběhu, který mohl být v jiném podání strhující. Škoda.

6 11.03.2020

Překvapivě rychle přečteno - a bavilo mne to. Nechápu jak z "karanténního" roku dokázal vykřesat tolik textu :-) . Psát pan Viewegh každopádně umí. Hvězdička dolů jen za poměrně dost častou sebechválu, tak dlouho přetrvávající zapšklost vůči bývalé ženě a ty hektolitry vypitého vína ...

5 18.02.2022

Trochu mne zklamalo, že hrdiny jsou vlastně "mladiství" - ale to je můj problém :-) . Takže dávám za pět :-)

5 16.09.2020

Pro mě schůdnější než první díl, přijatelnější "hrdinové". Jako koňáka a pejskaře mi nejvíc straší v hlavě pro mě spíš záporné postavy. Bajza, který si v zimě z hladu peče placky z lišejníku a přitom má k živení 6 koní..., Petr Lobeč, jeho neuvěřitelné potápěčské historky a huskyové uvázaní v tom šíleném bordelu na krátkých řetězech... A pak na ženy náročný množitel psů Petr Broukal. Tak ten se trochu vymyká, protože při ceně za štěně musí být od ostatních postaviček žijících převážně z invalidního či starobního důchodu / i když ten pobírá snad i on, pokud si dobře pamatuji / značně vzdálen. Vygooglila jsem si ho. Tři plemena - 12 fen a 1 chovný pes. To je pro mě množírna, jak vyšitá, i když on je přesvědčen o opaku.

5 04.06.2020

Líbil se mi moc nápad, setkání mladé Pauly a umírajícího Helmuta a jejich společná pouť, oba přišli o své blízké. Přiznám se, že mě trochu nudily poměrně dlouhé teskné pasáže o malém bratříčkovi. Mně ten sourozenecký vztah nepřijde moc uvěřitelný. U matky a jejího dítěte by to bylo pro mě pochopitelnější. Ale já jsem realista a cynik, možná proto ... Každopádně hodnotím vysoko a doporučuji.

4 20.03.2023

Tak jsem z toho v rozpacích... Začátek byl jeden velký zmatek přesycený spoustou metafor. Sice krásných, výstižných, ale bylo jich moooc. Ještě na straně 50 jsem váhala, jestli to nevzdám, ale jelikož jsem dočítač, tak jsem to dala :-). Přeci jen se pak naštěstí začaly objevovat nějaké záblesky děje a rozuzlení hrdinčina naprosto šíleného chování. Nicméně ani traumatizující dětství, nešťastné manželství, na kterém hrdinka tak urputně lpěla, a nemoc její dcery mi nedokázaly její "magoření" zcela odůvodnit / či omluvit? /.

4 29.09.2020

Baví mě způsob Coleho psaní, snaha odlehčit napínavý děj vtipem. Čte se opravdu dobře. Ale tohle už na mě bylo až moc morbidní. Některé způsoby sebevražedných vražd fyzicky neproveditelné - viz. přišít si na záda omráčeného člověka ... Někdy je méně více :-)

4 27.02.2020

Zklamání. Často porovnáváno se Silem, takže Silo mnohem lepší, propracovanější. Autor moc nepopisuje život pod zemí ani vztahy mezi lidmi - dává dle doslovu prostor fantazii. Té je tam na můj vkus ale až moc - moc záhadných zvuků, plynů, příšer a všepohlcující hmota .... Moc zbraní a munice - žádná zbrojovka :-) a moc střílení ....

4 29.01.2020

Tohle není čtení pro každého, žádné velké literární dílo - ale opora pro ty, kteří ji potřebují. I já ji četla z čirého zoufalství. Po 6 měsících soužití s rok a půl starou fenou NO adoptovanou z útulku už jsem nevěděla kudy kam ... Pes, kterého sice zřejmě nikdo netýral, ale ani nevychovával. V roce majitelé zjistili, že je nezvladatelná, ven s ní nechodili, protože na vodítku tahá, jak kráva, socializace žádná a nakonec majitele pokousala. A tak skončila v útulku. O pokousání jsme se dozvěděli ovšem až při vlastním pátrání po její minulosti, protože jsme začali dost tvrdě narážet při našich pokusech o výchovu. "Tak ty mě budeš držet? Ty mi budeš bránit v tom, abych se vrhla na projíždějící auto, procházejícího psa? Tak to já si kousnu do tebe!" Po třech měsících jsem byla fyzicky ale i psychicky na dně - i přes soukromé tréningy, později i společný cvičák / přístup trenéra - " nemazlete se s tím psem, nehlaďte ho, jen rozkaz za rozkazem , co si to tam s ní povídáte? Nemluvte na ni zbytečně."/. Jak já byla ráda, že v tom nejsem sama, když jsem knížku četla - vyčerpání, kila dolů, šmudla ušmudlaná, ruce sedřené od vodítka, vymýšlení vhodného obojku, kombinace s kšírama, držení se zuby nehty plotu, jako opory, když okolo projíždí auto, neustále s náhubkem - a přesto prokousané ruce samá modřina, díky Bohu, že mě takhle zrasila v zimě přes několik vrstev oblečení ... jako by to bylo o nás :-) . A díky paní Baco vidím světlo na konci tunelu, ačkoliv můj boj o tu černou duši ještě neskončil ...

3 17.01.2024

Přečetla jsem celou sérii Sila a měla velká očekávání. Čtivost a umění vtáhnout čtenáře do děje se nedá upřít ani Písku, ale po "technické" stránce jsem Písek prostě nepobrala. Potápění se v písku a různá kouzla s ním, vynášení objemných předmětů na povrch a dokonce pak i vynesení celé stavby na "hladinu"... já tomu nerozumím :-(

3 17.10.2022