Kopta komentáře u knih
Negativní reklama, taky reklama. Je fakt, že takovéto díla se čtou od ní dobře. Autorka má smysl pro text. Asi chápu i negativní ohlasy na nějaké způsoby vyprávění a to, že dílo nemá moc naději v textu, ale na druhou stranu je napsáno silně a čtivě. A život není vždy pohádka a kniha asi ne vždy musí mít echt poselství, aby kritici byli spokojení. To už je samozřejmě pak otázka s kauzou ToyBox. Osobně to vnímám, že pokud došlo k této divné inspiraci, tak je to politováníhodné a dost špatně ošéfované s komunikací. Pokud hodnotím dílo bez ohledu na okolní svět, tak povedené. S ohledem na okolní svět je to dost smutné.
Audio ČRo: První seznámení s Mornštajnovou v celku dobrá. Opět retrospektiva na minulé časy, ale v audiu se to dá hezky spolknout už. Ten um tam je. Jasně, ne vždy záživné, ale v závěru docela silné.
Pokud by se zdálo, že kniha bude nezáživná a o ničem, tak chyba lávky. Na konec i já jsem si to dokázal užít. I když nějaké otázky jsem s láskou přeskočil. Tohle je přeci jen docela vděčný žánr, jelikož udělat rozhovor není určitě lehké, ale když nějaký vznikne, je málo těch, co by byly špatné.
Po dlouhé době věc, které jsem dal druhou šanci. Už jsem v knize ztrácel tempo a pak se to začalo lámat a opět jsem si v tom něco našel. Na jednu stranu boj, ale mnoho motivů hezkých a čtivých. Soukupová si mě tak dokázala získat do budoucna, i když zde to občas byla drhnota.
Tarantino tímto prokazuje, že je svižný a dynamický vypravěč. Jeho počin prohlubuje svět, který si vytvořil. A dělá to i v celku dobrým způsobem. Je fakt, že pro něj typické skoky v ději jsou zde však docela po čase chaotické a už to někdy tahá za vlasy. Po čase se člověk i ztratí a musí se hledat. Za mě pak kniha ztrácí tempo. Quentin se ani v literatuře neztratí, ale myslím, že až předloží něco originálnějšího a ucelenějšího, bude to lepší celkově.
Absolutní klasika. Humor mi přesně sedí a je zcela trefený na mě. Je fakt, že občas už trochu na sílu, ale hodně minimálně. Za mě úžas a kniha, která pro mě konečně měla po dlouhé době tempo a výdrž.
Už to nejde. Bolí to. Opakovaný vtip prostě není vtipem ani zdaleka. Snažil jsem se 200 stránek, ale udržet tempo bylo skoro nemožné a o to méně, že hlavní postava tam celou dobu nefiguruje, což bylo vždy ubíjející v jakékoliv Holeovce. Tady to víc nejde udržet. Knihu odkládám. Snad se to někdy napraví audiovkou, ale myslím, že si musím najít novou sérii na léto.
Od Deadpoola (tedy mnoha let) konečně komiks, u kterého jsem nevěděl, kdy se přestat smát. Vrchol zábavy připomínající staré dobré díly, i když datace tohoto je relativně čerstvá. Skepse vůči Simps komiksům jednoznačně opadává. Poprosím víc!
Za mě stejná zábava ako vždy. Jen si teda říkám, že ta originalita a způsob nemůže ze sebe těžit donekonečna. Moc dílů to už za mě nevydrží.
Audio ČRo: Dost snadno se člověk dostane do komplikovanosti mysli. A zvláště té feminní. Za mě zajímavý příspěvek do diskuze, ale trochu tomu asi chyběla ta komplexnost Geniální přítelkyně, která se ale pracuje na 4 knihy. Nějaké pasáže vyloženě nudné. I tak cením existenci.
Audio ČRo: Velice autentické, dobře odvyprávěné, děsivě poutavé. Skoro mi přišlo, že ukončeno strašně brzy, což se nedá vyčítat, ale pointa je, že takový obsah by se dal poslouchat neustále.
Nejdříve to vypadalo jako klasické emo manga klišé. Uznávám, že nějaké paterny, tam jsou vidět, ale i přesto ze sebe dílo udělalo unikát. Opět líbezné pohlazení životního osudu s otazníkem na konci.
Po dlouhé době zase něco dětského, chtěl jsem se trochu zrestartovat, ale takhle se to nepovedlo. Natož že se kniha profiluje, že je dobrodružství na každém kroku, tak jsem ho po čtvrtině knihy moc nenašel.
Po sto stránkách plácání sice vidím potenciál, ale ta nedějovost mě ubíjela. Jedeme dál.
V něčem niterná kniha. Číst o realitě toho sedět za kasou a sedět za ní i v reálním životě a pociťovat odcizení je v celku síla. Tak jak se dalo čekat, i zde je světlo na konci tunelu. A cesta k němu se za mě Háblové povedla. Krásný přírůstek do moderní literatury.
Audio ČRo: Po celé té délce si nejsem vlastně moc jist, co jsem to slyšel. I tak mohu jen říct, že přes zvláštní rozjezd mě to vlastně chytlo. Tahle kniha se od všech ostatních liší v tom, že je v ní hodněkrát zmíněná Víra.
Audio ČRo: Za mě opět změna perspektivy vnímání domácí literatury. Zajímavé koule v tom napsat knihu o sobě. To dává lidem možnost nemluvit o tom, že postava je egoista, ale že autor je egoista. Jednodušší střelba. Přijde mi to zbytečné. Navíc sofistické. Za mě mi spíš vadilo autorovo přivlastňování si menstruace než to, že mu volá Kundera. Za mě jedno ze zásadních děl literatury. Věřím, že jsem si to ale víc užil díky tomu, že jsem to nečetl.
Dost zvláštní kniha. V mnoha ohledech mi přišlo, že autor se snaží rozjet, jasně, jasně, nějaké ty balasty okolo, už tam budeme, nevadí, že půlka knihy je pryč, ta zápletka tam někde bude a... nic. Už film sám o sobě dokázal být v něčem takový matný a kniha tomu vůbec nepomohla. Palahniuk se mi pomalu začíná vzdalovat.
Když jsem četl k maturitě, skončil jsem po padesáti stránkách. Najednou v audiu na ČRo naprostá pecka, u kterého jsem se nad onou bizarností nedokázal zastavit smát. Jasně, nějaké pasáže úmorné a zbytečné. Mnohdy ale klenot k popukání.