Krabat13
komentáře u knih

(SPOILER) Moje oblíbená romantická archetypální záležitost v původním smyslu slova. :)
Překvapivě hodně z témat knihy stále aktuální... Kdo nezná někoho, komu se nechce platit za zakázku, nebo nějaký podobný milostný trojúhelník?
Líbí se mi, jak země sedmihradská reprezentuje to, k čemu utíkáme od reality, a díky čemu v ní nakonec Sepp Jorgen neskončí (protože on je samozřejmě hrdina knihy, ostatní jsou ufňukaní a vláčení osudem, jak se v žánru sluší a patří). :)


Klasika je holt klasika. Atmosféra se tady povedla na jedničku, stejně tak mě baví to, že velkou část knihy tu máme Watsona sólo a je schopný přicházet na věci i bez Sherlocka.


(SPOILER) Svižný historický román, akce, vyšetřování a do toho spousta informací o těžbě a ražbě 17. století, okořeněné tentokrát sociálním aspektem a postavou místního Robina Hooda.
Identita Pavího oka jde sice odhadnout brzy, ale i tak jde o hezké zpestření série někým, kdo je antagonista, ale ne záporák.

Vyloženě feel good záležitost, i když občas pojednává o smutných věcech. V jádru obyčejný příběh chlápka kolem padesátky na tři hvězdy, který vás moc nepřekvapí, ale podání velmi zručné.
Hodnocení pro vás může zvýšit, pokud máte rádi metal, jste bílý muž, který některým věcem už nerozumí, máte/měli jste kapelu a/nebo máte dceru (proto ta moje pětihvězda).
Cením, že ze skladeb, které poslouchá hlavní hrdina, se dá složit prima soundtrack ke čtení, kromě tvrdších kousků v něm najdete i Marsyas a Kalandru pro mě v jedné z nejdojemnějších scén knihy. :)


(SPOILER) Napínavé a popisy Šumavy nádherné, nicméně mi chyběla ingredience, kterou mám u hororů rád - šance, třeba jen zdánlivá, pro protagonisty, že se z toho mohou dostat. Baví mě, když má zlo v hororech nějaká pravidla. Tady to na mě působilo tak, že autorka splácala dohromady všechny strašidelné historky od šumavských ohnišť... Bludičky, krvelačná zvířata, pokusy StB, nemrtví... Příběh pro mě nedržel pohromadě a k žádné z postav jsem si neuměl vytvořit vztah. Ale atmosféru to mělo parádní, to ano.


Čtu rychle, nesmyslně vysoký počet stran mi nijak nevadí. Co mi v téhle sérii vadí, je romantická linka ústředního páru - když přeskočíte většinu pasáží, jak o sobě přemýšlejí, z většiny dílů série, o nic nepřijdete.
Jinak forte autorky je už od dob Dolores Umbridgeové psát záporáky, které je snadné nenávidět, a v Hladovém hrobu tomu není jinak. Boj se sektou je velmi čtivý, mrzelo mě jen, že v tak rozsáhlém díle se nenašlo víc prostoru na řešení následků.


Dobová lehká jiskřivá konverzační absurdní komedie. Pokud je to to, co hledáte, rozhodně neodejdete zklamáni.
Pátou hvězdičku jakožto Filip přidávám za způsob, jakým si český překlad poradil s názvem. :)


Milá oddechovka s nostalgickým nádechem, přiznaně skládající poctu klasikám magického realismu. Městečko Svatý Jiří připomene Marqueze, závěrečné řešení úřední návštěvy zase eskapády suity z Bulgakova.
Trochu natahovaná a opakovaná mi přišla zápletka s Tomášem, její vyústění by si pro mě zasloužilo zase víc času.
Konec knihy hořskosladký. Člověka při něm snadno napadne Nohavicův verš "...celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století..."


Skvělé převyprávění mé zamilované pohádky. :)
Mimochodem, přijde mi zajímavé nahlížet na příběh o Černém mlýnu a službě u Mlynáře, propadlého peklu, v kontextu toho, co autor prožil během světové války. O to silnější pro mě závěr knihy je.


Velmi zručně zpracované téma, o kterém jinde moc informací nenajdete. Jak tu píší jiní, člověk si uvědomí, jak dobře se má...
Velmi cením i autorčiny vsuvky o tom, jak těžké je někdo nesoudit, ale proč je to v tomhle případě důležité. Nikdo z nás si neumí představit, jak by se zachoval na místě kohokoliv ze zpovídaných.


Napínavé, v detektivních příbězích neokoukané prostředí toxických fandomů a sociálních sítí (předpokládám, že autorka hodně čerpá z vlastní zkušenosti).
Škoda nějakých chybek v překladu a zejména... Jejda, proč zas to klišé se dvěma do sebe zamilovanými kolegy, kteří se nedokáží vyslovit... V téhle sérii už je to pro mě fakt nudné.


Anotace knihy lže. Titulní hrdina nic nevyšetřuje, před problémy spíš utíká (a kdo by se mu v případě Masíčka divil). Nicméně atmosféra konce 19. století je tu vystižena moc hezky, včetně intrik, národoveckých bojů a dobových předsudků i výzkumů (mj. sledujeme jednoho z prvních dealerů heroinu při práci).
Varovat je na místě čtenáře, kteří nemají rádi sexuální scény, jsou tu, a chvílemi pěkně vulgární. I linka se "židovskou princeznou" vede spíš odnikud nikam.
V závěru se dočkáme i akce, škoda, že je konec příběhu tak rychlý.
Proč tedy 4 hvězdy? Za atmosféru, nesympatického hlavního hrdinu (lenoch, děvkař a excelentní šermíř), a za město, které jako v mnoha autorových knihách hraje skutečnou hlavní roli.


V jádru klasický fantasy příběh v čele se čtveřicí rozdílných hrdinů. Ale neokoukaná korejská mytologie tomu dává nový nádech, současně jsou tu moc hezky domyšlené některé vlivy specifik mytologických ras, typu "jak budete v džungli utíkat před hadími lidmi, kteří skoro neslyší, ale zas vidí tělesné teplo?".
Tu podobnost s Pánem prstenů, kterou někteří uvádějí, vidím právě v odkazování se na mýty, nečekejte četu přátelských hrdinů - zato jízdu cizím promyšleným fantasy světem se špetkou svérázného humoru... Viz citát z knihy:
"
Řetězy vydaly ohlušující rachot a zaplály divokým plamenem. Tynahan se spokojeně usmál.
„Tynahane,“ oslovil ho Keigon.
„Co, Keigone?“
„Prosím, snažte se nepřekročit meze zdravého rozumu.“
Tynahan se ušklíbl. Pihjong podle jeho úšklebku odhadoval, že Tynahan Keigonova slova respektuje, ale rozhodl se vyložit si je ve velmi širokém slova smyslu.
"


(SPOILER) Jejda mane. Pokud by tajné služby skutečně pracovaly takhle, tak už svět asi neexistuje. Do toho sekta, která věří záporákovi natolik, že se celá zabije ještě během plánu (proč zrovna v tu chvíli?) tak, aby je hrdinka mohla dramaticky najít, a ještě nechají zapnutou obrazovku s běžícím odpočtem. Jejich plány se předtím daří, protože... Tezko říct, když jde o bandu fanatiků, co nemají rádi technologie proti státní moci.
Věci typu "haha, schovali jsme městečko" asi mají vzbuzovat zvědavost čtenáře, ale pro mě to bylo jeden velký cringe. Závěrečný dopis pro záporáka už to vyloženě posílá do parodických sfér.
Typická hrdinka "Nebudu poslouchat rozkazy, ale přesto pracuju pro tajnou službu, všichni mě poslouchají a první dáma mi volá, když má strach". Prosím, ne. Drsné postavy jdou napsat i trochu uvěřitelněji.


Střet drzosti a konvencí. Napřed mě štvalo, že postavy jsou jen obecné archetypy, a že příběh vlastně vede odnikud nikam. Ale u Loupežníka to není bug, ale feature - všechno to provokuje k zamyšlení a otázky tu nemají jednoznačnou odpověď (a to, čím vás která postava štve, je docela dobrá psychologická projektivní metoda, jak se zamyslet nad svými postoji).
Zajímavé je to v kontextu Čapkova vlastního Apokryfu o Julii a nějakém nýmandovi jménem Romeo. "...to je vám láska, pane."
Loupežník je pro mě trochu moc doslovný, ale obsahuje kouzelné situace. Střet Profesora a Loupežníka je pro mě nejlepší částí knihy.


Rozhodně to nebude čtení pro každého. :) Mix magického realismu lidových pověstí, exotického laponského prostředí uzavřené vesnice, kam přijíždí detektivka zvenčí (a diví se, když ji na zadní sedadlo usedne rarach), posmutnělé romance, coming-of-age příběhu, to vše okořeněné specifickým humorem. Mně to sedlo hodně.
Autor zručně splétá jednotlivé linky, flashbacky pomáhají držet čtenáře v napětí a závěrečný twist trochu mravokárný, ale pro tu kouzelnou náladu to lze odpustit. Čechovova zbraň ve formě starosty a démonky využita moc hezky, i když některé prvky (viz ten zmíněný rarach) jsou tam jen pro atmosféru.


Možná jsem měl špatná očekávání, dostal jsem méně pohádkovosti, než jsem čekal, a daleko více komunální satiry. :)


Začátek fajn atmosféra, potom to začalo být jednotvárné, k postavám jsem si nezvládl vytvořit vztah a konec na mě působí dost náhle useknutě a navzdory hromadě akce jsem se při něm nudil.
Asi jsem holt spíš cílovka pro Kyšu než Kotletu. :) Anotace rozhodně nelže, a pokud toužíte po brutálním násilí, sexu a démonech, dostanete to v míře více než vrchovaté.


Skvělý. Myslím si, že je chyba od knížky čekat horror nebo detektivku, anotace to (předpokládám, aby se příběh dobře prodával) podporuje a pak chápu zklamání některých čtenářů.
Démon ze sídliště je brilantní coming-of-age příběh, který stejně jako v realitě nemá často jednotlivé linky vypointované, něco vyzní do ztracena, něco se děje mimo naše oči, nějací parchanti zůstanou nepotrestaní. Ale celkově je tu spousta naděje, a správná špetka specifického humoru. Můžu jen doporučit.


(SPOILER) Na začátku to vypadá jako young-adult kniha s originálním systémem fungování magie, pak se z Babylonu stane mnohem víc.
Osobně bych nepotřeboval tolik doslovné kritiky kolonialismu, příběh by to zvládl sám od sebe. Baví mě, že "nutnost násilí" je tu diskutována a na obou stranách sporu jsou protagonisté i antagonisté.
Závěrečná část trochu naivní (fakt mají tak špatná bezpečnostní opatření, když na tom stojí prosperita celé země?), ale velmi cením to, že postavy tu čelí následkům svých činů, násilí tu není glorifikované ani "filmové" a někteří záporáci odejdou nepotrestáni.
V současnosti mi přijde důležité, když knihy kladou takové otázky, jako Babylon. Jde soucítit s utrpením lidí přes půl světa od nás? Za co stojí bojovat? A za co zemřít?
